|
|
Identifikace nových faktorů virulence intracelulárního patogena Francisella tularensis
Daňková, Věra ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Věra Daňková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce: IDENTIFIKACE NOVÝCH FAKTORŮ VIRULENCE INTRACELULÁRNÍHO PATOGENA FRANCISELLA TULARENSIS Předložená disertační práce je zaměřena na studium úlohy bakteriálních tetratricopeptide repeat-like (TPR-like) proteinů v patogenesi infekce. Modelovým organismem byla zvolena vysoce virulentní intracelulární bakterie Francisella tularensis, jejíž mechanismus patogenese není doposud plně objasněn. V první části disertační práce byly na základě bioinformatických studií identifikovány tři geny (FTS_0201, FTS_1680, a FTS_0778) s predikovanou TPR-like doménou. Pro přípravu mutantních kmenů vybraných genů byla využita mutagenese TargeTron. Připravené mutantní kmeny byly použity pro studium role vybraných proteinů v patogenitě a imunogenitě F. tularensis s využitím in vitro a in vivo modelů a dále pro studium zapojení těchto proteinů v adaptačních mechanismech na stres. Z výsledků disertační práce bylo zjištěno, že protein FTS_1680 je významný pro intracelulární replikaci a plnou virulenci bakterie. Dále byla zaznamenána snížená schopnost proliferace mutantních bakterií inFTS_1680/200 v in vivo systému s následnou eliminací...
|
|
|
Imunitní odpověď respiračního traktu myší na imunizaci chřipkovým virem
Berková, Veronika ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent)
Imunitní odpověď myší po slizniční imunizaci chřipkovým virem typu A ve spojení s bakteriálním adjuvans Bacillus firmus Imunizace myší inaktivovaným chřipkovým virem cestou respiračního traktu navozuje dobrou slizniční i systémovou imunitní odpověď, pokud je použita adjuvantní stimulace G+ delipidovanou formou nepatogenní bakterie Bacillus firmus (DBF). Myši BALB/c byly imunizovány intratracheálně (IT) nebo intranasálně (IN) inaktivovaným chřipkovým virem A/PR/8/34 v kombinaci s adjuvans DBF (50, 100, 200 a 500μg na imunizační dávku). Metodou ELISA jsme testovali produkci protilátek proti homolognímu viru i křížově reagujících protilátek proti virům subtypů H3N2, H6N2, H9N2 v séru a ve slizničních sekretech nosu, plic a střeva. Již po imunizaci myší samotným virem dochází k produkci protilátek proti homolognímu viru a k nižší produkci křížově reagujících protilátek proti heterologním subtypům. Imunostimulační působení adjuvans (optimálně v dávce 100μg DBF) zlepšuje systémovou i slizniční protilátkovou produkci proti homolognímu viru (H1N1) a zvláště výrazně proti heterologním subtypům (H3N2, H6N2, H9N2), a to hlavně po IT imunizaci myší. Pro posouzení buněčné imunity jsme sledovali testem blastické transformace proliferační aktivitu slezinných buněk imunizovaných myší a metodou ELISA množství produkovaných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Role of bacteria and mucosal immune system and their interaction in the pathogenesis of inflammatory bowel disease
Du, Zhengyu ; Hudcovic, Tomáš (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Kamanová, Jana (oponent)
Etiologie a patogeneze chronického zánětlivého onemocnění střevního traktu (IBD). není doposud zcela jasná. Je obecně přijato tvrzení, že zánět je důsledkem nepřiměřené imunitní reakce na antigeny rezidentní mikrobioty u geneticky citlivých jedinců. U pacientů s IBD dochází ke změnám ve složení střevní mikrobioty, kdy je většinou zvýšen výskyt jednoho druhu bakterie a naopak dochází ke snížení výskytu ostatních bakteriálních druhů. IBD je velmi komplexní onemocnění a pro pochopení jeho vzniku a rozvoje je nutné brat v úvahu také složité interakce mezi genetickými faktory, imunitním systémem, střevní mikrobiotou a životním prostředím. V předkládané dizertační práci jsme se zaměřili na interakci mezi střevní mikrobiotou spojenou s IBD a mukózním imunitním systémem. V gnotobiotickém myším modelu jsme zkoumali schopnost bakterií asociovaných s mukózou (MAB), které byly odebrány od pacientů s aktivním IBD, vyvolat spontánní kolitidu. Byl posuzován vliv těchto bakterií na vznik a vývoj experimentálně vyvolané kolitidy dextran sulfátem sodným (DSS). Spolu s analýzou složení střevní mikrobioty, původně bezmikrobních myší kolonizovaných MAB od IBD pacientů, jsme ukázali, že škodlivé bakterie mají schopnost zvyšovat náchylnost k DSS vyvolané kolitidě. Objasnili jsme mechanismus působení E. coli p 19 A, která...
