|
|
Hanuš Bartoň jako skladatel, klavírista a hudební pedagog
Lochovský, Martin ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Autor této práce usiluje o vytvoření souhrnného portrétu současného českého skladatele a pedagoga Hanuše Bartoně se zaměřením na jeho skladatelskou, interpretační a pedagogickou činnost. Cílem práce je zjistit, ucelit a poskytnout informace, které mohou být dále využity jak pro svůj muzikologický potenciál, zejména při analýze vývoje české hudební tvorby konce 20. století a současnosti, tak pro svůj potenciál pedagogický (skladby pro děti a skladatelova pedagogická činnost). Práce je systematicky členěna do několika oblastí. Na začátku se věnuje životopisu samotného skladatele, poté se přesouvá k jeho dílu, které systematizuje a zároveň v něm hledá stylový vývoj a jeho tendence. Bartoňova tvorba je rozmanitá, má specifický a značně stylisticky syntetizující charakter odpovídající postmodernímu ideálu. Z větší části se jedná o díla instrumentální, avšak zahrnuje i díla hudebně dramatická, vokální, elektroakustická nebo hudbu scénickou a další. Tato díla jsou stručně popsána a je též uvedeno jejich provedení. Zahrnuta je i dostupnost relevantních materiálů v knihovnách. Velká pozornost je zde věnována i klavírním skladbám pro děti. Dále se práce přesouvá ke skladatelově interpretační činnosti v oblasti klavíru. Na závěr se řešitel věnuje Bartoňově pedagogické činnosti, v rámci které je přiblížen...
|
|
|
Úpravy lidových písní z Uherskohradišťska a jejich využití na ZŠ, SŠ a ZUŠ
Hájek, Benjamín ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionálními písněmi z okolí Uherského Hradiště a jejich úpravami vytvořenými cimbálovými muzikami z uherskohradišťského regionu. Ve výběru sledovaného materiálu zpracovává zejména charakteristickou stavbu, zvláštnosti i typické znaky jednotlivých písní z této oblasti a nalézá charakteristické prvky v úpravách interpretů daných písňových sérií. Podrobně se zabývá analýzou písňových sérií (ze záznamových médií i z poslechu autentických produkcí), jejich základními tendencemi ve formování instrumentálních a vokálně-instrumentálních úprav i vyvozením pravidel a charakterizujících struktur při práci s harmonií, melodií, smykem, dynamikou aj. Poukazuje na rozdíl amatérských i uměleckých přednesů, na rozdílnost jejich zpracování a tvůrčího rozvedení. Určuje podmínky, za kterých vzniká ryze folklórní produkce dané oblasti, a kdy jsou do ní začleňovány prvky, které nemohou být vnímány v dané oblasti jako autenticky folklórní a jsou tedy již brány jako umělecká invence interpretů a pouze folklórem inspirovaná stylizace. Vytváří koncepci hodnocení úrovně stylizací lidových písní Uherskohradišťska, doporučuje tyto stylizace žákům a studentům s různou hudební vyspělostí a nabízí učitelům podporu pro samostatnou inovativní práci při tvoření vlastních písňových sérií. Práce poukazuje na...
|
|
|
Jaroslav Kofroň a jeho odkaz
Štefanová, Jaroslava ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Jako autorka této práce věnuji pozornost osobnosti Jaroslava Kofroně, který je známý v hudebním světě především jako pedagog a autor pedagogické literatury: Učebnice harmonie, Učebnice intonace a rytmu. Mým hlavním cílem je ozřejmit dochované informace o autorově skladatelské činnosti, která je méně známá, přestože je velmi bohatá a zaslouží si pozornost. Podle dohledaných informací jsou díla označena rokem vzniku, jejich provedením a dostupnými materiály, které jsou uloženy v knihovnách nebo na internetových stránkách. Dílčím cílem je ucelení a seznámení veřejnosti s celou šíří Kofroňovy osobnosti, kterého budeme vnímat také jako interpreta, dirigenta, sbormistra a malíře. Hlavní kapitola přináší přehled skladatelovy tvorby instrumentální, která obsahuje tvorbu orchestrální, dechovou, komorní, sólové koncerty. Velká pozornost je zaměřena na písňovou tvorbu, která čítá přes 600 písní, upravovaných či zkomponovaných pro sólové pěvecké hlasy i pro sbory: mužské, ženské, dětské i smíšené. Je zde také uvedena hudba duchovní, scénická a tvorba pro děti. Práce přináší rozbor písní "Písničky pro nejmenší" a autorovy didaktické poznámky k cyklu skladbiček pro lesní roh a klavír "Obrázky", určené dětem mladšího věku. Oblibu Kofroňových učebnic zachycuje dotazníkové šetření. Další kapitoly podávají ucelený...
