|
|
Koloběh kadmia v životním prostředí
Bělohlávková Staffová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Těžké kovy, mezi nimiž je i kadmium, patří ke kontaminujícím složkám životního prostředí. Se stále narůstajícím znečištěním dochází ke zvyšování obsahu těchto kovů ve vodě, v ovzduší i v půdě, kde se zapojují do potravního řetězce a následně i potravy člověka. Kadmiu je věnována značná pozornost pro jeho toxikologické vlastnosti. Stejně tak monitorování kadmia je v České republice poměrně rozsáhlé. Dochází k legislativním opatřením týkající se nejen povolených množství kadmia ve vzduchu, ve vodě, v půdě, ale i v potravinách a je omezováno i jeho použití v průmyslu. Nadále jsou rozvíjeny metody jeho stanovení. V této práci byla věnována pozornost spektrofotometrickému stanovení a některým elektroanalytickým metodám, dále pak spektrometrickým metodám, především atomové absorpční spektrometrii a atomové emisní spektrometrii, které patří v současné době k nejpoužívanějším.
|
|
|
Stanovení fosforečnanů ve vodách a charakterizace jejich negativního vlivu na akvatický ekosystém
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na negativní vliv fosforečnanů v přírodních vodách a na jejich metody stanovení. V první části práce je charakterizován negativní vliv na přírodní vody a jsou charakterizovány problémy spojené s eutrofizací, rozvojem sinic a řas a z nich plynoucí možná zdravotní rizika. V druhé části jsou uvedeny metody, kterými lze fosforečnany stanovovat. Práce vyzdvihuje zejména spektrofotometrické metody, jako jsou metody s kyselinou molybdátofosforečnou, vanadátomolybdátofosforečnou, wolframátofosforečnou a dále s fosfomolybdenovou modří a s některými bazickými barvivy typu rhodamin B, rhodamin 6G, malachitová zeleň a krystalová violeť. Jsou zmíněny i méně používané, ale poměrně citlivé, metody jako jsou AAS, AES, LC-ICP-MS a dále to jsou chromatografické, elektrochemické a enzymatickcé metody. V neposlední řadě práce zmiňuje možnost použití automatických technik, jako je FIA nebo CFA, které jsou vhodné pro rutinní a časté stanovení, využívající často spektrofotometrické metody, ale nejen ty.
|
|
| |
|
|
Význam platiny v životním prostředí
Brestovská, Marta ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, se zabývá sledováním jednotlivých sloučenin platiny ve složkách životního prostředí (voda, půda, ovzduší) a metodami jejich stanovení. V práci je také zmíněno neméně podstatné stanovení platiny v tkáních a tělních tekutinách, v případech kdy je platina využívána ve formě např. cisplatiny jako cytostatikum. Stanovuje se pak samotné cytostatikum, popřípadě jeho deriváty a metabolity na bázi platinových komplexů v klinickém vzorku (moč, plasma). Z metod využívaných pro stanovení Pt vyzdvihuje práce hlavně ICP-AES, ICP-MS, ETA AAS, HPLC. Užitečné se zdají být i on-line propojení těchto metod např. ICP-MS s HPLC nebo ICP AES s HPLC. Pro stanovení platiny je možné využít i spektrofotometrické metody za použití organických i anorganických činidel. Tyto metody jsou zde zmíněny spíše okrajově pro kompletnost, z hlediska praktického využití jsou obtížně reprodukovatelné a málo citlivé. Stanovení také znesnadňuje hydrolýza platinových kovů za vzniku nerozpustných hydratovaných oxidů.
|
|
| |
|
|
Koloběh kobaltu v životním prostředí
Charuza, Martin ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem kobaltu v životním prostředí, zejména jako součásti vitaminu B12. Vitamin B12 je komplex, který je nezbytný pro správnou tvorbu červených krvinek a DNA, kromě toho ovlivňuje spoustu dalších procesů v organismech. Kobalt tvoří mnoho komplexních sloučenin, které jsou zmíněny v této práci. Nejčastější oxidační čísla kobaltu ve sloučeninách jsou +II a +III. Ve druhé části je popsáno spektrofotometrické stanovení kobaltu vhodnými činidly. Existuje celá řada spektrofotometrických činidel, kterými lze stanovit kobalt ve vzorku. Nejčastěji používaná spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu jsou 4-(2-pyridylazo)resorcinol (PAR), 1-(2-pyridylazo)-2-naftol (PAN), 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenol (5-Brom-PADAP), 4-(2-thiazolylazo)resorcinol (TAR) a 2-(2-thiazolylazo)-4-methoxyfenol (TAMP). Všechna tato činidla jsou heterocyklická azobarviva, na které se kobalt váže koordinačně kovalentní vazbou a tvoří s nimi stabilní komplex.
|
|
|
Koloběh chrómu a jeho specií v životním prostředí
Nevrlá, Jana ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato práce se v teoretické části zaměřuje především na možnosti vstupu jednotlivých forem chromu do životního prostředí, jejich akumulaci a transformaci ve složkách životního prostředí. Dále jsou zde popsány způsoby odběru vzorků pro analytické stanovení chromu, způsob úpravy těchto vzorků a nejpoužívanější analytické metody stanovení chromu v oxidačním stupni III a VI. Experimentální část je zaměřena na kvantitativní stanovení Cr(III) a Cr(VI) v odpadních vodách, odebraných v neutralizační stanici Chemické fakulty VUT v Brně, pomocí vybraných spektrofotometrických metod a porovnání získaných výsledků s výsledky analytického stanovení celkového chromu metodou atomové absorpční spektrometrie.
|
|
|
Transport vybraných kovů z půdy do rostlin
Šilerová, Iva ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá půdou, její kontaminací vybranými těžkými kovy a transportem těchto těžkých kovů z půdy do rostlin. Jsou zde popsány možnosti vstupu těžkých kovů do půd, jejich chování v půdním prostředí a jejich přechod do rostlinného materiálu. Jako sledované toxické kovy byly vybrány: olovo, kadmium a měď. Dále jsou zde popsány způsoby odběru půdního vzorku, jeho zpracování pro následnou analýzu a stanovení těžkých kovů ve vzorku.
|
|
|
Koloběh arsenu a jeho specií v životním prostředí
Ševčíková, Kateřina ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, která je z velké části rešeršní, se zabývá sledováním jednotlivých sloučenin arsenu ve složkách životního prostředí a metodami jejich stanovení (speciační analýza). V experimentální části práce byly ve vzorku pstruha duhového hledány jednotlivé specie arsenu metodou HPLC-UV-HG-AFS. Výsledky prokázaly, že se arsen v tkáni pstruha duhového nachází ve formě arsenobetainu, který je pro ryby a vodní živočichy přirozený a není toxický ani pro konzumenty.
|
|
| |
host ::
RSS.