|
|
Úloha karotenoidů v průběhu ontogeneze vyšších rostlin a adaptace na stresové podmínky
Haisel, Daniel ; Pospíšilová, Jana (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent) ; Hronková, Marie (oponent)
I T t T T I I t t t t t I t t I I t I I 4.Závěry Na zríkladěvýsledků,jíchžjsme dosráhliběhemexperimentůuvedenýchvtéto disertační práci,jsme dospělik nrísledujícímodpovědímna otivkypoloženév cílechtétopráce: 1.V pruběhuontogenezerostlinv in vitropodmínkáchsesloženíi obsahkarotenoidůměnil v závislosti na podmínkách kultivace (obsahu sacharózy v mediu, hladiny ozářenosti, koncetraceCoJ. Podobnětomubylo i po převedenírostlindo exvlrropodmínek 2. Sacharózav mediuovlivnila ochrannoufunkcikarotenoidůu rostlinpěstovanýchpři vyšší ozářenosti,přiruzkéozďenostinani mělajen nepatmývliv. 3. Vyššíoziířenostv kombinaci se sacharózouv kultivaěnímmediu in vitro měla pozitimí vliv na obsah karotenoidůvprvních dnech aklimace kex vitro podmínkrím,postupněse tozdíIyvznikléodlišnoukultivacíinvitro zmenšovaly. 4. Změny ve složenía obsahukarotenoidůpo převáděnírostlin z in vitro ďo ex vitro byly velmi závis|éna předchozíin vitro kultivaci a na podmínkáchběhemnáslednéaklimace.K niírůstuobsahuB.karotenua pigmentůxantoslovéhocyklu dochráze1ou rostlinrostoucíchex vitro při normální koncentraci Co2. Naproti tomu, u rostlin rostoucíchpři zvýšené koncentraciCo2 nedocházeloke zvyšováníobsahukarotenoidů,ale u těchto rostlin byl zýšen stupeňdeepoxidacepigmentuxantofulovéhocyklu. 5.V důsledkuvodníhostresudocházeloke...
|
|
|
Vliv nanočástic na metabolismus rostlin
Cyrusová, Tereza ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tereza CYRUSOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Vliv nanočástic na metabolismus rostlin Spolu s expanzí nanotechnologií, které jsou využívány v mnoha odvětvích, se v poslední době rozvíjí i obor nanotoxikologie. Ta se zabývá negativními vlivy uměle vytvořených nanočástic na životní prostředí a biotu. Toxicitě nanočástic pro rostliny byla věnována již značná pozornost, nicméně mechanismy odpovědné za jejich účinky zatím dokonale známy nejsou. Zároveň je v posledních letech zkoumán i možný pozitivní vliv nanočástic na rostliny. Cílem naší práce bylo sledování a hodnocení vlivu nanočástic na růst vybraných druhů rostlin a hodnocení jejich fytotoxicity. Zaměřili jsme se na studium nanočástic ve formě oxidů kovů. Obsah nahromaděných kovů v klíčících rostlinách hořčice seté (Sinapis alba L.), v in vitro kulturách ostřice liščí (Carex vulpina L.) a koncentrace kovových iontů uvolněných do kultivačních médií byl měřen pomocí atomové absorpční spektrometrie (Cu, Fe, Mn, Zn) a optické emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (Al, Ti). Sledování vlivu oxidů kovů probíhalo pomocí standardizovaného testu klíčení semen hořčice...
|
|
|
Vliv nanočástic na metabolismus rostlin
Cyrusová, Tereza ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tereza CYRUSOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Vliv nanočástic na metabolismus rostlin Spolu s expanzí nanotechnologií, které jsou využívány v mnoha odvětvích, se v poslední době rozvíjí i obor nanotoxikologie. Ta se zabývá negativními vlivy uměle vytvořených nanočástic na životní prostředí a biotu. Toxicitě nanočástic pro rostliny byla věnována již značná pozornost, nicméně mechanismy odpovědné za jejich účinky zatím dokonale známy nejsou. Zároveň je v posledních letech zkoumán i možný pozitivní vliv nanočástic na rostliny. Cílem naší práce bylo sledování a hodnocení vlivu nanočástic na růst vybraných druhů rostlin a hodnocení jejich fytotoxicity. Zaměřili jsme se na studium nanočástic ve formě oxidů kovů. Obsah nahromaděných kovů v klíčících rostlinách hořčice seté (Sinapis alba L.), v in vitro kulturách ostřice liščí (Carex vulpina L.) a koncentrace kovových iontů uvolněných do kultivačních médií byl měřen pomocí atomové absorpční spektrometrie (Cu, Fe, Mn, Zn) a optické emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (Al, Ti). Sledování vlivu oxidů kovů probíhalo pomocí standardizovaného testu klíčení semen hořčice...
