|
|
Paměti carevny Kateřiny II. a Milostné dopisy carevny Kateřiny Veliké Potěmkinovi v českých překladech
Žídková, Ivana ; Oganesjanová, Danuše (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce si klade za cíl srovnat knihy II a II ... s jejími českými překlady. Bohužel překlad druhé knihy je překladem francouzského originálu, proto tuto knihu nemůžeme analyzovat. Carevna Kateřina II. vládla mezi lety 1762 - 1796 a patří bezesporu mezi významné panovníky carského Ruska. V úvodu je nastíněna osobnost Kateřiny II. Dozvíme se, že na svou dobu byla sečtělá, měla vznešené ideje, s jejichž realizací nepospíchala. Byla autorkou mnoha spisů, divadelních her, článků a také vlastních pamětí. Ty byly určeny na prezentaci vlastní osoby, jako ospravedlnění Kateřininých činů a zároveň měly zůstat jako věčná vzpomínka na carevnu. Ač si na stylu dala Kateřina Veliká záležet, přesto nedosahují uměleckých kvalit jiných spisovatelů. Pozornost se však upírá spíše k obsahu než formě. I to je jeden ze znaků memoárů, které patří do dokumentárně umělecké literatury. Paměti v sobě mohou ukrývat odbornou tématiku, což od překladatele vyžaduje speciální přípravu. Také by neměl nic vynechávat ani nepřidávat a obtížná místa by měl objasnit vysvětlivkami. Nás zajímalo, jak se překladatelka Věra Amelová vypořádala s náročným zastaralým textem plným odkazů na historické události a s osobitým stylem Kateřiny. Provedli jsme překladatelskou analýzu, při níž jsme srovnávali oba texty. Výsledkem je empirická část, ve...
|
|
|
Stylistická, literární a překladatelská úskalí románu Jane Austenové Mansfield Park (Mansfieldské panství)
Pehalová, Magdalena ; Rubáš, Stanislav (oponent) ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce)
Název mé práce je: "Stylistická, literární a prekladatelská úskalí románu Jane Austenové Mansfield Park (Mansfieldské panství)", v anglictine "Complexities of style, Literature and Translation in Jane Austen`s Mansfield Park". Cílem této práce bylo jednak zasadit román Jane Austenové Mansfield Park do kontextu ostatních románu této autorky a jednak provést translatologickou analýzu prekladu tohoto románu (Mansfieldské pansví) od Evy Kondrysové. V první cásti své práce jsem popsala styl Austenové a to, jak se projevuje v tomto románu. Dále jsem vysvetlila cím se Mansfield Park liší od ostatních románu této autorky. Je nejvážnejší ze všech a práve v nem Austenová nejotevreneji vyjadruje své názory. Vetší podíl první cásti tvorí analýza jednotlivých prvku, které jsou pro tento román typické. Jsou to: interpretace postav, divadlo, literární aluze, krestanská morálka a dobové reálie. Druhá cást práce analyzuje preklad jednak na rovine lexikálne-stylistické a jednak na rovine stylisticko-interpretacní. Analýza stylisticko-interpretacní roviny se zameruje na preklad jednotlivých prvku, které jsem identifikovala jako zásadní pro pochopení románu. Výsledkem této práce je zjištení, že se Kondrysové nepodarilo vytvorit funkcní preklad a že ceská verze Mansfield Parku nedosahuje kvalit originálu. Tato skutecnost je...
|
|
|
Eseje Mariny Cvetajevové v českých překladech
Šťastná, Zuzana ; Honzík, Jiří (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na esejistickou prózu Mariny Cvetajevové. Po charakteristice literárně-historických a biografických okolností zrodu autorčina prozaického díla provádí na materiálu šesti vybraných esejů o psaní poezie a o zajímavých básnických současnících Cvetajevové analýzu autorčina esejistického stylu a rozbor českých překladů. Hodnotícími kritérii pro práci překladatelů jsou: významová přesnost, schopnost rozlišovat příznaky autorského stylu od systémových rysů ruštiny a vlastní tvůrčí vklad při reprodukci či kompenzaci zejména lexikálně-zvukových prostředků originálu. Kromě obecného přehledu problémů, které vznikají při překladu esejistického stylu Cvetajevové, se práce pokouší nastínit rozdíly v přístupu dvou překladatelů klíčových esejů Cvetajevové o umění: Jany Štroblové (Umění ve světle svědomz) a Jana Zábrany (Básník a čas, Epos a lyrika dnešního Ruska). Zkoumání překladů odhalilo velké množství významových chyb způsobených neJen stylistickou obtížností, ale i čirou nedbalostí. Dále poukázalo na interference, z nichž některé napomáhají zachování autorského stylu. Při srovnávání překladatelského přístupu k lexikálním a zvukovým prostředkům originálu byl zjištěn poměrně výrazný rozdíl mezi Janem Zábranou a Janou Štroblovou. Ta jako překladatelka poezie M. C. prokazuje i v esejích větší...
