|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Šťastný, Michal ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice nepodmíněného trestu odnětí svobody. Nepodmíněný trest odnětí svobody, jakožto pojem trestního práva, je nejpřísnějším trestem užívaným v České republice, zároveň je trestem univerzálním, který lze uložit za jakýkoli trestný čin. Trest odnětí svobody se vykonává ve věznici s ostrahou, se zvýšenou ostrahou, případně ve zvláštním oddělení vazební věznice. Práva a povinnosti odsouzených upravuje zejména zákon o výkonu trestu odnětí svobody a řád výkonu trestu odnětí svobody. Při zacházení s vězni jsou uskutečňovány různé vzdělávací programy či aktivity volnočasové, nedílnou součástí je rovněž zaměstnávání odsouzených. Institut podmíněného propuštění je významným instrumentem snižování recidivy, avšak málo využívaným. Mezi problémy vězeňství patří především vysoký počet vězňů, přeplněné věznice, malá finanční gramotnost a zadluženost odsouzených, závislost odsouzených na návykových látkách, kumulace trestů odnětí svobody a hrazení vězeňských poplatků za výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody. Počet odsouzených na 100 000 obyvatel a míra recidivy jsou základními údaji, pomocí kterých lze hodnotit vězeňství z hlediska jeho efektivity. Česká republika patří k zemím s velmi vysokým počtem vězňů v Evropě a rovněž se české vězeňství vyznačuje vysokou míru...
|
|
|
Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku
Fleková, Marta ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku. Předmětný trestný čin je nejčastějším a současně nejzávažnějším daňovým trestným činem, jenž se vyznačuje vysokou mírou latentnosti. Cílem práce je přinést komplexní pohled na problematiku aktuální právní úpravy daňového podvodu, přičemž není opomenut ani historický vývoj právní úpravy trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Některé části této práce jsou věnovány základním znakům daňového podvodu. S ohledem na vysokou míru latentnosti, kterou se daňový podvod vyznačuje a také s ohledem na skutečnost, že jeho mnohé formy páchání nejsou dosud známy, je část práce věnována způsobům, jakými lze krátit daň, a to ve vztahu k nejdůležitějším daním v rámci daňové soustavy České republiky, tedy ve vztahu k dani z příjmů, DPH a spotřební dani. Některé části práce se zabývají obecnými otázkami vývojových stadií trestného činu či jeho trestání, vždy však ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Poté se práce zaměřuje na aktuální problémy trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Těmito problémy jsou především zásada ne bis in idem, zásada nemo tenetur se ipsum accusare, otázka účinné lítosti a...
|
|
|
Postavení a úkoly státního zástupce v přípravném řízení
Doležal, Daniel ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce na téma Postavení a úkoly státního zástupce v přípravném řízení si dává za cíl podat ucelený pohled na činnost státního zástupce v tomto předsoudním stádiu trestního řízení. Státní zástupce v něm disponuje zcela dominantní a nezastupitelnou rolí, která se plně projevuje při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti průběhu přípravného řízení. Státní zástupce nese plnou odpovědnost za řádný průběh přípravného řízení, a právě dozorová oprávnění jsou naprosto klíčovým nástrojem, kterým státní zástupce může uplatňovat vliv a současně usměrňovat průběh přípravného řízení. Tato oprávnění jsou proto hlavní částí této diplomové práce. Diplomová práce je rozdělena do tří základních kapitol a snaží se následovat systematiku trestního řádu. První kapitola se zabývá historickým vývojem veřejné žaloby na našem území a také ústavním zakotvením a organizací státního zastupitelství v českém právním řádu. Aktuální otázkou, která je v této části rozebrána, je připravovaná novela zákona o státním zastupitelství. Dále je zde představena působnost státního zastupitelství v trestní i mimotrestní oblasti. Závěr první kapitoly pak patří otázce dohledu v soustavě státního zastupitelství a také základním zásadám, které se v rámci činnosti státního zástupce uplatňují. Druhá kapitola se věnuje samotnému...
|
|
|
Trestněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem
Markvart, Tomáš ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Trestněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem Abstrakt Diplomová práce se zabývá vybranými právními nástroji boje s organizovaným zločinem. Vzhledem ke skutečnosti, že organizovaný zločin či obecně kriminalita páchaná organizovaným způsobem představuje nejzávažnější trestnou činnost, se jedná o velmi významné instituty, o jejichž jednotlivých aspektech se stále vede v rámci odborné i laické veřejnosti živá diskuze. První část této práce je úvodem do problematiky organizovaného zločinu. Je poukázáno na obtíže spojené již s definováním organizovaného zločinu či kriminality a dále uvedeno více možných kategorizací organizovaného zločinu a nástrojů, jejichž účelem je mj. jeho potírání. V části druhé je velmi podrobně analyzována právní úprava zpřísněné trestní represe vůči organizovanému zločinu, přičemž zvláštní pozornost je dána vybraným otázkám sankcionování pachatele trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině. Třetí část této práce je věnována problematice spolupracujícího obviněného, korunního svědka, informátora a vybraným operativně pátracím prostředkům. Závěrečná část je zaměřena na nástroje ochrany osob v souvislosti se stíháním organizovaného zločinu, především pak možnostem utajení identity svědka a zákonu o zvláštní ochraně svědka. Popis jednotlivých nástrojů je zpravidla...
