|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sexuální reakce žen na nahé mužské postavy v různých stadiích vzrušení
Čiženkova, Alena ; Krejčová, Lucie (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
Lidská sexuální reakce je dynamickým procesem zahrnujícím kognitivní, emoční a fyziologické procesy. Doposud neexistují téměř žádné studie, které by se zabývaly mírou sexuálního vzrušení žen ve vztahu s atraktivitou objektu na prezentovaném stimulu a ani takové, které by se zabývaly mírou odhalenosti mužského stimulu. Cílem diplomové práce bylo otestovat, jak se liší tělesná reakce žen na obrazové erotické stimuly zachycující muže s různou mírou atraktivity, odhalení a zobrazení penisu. V naší studii bylo měřeno tělesné vzrušení žen pomocí vaginálního pletysmografu BIOPAC. Měření proběhlo na 32 ženách v reproduktivním věku, bez diagnostikovaných sexuálních problémů. Výsledky ukazují, že sexuální reakce žen jsou vyšší u atraktivních stimulů a u stimulů zobrazujících erektovaný penis, který na ženy působí jako sexuální atraktant bez ohledu na atraktivitu stimulu. Klíčová slova: ženské sexuální vzrušení, vaginální pletysmograf, mužská atraktivita
|
|
|
Konzistence a vliv otců na výběr partnera u heterosexuálních žen
Taskovská, Kristýna ; Štěrbová, Zuzana (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
Lidé si své partnery vybírají podle různých charakteristik, avšak dosud není jisté, zdali si vybírají partnery se stále podobnými charakteristikami. Současně se ani neví, co všechno moduluje partnerské preference. Jedním z faktorů se ukazuje být vliv rodičů, avšak otázkou je, zdali se tento vliv uplatňuje stejně u různých typů vztahů s rozdílnou mírou závazku (např. vztah na jednu noc, manželství apod.). Cílem předložené práce bylo analyzovat konzistenci partnerského výběru ve fyzických charakteristikách u heterosexuálních žen. Dále jsme testovali vliv otce na výběr partnera a zdali se tento vliv liší u partnerů, s nimiž respondentky mají potomky, a s nimiž nikoliv. V neposlední řadě jsme měřili vliv podobnosti mezi otcem a současným partnerem na partnerskou a sexuální spokojenost respondentky. Výzkumu se zúčastnilo 693 heterosexuálních žen ve věku 18-45 let (průměrný věk = 30,7 let; SD = 5,9 let), které uvedly fyzické charakteristiky (váha, výška, atraktivita, maskulinita, barva očí, barva vlasů, obličejová maskulinita, délka vousů, objem svalů, BMI, relativní výška, tělesné ochlupení a délka nohou) otce, současného partnera (s nímž měly/čekaly potomka/y) a bývalých partnerů (s nimiž neměly/nečekaly potomka/y), dále vyplnily standardizovaný dotazník na kvalitu vztahu s otcem (s-EMBU) a uvedly svou...
|
|
| |
|
|
Porovnání statické fyzické atraktivity a atraktivity neverbálního chování u žen
Hladký, Tomáš ; Binter, Jakub (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
V sexuologických výzkumech se často využívá fyziologického měření pohlavní vzrušivosti v reakci na sexuální podněty (stimuly). Neexistuje však popis prvků v těchto stimulech, jejichž využití by umožnilo maximální možnou odpověď. Statická fyzická atraktivita ženy se jeví jako velmi důležitý prvek při jejím posuzování, avšak do celkového dojmu může vstupovat i neverbální chování, tedy dynamická atraktivita, která dokáže celkovou atraktivitu ženy zvýšit či naopak snížit. Do celkového konceptu tak mohou vstupovat dva prvky: "fyzická atraktivita" a "sexuální přitažlivost". Výzkum a porovnání statických stimulů a zjištění vzrušivých prvků ve stimulech dynamických jsme adresovali v této diplomové práci. Studie byla rozdělena na dvě části. Jako stimuly jsme použili fotografie oblečených i nahých žen a rovněž castingová videa do snímků pro dospělé, která jsou volně dostupná na internetu. Za použití 90 fotografií obličejů a oblečených žen jsme ve studii I zjistili, že existuje rozdíl mezi fyzickou atraktivitou a sexuální přitažlivostí. Navíc obličej byl prediktorem fyzické atraktivity a tělo prediktorem sexuální přitažlivosti. Ve studii II jsme za použití sexuálně explicitních videí zjistili, že neverbální chování má pouze malý vliv na sexuální přitažlivost a nejdůležitějším prvkem je tak právě fyzická...
|
|
|
Mechanizmy asortativního párování u člověka
Dudková, Tamara ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
Předchozí studie ukazují, že při vzniku partnerských vztahů se uplatňují dva základní principy: i) homogamie a ii) heterogamie. Podle principu homogamie se partneři mají tendenci podobat a naopak princip heterogamie postuluje, že partneři se budou v daných charakteristikách vzájemně odlišovat. Dosud získala výrazně vyšší empirickou podporu teorie homogamie, nicméně stále zůstává otevřenou otázkou, jaké mechanismy ke vzájemné podobnosti mezi partnery vedou. Může se jednat např. o důsledek proximity (geografická a sociální blízkost), preferencí pro sobě-podobnost, konvergenci (vzájemné připodobňování) v průběhu soužití atd. Jak ukázaly mnohé studie, podobnost mezi partnery v různých socio- demografických, fyzických, postojových a jiných znacích přispívá partnerské spokojenosti. Cílem navrhované bakalářské práce je na základě rešerše literatury analyzovat, jaké mechanismy homogamie a heterogamie se uplatňují u různých rysů a současně zjistit, zda role těchto mechanizmů závisí na typu partnerského vztahu (např. zda se jedná o nesezdané páry, dlouhodobé manžele atd.).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.