|
|
Role Sch9p a Rim15p signálních drah při vývoji kolonií kvasinek
Mikešová, Jana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Laboratorní kmen kvasinky Saccharomyces cerevisiae BY4742 vytváří na pevném médiu kolonie, které jsou horizontálně a vertikálně diferencované. Vertikálně diferencovanou centrální část kolonie tvoří dvě morfologicky i fyziologicky odlišné populace buněk, které jsou výrazně oddělené. V horní části kolonie se vyskytují takzvané U buňky, v dolních částech se nachází takzvané L buňky. Molekulární mechanismy vertikální diferenciace jsou z velké části neznámé. Hlavním cílem této práce bylo analyzovat, zda a jak změněná hladina vybraných proteinů signálních drah monitorujících dostupnost živin ovlivňuje vývoj a diferenciaci kvasinkových kolonií a především přežívání jejich U a L subpopulací. Zaměřila jsem se na kinázy Sch9p a Rim15p s centrálním postavením v signalizaci, transkripční aktivátory stresové odpovědi Msn2p a Msn4p a transkripční faktor Gis1p, který je důležitý pro přechod na respirační metabolismus. Mikroskopie tenkých řezů kolonií odhalila změnu ve vertikální diferenciaci kolonií kmene rim15Δ a částečně PTEF-SCH9 a změněnou morfologii U a L buněk kolonií ostatních analyzovaných kmenů. Změněná hladina Sch9p, Rim15p, Msn2/4p a Gis1p výrazně ovlivnila schopnost přežívání U i L buněk v čase. Morfologické a fyziologické změny vyvolané změnami hladin zmíněných proteinů poukazují na fakt, že rozdílná...
|
|
|
Temporální přesnost imitace řeči u dvou věkových skupin dětí
Prachová, Pavla ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce bylo otestovat schopnost imitace řeči z hlediska temporální přesnosti u dvou věkových skupin dětí. První skupinu tvořilo 8 dívek a 8 chlapců ve věku 10 až 11 let, druhou 8 dívek a 8 chlapců ve věku 12 až 13 let. Pro účely experimentu byly vytvořeny tři verze percepčně produkčního testu, které v náhodném pořadí obsahovaly šesti-, devíti- a dvanáctislabičné oznamovací věty skládající se ze dvou, tří a čtyř tříslabičných mluvních taktů. Úkolem dětí bylo zopakovat věty přesně tak, jak je slyšely, a to doslova, na slabiku /na/ a na slabiku /ba/. I když byly děti schopny plnit zadání percepčně produkčního testu, vyskytly se případy, kdy se od zadání odchýlily, tzn. že větu nějakým způsobem deformovaly. Přesnost imitace byla zkoumána pomocí průměrné odchylky od modelu. Na základě získaných hodnot jsme zjišťovali, jakou roli hraje při imitaci délka a složení testových vět, a dále způsob a pořadí imitace. Dále nás zajímalo, zda má na přesnost imitace vliv věk a pohlaví respondentů. Klíčová slova rytmus řeči, tempo, trvání, mluvní takt, průměrná odchylka, imitace, děti
|
|
|
TOR signalizace u kvasinek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
TOR ("Target of rapamycin") protein je vysoce konzervovaná serin/threoninová kináza, která je centrální komponentou signálních kaskád regulujících buněčný růst a metabolismus eukaryotních organismů od kvasinek až po člověka. TOR proteiny byly objeveny v roce 1991 u kvasinek Saccharomyces cerevisiae jako cíl antimykotika a imunosupresoru rapamycinu. Kvasinky nesou na rozdíl od většiny eukaryotních organismů dva TOR geny, které kódují dva homologní proteiny Tor1p a Tor2p. Ty jsou součástí dvou komplexů TORC1 a TORC2. TORC1 je specificky inhibován rapamycinem a je zodpovědný za regulaci buněčného růstu v závislosti na množství a kvalitě dostupných živin. TORC2, který je necitlivý k účinkům rapamycinu, reguluje polymerizaci aktinu, syntézu sfingolipidů a endocytózu. Tato práce popisuje oba komplexy a je zaměřena především na regulaci a signalizaci TORC1. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Schopnost imitace řečového rytmu u filologicky orientovaných osob
Černá, Martina ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Význam rytmu pro řečovou komunikaci byl znám už antickým řečníkům, počínaje čtyřicátými léty minulého století se tento fenomén stává předmětem soustavnějšího zájmu řečových věd a v poslední dekádě zaznamenáváme v dané výzkumné oblasti prudký rozvoj. V průběhu let však došlo k určitému zamlžení pojmu řečového rytmu v důsledku kontextu, v němž byl v rámci některých studií používán. Předkládaná práce nejprve podává výběrový přehled přístupů k dané problematice na poli fonetického výzkumu, přičemž se snaží o jejich kritický komentář, všímající si zejména užité metodologie a aplikovatelnosti výstupů. Zvláštní pozornost je věnována také rytmickým aspektům češtiny, otázkám jejich popisu a výzkumům, které už byly v tomto ohledu provedeny. Následně představujeme vlastní experimentální studii zaměřenou na zjišťování schopnosti imitace řečového rytmu podle vzoru u filologicky orientovaných studentů, a to doslova, na monotónní slabiku a prostřednictvím vyťukávání. Výsledky potvrdily hypotézu, že nejpřesnější bude imitace při doslovném opakování a naopak nejméně přesná při vyťukávání, do jisté míry závisí také na délce opakované položky. Na základě analýz výkonu jednotlivých respondentů jsou identifikovány a diskutovány různé strategie, jež mohou zprostředkovat hlubší vhled do imitačního procesu. Práce přináší...
