|
|
Využití družicových radarových dat pro monitorování záplav v závislosti na typu krajinného pokryvu
Rauch, Tomáš ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Cílem této práce je najít metodu pro monitorování povodní z radarových snímků. Práce se nejdříve věnuje povodním a organizaci povodňové ochrany. Dále je popisován princip fungování zobrazovacích radarů. V práci jsou také uvedeny vybrané družice s parametry instalovaných radarů. Další část se věnuje interakci radarového paprsku s různými typy povrchu. Na tuto část navazuje přehled jednotlivých metod, které využívají radarová data pro detekci povodní. V praktické části je na vybraná území zasažená povodní aplikovaná metoda na zjišťování rozsahu zaplaveného území. Použitý postup zahrnuje kombinaci klasifikace radarového snímku a analýzy s využitím digitálního modelu terénu. Výsledkem je stanovení hranice zatopeného území. Výsledné hranice zatopených území jsou porovnávány s dostupnými pozemními údaji, převážně maximálními hranicemi zatopených území z jednotlivých povodní.
|
|
| |
|
|
Detekce Land Cover Change se zaměřením na zemědělskou půdu
Klouček, Tomáš ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Hlavní náplní práce je tvorba a zhodnocení modelů pro detekci změny orné půdy na travní porost založená na hybridní Change Detection metodě, která kombinuje přístupy vycházející z výpočtu vegetačních indexů, odčítání obrazu a analýzy hlavních komponent. A to na šesti lokalitách s různou sezónní konfigurací snímků vysokého rozlišení a na jedné lokalitě pokryté snímkem velmi vysokého rozlišení, které byly rovnoměrně rozprostřeny v podhorských oblastech České republiky. Volba jednotlivých prediktorů a z nich vycházejících nejvhodnějších modelů byla podložena statistickým výpočtem. Aplikace vybraných modelů byla provedena pomocí multi-temporální objektové klasifikace a jejich přesnost ověřena pomocí referenčních dat. Přínosem práce je nalezení obecně aplikovatelného modelu použitelného pro zkoumanou změnu krajinného pokryvu a dále pak vyhodnocení potenciálně nejvhodnější sezónní konfigurace snímků. Hodnotná je i samotná metodika výběru prediktorů a výpočet pořadí nejvhodnějších modelů, který je dle dostupné literatury jedinečný. Práce přináší cenné nové poznatky zapadající do zatím málo probádané problematiky detekce změny orné půdy na travní porosty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Geographical Random Forest model evaluation in agricultural drought assessment
Bicák, Daniel ; Brodský, Lukáš (vedoucí práce) ; Brůha, Lukáš (oponent)
Sucho je přírodní katastrofa, která negativně ovlivňuje miliony lidí a způsobuje obrovské ekonomické ztráty. Tato práce zkoumá zemědělské sucho v Česku pomocí algoritmů strojového učení. Použité statistické modely byly Random Forest (RF), Geographic Random Forest (GRF) a Locally Tuned Geographic Random Forest (LT GRF). GRF se skládá z několika RF modelů vytréno- vaných na podmnožinu původních dat. Konečná predikce je váženým součtem predikce lokálního a globálního modelu. Velikost podmnožiny je určena laditel- ným parametrem. LT GRF řeší prostorovou variabilitu velikosti podmnožiny a lokální váhu. Během procesu ladění jsou pro každé místo nalezeny optimální parametry a poté interpolovány pro neznámé oblasti. Tato práce si klade za cíl vyhodnotit přesnost každého modelu a porovnat výstup důležitosti faktorů GRF s globálním modelem. K vytvoření mapy zranitelnosti vůči suchu v Česku se využije důležitost meteorologických faktorů. Vytvořené hodnocení je porovnáno se stávajícími projekty zranitelnosti suchem. 1
|
|
|
Návrh webové GISové aplikace pro analýzu letokruhových chronologií a prezentaci jejích výsledků