|
|
|
Fyziologické změny obilnin vystavených tepelným stresům
Kantová, Anežka ; Vítámvás, Pavel (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Obilniny patří mezi nejstarší plodiny, které byly lidmi pěstovány a využívány jako významné složky stravy. Jsou pro lidskou populaci důležitým zdrojem obživy a mají širokou škálu využití, převážně v potravinářském průmyslu. Obilniny obecně slouží jako zdroj energie ve stravě, díky vysokému obsahu škrobu. Nejčastěji pěstovanými druhy obilnin jsou především pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, dále pak i další druhy jako jsou oves a proso. Avšak ani obilninám se nevyhýbají problémy, spojené s působením abiotických stresových faktorů. Jejich vliv na všechny rostliny se projevuje snižováním vitality, ale u kulturních plodin - jako jsou obilniny - hlavně snižováním výnosu. Právě kvůli snižování výnosu je dnes šlechtění odolných genotypů obilovin v předním zájmu šlechtitelů. Tato práce shrnuje základní principy působení tepelných stresů na rostliny a vysvětluje reakce některých druhů obilnin na uváděné abiotické stresové faktory. Klíčová slova: proteom, fysiologie, obilniny, tepelné stresy, výnos, abiotický stres
|
|
|
Morfologické, fyziologické a proteomické změny obilnin vystavených abiotickému stresu
Kantová, Anežka ; Vítámvás, Pavel (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Obilniny patří mezi nejstarší plodiny, které byly lidmi pěstovány a využívány jako významné složky stravy. Jsou pro lidskou populaci důležitým zdrojem obživy a mají širokou škálu využití, převážně v potravinářském průmyslu. Obilniny obecně slouží jako zdroj energie ve stravě, díky vysokému obsahu škrobu. Nejčastěji pěstovanými druhy obilnin jsou především pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, dále pak i další druhy jako jsou oves a proso. Avšak ani obilninám se nevyhýbají problémy, spojené s působením abiotických stresových faktorů. Jejich vliv na všechny rostliny se projevuje snižováním vitality, ale u kulturních plodin - jako jsou obilniny - hlavně snižováním výnosu. Právě kvůli snižování výnosu je dnes šlechtění odolných genotypů obilovin v předním zájmu šlechtitelů. Tato práce shrnuje základní principy působení abiotického stresu na rostliny a vysvětluje reakce některých druhů obilnin na uváděné abiotické stresové faktory. Klíčová slova: proteom, fysiologie, obilniny, abiotický stres, výnos
|
|
| |
|
|
Využití analytických metod pro studium adaptačních mechanizmů rostlin Festuca rubra
Paučová, Michaela ; Haisel, Daniel (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Vplyvom abiotických stresových faktorov ako je najmä prebytok elektromagnetického žiarenia, vysoká a nízka teplota, sucho, vlhkosť či salinita dochádza v živých organizmoch k tvorbe reaktívnych foriem kyslíka, ktoré majú negatívny dopad na správne fungovanie životne dôležitých orgánov, metabolických dráh a v konečnom dôsledku na ich ďalšiu existenciu. V prípade rastlinného organizmu ide hlavne o obmedzenú činnosť fotosyntetického aparátu, čo môže viesť k smrti rastliny. Samotným analýzam predchádzalo zozbieranie vzoriek rastliny Festuca rubra L. z rôznych lokalít v juhozápadnej časti Nórska. Lokality sa líšili svojou teplotou (6,5; 9,5 a 10,5 řC) a vlhkosťou (600, 1200, 2000 a 2700 mm). Vzorky boli následne kultivované v štyroch klimaboxoch, v ktorých boli nastavené kombinácie štyroch "krajných" teplôt a vlhkostí (vlhko/zima, vlhko/teplo, sucho/zima a sucho/teplo). Experimentálne bola táto práca zameraná na extrakciu askorbátperoxidázy ako antioxidačného enzýmu, fenolických látok a rastlinných pigmentov prítomných v Kostrave červenej (Festuca rubra L.) ako modelového organizmu. Aktivita askorbátpexidaázy bola kvantitatívne stanovená spektrofotometricky redukciou nitrobluetetrazólia, obsah fenolických látok bol vyhodnotený sprektrofotometricky pomocou Folin-Ciocalteauovho činidla a rastlinné pigmenty...
