|
| |
|
|
Boj mezinárodních institucí proti chudobě a nemocem
Fedorová, Júlia ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práca spracováva problematiku boja proti chudobe a chorobám z pozície medzinárodných organizácií ako sú Organizácia spojených národov, Medzinárodný menový fond, Svetová banka a skupina G8. Hodnotí vybrané projekty rozvojovej pomoci, pozornosť venuje najmä Miléniovým rozvojovým cieľom. Zvýrazňuje kľúčové prvky pre úspešný boj. Záverečná časť práce analyzuje dôležitosť vzdelávania v boji s chudobou a popisuje vybrané vzdelávacie projekty jendotlivých inštitúcií.
|
|
| |
|
|
Zahraniční politika USA v období 2. Bushovy administrativy
Matoušková, Hana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována americké zahraniční politice během druhého volebního období prezidenta Bushe ml., kterou zasazuje do širšího mezinárodněpolitického rámce. Počáteční kapitola shrnuje mezníky prvního funkčního období, druhá kapitola popisuje oficiální cíle zachycené v dokumentu amerického ministerstva zahraničí Strategic Plan 2007-2012. Hlavní důraz je kladen na reálné kroky Bushovy administrativy v zahraničněpolitické oblasti od charakteristiky bilaterálních vztahů s významnými státy až po vyjednávání v krizových oblastech. Jsou zde také uvedeny globální trendy pro rok 2025 a pravděpodobné postavení USA na mezinárodní scéně v budoucnosti. Závěrečná kapitola reflektuje nástup demokratického prezidenta Baracka Obamy do úřadu a nastiňuje, do jaké míry si nová vláda zachová kontinuitu s tou předchozí ve vedení americké zahraniční politiky.
|
|
|
Diplomatické vztahy mezi USA a Čínskou lidovou republikou
Čtvrtníček, Ondřej ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
V práci se zabývám vývojem vzájemných diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou a jejich dopadem nejen na pacifický region, ale také na zbytek světa. Práce se opírá obzvláště o písemné zdroje, kterých je vzhledem k rozsáhlosti tématu k dispozici velké množství. Cílem práce je analyzovat vývoj diplomatických vztahů mezi zeměmi v mezinárodním kontextu, tedy zachytit i okolnosti, které obě země nutily zaujímat vzájemná stanoviska, a dopady, které měl vývoj vzájemných vztahů na okolní svět. Práce je členěna do 4 částí. První kapitola mapuje období od konce 19. století do vzniku Čínské lidové republiky. Zabývá se tedy problematikou politiky otevřených dveří, druhé světové války a následné třetí čínské občasnké války. V druhé kapitole je rozebrán dopad Korejské války na vzájemné vztahy. Následná kapitola se zabývá normalizací vzájemných diplomatických vztahů především v 70. letech 20. století. V poslední kapitole je analyzován vznik triangulární diplomacie, dopad normalizace vztahů na pacifický region a vstup Čínské lidové republiky do Organizace spojených národů.
|
|
|
Rozvoj bezpečnostní a obranné identity Evropy (perspektivy spolupráce EU a NATO)
Šibík, Milan ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem evropské bezpečnosti a zkoumá její vývoj od konce druhé světové války do současnosti. Analyzovány jsou jednotlivé vývojové etapy, kdy je v první části zvýšená pozornost věnována Západoevropské unii. Následně práce přibližuje vznik Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, její vývoj v jednotlivých primárních dokumentech EU, její hlavní nástroje a aktéry a poté postupné vyčleňování Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Popsány jsou rovněž dosud uskutečněné mise EU. Celou práci prostupují vztahy mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí, analyzovány jsou právní, politické a praktické konflikty a obtíže, k nimž v těchto vztazích docházelo. Významná část se rovněž zaobírá národními pozicemi vybraných států ve vztahu k bezpečnostní politice Evropy.
|
|
|
Kampaň Baracka Obamy - Trendy politického marketingu
Laresová, Martina ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je na základě teoretických podkladů a analýzy volební kampaně současného prezidenta USA Baracka Obamy definovat trendy politického marketingu. Jsou jimi (a) komplexní zapojení marketingových nástrojů do volební kampaně s důrazem na synergii "nových" a "klasických" médií ("postmoderní kampaně"), (b) nutnost udržování kampaně i během samotného volebního období ("permanentní kampaně"), (c) profesionalizace kampaní na úrovni strategie i exekuce, (d) personalizace na úrovni sdělení, politické nabídky i voliče a v neposlední řadě (e) změna reakce voličů na volební komunikaci daná vlivem digitálních technologií, pop kultury a spotřebitelských zvyklostí.