|
|
|
Výuka HV na malotřídní ZŠ a MŠ Dvory
Červinková, Pavlína ; Selčanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce na téma Výuka Hv na malotřídní ZŠ a MŠ Dvory je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsáno všeobecně malotřídní školství, charakteristika malotřídních škol a vzdělávací cíle a úkoly při výuce hudební výchovy na I. stupni ZŠ tohoto typu školy. V praktické části je již charakterizována ZŠ a MŠ Dvory a její historie včetně zařazení předmětu hudební výchova do školního vzdělávacího programu školy. Dále jsou popsány hudební činnosti ve vyučování na škole. Zároveň jsou zde zpracovány konkrétní náměty na výuku hudební výchovy na malotřídní škole. Práce je obohacena také o dotazníkové šetření na okolních malotřídních školách týkající se výuky hudební výuky. KLÍČOVÁ SLOVA I. stupeň, hudební činnosti, hudební výchova, malotřídní škola, vyučovací hodina
|
|
| |
|
|
Hudebně-pedagogické dílo Emila Hradeckého a jeho využití v mateřské škole
Petrusová, Monika ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá hudebně-pedagogickou tvorbou Emila Hradeckého. Teoretická část mapuje osobnost a hudební tvorbu Emila Hradeckého a stručně charakterizuje klavírní skladbu. Dále se práce zaměřuje na oblast hudebního vývoje předškolního dítěte, popisuje hudební činnosti a objasňuje hudebně-výchovný proces z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Praktická část vychází z dotazníkového šetření učitelek mateřských škol, jehož hlavním cílem je zjistit, v jaké míře využívají učitelé hudebně-pedagogické dílo Emila Hradeckého ve své pedagogické práci. Dílčími cíli je zmapovat subjektivní postoje učitelek mateřských škol k zařazování hudebních činností do praxe a dále zjistit, jaké konkrétní hudební materiály učitelky od E. Hradeckého znají a s kterými v mateřské škole nejraději pracují. Na základě vyhodnocení výzkumu je druhým hlavním cílem diplomové práce vytvořit návrh modelových situací, ve kterých budou prakticky využity klavírní miniatury Emila Hradeckého v hudebních a dalších esteticko-výchovných činnostech v mateřské škole. Klíčová slova klavírní miniatury, Emil Hradecký, hudební činnosti, modelová situace, mateřská škola, dítě předškolního věku
|
|
|
Zobcová flétna a její využití učitelem v mateřské škole
Šavlíková, Romana ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití zobcové flétny v rukou učitelky při realizaci celého spektra hudebních činností v mateřské škole. Teoretická část nastíní historii zobcové flétny a její druhy. Dále tato část obsahuje hudební vývoj dítěte a jeho hudební schopnosti a dovednosti ve věku od 3 do 6 let v této oblasti podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a dříve používaných osnov. Součástí jsou i informace o tom, jak se nynější střední pedagogické školy a vyšší odborné školy pedagogické věnují vzdělávání budoucích učitelek mateřských škol v oblasti hry na zobcovou flétnu. V praktické části popisuje akční výzkum s cílem vytvořit srozumitelný popis několika hudebních jednotek ověřených v praxi. V první fázi výzkumu proběhne příprava a realizace již publikovaných aktivit Mgr. Mileny Kmentové, Ph.D. a MgA. Evy Nevoralové s výslednou revizí. Dále naváži vytvořením a ověřením vlastních lekcí v praxi opět se závěrečnou reflexí.
