|
|
Vlivy sluneční aktivity na vlastnosti cirkumpolárního víru severní polokoule
Paličková, Lea ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Bochníček, Josef (oponent)
Cílem této práce je seznámení s problematikou proměnlivosti sluneční aktivity na cirkulaci v troposféře. Je zde podrobněji popsán vliv sluneční aktivity na různé aspekty a prvky atmosférické cirkulace ve stratosféře a troposféře. Hlavním cílem práce je zjistit, zda a nakolik je cirkumpolární vír severní polokoule a jeho charakteristiky (plocha, míra kruhovitosti a poloha středu) ovlivněn úrovní sluneční aktivity. Ve výzkumné části práce je počítáno s hodnotami výše uvedených charakteristik cirkumpolárního víru severní polokoule pro vybrané měsíce v letech 1959-2001. Práce je příspěvkem k mezinárodnímu projektu COST ES1005 (Towards a more complete assessment of the impact of solar variability on the Earth's climate).
|
|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
|
Dlouhodobé změny skupenství srážek v ČR
Hynčica, Martin ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Hlavním cílem práce je posouzení dlouhodobých změn skupenství srážek na území České republiky. V rešeršní části se zaměřuji na srážky, jejich prostorové rozložení a dlouhodobou změnu v prostoru i v úhrnech zejména pro svět a Evropu. Částí první kapitoly je i rešerše literatury o proměnlivosti sněhové pokrývky na severní polokouli a o vlivu severoatlantické oscilace na srážky i na sněhovou pokrývku. Druhá část analyzuje změny skupenství srážek na území České republiky s využitím klimatických měření denních úhrnů srážek a informací o stavu počasí v databázi SYNOP. Z dat jsem analyzoval dlouhodobý trend podílu tuhých srážek na celkovém ročním úhrnu pro celou Českou republiku i pro různé intervaly nadmořské výšky pro období 1982 - 2007. Také jsem zjišťoval, zdali se mění podíl dní se sněžením na celkových dnech se srážkami v období 1982 - 2010. Výsledky ukazují, že podíl sněhových srážek i podíl dní se sněžením klesají málo a nevýznamně. Klíčová slova: srážky, skupenství srážek, sněhové srážky
|
|
|
Zrychlují nebo zpomalují se změny teploty v ČR?
Macháčková, Veronika ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnami teploty a jejím hlavním cílem je zjištění, zda se změny teploty v ČR zrychlují nebo zpomalují. V rešeršní části je popsán vývoj vybraných teplotních ukazatelů ve světě, v Evropě a ve střední Evropě. V druhé části jsem analyzovala denní průměrné teploty ze 17 klimatických stanic v ČR v období 1961-2010. Z dat jsem spočítala trendy průměrné roční teploty a průměrných sezónních teplot zvolených stanic (průměr ze všech 17 stanic) pro období 1961-2010 a dvě dílčí období 1961-1985 a 1986-2010. Dále jsem zjišťovala sezónní trendy pro jednotlivé stanice (trendy jsou počítány pro klouzavá 25letá období, navzájem posunutá o jeden rok). V práci jsou také ukázány klouzavé průměry průměrné teploty pro jednotlivá roční období na jednotlivých stanicích. Mnou získané výsledky jsou porovnány se studiemi v rešeršní části. Ukazuje se, že s výjimkou zimy trendy teploty v ČR rostou, tj. buď se oteplování zrychluje (na jaře a v létě) nebo se mírné ochlazování mění v oteplování (na podzim). Klíčová slova: průměrná teplota, sezónní teplota, maximální teplota, minimální teplota, trend, ČR
|
|
|
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě
Pokorná, Lucie ; Huth, Radan (vedoucí práce)
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě Lucie Pokorná Abstrakt Proměnlivost atmosférické cirkulace je nejdůležitější faktor ovlivňující změny přízemních klimatických prvků. Tato práce se věnuje vztahům mezi atmosférickou cirkulací a teplotami, výskytem a úhrny srážek na Evropských stanicích a dalšími prvky ve střední Evropě. Pro popis cirkulace v průběhu roku byly zvoleny nízkofrekvenční módy proměnlivosti v hladině geopotenciálních výšek 500 hPa a v poli přízemního tlaku získané statistickou metodou "Analýza hlavních component". Pro popis vztahů mezi módy a klimatickými prvky byl použit Pearsonův korelační koeficient. Nad Euro-Atlantickou oblastí byly nalezeny čtyři módy ovlivňující klima v Evropě v průběhu celého roku: mód Severoatlantické oscilace (NAO), mód Východoatlantický (EA) a dva módy Euroasijské (EU1, EU2). V SLP byly nalezeny módy, které silně korelují s módy v Z500 a které ovlivňují přízemní klima v Evropě podobným způsobem. Statisticky významné korelace módů v obou hladinách s maximálními, minimálními a průměrnými teplotami a s úhrny a výskytem srážek na Evropských stanicích byly nalezeny ve všech sezónách. Některé módy navíc silně ovlivňují délku slunečního svitu, množství oblačnosti, relativní vlhkost, rychlost a směr větru ve střední Evropě. Polaritu a velikost...
