|
|
Návrh stopkové frézy s břity z PKD
Křehlík, Luboš ; Trčka, Tomáš (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem, konstrukcí, výrobou a testováním fréz s břity z polykrystalického diamantu. Polykrystalický diamant představuje vhodný řezný materiál pro obrábění velmi abrazivních materiálů, jako jsou hliníkové slitiny, nebo kompozitní materiály. Konstrukce nástroje je zaměřena na aplikaci utvářeče třísek na čele nástroje. Cílem řešení je snížení řezné síly, při obrábění hliníkové slitiny používané v leteckém průmyslu. V první části práce je zpracována problematika týkající se technologie frézování. V praktické části práce je popsán návrh a konstrukce prototypových řezných nástrojů. Pro experimentální měření byly navrženy tři nástroje Dále je představena technologie výroby řezných nástrojů ze supertvrdých řezných materiálů pomocí laserové technologie. Experimentální část práce představuje měření velikosti řezné síly v závislosti na řezných parametrech a obráběném materiálu.
|
|
|
Možnosti systému Sinumerik Operate 4.7 při programování CNC frézovacích center
Hanuška, Rostislav ; Trčka, Tomáš (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na pokročilý způsob NC programování s využitím maker a uživatelských cyklů. V první části se řeší teorie k problematice programování a obrábění tenkostěnných součástí. Druhá část obsahuje praktické ukázky tvorby cyklů, včetně jejich grafické podpory, na jednotlivé strategie frézování součásti s tenkou stěnou. Vše je podrobně vysvětleno a práce tak může posloužit jako návod pro programátory, či širší odbornou veřejnost.
|
|
|
Návrh technologie výroby tělesa ventilu
Zimmer, Jakub ; Trčka, Tomáš (oponent) ; Zemčík, Oskar (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je zpracován návrh technologie výroby tělesa ventilu. Práce se zabývá rozborem součásti, návrhem technologie včetně volby strojů, nástrojů a měřidel. K navržené technologii je doložen NC program. Na daný dílec je připravena variantní technologie. Všechny navržené technologie jsou technicko-ekonomicky vyhodnoceny.
|
|
|
Analýza silového zatížení stopkových fréz s PCD s ohledem na jejich ostření
Trčka, Tomáš ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Měření silového zatížení je ve strojírenství velmi důležitým typem měření, kterým se dokáží analyzovat důležité aspekty v procesu obrábění. Mimo stanovení specifických materiálových konstant, lze analyzovat například různé strategie obrábění, rozdílné geometrie nástrojů nebo stav opotřebení břitů řezných nástrojů. Zejména posledními dvěma aspekty se věnuje předkládaná diplomová práce, kde jsou předmětem experimentu stopkové frézy s PCD destičkami ostřené rozdílnou technologií. V úvodní časti jsou teoreticky rozebrány řezné síly, jejich možnosti měření a technologie výroby fréz včetně jejich ostření – WEDM a EDM–G. Jedna kapitola je také věnována frézování plastových materiálu, jelikož použitý materiál obrobku během experimentu byl PVC. První experimentální část je věnována analýze naostřených nástrojů. Následuje měření silového zatížení pomocí piezoelektrického dynamometru, kde je následně analyzován vliv rozdílné geometrie nástrojů. Poslední řešený experiment sleduje, jak se měnily celkové řezné síly jednotlivých fréz naostřených rozdílnou technologií po určitých časových úsecích frézování.
|
|
|
Využití elektromagnetické a akustické emise pro diagnostiku moderních kompozitních materiálů
Trčka, Tomáš ; Chobola, Zdeněk (oponent) ; Lokajíček,, Tomáš (oponent) ; Koktavý, Pavel (vedoucí práce)
Tématem disertační práce je teoretické a experimentální studium elektromagnetické a akustické emise generované při tvorbě trhlin v elektricky nevodivých pevných látkách. Teoretická část práce je zaměřena na metodu elektromagnetické emise, se kterou souvisí řada dosud nevyřešených problémů jak v oblasti měření generovaných emisních signálů, tak i v oblasti správné interpretace získaných experimentálních dat. Postupně zde byla řešena problematika detekce emisních signálů kapacitním snímačem a transformace primárních parametrů trhliny na měřené veličiny v rámci sestaveného přenosového systému. Výsledkem bylo rozšíření metody elektromagnetické emise na kompozitní materiály (zejména vláknové polymerní kompozity se skelnou výztuží), včetně identifikace významných emisních zdrojů v těchto moderních materiálech, ale také vytvoření metodiky pro vyhodnocování primárních parametrů trhliny na základě měřených průběhů emisních signálů v časové a frekvenční oblasti. V experimentální části byla navržena komplexní metodika pro kontinuální záznam obou emisních signálů a údajů z dodatečných senzorů, průběžné zpracování a vyhodnocování měřených dat a monitorování odezvy namáhaného materiálu na aplikovanou mechanickou zátěž v reálném čase. Do této metodiky byly postupně integrovány dílčí výsledky z různých oblastí prováděného výzkumu, především se jednalo o detekci emisních signálů, realizaci vhodné měřicí aparatury, analýzu měřených signálů v časové i frekvenční oblasti a pokročilé metody zpracování a vyhodnocování získaných dat.
