|
|
Romové v rumunské literatuře.
Severýn, Adam ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Postavy Romů se v rumunské literatuře vyskytují poměrně hojně a oproti jiným literaturám jsou nazírány často ze zajímavých úhlů (např. Rom Răzvan na knížecím stolci, obraz "dobrého Cikána" v literatuře bojující proti otroctví). Je to logický důsledek dlouhodobé přítomnosti romského etnika na rumunském území. Od svého příchodu až do současnosti jsou jednou z největších národnostních menšin v rumunské populaci a jejich procentuální zastoupení je jedno z nejvyšších i ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Romové tak značně ovlivnili i rumunskou kulturu, zejména folklor. Většinová společnost byla jednoduše nucena se vypořádat s jejich kulturní a sociální odlišností. Proto je překvapivé, že fenomén Romů v rumunské krásné literatuře nebyl uspokojivě popsán v žádné rozsáhlejší a obecně dostupné práci. To se ale netýká jen Rumunska, i v jiných zemích patří toto téma mezi opomíjená. V první polovině 19. století byl na základě filologických zkoumání obecně přijat názor o původu Romů z Indie. Po prvotním zájmu o romský jazyk se začaly v Evropě objevovat studie zabývající se jejich historií, způsobem života a také folklorem. V Rumunsku se zájem o Romy zvýšil zvláště ve druhé třetině 19. století v souvislosti s bojem proti společensky a politicky již dále neudržitelnému otroctví. Ve 20. století se pak zajímají o romské...
|
|
|
Rumunská dramatická tvorba 60. a 70. let 20. století
Mendlová, Petra ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tématem této diplomové práce je rumunská dramatická tvorba v 60. a 70. letech xx. století. Pro svou práci jsem si zvolila čtyři dramatiky: lona Baie~a, Teodora Mazila, Dumitra Rada Popesca a Marina Soresca. Autoři se v tomto období pokoušeli dohnat ztracený čas z minulých let, kdy byli omezováni vládnoucím režimem a nemohli tvořit podle vlastního vkusu a přesvědčení. V šedesátých a sedmdesátých letech spisovatelé začínají objevovat nové postupy a zpracovávat i jiné náměty, než jen ty, které byly povoleny v předchozím desetiletí. Zajímají se především o vnitřní svět svých hrdinů. Popisují chování, myšlenkové pochody a duševní stavy protagonistů v různých situacích. Zejména se však soustřeďují na celkové vyznění a poselství díla. Velký důraz je kladen i na výstavbu dialogů, vyjadřování a způsob mluvy postav. Jejich řeč je plná metafor a narážek na současnou politickou situaci. Někdy má hra spíše filozofický ráz, jindy jde o satiru nepřímo kritizující totalitní režim. Vznikají i dramata inspirovaná absurdním divadlem. Od každého ze zvolených autorů jsem vybrala jeho pět her, které napsal vobdobí 60. a 70. let. Všichni autoři zpracovávali určitou látku, např. historii, mezilidské vztahy svým osobitým a zároveň inovačním způsobem. Každý z nich kladl důraz na něco jiného a pohlížel na daný problém či situaci ze...
|
|
|
Eugen Ionescu/Eugène Ionesco - život a dílo
Našincová, Klára ; Horáková, Jarmila (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Cílem diplomové práce je prokázat autorovu hlubokou zakotvenost v rumunské literární tradici (Urmuz, I. L. Caragiale), pokusit se dovodit, že poetika jeho slavných her je v jádru obsažena už v tvorbě z 30. let a ozvuky osobních i uměleckých zkušeností z Rumunska se dají vysledovat i v jeho francouzském, vyzrálém tvůrčím období. Ionescovo dílo tak bude u nás poprvé nahlédnuto v jeho celistvosti, protože čeští i západní vykladači a komentátoři autorovo rumunské období vesměs zcela opomíjeli. Klíčová slova Eugen Ionescu, Eugène Ionesco, rumunská literatura XX. století, francouzská literatura XX. století, meziválečné období, absurdní divadlo, exilová literatura
|
|
|
Mircea Eliade - Narrator - Initiator. The Initiation Dimension of His Fantastic Prose