|
|
|
Priony u kvasinek
Bezdíčka, Martin ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá kvasinkovými priony a jejich biologickým vlivem na kvasinky. Definuje základní znaky kvasinkových prionů, kterými se odlišují od ostatních proteinů. Práce seznamuje čtenáře s různými možnostmi vzniku prionů, jejich propagace a s konkrétními typy kvasinkových prionů, kde také popisuje funkce u nejprostudovanějších typů prionů. Zaměřuje se také na chaperony, které ovlivňují stav kvasinkových prionů v buňkách. Nahlíží na možnost podobnosti kvasinkových prionů a savčích prionů spojených s neurodegenerativními onemocněními. Klíčová slova: Kvasinkové priony, znaky kvasinkových prionů, chaperony, neurodegenerativní onemocnění, Saccharomyces cerevisiae
|
|
|
Funkce proteinu Pmp3p
Belovičová, Martina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinková kolónia počas svojho rastu na pevnom médiu prechádza metabolickými prestavbami, ktoré sa prejavujú jednak zmenou pH v jej okolí a taktiež zmenou membránového potenciálu buniek. Pri skúmaní oscilácií membránového potenciálu bolo zistené, že pri tomto procese hrá dôležitú úlohu malý membránový proteolipid, Pmp3p (Plasma Membrane Proteolipid 3). Táto práca sa zameriava na bližšie pochopenie funkcie Pmp3p najmä cez priame pozorovanie jeho lokalizácie v bunkách rastcich za rôznych podmienok. Boli pripravené kvasinkové kmene, ktoré produkovali rôznym spôsobom značený Pmp3p proteín, čo umožnilo určiť jeho bunkovú lokalizáciu a množstvo v bunkách. Bolo zistené, že Pmp3p je lokalizovaný na plazmatickej membráne a v lipidických partikuliach. Počas vývoja kolónie na respiratívnom i fermentovateľnom médiu bola pozorovaná jeho stabilná koncentrácia. Pri raste v médiu obsahujúcom zvýšenú koncentráciu chloridu sodného nenastalo zvýšenie hladiny Pmp3p-GFP proteínu v bunke. Kľučové slová: Pmp3p, proteolipidy, UPF0057 (PMP3) rodina, Saccharomyces cerevisiae, dlhodobé prežívanie, lipidické partikuly
|
|
|
Lokalizace vybraných proteinů v průběhu vývoje kvasinkové kolonie
Plocek, Vítězslav ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které mohou vytvořit až pozoruhodně složité kolonie. Studiem mnohobuněčných struktur kvasinky Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že se buňky uvnitř kolonie chovají rozdílně (Kamath and Bungay, 1988; Mináriková et al., 2001; Scherz et al., 2001; Palková and Váchová, 2006; Váchová et al., 2009; Piccirillo et al., 2010; Váchová et al., 2011). Pomocí microarray analýzy vyvíjející se kolonie byly popsány geny, jejichž exprese se zásadně mění během vývoje kolonie (Palková et al., 2002; Váchová et al., 2009). Z těchto genů jsem si vybral čtyři, PDR5, STL1, PHO89 a FET3, u kterých jsem si myslel, že by mohly ovlivňovat růst a diferenciaci kolonie. Vytvořil jsem jejich fúzní varianty s GFP a pomocí technik řezů kolonií, diferenciace kolonií v sacharózovém gradientu a měření na průtokovém cytometru jsem identifikoval místa v kolonii, kde dochází k expresi těchto proteinů. Zjistil jsem, že v kvasinkové kolonii dochází k diferenciaci a rozdílné expresi už v časných fázích vývoje.