Svátková, Anna ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje návrhu webové GISové aplikace určené pro zpracování dat o letokruhových chronologiích. Popisuje podrobný vývoj skriptu v jazyce Python, který ze vstupních dendrochronologických dat počítá mediány Cropperových hodnot dále vstupující do regresní funkce. Aproximované hodnoty získané regresní funkcí jsou následně interpolovány na území severní části chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, určené pro tuto případovou studii. Dále je popisován postup publikace nástroje jako geoprocessingové služby na ArcGIS Server, a následné využití této služby v rámci přednastaveného vzorového widgetu. Přizpůsobený widget s připojenou geoprocessingovou službou je umístěn do webové aplikace vytvořené v prostředí ArcGIS Web AppBuilder. Aplikace je navržena tak, aby umožňovala prezentaci výsledků analýz geoprocessingové služby. Klíčová slova: dendrochronologie, Cropperovy hodnoty, letokruhové chronologie, prostorová regrese, prostorová interpolace, webová aplikace, webový GIS, ArcGIS Pro, ArcGIS Enterprise, ArcGIS Server, geoprocessingová služba, webový nástroj, skript v jazyce Python, modul arcpy, Web AppBuilder, vlastní widget
|
|
|
Design of a dendrochronological database
Majer, Hugo-Miroslav ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom priestorovej databázy letokruhových chronológií. Teoretická časť práce sa venuje databázovým systémom, princípom ukladania priestorových dát v relačných databázach, existujúcim databázam letokruhových chronológií, ale aj základným princípom dendrochronológie. V ďalšej časti práce sú popísané poskytnuté dendrochronologické dáta, ktoré sú používané v metodickej časti práce. Metodická časť popisuje dátové požiadavky pre tvorenú databázu, postup jej návrhu a implementáciu v rámci PostgreSQL/PostGIS. Následne sa venuje tvorbe funkcií tvorených v procedurálnom rozšírení SQL, ktoré slúžia na zefektívnenie vkladu dát a neskôr je popisovaná tvorba SQL príkazu slúžiaceho ako dátový filter. Hlavným výsledkom práce je vytvorená priestorová databáza spĺňajúca dátové aj funkčné požiadavky, ktorá je naplnená poskytnutými dátami a pripojiteľná ku GIS. Záverom práce je zhrnutie dosiahnutých výsledkov a stručný popis prínosu práce v prebiehajúcom výskumnom projekte. Kľúčové slová: priestorová databáza, návrh databázy, letokruhové chronológie, PostgreSQL/PostGIS, Procedural Language/PostgreSQL
|
|
|
Automatická klasifikace vybraných terénních tvarů z jejich kartografické reprezentace
Sykora, Matúš ; Bayer, Tomáš (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Automatická klasifikace vybraných terénních tvarů z jejich kartografické reprezentace Táto diplomová práca sa zaoberá automatickou klasifikáciou vybraných terénnych tvarov a ich kartografickou reprezentáciou. Cieľom tejto diplomovej práce je navrhnúť metodický postup pre automatické rozpoznávanie terénnych tvarov (kopy a údolia) s využitím strojového učenia (Deep Learning) . Prvá časť navrhnutej metódy sa venuje hrubej segmentáci9 reliéfu na dve kategórie, ktoré budú následne klasifikované pomocou konvolučných neurónových sieti. Druha časť diplomovej práce sa zaoberá samotnou klasifikáciou predsegmentovaných terénnych tvarov pomocou strojového učenia. Obe fázy spracovania využívajú ako vstupné dáta snímky SRTM30. Celá navrhnutá metóda bola spracovaná v programovacom jazyku Python s využitím knižníc Arcpy, TensorFlow a Keras. Kľúčové slová: Digitálna kartografia, GIS, terénne tvary, strojové učenie, Deep Learning, rozpoznávanie, klasifikácia, segmentácia
|
|
|
Automatic detection of driving lanes geometry based on aerial images and existing spatial data
