|
|
Možnosti vnějšího dochlazování tlakové nádoby při havárii s roztavením aktivní zóny
Hanuš, Jan ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Havárie v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi nám ukázala, že mohou nastat situace, při kterých nelze úspěšně dochlazovat aktivní zónu reaktoru. Tyto situace mohou nastat pokud se sejde více elementů jako bylo například přerušení dodávek elektrické energie k napájení čerpadel a zničení dieselagregátů vlnou tsunami. Neschopnost odvodu zbytkového tepla posléze vede k tavení aktivní zóny, jejímu přemístění na dno TNR a následnému protavení TNR a úniku radioaktivních produktů do kontejnmentu. Což může mít za následek i jeho selhání a únik štěpných produktů do životního prostředí. Jedním ze způsobů prevence tohoto scénáře může být pasivní systém zvaný IVR, který dostatečně uchladí TNR z vnějšku a zabrání protavení koria skrz její stěny. Tento systém počítá se zaplavením šachty TNR vodou, která posléze přirozenou cirkulací odvádí teplo ze stěny TNR. Aplikovatelnost tohoto systému na reaktory VVER 1000 je zatím v průběhu výzkumů. Nicméně je už teď jasné, že pouhé zaplavení šachty TNR vodou nebude dostatečné. Dalšími prvky systému budou muset být vhodný deflektor a nástřik TNR, který zajistí intenzivnější přestup a odvod tepla ze stěn TNR.
|
|
|
Návrh zařízení pro havarijní chlazení tlakové nádoby reaktoru
Katzer, Milan ; Šen, Hugo (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem experimentálního zařízení pro havarijní chlazení tlakové nádoby reaktoru (TNR). V úvodních kapitolách jsou teoretické informace o různých možnostech chlazení roztaveného kória z pohledu jednotlivých technologií a jejich srovnání. V praktické části je proveden návrh experimentálního zařízení pro havarijní chlazení TNR. Toto zařízení se skládá z modelu kanálu kolem TNR, kondenzátoru pro odběr tepla vznikajícího v TNR a čerpadla sekundárního okruhu. Výpočtová část obsahuje tepelný a hydraulický výpočet. Závěr je věnován zhodnocení technologií pro chlazení kória a porovnání z hlediska jaderné a technické bezpečnosti.
|
|
|
Návrh malého jaderného reaktoru pro účely dodávek tepla
Bobčík, Marek ; Skála, Zdeněk (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Úkolem této diplomové práce je posouzení vhodnosti využití malého jaderného reaktoru pro účely dodávek tepla. Toto řešení je dimenzováno především pro menší města. Jsou analyzovány veškeré potřeby dodávky tepla s následným návrhem malého jaderného reaktoru. Vytvoření výpočtového modelu vyhořívání paliva. Cílem je návrh tepelného výměníku. Práce bere v úvahu ekonomické a environmentální hledisko, včetně bezpečnostních opatření. Výstupem diplomové práce je posouzení vhodnosti této koncepce pro případnou budoucí realizaci.
|
|
|
Možnosti aplikace systémů s akumulací tepla v jaderné energetice
Sklenářová, Lenka ; Maar, Tomáš (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aplikací systémů s akumulací tepla v jaderné energetice; respektive v jaderných elektrárnách. Jedná se především o pasivní havarijní systémy, které mají za úkol akumulovat uvolňované teplo v aktivní zóně reaktoru a bazénech s vyhořelým jaderným palivem v případě projektové nebo nadprojektové havárie. Konkrétním příkladem akumulace tepla je kondenzace páry vzniklé během LOCA havárie (loss of coolant accident). Únik páry z primárního okruhu zvyšuje tlak uvnitř kontejnmentu a je nutné ho kondenzací páry snížit. Diplomová práce se zabývá teoretickou náhradou ledového kondenzátoru, který je nainstalován jako pasivní bezpečnostní prvek v několika jaderných elektrárnách. Náhrada je spojena s volbou jiného alternativního materiálu s teplotou tavení (pro akumulaci tepla) při teplotách bližších provozním podmínkám provozovaných jaderných elektráren. V další části diplomové práce je řešena akumulace tepla v bazénech s vyhořelým palivem v případě selhání všech chladicích systémů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Parní generátor reaktoru ESFR
Bátěk, David ; Martinec, Jiří (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá parním generátorem pro reaktory ESFR (Evropský Rychlý Sodíkem Chlazený Reaktor), jenž je vyhříván tekutým sodíkem. V úvodních kapitolách jsou teoretické informace o parametrech ESFR a porovnání s výměníky tepla v jaderných elektrárnách pracujících na stejném principu (sodík jako chladivo). Následuje návrhová část, kam patří úvod do problematiky výpočtu, volba materiálu a koncepce výměníku a samotná výpočtová část, která zahrnuje tepelný, hydraulický a pevnostní výpočet. Závěr je věnován zhodnocení řešení, porovnání z hlediska jaderné a technické bezpečnosti.
