|
|
A Linguistic analysis of francophone reggae
Chodaková, Polina ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na diskurz zpěváků francouzsky zpívaného reggae. Jejím cílem bylo popsat způsob, jakým jamajská hudební kultura rezonuje ve francouzském prostředí a jaké zde nacházíme zvláštnosti fonetické, morfosyntaktické a především lexikální. Neoddělitelným, rovněž doposud nepopsaným předmětem zkoumání byl i sociolekt frankofonních posluchačů reggae. Empirická část analyzuje náhodně vybraný vzorek textů reggae o cca 50 000 slovech. Výběr písní je rozmanitý geograficky, časově (1979-2010) i hudebně (roots, raggamuffin, dancehall). Důraz je kladen na lidovou a hovorovou francouzštinu, na argot, slangy, vliv hudby a vázané řeči, ale také na vzájemný vztah témat a jazykových funkcí frankofonního reggae. Výčet neologismů zase poukazuje na preference v prostředcích slovotvorby. Metoda se opírá také o internetový dotazník, jehož respondenty bylo 189 frankofonních posluchačů reggae - představitelů nového řečového společenství. Výsledky zkoumání potvrzují hypotézu o existenci nového sociolektu, autonomního vzhledem k rapu. Specifická smíšenost frankofonního reggae je definována přepínáním kódů (tzv. code switching) a zejména více než stem nových anglických a jamajských výpůjček, běžně používaných mezi fanoušky reggae.
|
|
|
Jazykové prostředky současné francouzštiny v oblasti ekologie
Hrbková, Olga ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Odborný funkční styl zahrnuje styl vědecký, prakticky-odborný a populárněnaučný. Rozbor, jemuž předchází teoretický úvod, probíhá ve čtyřech rovinách (pragmatické, diskurzívní, výpovědní a větně-lexikální) a je založený na srovnání textů zjednotlivých oblastí odborného stylu; texty zasahují tematicky do oblasti ekologie a mají společný tematický okruh. Charakteristika výrazových prostředků, která slouží jako východisko pro rozbor v rovině větné a lexikální, popisuje specifika ve větné stavbě, morfologické a lexikální stránce: - syntaktický pohled zkoumá použití různých konstrukcí a větný slovosled v závislosti na požadavky kladené na odborný styl; - morfologické hledisko se zaměřuje na použití slovesných časů o způsobů; -lexikální stránka studuje použití odborné terminologie a slovotvorné postupy. Metoda rozboruje stanovuje požadavky na rozbor v jednotlivých rovinách: v rovině pragmatické studujeme pragmatické okolnosti textové produkce. V rovině diskurzívní bude charakterizována organizace a typy textových jednotek. V rovině výpovědní se z hlediska aktuálního členění zaměříme na studium učlenění významových složek větné výpovědi a na jejich schopnost zapojit výpověď do vnějších nadvětných vztahů. Rovina větná a lexikální reflektuje výklad o výrazových prostředcích odborné francouzštiny. Rozbor...
|
|
|
Úloha časů v literárních narativních textech
Bělohradská, Kristýna ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Téma této práce je úloha časů v literárních narativních textech. Jedná se tedy o téma z oblasti textové lingvistiky, kde je základem studia text samotný, v našem případě literární narativní text. Práce je rozdělená do tří větších celků, první dvě části jsou teoretické, třetí praktická. V první části podáváme přehled teorií týkajících se jednotlivých výpovědních plánů. Druhá část je věnována problematice narativního textu a vypravěče a třetí, praktická část, se zabývá rozbory literárních narativních textů. Toto téma jsme zvolili proto, že seznámení s těmito teoriemi může čtenáři odkrýt při četbě literárního díla některé polohy, které by mu jinak mohly uniknout, a naopak jejich znalost mu může umožnit hlubší a bohatší prožitek z četby. Role času v literárním narativním textu je zásadní při vytváření jednotlivých výpovědních plánů, proto jsme se v první části naší práce zaměřili na popis lingvistických teorií zabývajících se touto problematikou. Nejprve popisujeme teorii E. Benvenista, v následující kapitole J.-M. Adama, a nakonec D. Maingueneaua a jeho dělení na aktuální a neaktuální výpovědní plán. Na závěr zmiňujeme také pojetí H. Weinricha, který se zabývá jednotlivými časy. Ve druhé části práce se zabýváme problematikou narativního textu, vyprávění a vypravěče, která je při rozboru literárního textu...