|
|
|
Návrh tepelně-regulačního systému pro přesnou stabilizaci teploty s využitím Peltierových termoelektrických modulů
Motl, Jakub ; Trčka, Tomáš (oponent) ; Macků, Robert (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje postup návrhu tepelně-regulačního systému pro přesnou stabilizaci teploty s využitím peltierova modulu. V realizaci je použit osmibitový mikrokontrolér ATmega16 od společnosti ATMEL k lokálnímu i dálkovému ovládání systému. Pro komunikaci teplotních snímačů s mikrokontrolérem je využito sériové rozhraní SPI. Pro zobrazování uživatelských dat je použit znakový LCD displej (DEM16217SYH) s řídicím obvodem HD44780. Ke sběru dat z chladicích ploch peltierova článku jsou použity přesné snímače teploty ADT7320 od společnosti Analog Devices. Regulace teploty peltierova článku probíhá ve dvou bodech elektrodového systému a je použit softwarový dvoustavový regulátor s hysterezí. V první části práce je shrnuta teorie, která se týká návrhu vlastní konstrukce. Dále je pak pozornost věnována problematice peltierových článků, přehledu teplotních senzorů, popisu mikrokontroléru, zobrazovací jednotce, použitého regulátoru a v poslední části je popsána hardwarová a softwarová realizace.
|
|
|
Turbokódy a jejich použití ve sdělovacích systémech
Trčka, Tomáš ; Křivánek, Vítězslav (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou Turbokódů. Tyto kódy patří do skupiny samoopravných kódů, někdy též nazývaných jako dopředné korekční kódy nebo kanálové kódy. Práci lze tématicky rozdělit na dvě základní části. První část popisuje blokové schéma kodéru turbokódu, dekodéru turbokódu, součástí je i ukázka dvou nejpoužívanějších algoritmů pro iterativní dekódování turbokódů (SOVA a MAP). Závěr této části tvoří seznam nejznámějších turbokódů používaných ve sdělovacích systémech současnosti. Druhá část se věnuje prezentaci výsledků simulace zabezpečovacích schopností turbokódů v programu MATLAB/SIMULINK. Přenosová cesta byla simulována AWGN kanálem při použití modulace BPSK. Bude zde ukázáno, že existuje mnoho různých parametrů, které významným způsobem ovlivňují výkonnost turbokódů. Některé z těchto parametrů jsou například: počet použitých iterací při dekódování, délka vstupního bloku dat, generující polynomy a délka kódového ohraničení RSC kodérů, vhodně navržený blok prokládání, použitý dekódovací algoritmus, atd.
|
|
|
Měření tvrdosti kovových materiálů
Trčka, Tomáš ; Kandus, Bohumil (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
Tvrdost je mechanická vlastnost každého kovového materiálu, která ovlivňuje jeho chování. Existuje mnoho metod měření. Každá má své výhody, nedostatky a možnosti použití. Nejznámější jsou zkoušky dle Brinella, Vickerse a Rockwella. Novější metody s přenosnými tvrdoměry jsou UCI, TIV a dynamická metoda dle Leeba. Zkoušky probíhají mechanickým tlakovým zatížením pomocí vnikacího tělesa (indentoru) z tvrdšího materiálu než samotný zkoušený materiál. Experimentální měření bylo provedeno na třech typech výměnných břitových destiček ze slinutých karbidů o rozdílných jmenovitých tvrdostech pomocí metody Vickers při zatížení 10 kp a 30 kp. Největší hodnota tvrdosti byla naměřena u destičky SMG02 a to 1988 HV10.
|
|
| |
|
| |
host ::
