|
|
Geotagging - geologické informace do mobilu (Geopark Český ráj, lokalita Prachovské skály)
Novotná, Jana ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Kühn, Jiří (oponent)
V bakalářské práci je pojednáváno o využití tzv.geotaggingu, informační technologii k podávání geologických informací především turistům. V textu je uvedeno, jakým způsobem geotagging funguje, jak lze pomocí tagů - nebo-li QR kódů obdržet informace o navštěvovaných lokalitách. Dále se zde pojednává o technologické stránce použití tagů a o jejich tvorbě. K praktickému využití byl vybrán Evropský Geopark Český ráj, konkrétně lokality v Prachovských skalách, které budou v nejbližší době označeny tagy. K těmto lokalitám je v práci vypracován podrobný geologický popis a podány stručné historické informace. Některé tagy obsahují i doprovodné obrázky a animace. Pro doplnění obsahuje práce mapové podklady geoparku, mapu stezek s lokalitami a podrobnou fotodokumentaci. Účelem je opatřit další významné geologické lokality v Geoparku Český ráj tagglisty s informacemi o geologii a vzniku skalního města. Bakalářská práce je zpracována v návaznosti na projekt: "Informační technologie v Geoparku Český ráj".
|
|
|
Průmyslové využití granátů
Kubový, Michal ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Klečka, Milan (oponent)
Práce pojednává o možnostech průmyslového využití granátů. Po krystalochemické charakteristice granátu jsou popsány jeho fyzikální vlastnosti a představeny nejčastější způsoby jeho použití, především při plazmových nástřicích, jako abrazivum při řezání vodním paprskem a konstrukce vodních filtrů. Uvedena jsou také významná světová ložiska granátu.
|
|
|
Začlenění mineralogického učiva do školních vzdělávacích programů
Kálalová, Anna ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výuky geologie a především mineralogie na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií. Pro účely této práce byl sestaven dotazník, jehož cílem bylo zjistit informace o řešení organizace výuky geologie a především mineralogie na těchto typech škol a jejich zařazení do školních vzdělávacích programů. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že jednotlivá gymnázia se velmi liší organizací výuky geologie. Mineralogie je nejčastěji vyučována v prvním ročníku čtyřletého, nebo odpovídajícího ročníku víceletého studia. Na některých školách je mineralogie probírána pouze v ročnících odpovídajících základní škole. Volitelný seminář, ve kterém je geologie vyučována, si mohou zvolit žáci pouze na necelých čtyřiceti procentech dotázaných škol. Na výuku geologie jsou používány nejrůznější materiály - učebnice pro ZŠ i SŠ, vysokoškolská skripta, odborné knihy a internetové zdroje. Mezi nejběžnější pomůcky používané při výuce geologie patří sbírky vzorků. Velmi časté jsou také modely krystalů a geologické mapy. Méně zastoupeny jsou obrazy, fotografie a filmy s geologickou tématikou. Nejméně běžné jsou pomůcky na mikroskopování a geologický kompas. 48 % gymnázií zařadilo do výuky laboratorní práce i geologickou či mineralogickou exkurzi, 4 % pouze...
|
|
|
Nerostné suroviny Manětínska a jejich presentace formou naučné stezky
Čada, Martin ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zabývá geologickým vývojem (mladší proterozoiokum až kvartér) manětínské permokarbonské pánve a historického i současného využívání nerostných surovin (rudy, nerudy, kaustobiolity) Manětínska, severní části okresu Plzeň-sever. Na základě této rešerše a vlastního terénního výzkumu byla navržena naučná stezka Manětínsko-nečtinským mikroregionem. Manětínská pánev je tvořena dvěma strukturními patry. Spodní patro představují metapelity proterozoického stáří, jež leží v podloží a okolí pánve. Svrchní patro (pánevní výplň) je komplex permokarbonských klastických sedimentů. Ojedinělá vulkanická tělesa jsou proterozoického a terciérního stáří. Na Manětínsku se nacházela ložiska zlata, stříbra a železné rudy. Z průmyslových surovin se dobývaly sklářské písky, okr, kamenečné břidlice a cihlářské suroviny. Ze stavebních surovin byly využívány pokrývačské břidlice a arkózy. Těžba kaustobiolitů (humitů) byla malého rozsahu. V současnosti zůstávají těžena pouze dvě ložiska stavebních surovin (drcený kámen), Zahrádka a Březín. Návrh naučné stezky zahrnuje sedm zastávek s informačními tabulemi, které představují geologickou minulost manětínské pánve a historické využívání místních nerostných surovin (zlato, břidlice, stavební kámen) i s jeho vlivem na krajinu, společnost a průmysl, zejména sklářský. Stezka...