Mikulová, Tamara ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Naša práca sa venuje tzv. fantastickým prózam rumunského spisovateľa a vedca Mirceu Eliadeho. Ich špecifickosť nachádzame v rozprávaní organizovanom podľa iniciačnej štruktúry a odrážajúcom mytologické vedomie, ktoré autor považuje za východisko z historického relativizmu. Ako analytickú metódu uplatňujeme hermeneutiku, ktorú považujeme za adekvátnu pre skúmanie Eliadeho próz. Z hľadiska hermeneutického výkladu sa ukazuje, že autor-rozprávač preberá na seba funkciu zasvätiteľa, ktorý je držiteľom vízie sveta a je jej poslom. Iniciovaný autor je schopný vidieť iný, možný svet, ktorý presahuje materiálny, a dokáže túto víziu, nezachytiteľnú slovami, čitateľovi priblížiť. Čítanie a analýza takéhoto textu potom dostáva modalitu postupného zasväcovania sa do tajov bytia cez jeho ezoterickú dimenziu. Ambíciou Eliadeho fantastických próz je ukázať, že aj v desakralizovanom svete je posvätné ukryté v čomkoľvek a pre človeka je stále možné kedykoľvek ho odhaliť. Kľúčové slová: Eliade, iniciácia, rozprávač, symbol, zmysel, hermeneutika, predstavivosť, vnútorná a vonkajšia tvár literatúry, posvätné, profánne, realita, iniciačná smrť, divadelné predstavenie, spása, iniciačná schéma, "stred", mýtus
|
|
|
Obraz knížete Vlada III. Ţepeşe (Drakuly) v literatuře
Schneiderová, Andrea ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významnou historickou osobností valašského knížete Vlada III. Ţepeşe jinak známého jako Dracula. Vlad III. byl význačnou osobností rumunských dějin a také její literatury. Ostatně jedno z nejstarších rumunských literárních děl se týká z části jeho osoby, a to především jako oslava Vladovy vlády i jeho samotného. Plně pochopit jeho historickou úlohu naopak ztěžují díla, taktéž obsažená v této práci, popisující vládce jako upíra a negativní postavu beletristické literatury, ale i historie Rumunska. Úvod práce je zaměřen na život a vládu tohoto knížete. Druhá část se zaobírá literaturou s Vladem III. jakožto protagonistou. Jako příklady zde budou uvedena díla různých žánrů a také různého původu - anglického, rumunského a českého. Další dvě části se zaměřují na porovnání těchto literárních děl a také na komparaci doložených historických faktů oproti mýtům a pověrám. Vybranými díly jsou Bram Stoker: Dracula, Ion Budai-Deleanu: Ţiganiada, Corneliu Leu: Plângerea lui Dracula a Jaroslav Tichý: Kníže Dracula a jiné hradní pověsti. U každého díla bude uvedena charakteristika díla, rozbor postav a děje a také okolnosti vzniku díla, popřípadě jeho vliv na další práce.
|
|
|
Mircea Eliade jako dramatický autor
Našincová, Klára ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tato práce vymezuje autorský typ spisovatele Mircei Eliada jako dramatického autora včetně recepce jeho díla soudobými kritiky v porovnání s jeho subjektivním viděním těchto děl. Ozřejmí také pozadí jejich vzniku. Posoudíme, zda a jak souvisí Eliadovy povídky a deníky s jeho dramaty. U hry Ifigenie zhodnotíme, nakolik se Eliadův přístup liší od pojetí tvůrců, kteří zpracovali obdobné téma v minulosti (Euripidés, Jean Rotrou, Jean Racine, Johann Wolfgang Goethe) a do jaké míry čerpá z rumunských lidových balad (Jehnička a Mistr Manole). Ve zbývajících dramatických textech pak zjistíme, jak se do nich promítá Eliade jako religionista, zejména jeho teorie o teroru dějin (v dramatickém zlomku 1241), teorie o posvátném a profánním ve hře Lidé a kameny a reakce na mýtus tvořící se kolem osobnosti sochaře Constantina Brâncușie v dramatu Nekonečný sloup. Většina použitých textů (jak odborných, tak beletristických) je k dispozici v původním znění v poznámce pod čarou nebo v příloze. Překlad některých textů byl součástí odborné práce.