|
|
|
Hra na zobcovou flétnu na ZŠ jako prostředek prevence respiračních poruch
Kolandová, Eva ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Obsahem diplomové práce je využití hry na zobcovou flétnu (dále jen flétna) jako prostředku prevence respiračních poruch a její význam pro posílení bráničního dechu. Hlavním cílem práce je monitoring vlivu aktivního cvičení na zdraví dětského hráče a analýza progresu aspektů hry na flétnu. Teoretickou část tvoří historie a vývoj zobcové flétny, její využití jako terapeutického prostředku, dechový nástroj ve spojení s muzikoterapií a osvědčená dechová cvičení. Následuje vhodná flétnová literatura, významné osobnosti spojené s flétnovou hrou a propagátoři metody zdravého dýchání. Praktická část představuje pedagogický výzkum, jehož implementace je zaměřena na pozorování rozvoje schopností a dovedností flétnové hry předškolních a školních dětí na 1.stupni a experiment, monitorující vliv dechových cvičení na progres dechových parametrů v autentickém prostředí hodiny hudební výchovy na ZŠ.
|
|
|
Prohlubování zdravotních zásad a hygienických návyků prostřednictvím hudebních činností u dětí předškolního věku
Fišerová, Karolína ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce zdůrazní význam zdravotních zásad a hygienických návyků prostřednictvím čtyř hudebních činností u dětí předškolního věku. Prostředkem prohlubování zdravotních zásad a hygienických návyků budou autorské písničky a říkanky, instrumentované ze třech hledisek: psychologické (přiměřenost k charakteru vnímání a úrovni psychických vlastností), umělecké (vhodnost instrumentace a rytmicko-melodické struktury z hlediska možností hudebního projevu předškolních dětí), etické (vytváření postojů jako relativně trvalých hodnot utvářející se osobnosti). Řešení bakalářské práce se uskuteční na vzorku dětí pětiletých až šestiletých v běžné mateřské škole prostřednictvím autorského hudebního programu. Bude vyhodnocen na základě empirické validizace. Efektivita průzkumu bude prohloubena pozorováním dětí a rozhovory s rodiči. Na závěr bakalářské práce autorka vypíše nejdůležitější zkušenosti a náměty pro hudebně pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA Předškolní dítě, zdraví a hygiena, projektová metoda, prožitkové učení, hudební činnosti, emoce, hudební prožitek.
|
|
|
Vliv sociálního prostředí na mimoškolní hudební vzdělávání dětí
Jiroušková, Lucie ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálním prostředím, a to především jeho vlivem na mimoškolní hudební vzdělávání dětí. Diplomová práce dále zkoumá některé faktory ovlivňující mimoškolní vzdělávání dětí. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je nejprve definován a objasněn termín sociální prostředí a jeho možný vliv na mimoškolní hudební vzdělávání dětí. V jednotlivých kapitolách jsou popsány různé sociální skupiny, kterými dítě obvykle postupně během života prochází. Těmto sociálním skupinám je věnována velká pozornost. V práci je také nastíněna problematika vlivu masmédií na hudební vývoj dětí. Diplomová práce dále nabízí podrobný přehled institucí, ve kterých mají děti možnost hudebně se vzdělávat. Praktická část je tvořena výzkumem vlivu sociálního prostředí na mimoškolní hudební vzdělávání dětí a mapuje faktory, které rozhodují o tom, kde se dítě mimoškolně hudebně vzdělává, na jaký hudební nástroj hraje, ale nastiňuje např. i problematiku dojíždění dětí za mimoškolním hudebním vzděláváním. Výzkum byl realizován formou dotazníku pro rodiče dětí studujících na třech základních uměleckých školách ve městech, která se výrazně liší svou velikostí. A to v ZUŠ Vimperk, v ZUŠ Bohumila Jeremiáše v Českých Budějovicích a v Soukromé ZUŠ Music art, s. r. o. v Praze. Získaná data z...
|
host ::
RSS.