|
|
|
Structural and functional characterization of yeast plasma membrane domains
Strádalová, Vendula ; Malínský, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Plazmatická membrána (PM) všech buněk hostí celou řadu důležitých buněčných funkcí. Tyto funkce musí být pečlivě koordinovány, a jak současný výzkum ukazuje, plazmatická membrána je za tímto účelem uspořádána do specializovaných domén. Naše laboratoř se zabývá výzkumem způsobu organizace plazmatické membrány u kvasinky pivní, kde bylo za použití fluorescenční mikroskopie popsáno několik nepřekrývajících se domén. Jednou takovou doménou je MCC (Membrane Compartment occupied by transporter Can1), která je tvořena stabilními izolovanými oblastmi PM o velikosti asi 300 nm. MCC domény obsahují několik přenašečů a proteinů o neznámé funkci (proteiny příbuzné Sur7 a Nce102) a jejich formování je organizováno z cytosolu proteinovými komplexy zvanými eisosomy, jež jsou tvořeny především proteiny Pil1 a Lsp1. Tato práce navazuje na studie, které měly za cíl objasnit složení, strukturu a funkci MCC. V první části práce jsme se zaměřili na ultrastrukturální analýzu MCC, přičemž jsme nejdříve vyvinuli protokol pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM), který dobře zachovává strukturu PM. Zjistili jsme, že mrazová fixace pomocí vysokotlakého zamražení, kombinovaná s mrazovou substitucí a zalitím vzorku do pryskyřice za nízké teploty, vede k výrazně lepšímu zachování buněčné struktury a vyššímu signálu při...
|
|
|
Molekulární mechanismy tvorby a vývoje kolonií přírodních kmenů Saccharomyces cerevisiae
Šťovíček, Vratislav ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Kvasinky jsou schopny tvořit širokou škálu mnohobuněčných útvarů, které umožňují přežívání populací v nehostinných a často se měnících podmínkách okolí. Příkladem takových společenství jsou útvary tvořící se na různých površích jako například biofilmy, spojené často s infekcemi v lidském těle, a kolonie. Tato práce se zabývá studiem vzniku a vývoje komplexních strukturovaných kolonií Saccharomyces cerevisiae, které jsou charakteristickým rysem kmenů izolovaných ze svého přirozeného prostředí. Svou architekturou a vlastnostmi se zásadně liší od prostorově nediferencovaných kolonií většiny laboratorních kmenů a v mnoha ohledech naopak připomínají biofilmy patogenních kvasinek. Populace kvasinkových buněk využívají specifických vývojových procesů indukovaných komunikačními mechanizmy k synchronizaci raných fází svého vývoje. Tvorba specifické trojrozměrné architektury kolonií je umožněna přítomností extracelulární hmoty a adhezivního proteinu Flo11p, jež se podílejí na stabilitě a integritě útvaru. Na ochraně kolonií se podílejí funkčně a prostorově diferencované populace buněk s využitím různých mechanizmů jako je například přítomnost membránových pump odstraňujících toxické látky či produkce zmíněné extracelulární hmoty plnící rovněž funkci selektivně propustné bariéry. Charakteristickým rysem přírodních...
|
|
|
Diferenciace kolonií Saccharomyces cerevisiae
Čáp, Michal ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent)
Kvasinkové kolonie jsou, podobně jako bakteriální biofilmy, mnohobuněčnou strukturou tvořenou jednobuněčnými organismy. Tato společenstva mají svá specifika a v mnoha ohledech se liší od planktonních populací. Dochází zde k vytváření gradientů živin a metabolitů, což poskytuje základ pro buněčnou diferenciaci na rozdílné subpopulace. Přehled současných znalostí na toto téma s důrazem na kvasinkové biofilmy a kolonie je učiněn v Literárním úvodu této práce. Ve výsledkové části se pak věnuji diferenciací kolonií kvasinky Saccharomyces cerevisiae, jako modelové mnohobuněčné mikrobiální struktury. Zabývám se zde hlubší charakterizací dříve popsané horizontální diferenciace, tj. diferenciace mezi středem a okrajem kolonie, a její vztah k amoniakové signalizaci a stresové rezistenci. Zaměřil jsem se na studium významu genů stresové rezistence, jako předpokládaného významného faktoru pro přežití kolonií, pro vývoj a diferenciaci kolonií. Výsledky poněkud překvapivě ukazují na to, že stresová rezistence sama o sobě není zásadní pro přežití a diferenciaci kolonie, pro tu jsou spíše důležité změny vyvolané amoniakovou signalizací. Druhým typem diferenciace v kolonii je vertikální diferenciace na horní a dolní vrstvu popsaná v této práci. Buňky v horní a spodní vrstvě kolonie se výrazně liší morfologií,...
|
host ::
RSS.