|
|
"Jazyk" a "norma": příspěvek k analýze vztahu dvou lingvistických pojmů
Januška, Jiří ; Elšík, Viktor (oponent) ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se snaží přispět k osvětlení vztahu dvou lingvistických pojmů: langue a norma. Stranou zůstává pojem normy, jak je traktován v rámci teorie spisovného jazyka; cílem této práce je lépe porozumět, co to znamená, když lingvisté vztahují obecně pojem normy k jazyku (langue). Podkladem k tomu je přehled koncepcí vztahu langue-norma u několika lingvistů 20. století: F. de Saussura, některých autorů z okruhu Pražské školy, L. Hjelmsleva, T. Milewského, E. Coseria a E. Itkonena. Po historickém přehledu následuje "typologie" prezentovaných koncepcí a shrnutí některých aspektů vztahu langue-norma, jak se objevily v literatuře.
|
|
|
Situace romštiny v České republice
Kubaník, Pavel ; Elšík, Viktor (oponent) ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na současnou jazykovou situaci severocentrálních dialektů romštiny v ČR. Shrnuje některá zjištění ze sociolingvistických výzkumů jazykové situace romštiny, které prováděl Seminář romistiky FF UK v letech 2007-2009. Tyto informace rozšiřuje o nové analýzy a úvahy a zařazuje je do kontextu poválečných dějin Romů a romštiny v českých zemích a do souvislostí zformulovaných v dosavadních podobně zaměřených výzkumech. První část práce podává stručný úvod do poválečných dějin Romů, druhá část je věnována vývoji jazykové situace romštiny od roku 1945, třetí část shrnuje různé odhady počtu mluvčích romštiny v ČR. Další části práce jsou věnovány podrobnému popisu metodologie, která byla použita v rámci výše uvedených sociolingvistických výzkumů pro zjištění současné úrovně kompetence v romštině mezi dětmi na prvním a druhém stupni základních škol. Následuje analýza zjištěných dat s ohledem na limity popsané metody a na různé korelace, které by mohly ozřejmit jazykovou situaci romštiny v současnosti. Výsledky sociolingvistických výzkumů ukazují, že v nejmladší generaci Romů je asi jedna třetina lidí s aktivní znalostí romštiny. Vzhledem ke změnám, kterými Romové a romská kultura prošli v poválečném období zejména v české části bývalého Československa, se tento odhad jeví jako překvapivě vysoký....
|
|
|
Conditional clauses in Central Romani
Vránová, Eliška ; Beníšek, Michael (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Jádrem této diplomové práce je analýza struktury a funkce kondiciálních klauzí v centrální romštině, tj. v tradičním jazykovém kódu sedentárních Romů v České republice a na území bývalé uherské monarchie. Analýza kondiciálních klauzí je zaměřena na formální aspekty jejich struktury, zejména typy užívaných subordinátorů nebo temporálně-aspektuální morfologii slovesa, a také na jejich funkci, obzvláště sémantickou roli klauzí. Data jsou prezentována obzvláště v onomaziologické perspektivě, tj. jsou zkoumány formy užívané mluvčími ke kódování určitých významů. Práce si všímá i dialektologických rozdílů mezi zkoumanými varietami centrální romštiny.
|
|
| |
|
|
The basic traits of culture and language of Sinti Roma: case study
Berkyová, Renata ; Červenka, Jan (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Je patrné, že prostredie, čas a ďalšie faktory mali výrazný dopad na to, v akom štádiu je súčasný stav používania sintštiny a uchovávania špecifických tradícií a zvykov. V dobe, keď sa zakladatelia rodiny usadili v lokalite, to znamená zhruba v štyriciatych rokoch minulého storočia, bola jazyková situácia v rodine na vysokej úrovni, sintština sa užívala každodenne. Na živosť jazyka mal pozitívny vplyv hlavne kočovný spôsob života, vďaka ktorému rodina nikdy nemala dostatok času sa asimilovať a plne osvojovať cudzí jazyk. Skutočnosť, že sintštinou dnes nehovorí plynule ani jeden člen rodiny žijúci v skúmanej lokalite, ovplyvňovali faktory, ktoré sa vzájomne prelínajú a je len ťažké odhadnúť, ktorý z nich mal na stratu spôsobilosti najväčší negatívny dopad. Zásadným zlomom v rodine bolo bezpochyby jej usadenie. Rodina, ktorá po celé generácie kočovala, 53 bola zrazu usadená na jednom mieste a nútená sa uživiť. Poľahčujúcou okolnosťou však bolo, že otec rodiny, Albert, sa podľa dostupných materiálov v lokalite narodil a počas kočovania sa tu niekoľkokrát s rodinou na pár dní zastavil. Po usadení museli čeliť novým situáciám, pri ktorých iná možnosť, než sa prispôbiť, príliš nebola. V dedine sa usadili v šeregu, v osade medzi slovenskými Rómami. A samozrejme prichádzali do styku omnoho častejšie s gádžami. Bolo...
|
host ::
RSS.