|
|
|
Mucosal immunity in upper respiratory tract diseases and autoimmunity diseases
Fundová, Petra ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Slizniční imunitní systém představuje nejen hlavní složku imunitního systému, ale také důležité rozhraní s vnějším prostředím. Je zodpovědný za udržování jemné rovnováhy mezi bezpečnými a nebezpečnými podněty z okolí za využití specifických anatomických struktur a funkčních mechanismů. Slizniční imunitní systém nebyl dlouho dostatečně studován, také kvůli své omezené dostupnosti, a jeho biologický význam je podceňován. Nicméně je zřejmé, že jeho studium je důležité nejen v místních interakcích na sliznicích, ale také při odhalování patogenetických mechanizmů a nových strategií prevence orgánově specifických autoimunitních onemocnění jako například T1D. První, více klinicky orientovaná část této disertace je zaměřena na slizniční imunitní systém horního respiračního traktu postižený chorobou - nosní polypózou (NP). Vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytují polypy se značnou akumulací eosinofilů a neutrofilů, vyšetřovali jsme a popsali zvýšenou expresi chemokinových receptorů CCR1 a CCR3 v nosních polypech oproti nosní sliznici. K nosní polypoze mohou přispívat jak mechanismy přirozené imunity, tak homeostáza epitelových buněk. Zdokumentovali jsme zvýšený počet iNOS pozitivních a insulin-like growth factor-1 receptor (IGF-1R) pozitivních buněk jak ve stromatu, tak v epitelu NP. Druhá část práce se...
|
|
|
Immunologic Characteristics of Cord Blood in Children with Increased Risk of Allergy Development Preventive Use of Probiotics
Hrdý, Jiří ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Alergická onemocnění patří mezi jedna z nejčastějších onemocnění, proto nabývá na významu identifikace určitého včasného prognostického znaku ukazujícího na zvýšené riziko vzniku alergického onemocnění. Pupečníková krev je snadno dostupným klinickým materiálem, který může být využit pro hledání prognostických znaků signalizujících budoucí vznik alergie. V pupečníkové krvi dětí alergických matek (děti s relativně vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění) a dětí zdravých matek (děti s nižším rizikem vzniku alergických onemocnění) bylo testováno proporční zastoupení Th1 cytokinů, Th2 cytokinů a regulačních cytokinů. Byla porovnána i aktivita lymfocytů, DC a Treg pupečníkové krve dětí zdravých a alergických matek. Byla zjištěna obecně vyšší reaktivita jak stimulované tak nestimulované mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita dendritických buněk dětí alergických matek byla detekována pouze po polyklonální stimulaci. Signifikantně nižší funkční vlastnosti Treg pupečníkové krve byly prokázány u dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita lymfocytů a DC spolu se sníženou funkcí Treg pupečníkové krve dětí alergických matek mohou přispívat ke snazší sensitizaci/alergizaci predisponovaného...
