|
|
Centrum chytré čtvrti Špitálka
Kunz, Ondřej ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování architektonická studie kancelářského objektu v území tzv. posvitavské průmyslové zóny vymezené řekou Svitavou na východní straně, městským ringem na západě, ulicí Milady Horákové na severu a ulicí Zvonařka na jihu. Chytrá čtvrť Špitálka leží ve středu tohoto území. Diplomový projekt vychází z urbanistického návrhu Centrum chytré čtvrti Špitálka, která byla předmětem předdiplomové práce v zimním semestru roku 2020/2021. Náplň projektu spočívá především ve futuristickém pojetí stavby, která mimo kancelářské prostory obsahuje prostory pro komerční účely, volnočasové aktivity, stravování a odpočinek. Významným prvkem je atrium a návaznost objektu na nově navrženou čtvrť ,,Smart city“.
|
|
|
Centrum chytré čtvrti Špitálka
Juchelka, Tomáš ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie městského bloku v území tzv. posvitavské průmyslové zóny vymezené řekou Svitavou na východní straně, městským ringem na západě, ulicí Milady Horákové na severu a ulicí Zvonařka na jihu. Chytrá čtvrť Špitálka leží ve středu tohoto území. Diplomová práce vychází z urbanistického návrhu Chytré čtvrti Špitálka, která byla předmětem předdiplomové práce v zimním semestru roku 2020/2021. Těžištěm návrhu je revitalizace prostoru Brněnských tepláren a návrh nové městské třídy. Diplomová práce se soustředí pouze na architektonickou studii vybraného bloku Chytré čtvrti Špitálka. Jedná se o bytový dům s komerčním parterem. Tento objekt se dále dělí na 4 sekce, které mají společné dvě podzemní podlaží poskytující technické a technologické zázemí a prostory k parkování. Architektonická studie se blíže zabývá jen sekcí označenou ve studii „A“, poskytující celkem 23 bytových jednotek a kavárnu – bistro. Návrh vytváří v místě bývalých průmyslových areálů kvalitní bydlení s výhledem na centrum města i řeku Svitavu.
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Zrníková, Kamila ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem návrhu je nová výšková dominanta města Brna. Jedná se o budovu, která se promítne na panoramatu města. Budovu, která bude důležitou součástí nové Jižní čtvrti a nového Hlavního nádraží. Samotná stavba se stane orientačním bodem v území i v dálkových pohledech. Návrh pracuje s budovou, která je díky smíšenému provozu a možnosti přístupu veřejnosti na různých výškových úrovních otevřená a živá. Zeleň formuje nároží a utváří identitu domu. Urbanistický návrh zpracovávaný jako předdiplomová práce se stal základem pro architektonickou studii. Důležitým prvkem v urbanistickém návrhu je osa, která vtahuje zeleň od řeky Svratky do území a spojuje ji s nádražím, ukončením této osy se stává Europoint - řešená budova. Budova se nachází na jedinečném pozemku, který si žádal jedinečný koncept. Motivem domu je zeleň a pohled do budoucna na stavby, které své okolí určitým způsobem obohacují. Základní hmota má tvar trojúhelníku a maximálně využívá plochy pozemku, s nárožím směřujícím na bulvár. Toto nároží se stává ústředním prvkem, zejména při příchodu a pohledu z bulváru. Nároží budovy jsem pomocí vegetace přetvořila v živé a zelené. Poskytuje nový pohled na tvorbu nároží, dodává urbánnímu prostředí přidanou hodnotu a utváří identitu stavby. Motiv zeleně se prolíná domem od vstupní haly až po bar v nejvyšším podlaží. Celková hmota budovy je definována vnitřními provozy a forma tak následuje funkci. Při volbě náplně domu jsem přihlížela k potřebám v území a zároveň jsem využila potenciálu výškové budovy. Vznikly tak komerční plochy v přízemí, administrativní centrum ČD a SŽ a v návaznosti fungující konferenční sály. Administrativu doplňuje veřejnosti otevřený co-working ve střední části budovy, horní část s výhledy na Brno patří nadstandartním bytům a v koruně domu je nejvýše položený bar v Brně.
