|
|
Faktory rozvoje venkovských obcí na Valašsku
Antošová, Aneta ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Venkov a jeho problematika se v regionálním rozvoji dostaly do středu zájmu vcelku nedávno. Vzhledem k jeho složité transformaci během posledních desetiletí je třeba o něj pečovat a dále ho rozvíjet, aby jej mohly, tak jako my, užívat i budoucí generace. Rozvoj venkova by měl být tedy komplexní proces, zaměřený na všechny složky venkova, které jej utváří. Pro správné zacílení rozvoje venkova je nezbytné identifikovat klíčové faktory, které mohou rozvoj podmiňovat. Identifikace klíčových faktorů rozvoje úzce souvisí s aktéry rozvoje. Bez aktérů rozvoje a jejich spolupráce na všech úrovní je velmi těžké dosáhnout efektivního a úspěšného rozvoje venkova. Rozvoj v obcích je ovlivněn geografickou polohou obcí a její vzdáleností od regionálního centra. Problémy obcí jsou umocněny s její velikostí. Čím menší obec, tím více problému a tím je pro ni rozvoj složitější. Pro malé obce může být rozhodující čerpat v rozvoji ze svých vlastních zdrojů, kterými jsou lidský a sociální kapitál. Tyto měkké faktory rozvoje jsou v posledních letech v popředí zájmu a ve světové literatuře odborníci přisuzují klíčový význam právě endogenním faktorům. Předložená diplomová práce se snaží na příkladu malých úspěšných obcí v periferii potvrdit klíčovou roli lidského a sociálního kapitálu v rozvoji. Klíčová slova Venkov,...
|
|
|
Faktory nestability obecních zastupitelstev
Šmída, Jakub ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Komárek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivy na stabilitu zastupitelstev obcí v Česku v období 2014-2018. Za projev nestability je v rámci tohoto výzkumu považován rozpad zastupitelstva a následné vyhlášení mimořádných voleb. Práce sleduje dva hlavní cíle. Zaprvé najít pravidelnosti z územního, velikostního a demografického hlediska. A zadruhé zjistit, jaké jsou konkrétní důvody rozpadu obecních zastupitelstev. Zájem analytické části byl soustředěn na charakteristiku obcí, ve kterých proběhly mimořádné volby v období 2014-2018. Na základě dílčích kvantitativních analýz byly vymezeny pravidelnosti týkající se typu venkova, podílu osob bez vyznání, podílu rodáků a přírůstku obyvatelstva. Druhý cíl byl sledován pomocí zpráv v regionálních internetových periodicích, na jejichž základě byly určeny hlavní důvody rozpadu obecních zastupitelstev. Šlo převážně o osobní neshody v zastupitelstvu, malý zájem o kandidaturu a spory ohledně směřování obce. Byly také vymezeny shluky obcí a oblasti, kde došlo ve sledovaném období k projevům nestability nejčastěji. Klíčová slova: obecní zastupitelstvo, komunální volby, mimořádné volby, místní samospráva, stabilita obcí, regionální rozdíly
|
|
| |
|
|
Vztah mezi územním plánem a strategickým plánem - případová studie města Třeboň, Jindřichův Hradec a Dačice
Masojídková, Petra ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Bělohradský, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se v obecné rovině zaměřuje na vztah územního a strategického plánování. V teoretické části se práce zabývá rozvojem obce a nástroji, kterými může být rozvoj dosažen. Práce označuje za dva nejdůležitější nástroje územního rozvoje na lokální úrovni územní a strategický plán. V práci jsou oba dokumenty stručně charakterizovány, jsou diskutovány jejich cíle a také odlišnosti. Samostatně jsou zdůrazněny teoretické modely vzájemných vztahů. V praktické části se bakalářská práce zabývá hodnocením vztahu územního a strategického plánu ve třech vybraných městech - Třeboň, Jindřichův Hradec a Dačice. Hodnocení je provedeno pomocí analýzy a komparace dokumentů dle stanovených kritérií, kterými je prověřena míra spolupráce a celkové propojení plánovacích dokumentů. Práce sleduje, jaké cíle jsou v obou dokumentech stanoveny, provázanost obsahu, proces projednávání a schvalování, časový rámec i souslednost obou dokumentů a realizaci konkrétních záměrů. Výsledkem práce je potvrzení vzájemné provázanosti dokumentů i stanovených hypotéz. Klíčová slova: územní plán; strategický plán; rozvoj obce; regionální rozvoj
|
|
|
Faktory rozvoje venkovských obcí na Valašsku
