|
|
Posvátnost lidského života - obhajoba bioetického principu
Vodová, Jana ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Tato práce nazvaná "Posvátnost lidského života - obhajoba bioetického principu" se zabývá aktuálními otázkami etiky souvisejícími s lidským životem a medicínou. Obhajoba principu Posvátnosti lidského života (PLŽ), který je z důvodu současných společenských změn a technologického pokroku oslabován, bude vedena na základě argumentů církevních i sekulárních. Cílem práce je princip PLŽ vysvětlit a pokusit se dokázat jeho stálou platnost i mimo náboženské pole. Práce se blíže zaměřuje na problematiku záměrného ukončení léčby pacienta s následkem smrti, praxi pasivní a aktivní eutanazie a negativní dopady s touto praxí spojené. Dále budou porovnány postoje a názory principů Posvátnosti lidského života a Kvality života, pro něž jsou důležité pojmy jako důstojnost, hodnota člověka a kvalita života. Nutno však poznamenat, že interpretace těchto pojmů a především závěry z nich vyvozené oba principy zásadně rozděluje. Princip Kvality života zastává teorii poměrně snadno zneužitelnou v oblasti péče o pacienty a tato práce se ji pokusí co nejvíce zpochybnit a vyvrátit, především proto, že v dnešní době již máme možnost vidět výsledky uplatnění tohoto principu v praxi, a ty nejsou nijak povzbudivé. Linie lékařských přísah a deklarací, které jsou ve studii zmíněny, zastávají myšlenky vlastní principu Posvátnosti lidského...
|
|
|
Literatura jako realizace a model. Teologická reflexe beletrie u Dorothee Sölleové a Dietmara Mietha
Zámečník, Jan ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Med, Jaroslav (oponent)
Přes vědomí "zaminovaného terénu" jsem se pustil do dosti odvážného podniku, kterým je snaha vrhnout světlo na teologické přístupy ke krásné literatuře. Pasáže věnované Dietmaru Miethovi a Dorothee Sölleové tvoří centrum a základ předkládané práce, přičemž se nesnažím pouze o interpretaci jejich přístupu k literatuře, ale i o představení teologie jmenovaných autorů. Na místech, která to umožňují, se pokouším o reflexi širší problematiky, např. metafory, smrti Boha, křesťanské tragédie apod. Jsem zde veden snahou zmapovat širší prostor relace teologie - literární věda - literatura a více objasnit celkové zasazení přístupu D. Sölleové a D. Mietha. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Svoboda a odpovědnost v pozdějších dílech Dietricha Bonhoeffera
Lukešová, Martina ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Diplomová práce "Svoboda a odpovědnost v pozdějších dílech Dietricha Bonhoeffera" se zabývá významem a (případným) vývojem pojmů "svoboda" a "odpovědnost" v posledních čtyřech Bonhoefferových dílech (N, GL, E, WE). Úvodní část práce popisuje Bonhoefferův život a jeho teologii jako (fragmentární) celek. Obsahuje také tři interpretace ukazující nebezpečí jednostranného pochopení Bonhoefferova díla. Hlavní část se zabývá užitím pojmů "svoboda" a "odpovědnost" v rámci zkoumaných spisů. I přes rozmanitost upotřebení pojmů a dynamicky se vyvíjející kontinuitu vyznačující se hlubokou myšlenkovou poctivostí a konsekvencí, není shledán žádný myšlenkový zlom, ať teologický, lidský či etický. Svoboda a odpovědnost mají své pevné místo a je nutné vnímat je v kontextu spoluurčujících pojmů (následování, poslušnost, vázanost, odpověď, čin, zastoupení, skutečnost, církev, svět,...). Svoboda křesťana je vždy osvobozením ke společenství s Bohem a člověkem (jejím důsledem je vždy čin). Vedle ní stojí svoboda občanská pramenící v aktu stvoření. Svoboda absolutní (věčná) je jak svobodou archaickou, tak eschatologickou. Odpovědnost jako "odpověď člověka svým životem na volání Boží" - následování, služba, bytí pro druhé. Odpovědnost mimo tuto "odpověď" neexistuje. Svoboda a odpovědnost tvoří nerozdělitelnou dialektickou jednotu....