|
|
|
Proměny zahraniční politiky Spolkové republiky Německo od roku 1990 do současnosti
Benedová, Hana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Jistě není třeba podtrhovat důležitost Spolkové republiky Německo pro ostatní země evropského prostoru a pro proces evropské integrace, jež z ní činí velmi zajímavý předmět studia. Díky specifickému vývoji v poválečném období získala její zahraniční politika jisté charakteristické rysy, které se v takové míře neprojevovaly u žádného jiného státu, vyvíjejícího se "normální" cestou. Přelomovým bodem se stalo znovusjednocení, jež postavilo Německo před problematiku hledání a určování své nové pozice v evropském a světovém rámci. Následné proměny zahraniční politiky, vycházející se zmíněných speciálních okolností, jsou tématem této práce. Smyslem je nejen zhodnotit, které rysy a orientace zahraniční politiky uplynulých osmnácti let se vyznačovaly spíše kontinuitou a které prošly změnou, ale také vytvořit obraz o nové roli Německa v mezinárodních vztazích. Prvním krokem je nastínění úlohy aktérů zahraniční politiky v Německu, tedy především spolkové vlády, parlamentu, spolkových zemí a prezidenta, které prozrazuje rozložení moci při tvorbě zahraničně-politických koncepcí a rozhodnutí. Dále je pro posouzení kontinuity či změn nutné alespoň krátce zmínit hlavní směry orientace Německa v onom předcházejícím období, jež je tak velmi ovlivnilo, tedy v době studené války. Výchozím bodem je však znovusjednocení obou německých států, navracející zemi její plnou mezinárodněprávní subjektivitu a předznamenávající zahájení další fáze jejího vývoje. Samotné hodnocení následných událostí probíhá na základě periodizace do tří hlavních celků, a to z hlediska osobnosti stojící v čele vlády - spolkového kancléře. Práce je tak s ohledem na splnění cíle členěna chronologicky a nejprve popisuje zahraniční politiku vlády Helmuta Kohla od sjednocení do roku 1998, navazuje politikou vlády Gerharda Schrödera od roku 1998 do roku 2005 a v poslední kapitole zmiňuje zahraničně-politickou činnost vlády Angely Merkelové od roku 2005 až do současnosti. Z důvodu komplexnosti cíle se práce soustředí pouze na vybraná témata zahraniční politiky a jiná zmiňuje jen okrajově. Důraz klade především na tradiční pilíře německé politiky - na evropskou integraci, v rámci ní mimo jiné na vztahy s Francií, a na transatlantickou spolupráci. Zabývá se též oblastí střední a východní Evropy, zde především Ruskou federací. Konečná část každé ze tří hlavních kapitol je vždy věnována aktuálním konfliktům, sleduje reakci zahraniční politiky na ně a snaží se tak doplnit celkovou představu o proměnách zahraniční politiky Spolkové republiky Německo od roku 1990 do současnosti.
|
|
|
Potenciál spolupráce Turecka se zeměmi Zakavkazí a Střední Asie
Sobotková, Jana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu spolupráce Turecka se zakavkazskými a středoasijskými státy zejména z hlediska zájmu Turecka a Evropské unie na diverzifikaci dodávek ropy a zemního plynu. Cílem je také ohodnocení potenciálu této spolupráce v oblasti kulturní, ekonomické a politické, zmapování vlivů EU a USA, kteří podporují Turecko v této spolupráci a souběžně vlivů Ruska, Íránu a Číny, jejichž zájmy se s těmi tureckými v daném regionu kříží. Rovněž záměrem práce je posouzení některých vnitropolitických změn v těchto zemích ve vztahu k Turecku.
|
|
|
Mezinárodní důsledky jednostranného prohlášení Nezávislosi Kosova
Janicki, Miloš ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Ve své práci jsem se pokusil analyzovat dopad kosovské krize na mezinárodní vztahy. Problematika Kosova a její řešení v posledním desetiletí vyprodukovali dvě důležité zásady, které po opakovaném používání mají tendenci stávat se precedenty. První zásada vznikla během války v roce 1999 a lze ji popsat jako humanitární intervence bez mandátu OSN. Tento postup po SRJ byl uplatněn i v jiných státech v průběhu posledního desetiletí. Druhou zásadou, která je hlavním tématem mé práce, je jednostranné vyhlášení nezávislosti, které podpořilo mnohem více státu než v předešlých případech jednostranných pokusu o osamostatnění. Pomocí analýzy událostí v Gruzii se pokouším prokázat, že separatismus bude v budoucností využíván jako nastroj mezinárodní politiky. Autorita OSN v posledním desetiletí slábne a pokud tento trend bude pokračovat hrozí, že právní zásady v mezinárodních vztazích budou vystřídány jednostrannou interpretaci morálky. Kromě zaměření na dopady kosovské krize na mezinárodní uspořádaní pokusil jsem se o hlubší analýzu kosovské problematiky. Věnoval jsem se dějinám konfliktu se zaměřením na události v období mezi rokem 1974 a rokem 1999, které považují za rozhodující ve vývoji problematiky. Právní část práce jsem věnoval seznamováním se s normami mezinárodního práva, které používali ve své argumentaci odpůrci a stoupenci nezávislosti Kosova a náhledu do obecné teorie secese.
|
host ::
RSS.