|
|
|
N de N - morphological and syntactic analysis
Strnadová, Jana ; Loucká, Hana (oponent) ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá binominálními strukturami N de N ve francouzštině, tedy spojením dvou podstatných jmen předložkou DE. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat a analyzovat tyto struktury a nastínit určité problémy s nimi spojené. Práce je situována zejména do oblasti morfologie a syntaxe, nejsou ale opomenuty ani některé aspekty týkající se sémantiky či lexiko-kognitivního pojetí. Celá práce je rozčleněna do dvou hlavních částí. První část pojednává o strukturách N de N jako celku a snaží se zachytit rozmanitost, kterou nabízejí. Je třeba zdůraznit, že v této práci N de N označuje jak spojení bez vnitřního členu, tak i spojení, kde se člen vyskytuje. Nejprve představujeme pojetí těchto struktur ve vybraných gramatikách francouzského jazyka (kapitola 1), což nám umožňuje uvědomit si problémy, které jsou spojeny s jejich vymezením : na jedné straně totiž spadají mezi rozvíjející členy nominálního syntagmatu, na druhé straně ale také nalezneme mnohé příklady N de N mezi nominálními kompozity. Právě problémy s definicí kompozit vedou některé autory k vytváření nových kategorií, jako například « formy téměř složené » či « kolokace ». Jelikož námi studované gramatiky neobsahují jasné rozčlenění sekvencí N de N, navrhujeme vlastní členění celkové globální struktury (kapitola 2). V uvedeném členění jsou z...
|
|
| |
|
|
Pierre Roland François Butet and his Léxicologie latine et française
Nikolovová, Pavla ; Duběda, Tomáš (oponent) ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce)
V této práci analyzuji lexikologický systém navržený P. R. F. Butetem v roce 1801. Mým hlavním cílem je vysvětlit, jakým způsobem Buteta inspiruje rozvoj přírodních věd jeho doby a poukázat na originalitu a modernost jeho metody. Představuji Butetovo dílo v jeho filozofickém, vědeckém a lexikologickém kontextu, popisuji jeho teoretická východiska a shrnuji a komentuji jeho hlavní závěry. Z tohoto pohledu objasňuji analogii s Lavoisierovým systémem chemického názvosloví a rozebírám příčiny této neobvyké inspirace stejně jako její důsledky. Při porovnání Butetova lexikologického systému s moderní lingvistickou teorií ukazuji podobnosti, které lze nalézt mezi oběma přístupy, a vysvětluji případné rozdíly. Mé závěry dokazují, že analytické nástroje, které Butet objevil pro účely svého zkoumání, jsou v zásadě shodné s těmi, které používá moderní lingvistika, přestože jsou uvedeny pod jiným názvem.
|
|
|
Arumuni a arumunština
Mikešová, Lenka ; Štichauer, Jaroslav (oponent) ; Našinec, Jiří (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se věnovala arumunskému etniku a jazyku. Protože jde o národ v České republice téměř neznámý, v první části práce jsem pojala Arumuny z etnologického úhlu pohledu: v první kapitole jsem popsala problematiku národnostního sebeurčení (kap. 1.1), zabývala se pojmenováním příslušníků menšiny ve vlastním jazyku i v jazycích sousedních (1.2), historií Arumunů počínaje Dáky po konec 20. století (1.3) a současným postavením arumunské menšiny v příslušných zemích (1.4). Pokud je mi známo, nebyly dějiny Arumunů v České republice dosud vydány, v této práci jde o první syntézu z převážně rumunsky publikovaných prací.
