|
|
Přečin neposkytnutí pomoci ve zdravotnictví
Wentová, Michaela ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Předmětem této diplomové práce je komplexní rozbor specifik trestného činu neposkytnutí pomoci páchaného v oblasti zdravotnictví, přesněji páchaného především lékaři. Vlastní práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola pojednává obecně o trestném činu neposkytnutí pomoci. Věnuji se zde právní úpravě v minulosti i dnes, podrobně jsou zde rozebrány dvě ze skutkových podstat tohoto trestného činu především s důrazem na teorii jednání, kauzalitu konání a opomenutí a některé teoretické potíže s tímto pojetím souvisejícími. Dále kapitola pojednává o vývojových stádiích, možném souběhu s jinými trestnými činy, o okolnostech vylučujících protiprávnost, zániku trestní odpovědnosti, trestních sankcích a jejich zániku a výkladu některých pojmů. Ve druhé kapitole podrobně rozebírám problematiku obecné a zvláštní povinnosti konat, jejich prameny a sporné otázky. Věnuji se nejen české právní úpravě, ale i teorii. Třetí kapitola pojednává o specifikách trestní odpovědnosti ve zdravotnictví s důrazem na výklad pojmu lex artis medicinae, dále se věnuji požadavku, aby trestní odpovědnost nastupovala až jako prostředek ultima ratio, tedy poslední instance, obzvláště v oblasti zdravotnictví, spolu s pojednáním o jiných právních prostředcích ochrany pacienta. Nadále se věnuji výkladu institutů informovaného...
|
|
|
Euthanasie
Havlová, Kamila ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
RESUMÉ Cílem této diplomové práce je sjednotit celkový náhled na problematiku euthanasie a asistované sebevraždy s kladením důrazu na trestní právo. Nepokouším se vyvodit závěr, zda zlegalizovat euthanasii v českém právním řádu či nikoliv, jen bych ráda nastínila možnosti právní úpravy v České republice do budoucna, a to po provedení analýzy v zemích, kde již k uzákonění v posledních letech došlo. Tato diplomová práce se skládá celkem ze šesti kapitol. Na začátek se snažím podrobně seznámit s podstatou euthanasie a s ní souvisejících pojmů, jako jsou asistovaná sebevražda, dříve vyslovená přání, dále uvádím její obvyklé dělení. Poté se zabývám historií a vývojem tohoto pojmu ve světě, jelikož k pochopení a ujasnění, je to nezbytné. Další kapitola je již věnována právní úpravě euthanasie v České republice, kde tato otázka nebyla a není právně upravena, avšak snahy o uzákonění zde určitou formou byly. V této kapitole se zabývám právní kvalifikací usmrcení na žádost a asistované sebevraždy de lege lata a úvahami de lege ferenda. Také zmiňuji názory odpůrců a příznivců k otázce euthanasie. V další kapitole uvádím kvalitní paliativní péči jako jeden z argumentů proti euthanasii. Nelze opomenout ani lékařskou etiku a její základní kámen, tedy Hippokratovu přísahu. Jedna z nejobsáhlejších kapitol se zabývá právní...
|
|
|
Trestněprávní problematika dříve vysloveného přání
Blažík, Michael ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat relativně nový institut dříve vysloveného přání v českém právu a analyzovat trestněprávní problematiku v souvislosti s jeho užíváním. Pozornost je zaměřená na zdravotnické pracovníky, kteří se respektováním dříve vyslovené vůle pacienta mohou dostat do rizika vzniku trestněprávní odpovědnosti. Dále je srovnána česká úprava s úpravou australského státu Queensland a popsány zásadní rozhodnutí australských a dalších soudů common law v souvislost s dříve vysloveným přáním. Byly použity metody deskriptivní na popsání jednotlivých institutů a pojmů, které s nimi blízce souvisí, analytické ke zkoumání odpovědnosti lékařů a komparační k porovnání české a queenslandské úpravy. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol a několika podkapitol. První kapitola se věnuje institutu dříve vysloveného přání, jeho definici, historii a právním úpravám, ve kterých je zakotven. Druhá kapitola popisuje základní lidská práva, která úzce souvisí s dříve vysloveným přáním. Těmito právy jsou právo na život, právo na důstojnost a právo na sebeurčení. Jednotlivá práva jsou blíže rozebrána a kapitola řeší jejich vzájemnou kolizi. Třetí kapitola se věnuje euthanasii, jejíž souvislost s dříve vysloveným přáním je blíže popsána v této kapitole. Zároveň se část kapitoly věnuje paliativní léčbě,...
