|
|
Elegie Sokurov
Weinreb, Tomáš ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Řezníček, Martin (oponent)
Mým záměrem je věnovat bakalářskou teoretickou práci Elegiím A. Sokurova.
AS ve svých Elegiích, spojuje intimní osud hlavních postav s osudem země, se stavem věci. Elegie AS jsou často konejšivé, zádumčivé, tiché meditace nad ztrátou, ale i tvrdohlavé hledání nového, nejasného, ale i plné kritiky současnosti. Sovětská éra, rozpad sovětského svazu: hlavní postavu můžeme zatím najít, postupně, tak jak vzniká Nové Rusko se osud jedince rozplývá. Elegie jsou postupně více abstraktní. Ojedinělá elegie je Orientální.
(Můj pohled středoevropana. Jak říkají Rusové, Vy nám stejně nerozumíte, ač si myslíte, že rozumíte. Je dosti pravděpodobné, že AS filmy nechápu, přesto můj pohled by mohl být snahou o osobní přiblížení k Rusku, potažmo Sovětskému svazu, v dobách kdy situace se opět vyostřuje.)
|
|
| |
|
|
Globalizace a dokumentární film (Angažovanost v dokumentu)
Milošević, Ivana ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Růžičková, Alice (oponent)
V poslední desetiletí lze vypozorovat, že se téma globalizace stalo jakousi ?módou?, ale zároveň i důležitým tématem také mezi dokumentaristy. Tato diplomová práce volná esej o hledání souvislostí, udivení se nad fenoménem a snaha o nalezení rámce vztahu angažovanosti, dokumentárního filmu a procesu globalizace. Zabývá procesem globalizace ve vztahu k angažovaném dokumentárním filmu. S důrazem na významné dokumentární filmy o globalizaci vzniklé za posledních pět let ve světě a v České republice. Snaží se obsáhnout pojem globalizace a její rysy, najít spojení a formulovat vliv globalizace na média, přesněji na dokumentární film a uvádí a popisuje příklady dokumentárních filmů s globalizační tematikou.
|
|
|
České politické dokumentární filmy současnosti
Jablonská, Linda ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Řezníček, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "České politické dokumentární filmy současnosti" mapuje dokumentární filmy, které se zabývají politikou a s ní souvisejícími tématy. Podává několik možných interpretací pojmu "politický dokument" S ohledem na mezinárodní kontext sleduje metodiku práce, otázku dokumentární subjektivity i účinek na diváka. Na základě konkrétních případů nastiňuje současné tendence českého politického dokumentu, představuje režisérské přístupy a zkoumá jejich odezvu u veřejnosti. Zabývá se historickým, politologickým a uměleckým přesahem zmíněných dokumentů a jejich aktuálností s odstupem času. Zmiňuje i podmínky vzniku politických dokumentů, se speciálním důrazem na situaci takových filmů v České televizi. Na konkrétních příkladech připomíná jednu z hlavních funkcí politického dokumentu - službu veřejnosti.
|
|
| |
|
|
Transkulturní film: tvorba Davida MacDougalla
Bagdasarova, Jaroslava ; Petráň, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubica, Petr (oponent)
Studie pojednává o vztahu antropologie a filmu. Odhaluje spojitost v jejich vývoji, ale také jejich souvztažnost v oblasti poznání a reprezentace. Jako společný problém obou oblastí studie definuje problém subjektu. Ten vytváří napětí jak v otázce reprezentace subjektivní zkušenosti, tak v snaze pojetí antropologického poznání jako dialogu. Tvorba Davida MacDougalla slouží jako příklad objevování možností filmu jako média, který je s to prolnout kulturní hranice a zároveň rozšířit hranice antropologie jako vědy.
|
|
| |
|
|
M (Vrah mezi námi)
Dvořáková, Marie ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Vachek, Karel (oponent)
V roce 1995 bylo osloveno na 500 německých filmových historiků, aby vybrali nejlepší německý film všech dob. Zvolili M.Díky tomuto snímku, který Lang natočil před více než 70 lety, jsem si uvědomila to velké množství možností, které mi filmová řeč nabízí, a které bych ráda i já jednou využila.
|
|
|
(Psycho)somatika (ve) filmu
Novák, Miloslav ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Gogola, Jan (oponent)
Mezioborová teoretická práce (PSYCHO)SOMATIKA (VE) FILMU se zaobírá otázkami vztahu tělesnosti a emocionality filmového diváka. Analyzuje poznatky z psychologie, neurobiologie, estetiky, antropologie, filozofie i věd zabývajících se filmem. Poukazuje na nedávný objev zrcadlových neuronů, umožňující propojení vědeckého popisu při interpretaci významů díla a osobního, emocionálního prožitku. Zdůrazňuje principy, za nichž dochází k akumulaci významů a emocí při sledování filmu. A dále okamžiky, které rozhodují o přijetí celého filmu, a jeho následného hodnocení. Současně pokládá důležitou otázku autenticity zobrazovaného, ve filmu takzvaně hraném a dokumentárním. V neposlední řadě zkoumá temporální podobu filmu. Autor se domnívá, že film se může stát za určitých podmínek rozšířením žité existence člověka, a nikoliv jen virtuální náhražkou jeho nesplněných tužeb a životních přání.
|
|
|
Kamera a projektor v nevědomí
Abrhám, Josef ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato teoretická diplomová práce se zabývá audiovizualitou snů a převodem sdělení ze snových projekcí i archetypů kolektivního nevědomí do znakovosti filmu. Definuje snícího kinooka jako kameru i projektor ve vlastním nevědomí a uvádí úskalí v převodu jeho snových subjektivních znaků do obecně srozumitelného vyprávění. Zaměřuje se na specifika dětského diváka a jeho reflexi pohádek a propojení s dětským živým snem. Dále popisuje dvě metody samotného vědomého vstupu do snu. Metodu vědeckou ? používanou ve spánkových laboratořích k léčbě spánkových poruch a cestu o několik tisíc let starší, která je pro snivce, potažmo pro diváky vstupní branou, kdy dále ukazuje práci na vymezení obrazu z nevědomí a jejich písemné a obrazové zachycení. Uvádí významné filmové zpracování snů a myšlenky klíčových autorů, popisuje jejich celoživotní snahu o soustředěnou manipulaci s filmovým snem a dochází k závěru, že důležitá celková sdělení jsou ve filmech snících autorů skryta ve vícevrstvé struktuře a vyžadují předchozí snovou zkušenost nebo povědomí diváka. Snaží se vymezit pojem snové etiky a věnuje se společným znakům, které pro film vytváří střih a ve snu fungující nelogický dějový převaděč logických sekvencí a uvádí vztah časoprostoru ve filmu a ve snu projekčním i lucidním. Zdůrazňuje, že ve snu můžeme popisovat, nicméně to, co nás vede, abychom sny vnímali už popsat nemůžeme. Snění otevírá druhé světy, které se občas povedou převést i na plátno. Každá snová pozornost vstupuje do hry, když je přivolána a dostane nějaký cíl. Snová pozornost je spíš probuzením a probudit diváky je i cílem této práce.
|
host ::
RSS.