|
|
| |
|
|
Pavlík Morozov a jeho role v komunistické výchově sovětské mládeže
Slámová, Petra ; Ulbrechtová, Helena (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je ,,Pavlík Morozov a jeho role v komunistické výchově sovětské mládeže". Jejím cílem je analýza mýtu postavy Pavlíka Morozova, která v sovětském období sloužila jako vzor pro výchovu "nového sovětského člověka", v konfrontaci se skutečností. V druhé kapitole, nazvané Pavlík jako vzor sovětských dětí, se budu věnovat významu a vnímání Pavlíka Morozova, který udal svého vlastního otce. Tímto činem dokázal, že si cení více zájmů státu\ než své vlastní rodiny. Díky svému hrdinskému činu se stal vzorem několika generací sovětských dětí. Třetí kapitola objasňuje důvody a popisuje způsoby tvorby mýtu o Pavlíkovi. Sovětská vláda ponechala pouze kostru jeho skutečného životního příběhu, zbytek si dotvořila podle svých potřeb. Je zde uvedeno několik příkladů prostředků, jimiž se snažila socialistická propaganda dostat do podvědomí dětí ( vzor chování, který měly následovat. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny tři odlišné verze Pavlíkova příběhu. Verze spisovatele Jurije Družnikova podrobně rozebírá jednotlivá fakta uváděná v oficiální verzi a na základě důkazů dokládá jejich smyšlenost či popírá jejich pravdivost. Pátá kapitola se zabývá fenoménem udavačství, kterého se stal Pavlík Morozov symbolem. Udávání se stalo každodenním jevem, při kterém docházelo až k absurdním situacím. ~...
|
|
|
Bulgakovův román Mistr a Markétka a jeho české překlady
Kargalceva, Natalija ; Oganesjanová, Danuše (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem dvou překladů Bulgakovova románu Mistr a Markétka do českého jazyka. V úvodní části autorka přibližuje život a tvorbu Michaila Bulgakova a hledá paralely mezi spisovatelovým osudem a dějem posledního románu, dále charakterizuje samotné dílo a podrobně rozebírá dva příběhy - moskevský a jeruzalémský, které se prolínají celým románem. Analýzu překladů provádí právě v takto rozdělených skupinách. V části věnované translatologickému rozboru originálu a obou překladů se autorka věnuje převodu reálií (vlastní a místní jména, lékařské termíny, v moskevských kapitolách také gastronomické pochoutky a parfumerie aj). Začíná převodem vlastních jmen, přičemž vychází z názorů L. S. Barchudarova a L. K. Latyševa a na konkrétním materiálu rozebírá zvolená překladatelská řešení. Autorka dochází k závěru, že převod vlastních jmen byl pro překladatelé velmi obtížnou a zrádnou záležitostí a ne vždy byl užit správný překladatelský postup. Převod vlastních jmen v podání obou překladatelů autorka přináší v příloze č. 1. V další kapitole se autorka zabývá volbou lexikálních prostředků a všímá si jejich funkce v rámci výstavby celého díla. V moskevském příběhu jde o lexikální jednotky skrývající narážky na nadpřirozené síly a o frazeologismy obsahující slova čert a bůh (podrobněji viz...