Antošová, Aneta ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Venkov a jeho problematika se v regionálním rozvoji dostaly do středu zájmu vcelku nedávno. Vzhledem k jeho složité transformaci během posledních desetiletí je třeba o něj pečovat a dále ho rozvíjet, aby jej mohly, tak jako my, užívat i budoucí generace. Rozvoj venkova by měl být tedy komplexní proces, zaměřený na všechny složky venkova, které jej utváří. Pro správné zacílení rozvoje venkova je nezbytné identifikovat klíčové faktory, které mohou rozvoj podmiňovat. Identifikace klíčových faktorů rozvoje úzce souvisí s aktéry rozvoje. Bez aktérů rozvoje a jejich spolupráce na všech úrovní je velmi těžké dosáhnout efektivního a úspěšného rozvoje venkova. Rozvoj v obcích je ovlivněn geografickou polohou obcí a její vzdáleností od regionálního centra. Problémy obcí jsou umocněny s její velikostí. Čím menší obec, tím více problému a tím je pro ni rozvoj složitější. Pro malé obce může být rozhodující čerpat v rozvoji ze svých vlastních zdrojů, kterými jsou lidský a sociální kapitál. Tyto měkké faktory rozvoje jsou v posledních letech v popředí zájmu a ve světové literatuře odborníci přisuzují klíčový význam právě endogenním faktorům. Předložená diplomová práce se snaží na příkladu malých úspěšných obcí v periferii potvrdit klíčovou roli lidského a sociálního kapitálu v rozvoji. Klíčová slova Venkov,...
|
|
|
Provázanost strategického plánování s rozpočtovou politikou města
Ketnerová, Julie ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Sedmihradská, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá provázaností záměrů strategického plánu s rozpočtovými dokumenty a dotačními možnostmi města Mariánské Lázně, Horní Slavkov a Žlutice. Práce je ukotvena teoretickými východisky vycházející z institucionálních konceptů regionální politiky, vývoje konceptů organizace veřejné správy New public management, New public governance a New public service, principů komunitní a expertní metody strategického plánování a uplatnění top down a bottom up nástrojů lokálního rozvoje. Cílem práce je zjistit vzájemné vztahy mezi strategickými cíli investičních částí rozpočtu města, prioritami strategického plánu a čerpáním dotačních titulů v konkrétních případových studiích. Dalším cílem práce je zhodnotit, jaký vztah je mezi způsobem zpracování strategického plánu a mírou jeho propojení s rozpočtovou politikou města. Metodika práce je založena na studiu strategických a rozpočtových dokumentů obce a využívaných dotačních příspěvků. Výzkumná část práce vychází ze studia základních rozvojových dokumentů města a výsledky jsou dále verifikovány prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s představiteli měst. Výsledky diplomové práce potvrzují hypotézu lepší provázanosti rozpočtu města a strategického plánu v případě komunitní metody zpracování. Dále je potvrzena hypotéza, že získání dotací je...
|
|
|
Faktory úspěšnosti rozvojové strategie pro venkovské mikroregiony na příkladu mikroregionu Novostrašecka
Koubová, Gabriela ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Zrůbková, Pavlína (oponent)
Strategie rozvoje je jedním z nástrojů podporující regionální rozvoj území a v současné době se uplatňuje ve většině zemí OECD. Příprava a zpracování strategického dokumentu však není samo o sobě možné hodnotit jako úspěch. Podstatné pro úspěšné hodnocení strategického dokumentu je realizace jeho priorit a cílů. Předložená práce se soustřeďuje na zkoumání faktorů, které vedou k úspěchu konkrétních mikroregionálních strategií. V práci jsou podrobně diskutovány faktory, které se mohou podílet na úspěšném naplnění strategického záměru a vedou k úspěchu rozvojové strategie a tím i k posílení sociálně ekonomického postavení regionu, kde se strategie realizuje. Teoretická východiska byla testována na příkladu dvou vybraných venkovských mikroregionů. Jako stěžení výsledek práce lze považovat již mnohokrát prokázané zjištění, že největší vliv na úspěšnost rozvojové strategie má faktor lidských zdrojů, čímž byla potvrzena jedna ze stanovených hypotéz. Dalším cílem práce je zjištění, jak vnímají úspěšnost představitelé obcí a předseda mikroregionu. Výsledky zjištění byly porovnány s výzkumem, který proběhl v českých a německých obcích v roce 2013. Součástí tohoto hodnocení bylo také zjištění, komu občané důvěřují, že je schopný posoudit úspěšnost obce nebo mikroregionu. Klíčová slova: Rozvojová strategie,...