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Velfl, Martin ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Téma, které se v Brně probírá již několik desítek let, je bezesporu objekt nového vlakového hlavního nádraží a jeho lokalita. Zejména v roce 2018 bylo vypracováno velké množství architektonicko-urbanistických studií, které prověřovaly tři možná umístění nového nádraží. Po zvážení možností došlo k rozhodnutí umístit nové hlavní nádraží u řeky Svratky, tedy přibližně v místech současného Dolního nádraží. Výhodou bude možnost vybudování vysokorychlostní dráhy, která z technických důvodů není ve stávající pozici nádraží možná. Dále tato oblast umožňuje výstavbu nového nádraží téměř na zelené louce, neomezený provoz vlakové dopravy během výstavby nádraží včetně potřebné infrastruktury. V porovnání kapacit odbavených cestujících navrženého a současného nádraží se jedná o navýšení o 30-40 tis. cestujících denně. Nově navržená kapacita činí přibližně 100 000 cestujících během dne. Stavební činnost v území je však omezena zejména faktorem povodňového rizika kvůli nedaleké řece. Je snaha toto riziko eliminovat prvky blízkými přírodě. Řešení zahrnují například rozšíření bermy řeky, stanovení rozlivových ploch nebo vybudování valů takovým způsobem, aby se zachoval přístup k řece. Diplomová práce přináší možný pohled na architektonické řešení nového nádraží a jeho přilehlých prostranství. Vstupní hala nového nádraží je umístěna na jednom konci pohledové osy, kterou znázorňuje uvažovaný bulvár. Dominantní stavbu na opačné straně osy představuje katedrála sv. Petra a Pavla na Petrově. Stanovené požadavky a umístění nového hlavního nádraží znamenají předpoklad pro vznik nové ikony města. Ikonicky zaklenutá konstrukce, která prochází napříč drážním tělesem, odkazuje k dřívější slávě a věhlasu města. Křivka takzvané řetězovky, která je využita v profilu zaklenutí, představuje symbol nového nádraží. Stavba nového nádraží znamená výrazný impuls nejen pro rozvoj celého Brna, ale především pro výstavbu Jižní čtvrti. Obdobný efekt vyvolalo zbudování areálu veletrhů před sto lety.
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Valach, Lukáš ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh nového brněnského hlavního nádraží v poloze „U řeky“ (Ac), která byla vybrána z několika variant přestavby Železničního uzlu Brno (ŽUB). Cílem této práce je vytvoření architektonické a urbanistické koncepce, jejíž funkce bude důležitým přínosem pro rozvoj města Brna, zlepšení dopravní situace a komfort široké veřejnosti či obyvatel nové přiléhající čtvrti Trnitá. Řešené území se nachází v katastrálním území Komárov, Štýřice a Trnitá. Výšková dominanta je zde zastoupena budovou Europointu (115 metrů). Je umístěna v ose nového bulváru, na jehož druhém konci spatříme malebný Petrov. Přiléhá k němu hlavní vstupní prosklená hala. V přednádraží jsou umístěny stavby veřejné vybavenosti. Severně od Europointu je to menší objekt s funkcí start-upových dílen a kanceláří. Směrem k řece pak přednádražní náměstí a terminál MHD. Poslední stavba je hotel s volnočasovými aktivitami, zájmovými kroužky. Ukončení přednádražního prostoru u řeky je navrženo parkovou úpravou. Důležité je napojení na cyklostezku vedoucí podél řeky. Řeka je v tomto místě rozšířena a je do ní vložen menší přístupný ostrůvek. Nové drážní těleso je určeno závazným podkladem SŽDC, které obsahuje kolejiště na náspech a na mostní konstrukci v úrovní 7,1 metru nad úrovní okolního terénu. Řešená část je ohraničena dvěma náspy, které budou pravděpodobně vytvořeny jako masivní železobetonové stěny. Mostní konstrukce ležící mezi těmito náspy má rozměry přibližně 154x368 metrů, což odpovídá ploše 8 fotbalových hřišť. Mostovka bude vynesena na sloupech o daném rastru. Základním principem v návrhu nového hlavního nádraží je jednoduchost, čitelnost a funkčnost. Zastřešení vlakových nástupišť, tj. veškeré konstrukce nad úrovní kolejiště, jsou důležitou součástí a vytvářejí dominantu okolí, poznávací bod a do jisté míry mění i panorama města. Můj návrh je ovlivněn v blízkosti protékající řekou Svratkou a dostatečným množstvím zeleně.