|
|
|
Trestněprávní aspekty postavení pacienta jako poškozeného při poskytování zdravotní péče
Bouchal, Josef ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá problematikou trestněprávních aspektů postavení pacienta jako poškozeného při poskytování zdravotní péče. Autor zejména charakterizuje trestněprávní vztahy mezi pacienty a zdravotnickými zařízeními, jejich obsah a východiska. V první části diplomové práce autor uvádí právní rámec zdravotnického práva, a to zejména v oblastní národního a mezinárodního práva. Zabývá se jak stěžejními zákony, které přímo upravující zdravotnické právo, tak zákony, které se zdravotnickým právem souvisí a značně ho ovlivňují. V oblasti mezinárodního práva se autor především zabývá Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a Úmluvou o biomedicíně. V rovině národního práva se autor dotýká oblasti ústavního pořádku, zejména Listiny základních práv a svobod a též oblasti zákonné, kde popisuje především úpravu zdravotnického práva, trestního práva a práva občanského. V druhé části diplomové práce autor nejprve vymezuje základní pojmy a stěžejní instituty vyskytující se v oblasti poskytování zdravotní péče. Posléze se autor v druhé části zaměřuje na samotný vztah pacienta a zdravotnického zařízení, kdy se nejprve pro pochopení dané pro problematiky zabývá historickým vývojem takového vztahu a posléze přechází k charakteristice a vymezení moderního vztahu pacienta a zdravotnického zařízení. Třetí část...
|
|
|
Euthanasie
Mrkvová, Kateřina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
V této diplomové práci jsem se v úvodu zaměřila na definici pojmu a dělení euthanasie, jeho vývoj z pohledu legislativních snah na našem území a ústavněprávní základy. Dále jsem se soustředila na úpravu problematiky v trestním právu v České republice, ale také na právní úpravu v Austrálii, Kolumbii a Anglii. U jednotlivých států jsem se snažila zachytit nejvýznamnější okamžiky týkající se právní úpravy euthanasie a asistované sebevraždy. V Austrálii jsem se zaměřila převážně na historicky první zákonnou úpravu euthanasie, v Kolumbii na vývoj aplikace nálezu Ústavního soudu o aktivní euthanasii a v Anglii na vývoj relevantní judikatury obvykle se vztahující k asistované sebevraždě. Nejpodrobnější výklad se samozřejmě zaměřuje na Českou republiku. Informace jsem čerpala z české i zahraniční právní literatury, včetně moderních zdrojů, jakými jsou například videokonference. Provedenou komparací jsem se snažila předložit čtenáři náhled na problematiku a obecný přehled diferenciace euthanasie a jejích možných trestněprávních dopadů. Následně jsem uvedla v české právní literatuře zatím málo rozebírané zahraniční přístupy právní úpravy a rozhodování v otázce euthanasie a asistované sebevraždy. Hlavním přínosem a cílem této práce je tedy důkladná prezentace obecné úpravy a výkladu problematiky v České...
|
|
|
Trestněprávní aspekty informovaného souhlasu pacienta - komparativní pohled
Leníčková, Tereza ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Informovaný souhlas pacienta je stále se rozvíjejícím institutem medicínského práva, který se dotýká jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní úpravy. Je jedním z právních důvodů zásahu do tělesné a duševní integrity pacienta, bez kterého by každý zásah byl protiprávním činem. Práce nabízí přehled současné právní úpravy informovaného souhlasu ve světle nového občanskoprávního kodexu a nastiňuje možné aplikační problémy vyplývající z nejasného vztahu mezi novým občanským zákoníkem a starší právní úpravou, zákonem o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Cílem práce je podat ucelenější výklad trestněprávních aspektů informovaného souhlasu, především jeho funkce jako okolnosti vylučující protiprávnost. Obsahem této práce je i obdobná úprava ve Spolkové republice Německo, jež je s tou českou v závěrečné kapitole komparována. Práce se skládá ze sedmi kapitol. První kapitola se zabývá vztahem lékaře a pacienta a jeho hlavními proměnami v čase, které jsou k pochopení dnešní úpravy nezbytné. Druhá kapitola podává přehled současné právní úpravy od ústavní úrovně, včetně mezinárodních smluv, přes stěžejní zákonnou úpravu po Etický kodex České lékařské komory, přičemž se zaměřuje na konkrétní pasáže týkající se informovaného souhlasu. Třetí kapitola je rozdělena do pěti částí a detailněji se zaměřuje na...