|
|
|
Regional Climate Modeling
Belda, Michal ; Halenka, Tomáš (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Metelka, Ladislav (oponent)
Regionální klimatické modely slouží pro regionalizaci globálních simulací klimatu za použití metody vnořených modelů pracujících na omezené oblasti. Jedním z hlavních cílů této práce bylo využití regionálního modelu RegCM ve velmi vysokém rozlišení v oblasti s komplexní topografií v rámci projektu CECILIA šestého rámcového programu EK. Model RegCM byl aplikován pro regionalizaci globálních simulací scénářů klimatické změny v regionu střední a východní Evropy. Použit byl emisní scénář A1B podle IPCC a globální simulace modelu ECHAM5. Horizontální rozlišení regionálního modelu bylo 10 km. Pro validaci byly použity okrajové podmínky z reanalýzy ERA-40. Vysoké rozlišení regionálního modelu přináší vylepšení modelového klimatu především v horských oblastech. Průměrné teploty jsou dobře zachyceny, model je většinou chladnější než realita, systematická odchylka je přibližně -1 žC. Srážky jsou modelem silně nadhodnoceny, průměrně o 80 %, v horských oblastech až o 400 %. Regionální scénáře budoucího klimatu ukazují oteplování mezi 0.5 a 1.5 žC v období 20212050 a mezi 2 a 4 žC v období 20712100. Změny srážek jsou většinou v rozmezí ±0.5 mm/den. Možnost vylepšení simulace srážek v modelu je ukázana na verzi RegCMbeta. V práci jsou také ukázány experimenty se simulacemi modelu RegCM pro Afriku v rámci projektu...
|
|
|
Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Aleš Urban, Praha 2012 Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy Práce porovnává rozdíly vlivu teplých a chladných dnů na nadměrnou úmrtnost a hospitalizace na vybrané diagnózy, resp. skupiny diagnóz ze skupiny nemocí oběhové soustavy (CVD) v Praze a venkovském regionu tvořeném Jihočeským krajem a Vysočinou (JČ) za období 1994-2009. Venkovský region byl vybrán vzhledem k podobné věkové struktuře a velikosti populace jako v Praze. Zmíněné rozdíly jsou srovnávány mezi zvolenými populačními skupinami (muži a ženy; < 65 a 65+ let). Jako teplé (chladné) dny byly definovány dny s průměrnou denní teplotou vzduchu nad (pod) hodnotou 90% (10%) kvantilu denních hodnot v létě (zimě) za sledované období pro každý region zvlášť. Nadměrné hodnoty úmrtí (hospitalizací) byly určeny jako rozdíl vzhledem k standardizovaným denním počtům úmrtí (hospitalizací) za sledované období ošetřeným o výskyt epidemií chřipky/akutních respiračních infekcí a sezónní/týdenní chod úmrtnosti (hospitalizací). V Praze byla zjištěna významná (p = 0,05) nadměrná úmrtnost při teplých dnech jak pro CVD jako celek, tak pro jednotlivé diagnózy, a to ve více populačních skupinách než v JČ. Nejvyšší relativní nadměrná úmrtnost při teplých dnech byla zjištěna v Praze u žen na...