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Sedláček, Jakub ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh nového brněnského hlavního nádraží. Řešené území novostavby protíná hranice tří katastrálních území Brna, konkrétně se jedná o Komárov, Štýřice a Trnitou. Zahrnuje samotné drážní těleso, přednádražní prostor a zanádražní prostor, které jsou v bezprostřední návaznosti na nábřeží řeky Svratky. Nádražní objekt je potom řešen jako mostová konstrukce, která posouvá jednotlivé prostory kolejišť a nástupišť do úrovně +7,65 m nad okolní terén. Drážní těleso tudíž netvoří územní bariéru. Hlavním konceptem návrhu nádraží je prodloužení osy nového městského bulváru skrze nádražní těleso a vytvoření výškové dominanty v zanádražním prostoru. Osa se potom propisuje do provozní struktury a formy zastřešení. Samotné nádraží je v návrhu rozčleněno do dvou podzemních a dvou nadzemních podlaží. Podzemní podlaží zahrnují parkování P+R, zásobovací úsek, technologické provozy a terminál podzemní dráhy SJKD. První nadzemní podlaží je potom hlavním provozním uzlem. Nachází se v něm převýšená vstupní hala, hlavní obchodní pasáž, autobusový terminál, odbavovací prostory a komunikační koridory. Druhé nadzemní podlaží zahrnuje prostory nástupišť a prostor pro čekání ve vstupní hale. Základní konstrukční systém zahrnuje dvě hlavní části. Na masivní konstrukci drážního tělesa navazuje železobetonová konstrukce podzemního podlaží, která je založena na vrtaných železobetonových pilotách. Zastřešení nástupišť je řešeno formou ocelové konstrukce. V nižší části se jedná o příhradové vazníky a ocelové sloupy v úrovni nástupišť, převýšenou část v ose bulváru potom tvoří příhradová mostová konstrukce s charakteristickým profilem. Objekt nádraží bude tvořit novou bránu do města, a stane se tak zásadní spojnicí mezi plánovanou novou čtvrtí Trnitou a historickým centrem města.
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Nytrová, Bohdana ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Už téměř sto let se Brno rozhoduje, kde postaví nové hlavní nádraží. Už několikrát bylo velmi blízko k realizaci, ale historické události stavbu odložily. V předloňském roce však konečně došlo k rozhodnutí postavit nové hlavní nádraží ve variantě Řeka, tedy v místě dnešního Dolního nádraží. Prozatím však existuje pouze technický návrh nádraží, jako je konstrukce drážního mostu nebo a uspořádání kolejišť. Tato diplomová práce se zabývá především architektonickým návrhem nádražní budovy včetně zastřešení nástupišť a řešením prostorů pod již navrženou mostní konstrukcí drážního tělesa. Součástí návrhu je také řešení urbanistické struktury kolem drážního tělesa, tedy nalezení optimální polohy a podoby autobusového stanoviště, přestupního terminálu MHD, odstavných parkovišť, stanovišť taxislužby a úschovny kol. Urbanistický návrh řeší jak jejich napojení na městkou síť, tak i jejich vzájemné vazby zejména na kvalitu pěších přesunů a pěšího prostupu drážním tělesem. Hlavním motivem návrhu je umístění monumentální výpravní haly nového brněnského nádraží do centra dění, tedy na dominantní osu bulváru. Bulvár je z jedné strany orientován na významnou brněnskou katedrálu na Petrově, která je jednou z ikon města Brna. Stejně jako katedrála je hlavní brněnské nádraží objektem celoměstského významu, a zaslouží si tak svou dominantní pozici v celém území na úkor dalších především výškových dominant, které jsou v území navrženy. Mohutná oblouková konstrukce na čtyřech podporách zastřešuje drážní těleso v místě největší koncentrace cestujících a zároveň propojuje terminál MHD v přednádraží s autobusovým stanovištěm v zanádraží. Rozvlněné liniové zastřešení všech nástupišť kolem hlavní haly, ať už vlakových, autobusových či tramvajových, naopak spojuje celý tento významný dopravní a přestupní terminál a hrdě odkazuje na svou konečnou polohu. U řeky.
|
|
|
Nová Jižní čtvrť a její propojení s řekou Svratkou
Čech, Richard ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází z urbanistického návrhu vybrané části Jižní čtvrti, která byla předmětem předdiplomové práce v roce 2018, jehož hlavním konceptem bylo využití potenciálu protékající řeky Svratky pro definování hranic "Brněnského ostrovu" vytvořením vodního kanálu po obvodu řešeného území. Voda tak vytváří hranici mezi městskými vazbami a ostrovem, což dává jedinečnou možnost pro tvorbu architektonicky zajímavých staveb a vytvoření zajímavého prostředí pro život se skoro přímým kontaktem s vodou v centru města Brna. Diplomová práce se zabývá architektonickou studií vybraného bloku "Brněnského ostrovu". Jedná se o bytový dům, s pronajímatelnými prostory v parteru. Hlavní architektonický koncept spočívá v transformaci přírodního útvaru říčního zálivu na architektonicky formulované hmoty, které vytváří ojedinělé prostředí pro bydlení. Parter svým charakterem připomíná kamenné pobřeží, na němž je vybudováno obydlí, které se tomuto prostředí nesnaží nijak konkurovat, ani tématizovat samo sebe, ale zapadnout do takto koncipované krajiny.
