|
| |
|
|
Izotopický poměr 234U/238U ve vodách v blízkosti ložiskových akumulací uranu
Fanta, Martin ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Uran má tři přírodní izotopy: 238 U, 235 U a 234 U. Izotopy 238 U a 235 U jsou primordiální, izotop 234 U je jedním z dceřiných produktů rozpadové řady 238 U. Geneticky závislé izotopy uranu 238 a 234 v přírodě frakcionují. Hlavním důvodem je tzv. alfa odraz v pevné (krystalické) fázi, kdy dojde k preferenčnímu ustálení dceřiného 234 U ve vyšším oxidačním stavu (VI). Izotop 234 U je pak snadněji dostupný v případě recentních geochemických dějů: loužení a alterace. Vody pak mají obvykle poměr aktivity 234 U/238 U vyšší než 1, zatímco pevné reziduum má poměr menší než 1. Izotopický poměr ve vodách je závislý na mnoha faktorech. Nejdůležitějšími jsou charakter zdrojových hornin, rychlost zvětrávání, dynamika geochemického děje (např. rychlost proudění fluid) či antropogenní ovlivnění geologického prostředí při těžbě ložisek uranu. Rozklíčování faktorů této frakcionace není jednoduché. Rozdíl v poměrech izotopů ve vodách však může být využit k identifikaci zdroje uranu a vyhodnocení příspěvku technogenního uranu.
|
|
|
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
|
|
Radioaktivita stavebních materiálů
Kocíková, Pavla ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Třískala, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá problematikou radioaktivity stavebních materiálů. V úvodu pojednává o postoji k radioaktivitě z obecného i legislativního hlediska a o jejím původu a rozdělení. Zmiňuje stručně jednotky aktivity. Dále se zabývá problematikou radioaktivity ve stavebních materiálech samotných, problematikou vznikajícího radonu a emanací stavebních materiálů. Druhá polovina práce je věnována extrémním případům využití nevhodných stavebních surovin ve stavebnictví v historii České republiky, a to konkrétně: domům v Jáchymově, pórobetonu vyráběného v Poříčí u Trutnova a montovaným domům START. Závěrečná část je věnována sytému hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech dle platné legislativy a stručně popisuje postup výrobců a dovozců stavebních materiálů při překročení limitních hodnot.
|
|
|
Způsoby vitrifikace vysoceaktivních odpadů, vznikajících při přepracování vyhořelého jaderného paliva
Machová, Pavlína ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Práce shrnuje obecné pojmy týkající se vitrifikace vysoceaktivních odpadů. Popisuje jednostupňový a dvoustupňový princip vitrifikace a vitrifikaci metodou "Studený kelímek". Jsou zde shrnuty přednosti a nedostatky těchto metod. V práci jsou uvedeny konkrétní vitrifikační zařízení ve světě. S tím je spojena obecná charakteristika používaných skel pro imobilizaci vysoceaktivních odpadů. Většina zemí používá skla borosilikátová, pouze v Rusku jsou používána skla fosfátová. Je zde uveden rozsah složení těchto skel a srovnání jejich typických vlastností. Práce je zakončena ukázkou chemického složení některých konečných produktů vitrifikace.
|
|
|
Radioaktivita granitoidů krkonošsko-jizerského plutonu
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na přirozenou radioaktivitu krkonošského plutonu. Krkonošský pluton se rozděluje na šest dílčích typů granitu: Jizerský, liberecký, fojtský, tanvaldský, harrachovský a krkonošský. Cílem práce bylo porovnat tyto granity a zjistit zda je mezi jednotlivými typy těchto granitů výrazný rozdíl obsahu radioaktivních prvků U, Th, K. Na základě literárních údajů z české i z polské části plutonu byly ke každému typu granitu přiřazeny údaje analyzovaných vzorků (obsahy K, U, Th). Lokalizované body odběru byly přiřazeny k jednotlivým typům krkonošsko-jizerských granitoidů. Soubor analytických dat byl statisticky zhodnocen. Na základě statistického zpracování dat se podařilo prokázat výrazný rozdíl v obsazích radioaktivních prvků u jednotlivých typů granitů. Nejvíce radioaktivní je žula harrachovská. Žula tanvaldská má výrazně anomální poměr U/Th > 1. Ostatní typy mají radioaktivitu pouze průměrnou. Dále byla prověřena významná letecká gamaspekrometrická anomálie jihozápadně od Hejnic. Zde bylo provedeno pozemní gamaspektrometrické měření, které výrazné zvýšení aktivity oproti okolnímu horninovému prostředí neprokázalo. Tato anomálie je pravděpodobně vyvolána malou zakrytostí horniny, případně i geometrickými vlivy měření v horském terénu.
|
|
|
Mineralogická vazba izotopů radia v karlovarských vřídelních sedimentech: Výsledky selektivního rozpouštění
Supiňková, Taťána ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Karlovarské termální vody se vyznačují karbonátovou sedimentací v místech vývěrů. Tyto sedimenty obsahují radium. Vazba radia na jednotlivé typy sintrů (aragonitový, kalcitový) byla experimentálně zkoumána pomocí rozpouštění vřídelních karbonátů v kyselinách. Bylo zjištěno, že radium přechází do rozpustné frakce jak v případě aragonitových, tak i v případě kalcitových sintrů. Původní hypotéza o možnosti vazby radia pouze do sintrů aragonitových byla vyvrácena. Byly provedeny také doplňující experimenty se syntetickým radiobarytem. Radium je v radiobarytu přítomno v kyselinou částečně rozpustné formě. V případě, že by bylo radium vázáno na radiobaryt (znám z karlovarského Vřídla i jiných lokalit), pak by se i při experimentech zřejmě také částečně rozpouštělo.
|
|
|
Obsah a vazba stříbra v galenitu
Němec, Matěj ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Galenit se jako hlavní stříbronosná ruda vyskytuje téměř na všech Ag ložiscích. Obsahuje-li více než 0,5 hmot. % Ag, jedná se o galenit pevný roztok - PbS ss. Toto stříbro je v galenitu vázáno dvěma hlavními způsoby. Jako inkluze nebo izomorfní příměs. Kolem devadesáti procent Ag se v PbS vyskytuje v podobě inkluzí jež jsou až na vyjímky produktem retrográdního procesu chladnutí pevného roztoku. Jedná se o matildit (AgBiS2), miargyrit (AgSbS2), diaforit (PbAg3Sb3S8), freislebenit (AgPbSbS3), pyrargyrit (Ag3SbS3) aramayoit (Ag(Sb,Bi)S2), freibergit (Ag12Sb4S13), gustavit (AgPbBi3S6) etc. Menší část izomorfního Ag vstupuje do minerálu substitucí 2Ag+ = PbII+ . Rozpustnost Ag2S je však v běžných podmínkách depozice (200 - 300řC ) velmi malá. Množství takto inkorporovaného stříbra v galenitu je max. 0,4 mol. % při 615řC. Většina izomorfního stříbra ovšem vstupuje do galenitu heterovalentně substitucí Ag+ + Bi III+ /Sb III+ = 2 PbII+ . V tomto případě může být obsah Ag v PbS až 9 hmot. % při 350 - 400řC. V ložiskách, ve kterých neproběhla párová substituce Bi/Sb za Pb, je obsah stříbra v galenitu pouze velmi malý. Obsah stopových prvků Ag, Bi a Sb může mít také vliv na tvar krystalů PbS. Galenit bohatý Bi obvykle tvoří oktaedricky omezené krystaly. Galenit který obsahuje více Ag a Sb a pouze velmi malé množství...
|
|
| |
host ::
RSS.