|
|
|
Možnosti a problémy revitalizace venkovských brownfields v Jihočeském kraji
Marhounová, Simona ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou revitalizace brownfields ve vybraných správních celcích Jihočeského kraje. Případové území se skládá z obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) České Budějovice a ORP Prachatice. Zájmové oblasti se od sebe liší několika specifiky, kdy mezi hlavní patří geografická vertikální a horizontální poloha. Cílem práce je analyzovat způsob využití venkovských brownfields a spolupráci aktérů na jejich revitalizaci. Metodologická východiska práce jsou založena na hodnocení brownfields v zájmovém území a následné analýze problematiky jejich revitalizace a to pomocí rozhovorů s místními aktéry. Rozhovory proběhly se zástupci veřejného a soukromého sektoru vybraných obcí, kde se nachází brownfields. Výsledky byly vyhodnoceny za jednotlivé ORP a následně proběhla jejich komparace, při níž byly zjištěny některé pravidelnosti. Výsledky výzkumu potvrdily hypotézu, týkají se rozdílnosti provázanosti vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem v rámci vybraných ORP. Částečně byla potvrzená hypotéza předpokládající rozdíly ve způsobu využití jednotlivých brownfields podle polohy v rámci kraje i vůči obci. Částečně byla potvrzena rovněž hypotéza, týkající se rozdílnosti intenzity zájmu využití brownfields, která je ovlivněna rozdílnou polohou brownfields. Klíčová slova:...
|
|
|
Zapojení lokálních aktérů do strategického plánování
Borovková, Sylvie ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Miškovský, Josef (oponent)
Strategické plánování je v současnosti velmi rozšířeným nástrojem rozvoje území. Strategické plány mohou sloužit k plánování činností, ale také mohou být prostředkem participace, představující soustavnou činnost. V ideálním případě by strategické plánování mělo být založeno na vzájemném učení se a strategický plán výsledek konsenzu. V praxi se setkáváme s dvěma metodami zpracování strategických plánů, s převažující expertní a převažující komunitní metodou, odlišující se mírou zapojení lokálních aktérů. Cílem práce je zjistit, zda ve sledovaných podmínkách funguje komunikace a spolupráce veřejné správy s neziskovým, soukromým sektorem a veřejností v procesu zpracování strategického plánu a během jeho realizace. Výzkumná otázka práce se zabývá komunikací a spoluprácí mezi aktéry lokálního rozvoje při přípravě strategického plánu a během jeho realizace. Poté je sledováno, jaký vliv má intenzita participace na strukturu realizovaných aktivit. Pro účely výzkumu předkládané práce byly vybrány čtyři města, disponující vhodnými podmínkami pro participaci aktérů. Použitou výzkumnou metodou byla analýza strategických dokumentů měst a polostrukturované rozhovory se zástupci veřejného sektoru a lokálními aktéry, kteří se na zpracování buď podíleli, anebo je jejich činnost významná pro podporu lokálního...
|
|
|
Analýza vybraných strategických plánů
Hoštičková, Edita ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Miškovský, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké aktivity, opatření apod. uvádějí města ve svých strategických, případně akčních plánech a určit, jak a proč se liší priority zkoumaných měst. Podobně se snaží stanovit, nakolik tyto aktivity odpovídají otázkám řešeným v analytických částech. Zkoumanými městy jsou: Hodonín, Krnov, Nový Jičín, Sokolov, Havlíčkův Brod, Klatovy, Jindřichův Hradec, Žďár nad Sázavou, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Otrokovice, Bílina, Rakovník, Dvůr Králové nad Labem, Česká Třebová a Varnsdorf. Jako hlavní metoda byla použita hloubková analýza strategických a akčních plánů, na základě které bylo zjištěno, že návrhové části většinou odpovídají analytickým částem. Následně se však přednostně realizují ty projekty, na které je možné čerpat prostředky z dotačních titulů. Některá města to přímo uvádějí ve svých strategických dokumentech. Zkoumaná města se nejvíce zaměřují na dopravu, veřejnou správu a komunikaci s veřejností a rekreaci a cestovní ruch. Naopak opomíjenými oblastmi jsou zdravotnictví, životní prostředí a kultura. Města byla na základě zaměření svých strategických plánů rozřazena do čtyř skupin. Tyto skupiny byly dále testovány na vlivy různých faktorů. Testovanými faktory jsou poloha a zpracovatel. Ani u jednoho z faktorů nebyl potvrzen statisticky významný vliv...
|
host ::
RSS.