|
|
|
Molekuly "DASH systému" v lokálních a systémových patogenetických procesech revmatoidní artritidy
Šromová, Lucie ; Šedo, Aleksi (vedoucí práce) ; Borovanský, Jan (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Biologická funkce řady lokálních mediátorů účastnících se na patogenezi revmatoidní artritidy (RA) je kontrolována proteolytickým odštěpením dvou aminoterminálních aminokyselin prostřednictvím dipeptidylpeptidázy-IV (DPP-IV) a molekul vykazujících DPP- IV-podobnou enzymovou aktivitu ("Dipeptidylpeptidáze-IV Aktivitou a/nebo Strukturou Homologní molekuly- DASH). Cílem této disertační práce bylo identifikovat spektrum DASH molekul podílejících se na celkové DPP-IV-podobné enzymové aktivitě u nemocných s RA v periferní krvi a synoviální tekutině a srovnat ho s kontrolní skupinou pacientů trpících osteoartrózou (OA) a dále popsat vztah těchto molekul k aktivitě onemocnění u RA. Prokázali jsme, že dominantním nositelem DPP-IV-podobné enzymové aktivity v plazmě a synoviální tekutině u pacientů s RA je kanonická DPP-IV. DPP-IV-podobná aktivita a kanonická DPP-IV byla dále detekována na povrchu mononukleárních buněk v krvi i synoviální tekutině U pacientů s RA jsme pozorovali sníženou DPP-IV-podobnou enzymovou aktivitu i expresi DPP-IV na mononukleárních buňkách synoviální tekutiny. U těchto pacientů navíc zastoupení DPP-IV+ T lymfocytů v synoviální tekutině negativně korelovalo s koncentrací prozánětlivého mediátoru SDF (stromal cell-derived factor-1 který je substrátem DPP-IV. V krevní plazmě jsme u...
|
|
|
Identifikace nových faktorů virulence intracelulárního patogena Francisella tularensis
Daňková, Věra ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Věra Daňková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce: IDENTIFIKACE NOVÝCH FAKTORŮ VIRULENCE INTRACELULÁRNÍHO PATOGENA FRANCISELLA TULARENSIS Předložená disertační práce je zaměřena na studium úlohy bakteriálních tetratricopeptide repeat-like (TPR-like) proteinů v patogenesi infekce. Modelovým organismem byla zvolena vysoce virulentní intracelulární bakterie Francisella tularensis, jejíž mechanismus patogenese není doposud plně objasněn. V první části disertační práce byly na základě bioinformatických studií identifikovány tři geny (FTS_0201, FTS_1680, a FTS_0778) s predikovanou TPR-like doménou. Pro přípravu mutantních kmenů vybraných genů byla využita mutagenese TargeTron. Připravené mutantní kmeny byly použity pro studium role vybraných proteinů v patogenitě a imunogenitě F. tularensis s využitím in vitro a in vivo modelů a dále pro studium zapojení těchto proteinů v adaptačních mechanismech na stres. Z výsledků disertační práce bylo zjištěno, že protein FTS_1680 je významný pro intracelulární replikaci a plnou virulenci bakterie. Dále byla zaznamenána snížená schopnost proliferace mutantních bakterií inFTS_1680/200 v in vivo systému s následnou eliminací...
|
|
|
The role of the immune system in the immunopathogenesis of autoimmune diseases and the therapeutic modulation of autoimmune reaction by tolerogenic dendritic cells
Dáňová, Klára ; Palová Jelínková, Lenka (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Heneberg, Petr (oponent)
Imunoterapie založená na dendritických buňkách (DCs, z angl. dendritic cells) byla poprvé testována v klinických studiích zaměřených na léčbu nádorových onemocnění v 90. letech 20. století. V současné době se schopnost DCs modulovat imunitní odpovědi testuje také v několika klinických studiích zaměřených na léčbu autoimunitních chorob s cílem utlumit neadekvátně aktivovaný imunitní systém a obnovit imunologickou toleranci. K tomuto účelu se využívají takzvané tolerogenní DCs disponující výrazným supresivním potenciálem. Tolerogenní DCs se připravují ex vivo z monocytů zejména pomocí farmak, jež u DCs indukují regulační fenotyp s nízkou expresí aktivačních znaků, zvýšenou expresí inhibičních znaků a zvýšenou sekrecí tlumivých cytokinů. V první části této práce jsme ukázali, že kultivace lidských monocytů v přítomnosti glukokortikoidu dexamethasonu a 19-nor-1,25-dihydroxyvitaminu D2 (paricalcitolu) umožňuje připravit tolerogenní DCs s vysoce stabilním supresivním fenotypem charakterizovaným vysokou produkcí IL-10, expresí inhibičních molekul IL-T3 a PD-L1, nízkou stimulační kapacitou a schopností indukovat regulační T buňky. Zároveň jsme také ukázali, že na udržení supresivního fenotypu a funkce tolerogenních DCs se podílejí metabolické změny a aktivace signálních drah zahrnujících NF-κB, p38 MAPK,...
|
host ::
RSS.