|
|
|
Fosfáty a akcesorické oxidy ve vybraných granitoidech a pararulách moldanubické oblasti v jihovýchodních a jižních Čechách
Procházka, Václav ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Štemprok, Miroslav (oponent) ; Petrík, Igor (oponent)
Shrnutí Práce se zabývá především granity melechovského masívu a granity i metamorfity v jeho jižním okolí. Přináší hlavně informace o nejvýznamnějších akcesorických minerálech a do různé míry doplňuje poznatky o geochemii a petrologii příslušných hornin. Největší pozornost je zaměřena na apatit, monazit a oxidy Fe-Ti. Fluorapatit (dále jen "apatit") je běžný ve všech granitoidech i pararulách. V metamorfitech a málo frakcionovaných granitech (typ Lipnice a Pavlov) je značně homogenní a jen výjimečně jeví známky koroze. Ve frakcionovanějších granitech byl s využitím katodoluminiscence dokumentován komplikovaný vývoj apatitu. Katodoluminiscenci ovlivňují především příměsi Fe, Mn, Y a REE, jak je popsáno v literatuře, ale také účinek ozáření, který se neprojevuje v optickém ani elektronovém mikroskopu, a nerovnosti povrchu. Obsahy Na, Fe, Mn, Y a REE jsou vyšší uvnitř nealterovaných krystalů. Ze stanovení stopových prvků v apatitu bodovými analýzami (ICP-MS-LA) v granitech melechovského masívu vyplývá, že primární nealterovaný apatit se odlišuje od alterovaného nebo pozdního apatitu také vyšším U a nižším Sr, hlubší negativní europiovou anomálií a výraznějším tetrádovým efektem typu M. Tato skutečnost umožňuje vysvětlit, proč analýzy separovaného apatitu rozpuštěného ve zředěné kyselině vykazují jen méně...
|
|
|
Nízko teplotní vývoj granulitů jižní části moldanubické zóny Českého masivu
Kořínková, Dagmar ; Svojtka, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Variská orogeneze probíhala během devonu až karbonu konvergencí perigondwanských částí kůry a severoevropské platformy (Baltiky). Následkem této konvergence vznikl variský orogenní pás, jehož nejvýchodnější a největší obnažený relikt reprezentuje Český masiv (ČM). Moldanubická zóna v jižní části ČM je tvořena několika korovými segmenty s různou polyfázovou tektono-metamorfní historií. Moldanubická zóna pravděpodobně představuje variský orogenní kořen obklopený rigidními a méně metamorfovanými bloky na SZ a JV. Strukturně nejvyšší jednotkou moldanubické zóny je Gföhlská jednotka tvořená heterogenním seskupením vysokotlakých korových a svrchnoplášťových hornin zahrnujích granulity, peridotity, pyroxenity a eklogity exhumované během variské orogeneze. Vzorky apatitů studované v mé diplomové práci pochází z různých typů granulitů z granulitového masívu Blanského lesa (GMBL) situovaného JZ od Českých Budějovic. GMBL je největší granulitové těleso v ČM a je tvořen většinou Ca-alkalickými HP felsickými granát-kyanitickými granulity, které v sobě uzavírají několik kilometrů dlouhé čočky ultrabazických hornin, četné budiny mafických (pyroxenických) granulitů, páskovaných granát-biotitických a K-živcových rul, granátických peridotitů a vzácně malá tělesa hyperdraselných granulitů s granátem (typ Plešovice)....
|
|
|
Náučná stezka povodím Blažejovického potoka
Neubauerová, Kristýna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou kraje Vysočina a vytvořením návrhu naučné stezky "Povodím Blažejovického potoka". Zahrnuje dvě části. První, teoretická část představuje všestranný popis kraje Vysočina z hlediska geomorfologického, biologického, geologického, ochrany přírody a u každé kapitoly je vždy zdůrazněna oblast, ve které je umístěna trasa naučné stezky. Jde o kompilační text, který je sestaven tak, aby byl dobrým průvodcem po Vysočině pro učitele, kteří se rozhodnou se svou třídou navštívit nejen tuto naučnou stezku, ale i jiná místa v kraji. V textu naleznou další zajímavé lokality a typy na výlety. Celý blok teoretické části uzavírají kapitoly historické zajímavosti míst z trasy naučné stezky a vysvětlení pojmu naučná stezka. V druhé, praktické části jsou umístěny návrhy jednotlivých tabulí s vypracovaným obsahem a grafickou úpravou. Jedná se o 7 km dlouhou kombinovanou naučnou stezku s dvanácti zastaveními. Naleznete zde jednu úvodní tabuli, tři tabule s historickou tematikou, jednu tabuli zasvěcenou geologii, dvě botanice, jednu zoologii, dvě ekologii a jednu technické památce. Trasa naučné stezky vede dobře schůdným terénem převážně po zpevněné cestě, začíná v Rachyni dále přes obec Blažejovice a končí v Ježově. Je situována v severozápadním okraji kraje Vysočina v okolí Švihovské...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.