Růžička, Jakub ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Cílem této práce je vytvoření metody odvození geometrie jízdních pruhů na základě leteckých snímků a existujících prostorových dat. Navržená metoda používá současně dostupná data, ve kterých identifikuje vodorovné dopravní značení (VDZ). Polygony, které jsou klasifikovány jako VDZ, jsou následně zpracovány jedním z navržených algoritmů, který vytvoří jejich liniovou reprezentaci (vektor), která je jedním z dílčích výsledků. Tyto linie jsou dále analyzovány a na jejich základě dochází k vytvoření linií symbolizujících hranice mezi jednotlivými jízdními pruhy, které představují druhý dílčí výsledek. Kromě toho je snaha o automatizované rozlišení mezi plnou a přerušovanou čárou, což přináší větší informační hodnotu vytvořeného datového souboru. Navrhnuté algoritmy byly otestovány ve 20 zájmových územích a výsledky testování jsou uvedeny v této práci. Celková správnost a stejně tak i prostorová přesnost testovaných dat dokazuje, že navrhovaná metoda je efektivní. V průběhu testování byly identifikovány určité nedostatky navrhovaného procesu, které jsou v textu blíže popsány, stejně tak je v textu navrženo jejich eventuální řešení. Práce je doprovázena více než 70 obrázky, které ilustrují text a přinášejí jasnější pohled na probíraná témata. Práce je rozdělena na následující kapitoly: nejprve Úvod a Přehled...
|
|
|
Určení výskytu sněhových lavin z družicových dat pořízených radarem se syntetickou aperturou (SAR)
Klímová, Tereza ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
URČENÍ VÝSKYTU SNĚHOVÝCH LAVIN Z DRUŽICOVÝCH DAT POŘÍZENÝCH RADAREM SE SYNTETICKOU APERTUROU (SAR) Abstrakt Práce se zabývá určováním míst s lavinovým proudem na radarových snímcích pořízených radarem se syntetickou aperturou na družici Sentinel-1. Hlavním cílem je navrhnout postup pro rozpoznání míst na snímku, kde spadla sněhová lavina. Metodika je založena na principu neuronových sítí, konkrétně na využití předtrénovaného modelu neuronové sítě VGG-19. Dle výsledku trénování neuronové sítě jsou následně výřezy snímků zařazovány do dvou kategorií: na snímku se nachází nebo nenachází lavina. Jedná se tedy o binární klasifikaci. Výsledkem je statistické zhodnocení úspěšnosti zařazování do kategorií a porovnání s tradičními postupy. klíčová slova: lavina, Sentinel-1, neuronová síť, VGG-19
|
|
|
Protokol pro sběr biofyzikálních parametrů vegetace v terénu
Šudová, Markéta ; Brodský, Lukáš (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
Protokol pro sběr biofyzikálních parametrů vegetace v terénu Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je navržení jednotného protokolu pro sběr biofyzikálních parametrů vegetace v terénu na základě dosavadní dostupné literatury a vlastního experimentálního měření. Zavedení jednotných pravidel zahrnující všechny fáze sběru dat včetně doporučené přípravy před měřením, volby vzorkovacího schématu a zpracování naměřených údajů je důležité pro naměření kvalitních terénních dat vhodných pro následnou validaci produktů DPZ. Na základě dostupné literatury jsou zhodnoceny současné metodiky měření LAI dat v terénu a vymezeny základní parametry protokolu. Pro navržení vhodné parametrizace protokolu bylo provedeno vlastní experimentální měření v terénu. Stanovení vhodného počtu dílčích měření v rámci ESU je určeno pomocí vztahu mezi počtem dílčích měření a hodnotou MSE. Pro stanovení vhodného vzorkovacího schématu jsou otestována schémata uvedená v literatuře a vlastní navržená vzorkovací schémata. Na základě dosažených hodnot MSE bylo vyhodnoceno nejvhodnější vzorkovací schéma, které bylo prakticky ověřeno v terénu. Na základě terénního měření přístroji LAI-2200C a AccuPAR LP-80 je porovnána vhodnost přístrojů a naměřené hodnoty LAI. Výsledkem práce je obecný protokol pro sběr dat v terénu a konkrétní protokol pro sběr...
|
host ::
RSS.