|
|
|
Analýza vybraných parametrů inbrední a hybridní kukuřice stresované zaplavením
Čečetka, Petr ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Zaplavení je jeden z významných stresových faktorů ovlivňující růst a vývoj rostlin a jejich produkci. Vlivem antropogenní činnosti dochází k postupným změnám klimatu a v důsledku toho k následným změnám distribuce srážek, kdy se střídají období optimálních podmínek, sucha a nadměrného zaplavení, s nimiž se musí rostliny umět vyrovnat. Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit vliv zaplavení a následné obnovy normálních podmínek pěstování u dvou inbredních linií kukuřice seté (Zea mays L.) (2023 a CE704) a jejich reciprokých kříženců (2023xCE704, CE704x2023), které byly vystaveny stresu zaplavením a následné obnově v různých fázích ontogenetického vývoje. U rostlin vystavených zaplavení, následné obnově nebo pěstovaných po celou dobu v optimálních podmínkách byly měřeny různé morfologické a fyziologické parametry, parametry vodního stavu a parametry, které určují míru poškození buněčných struktur nebo charakterizují obranné mechanismy rostliny navozené stresovou reakcí. Zaplavení rostlin vedlo často k nárůstu hodnot rychlosti transpirace, stomatální vodivosti, obsahu MDA, obsahu H2O2 a aktivity katalázy. U ostatních parametrů zaplavení způsobilo obvykle pokles hodnot (morfologické parametry, efektivita využití vody, obsah fotosyntetických pigmentů, rychlost čisté fotosyntézy, fluorescence chlorofylu...
|
|
| |
|
|
The physiological and proteomic characterisation of winter oilseed rape upon abiotic stress
Urban, Milan ; Vítámvás, Pavel (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent) ; Valentová, Olga (oponent)
in Czech language, Ph.D. thesis - Milan Urban, 2017 V některých letech je zemědělská produkce brukve řepky olejky - významné plodiny České republiky - ohrožena (kromě biotických stresů) mrazem či suchem. V prvním přehledovém článku jsme proto věnovali pozornost proteinům, které byly nalezeny ve studiích porovnávajících genotypy s různou mírou tolerance k abiotickým stresům. V tomto článku jsme se také zaměřili na aplikaci výsledků proteomických studií ve šlechtitelských programech a při zvyšování odolnosti plodin ke stresům obecně. Vlastní výsledky jsme pozorovali u chladově aklimovaných, nejarovizovaných rostlin řepky ve fázi listové růžice. V druhém článku jsme prokázali signifikantní vztah mezi mrazuvzdorností, akumulací dehydrinů a aklimací fotosyntetického aparátu u pěti odrůd řepky. Při porovnání s dřívějšími výsledky jsme pozorovali nejen specifickou akumulaci dehydrinu D97, ale i kvalitativní změny dalších dehydrinů. Tyto výsledky naznačují, že úroveň získané mrazuvzdornosti je závislá nejen na aklimaci fotosyntézy, ale i na vyšší akumulaci ochranných složek. Stres sucha (článek č. 3) byl navozen ve fázi prodlužování stonku před kvetením, což je fáze, ve které rostlina musí přijmout větší množství vody. Pozdní jarní přísušky před nebo během kvetení výrazně snižují výnos a kvalitu produkce....
|
host ::
RSS.