|
|
|
Tvůrčí dráha Petra Popesca v kontextu rumunské poválečné literatury
Horáková, Jarmila ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Během komunistického režimu v Rumunsku byly na literaturu a její autory kladeny normativní požadavky, které výrazně omezovaly tvůrčí svobodu. Spisovatelé se však snažili různými způsoby vymanit z prosazovaného socialistického realismu a vrátit literatuře její estetickou funkci. Tento vývoj sleduje úvodní kapitola práce. Jedním z autorů, kteří přispěli k obrodě prózy v šedesátých letech, byl Petru Popescu inspirovaný městským prostředím a americkou literaturou. Svými romány dokázal vyjádřit životní pocity poválečné generace mladých Rumunů. Přes veškeré úspěchy emigroval v roce 1974 do USA, kde se prosadil jako anglicky píšící scenárista a prozaik. Další části práce představují jeho tvorbu od básnického debutu až po současnost a reflektují změny ve volbě témat a vypravěčských postupů (na základě literární teorie F. K. Stanzela). Jedna kapitola je rovněž věnována obecným otázkám spojeným s exilem, spisovatelovou identitou, jazykem a adaptačními strategiemi. Klíčová slova: monografie, poválečná literatura, exilová literatura, komunistický režim, červencové teze, Ceaușescova politika, dvojjazyčnost, konzumní literatura, role vypravěče, fikce a non-fikce, adaptace, identita, literatura faktu
|
|
|
Exil jako tvůrčí proces. Kapitoly z rumunské exilové literatury ve Francii.
Chojnacka, Olga ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Exil hrál v dějinách rumunského národa vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje rumunská literatura psaná v exilu po roce 1945 důležitou součást rumunské literatury jako celku. Francie se díky jazykové a kulturní spřízněnosti stala jednou z hlavních cílových zemí rumunských exilových spisovatelů. Úvodní kapitola je věnována popisu, klasifikaci a historii tohoto jevu v rumunském kontextu; dále se zabývá postavením exilové literatury a její recepcí v Rumunsku. V práci jsou podle data odchodu do exilu zastoupeni autoři starší (Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Monica Lovinescu) i mladší (Paul Goma, Bujor Nedelcovici, Dumitru Ţepeneag) exilové generace. Skrze vybraná díla získáváme představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň jsme konfrontováni s reáliemi tehdejšího komunistického Rumunska - hlavním tématem autorů, kteří jsou představení jako zástupci exilové generace a jejichž prostřednictvím bylo možné načrtnout základní obraz tohoto jevu v rumunské literatuře.
|
|
|
Rumunská divadelní tvorba po roce 1989
Fiedlerová, Elisabeta ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tématem této diplomové práce je rumunská dramatická tvorba, která vznikla po roce 1989. Pro nastínění současné situace jsem si vybrala patnáct stále ještě tvořících dramatiků: Liu Bugnar, Ştefana Caramana, Gianinu Cărbunariu, Nicoletu Esinencu, Bogdana Georgesca, Mihaie Ignata, Veru Ion, Mariu Manolescu, Mihaelu Michailov, Alinu Nelegu, Ştefana Pecu, Ioana Petera, Gabriela Pintileie, Savianu Stănescu a Carmen Vioreanu. Jmenovaní autoři patří k rumunské "nové vlně", která se částečně inspirovala rumunskou meziválečnou avantgardou a tvorbou britských a skandinávských dramatiků první poloviny devadesátých let, česky označovanou jako cool drama a výstižněji polsky nový brutalismus. První, kteří se insirovali tímto směrem, byli Nelega, Stănescu a Caraman, generace porevolučních dramatiků, ale opravdový brutalismus předvedli až mladší tvůrci, nazývaní "Generace 2000", a to především Peca Ştefan. Jemu, M. Ignatovi, A. Neleze, G. Cărbunariu a L. Bugnar jsem věnovala ve své práci největší prostor, u každého z nich jsem si vybrala tři hry. Pětici jmenovaných autorů spojuje "divadlo sociálních témat", tedy dramata inspirovaná každodenní rumunskou realitou s jejímy stereotypy a předsudky, a smysl pro humor, který ve svých dílech uplatňují při konstatovaní nebo kritice společenského řádu, ale odlišují se stylem psaní. K...
|
|
|
Historie překladů z rumunské literatury do češtiny
Šeflová, Kateřina ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českými překlady z rumunštiny s důrazem na translatologický aspekt celé problematiky. V teoretické části analyzuje seznam překladů vytvořený kombinací několika zdrojů podle autorů originálů, podle nakladatelství, která překlad vydala, podle roku vydání překladů a podle překladatelů. Teoretická část dále obsahuje nástin vývoje českého přemýšlení o překladu a stručné shrnutí moderních směrů v translatologii. Praktická část na názorné analýze překladu Cikaniády Iona Budai-Deleana do češtiny ukazuje, jak by měla probíhat analýza překladu předtím, než se překladatel do samotného překladu pustí, nebo v průběhu jeho práce. Tato část obsahuje praktický model analýzy s rozdělením na jednotlivé okruhy. Každý z pododdílů obsahuje výčet možných problémů a navrhuje způsob, jak k nim z teoretického hlediska přistupovat.
|
host ::
RSS.