|
|
|
Člověk s handicapem jako obraz Boží
Gottwaldová, Hana ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Lachman, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Člověk s handicapem jako obraz Boží" vychází z biblické definice člověka a jeho postavení ve stvoření - být Božím obrazem. Rozebírá různé možnosti výkladu, jak lze tuto roli naplnit, a přiklání se k názoru, že člověk s handicapem i přes své někdy omezené životní podmínky není ve schopnosti být Božím obrazem znevýhodněn. Práce se dále zaměřuje na postoje k otázce uzdravení a k nalézání smyslu postižení v nesení kříže jako způsobu následování Krista. Ukazuje různé možnosti soužití lidí s handicapy a bez nich a klade důraz na vytváření společenství, kde dochází k vzájemnému obohacení skrze rozdílné životní zkušenosti. Člověk s handicapem může být obrazem Božím specifickým způsobem, a má tedy pro společenství nezastupitelný význam. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ke člověku jenom krůček: Vztah k "ne-lidskému" životu na základě díla A. Schweitzera a H. Jonase
Bernardová, Marie ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Jednání vůči "ne-lidskému" životu, tj. vůči životu "lidí", kteří se ale za určitých okolností lidmi nenazývají, je ústředním tématem předkládané práce. Autorka se ptá, zda naše odpovědnost končí u člověka. Vyhýbá se definování člověka, neboť to je vždy závislé na kontextu, v němž je vytvořeno. Proto nahlíží na uvedený problém z druhé strany, z hlediska přístupu k životu jako takovému a představuje možné odpovědi na otázku, proč bychom měli být odpovědní i vůči "ne-lidskému" životu. Rozebírá etické koncepce A. Schweitzera a H. Jonase, v jejichž centru stojí život jako takový, nárok na naše vědomé a odpovědné jednání vůči němu a konstatování existence viny spjaté s veškerým naší jednáním. Zmíněné dvě koncepce jsou uplatněny na konkrétní oblast, a sice na problematiku nenarozeného života a jsou srovnány s názory odvíjejícími se od vymezení člověka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Křesťanství a životní prostředí, Historické kořeny ekologické krize
Kameník, Pavel ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Člověk by neměl hledat jediný střed nebo programový plán v ekosystémech, zejména ne pro své subjektivní zkušenosti. Místo toho by měl najít matrice pro propojení jednotlivých oborů vědy k tvůrčím podnětům a konečně odhalit jejich možnosti. Lidé mají větší dar chápání než svět přírody, který v rámci svého vzniku a vývoje obydlili. Lidé mají větší predikční dar předvídat zamýšlené i nezáměrné výsledky své činnosti a zároveň lepší možnosti zabránit nežádoucím účinkům. Váha několika miliard let tvůrčí lopoty milionů druhů překypujících životem byla předána do péče tomuto mnohem později přicházejícímu druhu, jehož myšlení zažívá rozkvět a který naštěstí má morální uvažování. Především je zjevné, že lidský blahobyt závisí na podpoře ekosystému a v tomto smyslu jsou tvořeny také naše předpisy o čistotě vzduchu, čisté vodě a půdě. Především z tohoto důvodu jej také znepokojuje úroveň ekosystému. Jedním z těchto pohledů je naturalistická environmentální etika a křesťanská odpovědnost, která se zdá být jedním z kořenů naší ekologické krize. Proto je nutné, abychom se učili naslouchat Zemi a nalezli svou vlastní novou roli, případně se vrátili ke svému původnímu určení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Lidská přirozenost a přirozená morálka u Francise Fukuyamy