|
|
|
Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Aleš Urban, Praha 2012 Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy Práce porovnává rozdíly vlivu teplých a chladných dnů na nadměrnou úmrtnost a hospitalizace na vybrané diagnózy nemocí oběhové soustavy (CVD) v Praze a venkovském regionu tvořeném Jihočeským krajem a Vysočinou (JČ) za období 1994-2009. Venkovský region byl vybrán vzhledem k podobné věkové struktuře a velikosti populace jako v Praze. Zmíněné rozdíly jsou srovnávány mezi zvolenými populačními skupinami (muži a ženy; < 65 a 65+ let). Jako teplé (chladné) dny byly definovány dny s průměrnou denní teplotou vzduchu nad (pod) hodnotou 90% (10%) kvantilu denních hodnot v létě (zimě) za sledované období pro každý region zvlášť. Nadměrné hodnoty úmrtí (hospitalizací) byly určeny jako rozdíl vzhledem k standardizovaným denním počtům úmrtí (hospitalizací) za sledované období ošetřeným o výskyt epidemií chřipky/akutních respiračních infekcí, dlouhodobý a sezónní/týdenní chod úmrtnosti (hospitalizací). V Praze byla zjištěna významná (p = 0,05) nadměrná úmrtnost při teplých dnech jak pro CVD jako celek, tak pro jednotlivé diagnózy, a to ve více populačních skupinách než v JČ. Nejvyšší relativní nadměrná úmrtnost při teplých dnech byla zjištěna v Praze (na aterosklerózu a chronickou...
|
|
|
Links between atmospheric circulation and surface air temperature distributions in climate models
Pejchová Plavcová, Eva ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Huth, Radan (oponent)
Název práce: Vazby mezi atmosférickou cirkulací a rozděleními přízemní teploty vzduchu v kli- matických modelech Abstrakt: Práce je souborem pěti článků zabývajících se validací výstupů regionálních kli- matických modelů (RCM) v oblasti střední Evropy. První článek ukazuje na prob- lémy s volbou pozorovaných dat, která ovlivňuje závěry plynoucí z validace mod- elů. Druhý článek hodnotí simulace denních teplot a ukazuje, že některé chyby v simulaci teploty mohou souviset se špatným zachycením velkoměřítkové atmos- férické cirkulace. Schopnosti modelů simulovat atmosférickou cirkulaci a pozorované vazby mezi cirkulací a přízemní teplotou vzduchu jsou popsány ve třetím článku, který studuje také vliv řídících dat na výstupy jednotlivých RCM. Čtvrtý článek se zaměřuje na nedostatky modelů v zachycení denní amplitudy teploty a jejich možné příčiny zkoumáním vazeb mezi těmito chybami a atmosférickou cirkulací a množstvím oblačnosti. Poslední studie se zabývá pozorovanými vazbami mezi cirku- lací a denními úhrny srážek ve třech regionech České republiky a zkoumá, jak jsou tyto vazby zachyceny různými RCM. 1
|
|
|
Teplotní inverze v mezní vrstvě nad Prahou
Stryhal, Jan ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Teplotní inverze v mezní vrstvě nad Prahou Abstrakt Hlavním cílem této práce je analýza inverzí teploty v mezní vrstvě atmosféry (MVA) nad Prahou. V úvodní části je věnována pozornost vymezení pojmu MVA a dále některým teoretickým aspektům zvrstvení vzduchu. V hlavní části rešerše jsou shrnuty poznatky o inverzích teploty, zejména vlivu tvaru reliéfu a charakteristik aktivního povrchu na jejich rozvoj při různých typech počasí a dále metodám jejich zjišťování. S ohledem na téma práce jsou dále popsány hlavní vlivy formující inverze teploty v pražské oblasti. Těžištěm práce je analýza časové řady profilových měření teplot z radiosondážní stanice v Praze-Libuši. Je otestována homogenita časové řady a na vybraném úseku jsou z dat odvozeny všechny přízemní inverze a výškové inverze s horní hranicí do výšky 2000 metrů nad povrchem se svými základními parametry (mocnost, teplotní skok, gradient teploty, datum a termín pozorování). Tyto záznamy jsou dále analyzovány ve smyslu popisu denního a ročního chodu, dlouhodobých trendů a souvislostí se synoptickou situací. Odhalené trendy jsou hodnoceny v kontextu se známými trendy různých meteorologických prvků a jevů v Česku a Praze a je otestována jejich statistická významnost. Některé ze zjištěných změn jsou porovnány s daty z Prostějova a bavorského Kümmersbrucku....
|
host ::
RSS.