|
|
|
Nový pohled na kategorii slovesného vidu v češtině
Mjachký, Juraj ; Štichauer, Jaroslav (oponent) ; Tláskal, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce má dva cíle. Jedním z nich, jak už sám název napovídá, je představit nový pohled na problematiku slovesného aspektu v češtině. Tím druhým je nabídnout takový přístup, který vychází z popisů aspektuální problematiky v jazycích jako je angličtina, francouzština aj. Zastavme se nejdříve u druhého bodu. V historii české aspektologie bezpochyby nalezneme badatele, kteří se zabývali aspektem v češtině i v cizích jazycích, např. germánských či románských, a kteří tuto oblast v jednotlivých jazycích srovnávali (ze začátku 2. pol. 20. století např. I. Poldauf, dnes např. M. Sládková). V drtivé většině ovšem závěry takovýchto zkoumání vedly k podtržení exkluzivity českého (slovanského) slovesného aspektu ve vztahu k neslovanským jazykům.1 Jistě, skutečnost, že český (slovanský) mluvčí disponuje dvěma (i třemi) podobami jednoho slovesa tam, kde mluvčí jiných jazyků má k dispozici jen jeden tvar, je flagrantní. Odkud jednoduchý závěr, že v češtině (slovanských jazycích) rozdílnost ve formě poukazuje na existenci rozdílu v konceptuální rovině, zatímco jediný slovesný tvar v neslovanských jazycích signalizuje nerozrůzněnost konceptu.
|
|
|
Contribution to study of rivalry between definite article and demonstrative adjective
Berthótyová, Júlia ; Štichauer, Jaroslav (oponent) ; Tláskal, Jaromír (vedoucí práce)
Předkládaná teoretická práce se zabývá problematikou konkurence mezi dvěma typy determinantů ve francouzštině: určitým členem a ukazovacím determinantem. Jejím cílem je shrnout dosavadní příspěvky a představit různé možnosti uchopení této otázky. První kapitola pojednává o nominální determinaci obecně - definujeme v ní základní pojmy i způsob jejich použití v této práci. Stručný nástin vybraných klasifikací determinantů ukazuje, že vztah mezi určitým členem a ukazovacím determinantem může být různý. Mají ale stejnou distribuci, což nám dovoluje mluvit o konkurenci mezi těmito dvěma determinanty. Také zvažujeme, zda určitý člen není přímo zahrnut v ukazovacím determinantu, tuto možnost však následně zamítáme. Ve druhé kapitole hledáme zmínky o konkurenci v několika (jedenácti) francouzských gramatikách. Vycházíme z popisu forem a použití obou determinantů a také z explicitních popisů konkurence. Zatímco výčet forem je ve všech gramatikách prakticky identický, u popisů použití tomu tak není. V závěrečné části proto uvádíme shrnutí toho, co nám analýza gramatik přinesla. Především jsme zjistili, že autoři problematice konkurence nevěnují větší pozornost. Nicméně bližší pohled na použití obou determinantů ukazuje, že můžeme vytvořit dvě široké kategorie užití, ve kterých si určitý člen a ukazovací determinant...
|
|
|
Některé aspekty jazykové a etnické identity autochtonních obyvatel Provence
Vacula, Richard ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce)
V současné době jsme svědky nebývalého vzestupu zájmu o otázky, související s problematikou národní, resp. etnické či regionální identity. Někteří badatelé v oblasti antropologie hovoří o podzimu národů, analogicky podle jara národů, tj. období prudkého vzrůstu národnostního cítění a emancipačního hnutí menšinových etnik v Evropě 19. století. Český sociolog Jan Keller dává tento současný fenomén do přímé souvislosti s globalizací způsobu života na přelomu 20. a 21. století: Oživené národnostní cítění je formou potvrzení skupinové identity jako reakce na pocit ztráty jedinečnosti ve světě, který se stále více uniformizuje. Tím lze zároveň vysvětlit, proč mají tyto tendence na počátku 21. století daleko větší rozsah- zdaleka se totiž neomezují pouze na Evropua občas i daleko nebezpečnější projevy, než ve století devatenáctém. Oživené národnostní cítění vede dnes nezřídka k nárůstu nezdravého nacionalizmu, který může mít ve svých krajních formách zhoubné následky - příkladem za všechny může sloužit oblast bývalé Federativní socialistické republiky Jugoslávie, kde po léta uměle potlačované národnostní problémy vedly ke zničujícímu válečnému konfliktu. Zneklidňující je však i nárůst obliby nacionálně, resp. nacionalisticky orientovaných politických stran v zemích o zdánlivě stabilním demokratickém systému, jako...
|
host ::
RSS.