|
|
|
Aktuální problémy trestní odpovědnosti zdravotnického pracovníka v souvislosti s dříve vyslovenými přáními
Franková, Petra ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zanalyzovat úpravu dříve vyslovených přání, relativně čerstvě zakotveného institutu českého právního řádu, a jeho problematické rysy, zejména problematiku trestní odpovědnosti, která dosud není českou odbornou literaturou uceleněji zpracována. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol a ty pro větší přehlednost i do dílčích podkapitol. První kapitola obsahuje úvod věnovaný osobnostním právům pacienta, která poskytují základní východiska zkoumaného tématu. Stručný historický exkurs práv pacientů přechází v náhled na právní úpravu práva na život, práva na sebeurčení a práva na ochranu lidské důstojnosti. V druhé kapitole je vymezen samotný institut dříve vyslovených přání. Základní charakteristika je zpracována s ohledem na právní úpravu, jednotlivý druhy, problémy a kritické aspekty. Třetí kapitola pojednává o právní odpovědnosti ve zdravotnictví. Je rozdělena na čtyři podkapitoly, přičemž každá je věnovaná jedné z občanskoprávní, pracovněprávní, správní a disciplinární odpovědnosti. S tím souvisí i následující kapitola, která se zabývá odpovědností trestněprávní. Té je, s ohledem na téma práce, věnován největší prostor. Je zde uvedena zásada subsidiarity trestní represe a ultima ratio. Zbývající část kapitoly tvoří teoretický souhrn podmínek trestní odpovědnosti. Otázkám...
|
|
|
Volný pohyb pacientů v rámci Evropské unie
Müllerová, Petra ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce volného pohybu pacientů v rámci Evropské unie. Je zaměřená zejména na vývoj úpravy přeshraničního poskytování zdravotní péče. Jejím hlavním cílem je analyzovat a kriticky zhodnotit jednotlivé právní úpravy této problematiky. Pomocí komparace jednotlivých úprav ať už jsou to nařízení, směrnice, nebo judikatura, si klade za cíl objasnit základní principy, kterými se pacient postupující ošetření v jiném členském státě řídí. Diplomová práce se skládá z pěti celků. První kapitola je úvodem do kontextu obecné zdravotní politiky a její úpravy v primárním právu. Druhá kapitola posuzuje postavení pacienta v rámci Evropské unie, vnímané jako společenství s volným trhem. Kapitola je obsahově nejrozsáhlejší. Tento prostor je jí věnován s důrazem na významný vliv, který v této oblasti přinesla judikatura Soudního dvora EU. Ta poukázala na potřebu přidržet se při řešení této problematiky primárního práva, které zakazuje členským státům klást překážky, které by mohly omezit volný pohyb pacientů. Zdravotní péče byla klasifikována jako poskytování služby a pacient byl uznán spotřebitelem sui generis. Upřesňuje a zejména vysvětluje jednotlivé postupy Soudního dvora, který svojí liberální neoblomností zasáhl do již existující právní úpravy. Nařízení musely projít novelizací kvůli...
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost ve zdravotnictví
Koryntová, Tereza ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Záměrem práce je analyzovat trestní odpovědnost pracovníků ve zdravotnictví - tedy jak osob s nuceným členstvím v profesních komorách (lékařů, stomatologů a farmaceutů), tak i ostatních zdravotnických pracovníků (zejména zdravotních sester), ale i dalšího pomocného personálu. Práce rozebírá jednotlivé trestněprávní instituty v kontextu zdravotnického práva a některé porovnává s nizozemským právem. Na úvod je osvětlen samotný pojem odpovědnosti. Dále jsou charakterizovány ostatní druhy odpovědností - občanskoprávní, správní, pracovněprávní a disciplinární - s důrazem na jejich srovnání s odpovědností trestní. Občanskoprávní odpovědnosti je věnován větší prostor s ohledem na její nedávnou rekodifikaci a také proto, že stále bývá nadužíváno trestní právo právě na úkor práva občanského. Dále je také porovnáno postavení poškozeného (v trestní řízení) s postavením žalobce (v civilním řízení). Stěžejní část práce se soustředí na trestní odpovědnost fyzických osob. Předpoklady, okolnosti vylučující protiprávnost i jednotlivé trestné činy jsou rozebrány ve spojitosti se zdravotnictvím a doplněny o příklady z praxe a judikaturu. Práce pojednává i o podmínkách trestní odpovědnosti právnických osob. Prostor je věnován institutu přičitatelnosti, dále jsou popsány trestné činy, které by mohly v souvislosti s...
|
|
|
Povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků - trestněprávní aspekty
Mišľan, Martin ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Resumé Cílem mé práce bylo přiblížit problematiku povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků a výjimek z tohoto institutu v souvislosti s trestním právem. V úvodní části diplomové práce je obecně definován institut povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví, prameny právní úpravy tohoto institutu a jeho vývoj v českém právním řádu. Práce se také zabývá problematikou zdravotní dokumentace a ochrany osobních citlivých údajů v souvislosti s povinnou mlčenlivostí zdravotnických pracovníků. V další části práce je vymezeno prolomení povinné mlčenlivosti na základě souhlasu pacienta a také případy, kde souhlas pacienta k získaní informací o jeho zdravotním stavu není potřebný. Práce se zabývá i trestní odpovědností při porušení povinné mlčenlivosti a vyjmenovává možné trestné činy, které můžou být porušením této povinnosti spáchány. Závěr práce předkládá stručné porovnání úpravy institutu v Slovenské republice a v Německé spolkové republice.
|
host ::
RSS.