|
|
|
Problematika zaviněné nepříčetnosti
Jechová, Veronika ; Tejnská, Katarína (oponent)
Problematika zaviněné nepříčetnosti Cílem práce je komplexně postihnout problematiku zaviněné nepříčetnosti. Práce v jedenácti kapitolách analyzuje tuto oblast trestního práva. Téma trestní odpovědnosti nepříčetných osob, byť zaviněně, je v rámci trestního práva velice zajímavé. Zvláště pak proto, že řešení otázky trestní odpovědnosti nepříčetných osob se může vymykat jedné ze základních zásad trestního práva - zásady trestní odpovědnosti za zavinění, eventuálně nemusí plnit jednu ze základních funkcí trestního práva - ochranu společnosti a společenských statků před nejnebezpečnějším jednáním stanoveným zákonem. Text se zaměřuje především na současnou právní úpravu zaviněné nepříčetnosti na území České republiky. Platná právní úprava převzala teoretické řešení zaviněné nepříčetnosti v podobě speciální skutkové podstaty a plné trestní odpovědnosti za konstrukci actio libera in causa. Příslušná ustanovení řeší situace, kdy si pachatel nepříčetnost přivodil aplikací návykových látek a v tomto stavu následně spáchal čin vykazující všechny znaky trestného činu s výjimkou příčetnosti. Podle psychického vztahu k činu v nepříčetnosti spáchaném je možné rozlišit právě trestný čin Opilství dle § 360 odst. 1 TZ a případy actio libera in causa, u nichž na rozdíl od Opilství existoval k činu spáchaném v...
|
|
|
Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku
Wilsdorf, Jan Ondřej ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku Abstrakt Diplomová práce se zabývá trestným činem legalizace výnosů z trestné činnosti v užším smyslu, tedy trestným činem podle § 216 odst. 2 současného českého trestního zákoníku. Tento trestný čin práce označuje jako trestný čin praní peněz, čímž jej odlišuje od trestného činu podílnictví, uvedeného v § 216 odst. 1 téhož zákona. Úvodní kapitola práce se zabývá příslušnou terminologií, přičemž zejména porovnává užívaná spojení "legalizace výnosů z trestné činnosti" a "praní peněz". Následně se práce zaobírá praním peněz jakožto fenoménem, čímž poskytuje určitý širší náhled. V rámci této kapitoly je také zpracována statistika trestněprávního postihování pachatelů praní peněz v ČR. Dále jsou jmenovány základní dokumenty, které byly doposud přijaty v rámci mezinárodního boje proti praní peněz. Samostatná kapitola zpracovává a hodnotí vývoj trestného činu praní peněz v českých trestních kodexech, a to především ve světle jednotlivých novelizací. Velký význam má kapitola analyzující jednotlivé typové znaky trestného činu praní peněz. Pojednání o těchto znacích otevírá doktrinálně sporné otázky, které jsou zde rozebrány a hodnoceny. Důraz je přitom kladen na otázku systematického řazení s ohledem na objekt trestného činu praní...
|
|
|
Řízení před samosoudcem
Burak, Oleg ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Řízení před samosoudcem Abstrakt Diplomová práce se věnuje právní úpravě trestního řízení před samosoudcem a jejím cílem je nejen popis všech aspektů takového trestního řízení, ale i uvedení sporných otázek a jejich zodpovězení. Dalším cílem práce je vyhledat právní úpravu, která je dle mého názoru nevhodná, a poskytnout řešení ve formě úvah de lege ferenda, včetně vyjádření k možné budoucí právní úpravě. Na základě metod deskripce, analýzy a historické komparace práce poskytuje komplexní pohled na institut samosoudce za využití komentovaných právních předpisů, odborné literatury a judikatury soudů. První kapitola se podrobně věnuje historickému vývoji role samosoudce, a to od roku 1918 (resp. od roku 1873, jelikož došlo k převzetí rakousko-uherské právní úpravy) až do současnosti. Druhá kapitola řeší otázku, zda může samosoudce rozhodovat i u krajského soudu, nebo pouze u soudu okresního. V následujících kapitolách se nachází jádro práce, které je popsáno v třetí až páté kapitole. Třetí kapitola uvádí první úkony samosoudce poté, co je mu doručena obžaloba. Čtvrtá kapitola se věnuje trestnímu příkazu, který může být vydán pouze samosoudcem. Nicméně popis trestního příkazu je pouze povrchní, a v závěru kapitoly je opět uvedeno několik úvah de lege ferenda. Pátá, nejobsáhlejší, kapitola se již týká samotného...