|
|
|
Nová Jižní čtvrť a její propojení s řekou Svratkou
Boček, Adam ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem řešení diplomové práce je část území Jižního centra města Brna. Lokalita se po dlouhé době začíná „probouzet k životu“, i díky tomu že po několika ti desetiletích bylo konečně rozhodnuto o osudu a poloze Hlavního nádraží. Předpokládá se tedy rozšíření města jižním směrem, a tím zakomponování přilehlých území k centru. Diplomová práce navazuje na ateliérový projekt z roku 2018, jehož předmětem řešení byl návrh urbanistického konceptu územního celku vymezeného ulicí Opuštěnou, Dolním nádražím, řekou Svratkou a plánovanou novou městskou třídou umístěné v pohledové ose katedrály sv. Petra a Pavla. Diplomová práce se tedy zabývá architektonickou studií části tohoto území, situovaného v blízkosti řeky Svratky, na hranici nově vznikajícího městského nábřeží. Jedná se o polyfunkční blok, s převládající využitím pro bydlení se 136 byty pro asi 450 obyvatel. Tento blok se dále dělí na 3 budovy, které mají společné dvě podzemní podlaží poskytující technologické zázemí, a prostory k parkování pro celý polyfunkční blok. Architektonická studie se dále blíže zaměřuje na jeden z těchto objektů polyfunkčního bloku a detailněji ho zpracovává. Řešený objekt bytového domu, ve studii označován pod písmenem „A“, poskytuje celkem 47 bytů. A v parteru objektu jsou umístěny pronajímatelné prostory pro různé využití. Snaha návrhu bylo vytvořit kvalitní bydlení na unikátním místě nábřeží a poskytnou obyvatelům výhled na řeku Svratku a na park na protějším břehu, i přestože se nachází téměř v centru města.
|
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Beltiukov, Ilia ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Architektonický projekt výstavního pavilonu se nachází v lokalitě Brno – Střed, Pisárky, v severní části areálu BVV. Cílem urbanistického návrhu bylo navazovat a integrovat pavilon s druhým městským vstupem do areálu BVV z ul. Hlinky. Pavilon se nachází na základní severní ose BVV a napojuje se kolmou osou na pěší cyklistickou lávku. Spojovací můstek slouží jako cesta mezi městským vstupem BVV k centrálnímu západnímu vstupu pavilonu. Na západní, severní a východní části budovy umístěny odpočinkové a ozeleněné plochy. Pavilon je rozdělen na výstavní multifunkční halu, vstupní objekt napojený na pěší cyklistickou lávku, veřejnou a hospodářskou část. V západní veřejné části se nachází dvoupatrová restaurace s výhledem na jižní část BVV, jmenovitě na pavilon Z. Výstavní pavilon má pravidelný obdélníkový tvar. Kreativním řešením byla hliníková přímková zborcená plocha, která pokrývá celý objem pavilonu. Kovová fasáda má vlnité kontury a ukazuje svojí dynamikou svou lehkost a vzdušnost budovy. Racionální a pravidelný rastr fasády směruje k jednoduchosti, zároveň připomíná monumentálnost a význam pavilonu. Geometrické prostorové křivky názorně ukazují centrální a provozní vstupní prostory do pavilonu. Západní vstupní hala umožňuje vchod dvěma způsoby: ze strany pěší lávky na úrovni 1. NP a z úrovně terénu. V době veletrhu a průběhu různých akcí je vstup možný ze severní a jižní části pavilonu přes průjezdné vrata. V centru vstupního prostoru je velké foyer s monumentálním schodištěm uprostřed. Kruhový tvar schodiště ukazuje směr nahoru k atriu. Spolupůsobení atria a denního světla optický zvětšuje a odlehčuje vstupní prostor. Kromě veletrhů, multifunkčnosti pavilonu je taky možnost variabilního využití – při kulturních a sportovních akcích jako vstupní a společenský prostor pro návštěvníky.
|
host ::
RSS.