|
|
|
Ruská literatura v edici Světová četba nakladatelství Odeon v letech 1955-1970 a translatologická analýza románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové
Procházková, Barbora ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tématem mé diplomové práce je ediční politika nakladatelství Odeon, a to se zaměřením na vydávání ruské literatury v edici Světová četba. Cílem této práce je doplnění a upřesnění některých informací o ediční praxi tohoto našeho nejvýznamnějšího nakladatelského domu předlistopadové éry v oblasti vydávání překladové literatury. Translatologický rozbor jednoho z děl poslouží jako ukázka úrovně překladů zařazených do této edice. Diplomová práce je tedy strukturována do dvou částí. V první části, která má historicko-empirický charakter, se zabývám rusistickou produkcí zmíněného nakladatelství v edici Světová četba v období let 1955-1970, které v souvislosti s uvolněním kulturní politiky v šedesátých letech u nás může být v oblasti překladové tvorby považováno za nejpřínosnější a stále do jisté míry inspirativní. Druhá část má charakter spíše kriticko-empirický a je věnována translatologické analýze románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové, jejíž osobnost je také pojítkem obou částí diplomové práce. (...)
|
|
|
Evžen Oněgin v českých překladech
Rubáš, Stanislav ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Král, Oldřich (oponent) ; Honzík, Jiří (oponent)
Práce mapuje pět českých překladů Puškinova Evžena Oněgina od Václava Čeňka Bendla, Václava Aloise Junga, Josefa Hory, Olgy Maškové a Milana Dvořáka. Hlavním kritériem pro stanovení míry "óspěšnosti" jednotlivých překladatelských pojetí je skutečnost, do jaké hloubky otevírají významový potenciál předlohy. Jejich rozbor probíhá na pozadí nejrůznějších zvukových, metaforických, myšlenkových a strukturních principů, kterými se Puškinův román ve verších vyznačuje, přičemž jeden překlad často tvoří kontrastní pozadí druhému, včetně některých překladů torzovitých, především od Jana Evangelisty Purkyně. Z dobového kontextu, v němž analyzované překlady vznikaly, vyplývá, že většina z nich souvisela s nějakým rozhodujícím společensko-politickým zlomem novodobých českých dějin (1860, 1937 a 1966) a odráží "ducha své doby". Bendl uvádí strukturu Oněgina do pohybu rozšířením původně čtyřstopého jambického metra o jednu stopu. Větší prostor ve verši mu umožnil svobodněji rozvinout myšlenky a obrazy originálu na straně jedné a vedl k jistému uvolnění napětí mezi slovy na straně druhé. Řadu míst předlohy Bendl také narušil různými sémantickými posuny. ...
|
|
|
Jana Štroblová jako překladatelka a vykladačka Mariny Cvetajevové
Krausová, Aneta ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Diplomová práce se věnuje české básnířce, prozaičce a překladatelce z ruštiny Janě Štroblové. Práce sleduje několik cílů: 1) shrnout a sjednotit poznatky o životě této autorky a pokusit se vystihnout její osobnost, 2) popsat vztah Jany Štroblové k Marině Cvetajevové, ruské básnířce, které Štroblová věnovala velkou část své překladatelské práce, 3) stanovit podobnosti mezi osobností Jany Štroblové a Mariny Cvetajevové a rovněž vysledovat paralely v jejich básnické tvorbě a posléze na základě těchto zjištění objasnit důvody, které vedly Štroblovou k tomu, že si k překladům vybrala právě Marinu Cvetajevovou, 4) shrnout reflexe překladů Jany Štroblové, opět s akcentem na převody Cvetajevové, a s pomocí těchto reflexí vymezit překladatelskou metodu Štroblové, 5) konfrontovat závěry diplomové práce s informacemi, které nám Jana Štroblová poskytne při rozhovoru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komentovaný překlad: Oľga. Zapretnyj dnevnik (Oľga Berggoľc, Sankt-Peterburg, 2010, ISBN: 978-5-9985-0870-7)
Fedorčuková, Natálie ; Oganesjanová, Danuše (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vytvořit komentovaný překlad části knihy Oľga. Zapretnyj dnevnik do češtiny. Komentář je tvořen ze dvou částí. První část tvoří překladatelská analýza podle Christiane Nordové, která v rámci vnitrotextových faktorů zahrnuje i typologii překladatelských problémů na několika rovinách. Druhou částí je typologie překladatelských posunů na základě klasifikace Jiřího Levého. Klíčová slova Překlad, překladatelská analýza, překladatelský problém, překladatelský posun, vnitrotextovné faktory Deník, vězení, válka, smrt, zatčení, cenzura, Sovětský svaz
|
host ::
RSS.