|
|
|
Trestný čin obchodování s lidmi
Kučera, Václav ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Cílem práce je prozkoumat trestný čin Obchodování s lidmi z hlediska trestního práva hmotného v České republice, analyzovat jeho slabé stránky a navrhnout jejich řešení. Součástí zkoumání má být zjišťování, zda úprava v České republice odpovídá mezinárodněprávním závazkům na kriminalizaci tohoto trestného činu. K tomu je v práci využíváno kompilačních, právně-historických, analytických a obecně i právně interpretačních metod. První část práce je úvodem do problematiky obchodu s lidmi. V této části je představen předmětný sociálně deviantní fenomén a je poukázáno na nutnost jeho percepce v různých, nejen právních, oborech. Následuje historický nástin vývoje nahlížení na obchodování s lidmi. V druhé, nosné části práce dochází k analýze platného trestního práva hmotného, které se věnuje obchodování s lidmi. Tato hermeneuticko-kritická analýza slouží k stanovení problémů, jejichž řešení je navrženo v třetí části práce. Práce pro kvalitní analýzu zkoumá historická východiska právní úpravy trestného činu Obchodování s lidmi. Dále stanovuje tři nejvýznamnější prameny mezinárodního práva, které mají vliv na současnou úpravu a porovnává, zda jsou v platné úpravě naplněny. Práce se dále věnuje teoretické podstatě předmětného deliktu, stanovuje jeho složky a rozebírá jeho znaky podle systému českého trestního práva, k...
|
|
|
Omisivní trestné činy
Fridrichová, Alžběta ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
1 Omisivní trestné činy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou omisivních trestných činů v českém trestním právu s přihlédnutím k právní úpravě v Německu. S ohledem na skutečnost, jak málo pozornosti je tomuto tématu v českém prostředí věnováno, je cílem této práce poskytnout čtenáři ucelený pohled na opomenutí v českém trestním právu v kontextu soudobé právní literatury, judikatury a relevantních právních předpisů, a to včetně kritiky nejspornějších aspektů platné právní úpravy. Na úvod se práce zaměřuje na charakteristiku trestného činu a jeho jednotlivých znaků s důrazem na objektivní stránku trestného činu, která je zásadní z hlediska určení formy jednání. Následuje podrobný historický exkurz do úpravy opomenutí na našem území, a to od doby Rakouska-Uherska, přes neúspěšné snahy o reformu trestního práva za doby první republiky, následované metodicky zpracovanými kodexy z období totality až po zdařilý vládní návrh trestního zákona z přelomu tisíciletí. Jádrem práce je pak kapitola třetí zabývající se platnou úpravou opomenutí a kategorizací omisivních trestných činů na pravé a nepravé za současného výkladu rozdílu mezi obecnou a zvláštní povinnosti konat. Ze skupiny omisivních deliktů pravých práce charakterizuje její nejtypičtější zástupce, a to trestné činy neposkytnutí pomoci ve všech...
|
|
|
Zásada legality a její uplatnění v trestním řízení
Doušová, Anna ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na zásadu legality a její uplatnění v trestním řízení. Na základě této zásady je státní zástupce povinen stíhat všechny trestně činy, o nichž se dozví, nestanoví-li zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva něco jiného. Jedná se o jednu se základních zásad, na níž je postaveno trestní řízení v České republice. Úvod diplomové práce je věnován vymezení pojmu trestního řízení a jeho základních zásad, zejména jejich významu z pohledu některých odborníků dlouhodobě se zabývajících trestním právem. V další části se práce zaměřuje na pojetí zásady legality v trestních řádech platných na území našeho státu od roku 1918 až do současnosti především s přihlédnutím k tomu, jak se měnila úprava trestního procesu a pojetí zásady legality včetně výjimek z této zásady, jež byly do trestního řádu postupně zaváděny. Následující kapitola se zabývá porovnáním zásady legality, zásady oportunity a dalšími souvisejícími zásadami, na nichž je trestní řízení postaveno. Zvláštní pozornost je věnována uplatnění zásady legality v přípravném řízení a prolomením této zásady právě ve prospěch zásady oportunity. Z těchto důvodů se také další část práce zaměřuje na odložení věci pro neúčelnost nebo odložení věci v případech, kdy je možné konstatovat, že účelu trestního řízení bylo dosaženo. Zmínka...
|
host ::
RSS.