Mareš, Jan ; Hošek, Pavel (oponent) ; Halama, Jindřich (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na zmapování pojetí lidské přirozenosti na konci 20. století, konkrétně u Francise Fukuyamy. V úvodní části je popsána současná všeobecná situace a základní východiska. Hlavní část práce se zabývá vznikem jednotlivých přirozených aspektů lidského chování z pohledu sociobiologie, jako jsou spolupráce, inteligence, jazyk a morálka, tak jak je F. Fukuyama interpretuje. Pomocí jednotlivých vhledů se snaží přiblížit to, jak se tyto aspekty zřejmě formovaly během dlouhého evolučního vývoje. Porozumění těmto mechanismům by nám mělo umožnit pochopit, proč má člověk přirozené tendence chovat se, tak jak se chová. Práce je zároveň hledáním hranice, která vede mezi jeho lidskou přirozeností a kulturním prostředím. Závěr práce je věnován odpovědím na některé klíčové otázky, které toto téma vyvolává. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pokora jako předpoklad dokonalého následování Krista
Jirsová, Barbora ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá na poli teologické etiky pokoru jako důležitou křesťanskou ctnost a její význam pro křesťanskou praxi a duchovní život vůbec. Na základě studia Bible se ozřejmuje, že právě pokora jako dobrovolné sebeponížení patří k esenciální charakteristice samotné Boží inkarnace Krista na svět a celého Ježíšova příběhu až po jeho smrt na kříži. Pokora coby sebe-překročení se tak jeví jako důležitý předpoklad dokonalého následování Krista. To autorka vnímá jako výzvu pro každodenní křesťanskou praxi. Téma je zpracován o místy s exkurzy do psychologie, čímž zčásti poskytuje i mezioborovou diskuzi. Práce současně poukazuje na univerzální hodnotu pokory přesahující její vymezení coby "křesťanské ctnosti". Autorka tak nabízí pohled na pokoru i jako na podstatný aspekt dialogu mezi náboženstvími a kulturami 2 a dialogu vůbec. Vedle Bible jsou hlavním pramenem této práce díla křesťanských mystiků, zvláště dílo Tomáše Kempenského, a teologů, zejména dílo Augustina z Hippo, Martina Luthera, Dietricha Bonhoeffera a Jana Hellera. Konkrétní příklady "žité pokory" jsou přiblíženy na odkazu života a díla čtyř osobností z různých duchovních tradic: Terezie z Lisieux, Martina Bubera, Mahátmy Gándhího a J. S. Dalajlamy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Teologická etika a kultura - Boží tajemství a řád
Eminger, Zdeněk ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Šrajer, Jindřich (oponent) ; Štefan, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem teologie kultury se zřetelem ke křesťanské etice a jejím nárokům a očekáváním v kontextu současné ekumeny. Jejím cílem je analytické popsání různých teologických a mravních úrovní kultury, jako je např. její duchovní podstata či vztah ke společnému (sociálnímu) dobru. Úvodní diskurs nazvaný "abeceda kultury" přináší detailnější pohled na ty součásti duchovního bohatství kultury, které jsou upřednostňovány jednotlivými teologickými školami a jejich představiteli. Kapitoly o inkulturaci, sociálním rozměru společnosti a kapitoly o dimenzi křesťanské svobody v kultuře mají na mysli prolínání tzv. akademické teologie do života konkrétních lidských společenství. Druhý oddíl práce tvoří studie, které se zabývají myšlenkovými koncepty daného tématu, pocházející z oblasti 1) katolické teologie - např. Jan Pavel II., Jacques Maritain, Johan Huizinga, Joseph Ratzinger, 2) teologie východní - pravoslavné . Nikolaj Berďajev, Vladimír Solovjov, I. A. Iljin a 3) teologie protestantské - Albert Schweitzer, Paul Tillich, Emil Brunner a H. Richard Niebuhr. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.