|
|
|
Modifikace utěsnění víka primárního kolektoru PG VVER 440
Blažková, Eva ; Martinec, Jiří (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je řešení problematiky, týkající se utěsnění víka primárního kolektoru parogenerátoru bloku jaderné elektrárny typu VVER 440. Tyto parogenerátory jsou těsněny v původním provedení niklovými kroužky. Modifikací stávajícího způsobu těsnění za nový druh těsnícího materiálu, zejména z expandovaného grafitu, lze podstatně snížit tlak v těsnící ploše a tím i napjatost svorníků a přírubového spoje. Nové řešení utěsnění spoje kolektoru a víka by mělo zvýšit životnost spoje a tím i jadernou a technickou bezpečnost. Práce je rozdělena na teoretickou a výpočtovou část. V teoretické části je uveden princip činnosti PG, data o funkci a provedení PG a popis spoje a víka v původním provedení. Výpočtová část uvádí výpočet nového spoje, původního spoje a srovnání obou řešení a hodnocení, z pohledu technické a jaderné bezpečnosti. Součástí práce je výkresová dokumentace nového spoje.
|
|
|
Modifikace utěsnění víka primárního kolektoru PG VVER 1000
Pransperger, Jan ; Martinec, Jiří (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá záměnou těsnění víka primárního kolektoru parního generátoru reaktoru VVER 1000. Původní těsnění pomocí niklových kroužků je nahrazeno hřebenovým těsněním s expandovaným grafitem. V práci jsou srovnány vlastnosti obou typů těsnění a proveden výpočet nové i původní konfigurace přírubového spoje dle normy ČSN EN 1591. Výsledky jsou vzájemně porovnány a jsou předneseny závěry z nich vyplývající. Práce obsahuje také výsledky analýzy MKP nové konfigurace spoje a v úvodní části popis hlavních komponent primárního okruhu jaderné elektrárny VVER 1000 s důrazem na konstrukci a provoz parního generátoru a primárního kolektoru.
|
|
|
Energetické zásobování horské chaty
Flöhsler, Tomáš ; Martinec, Jiří (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout systém energetického zásobování pro dodávku elektrické a tepelné energie rekreačnímu objektu. Návrh systémů zásobování spočívá v tom, že se přechází z elektrické sítě na alternativní zásobování pomocí obnovitelných zdrojů. Důvodem této obměny je, že elektrické vedení je zastaralé a zasahuje do krajinného rázu. Renovace tohoto vedení nebyla povolena. Zachování funkčnosti této rekreační chaty je proto možné jen za předpokladu, že chata bude napájena z obnovitelných zdrojů. Horská chata se nachází v oblasti Hrubého Jeseníku, asi 15 km od Šumperka. Součástí této práce je i popis stávajícího způsobu energetického zásobování odlehlých objektů včetně možnosti akumulace a stručného popisu energetické náročnosti jednotlivých spotřebičů. V samotném návrhu byla určena potřebná plocha kolektorů a bylo vyhodnoceno co nejefektivnější natočení. U větrného systému se muselo najít co nejlepší umístění stožáru. Dále zde uvádím technicko-ekonomické srovnání navržených variant.
|
host ::
RSS.