|
|
Vliv morfinu na odolnost srdce k ischemii
Mošovská, Linda ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Opioidy jsou vnímány jako nebezpečné a návykové látky, především díky polosyntetickým opioidům, jakým je například heroin. Zjistilo se ale, že tyto látky mohou hrát důležitou roli v odolnosti srdce k ischemii, a to tím, že omezují poškození tkáně, které při infarktu vzniká. Vzhledem k tomu, že infarkt myokardu je nejčastější kardiovaskulární choroba, je tento protektivní účinek nezanedbatelný. Kardioprotektivní účinek je zprostředkován hlavně přes δ opioidní receptory, nicméně pár studií ukazuje kardioprotektivní působení i díky κ opioidním receptorům. Protektivní účinek vzniká pomocí aktivace opioidních receptorů jejich agonisty (např. morfin nebo TAN-67), a to buď před ischemií (opioidní preconditioning) a nebo před reperfuzí (opioidní postconditioning). V signálních drahách, zprostředkujících kardioprotekci se uplatňuje mitochondriální KATP kanál, Gi/o proteiny, protein kinázy C, tyrozin kinázy a volné kyslíkové radikály.
|
|
|
Působení volných radikálů dusíku na srdce potkana v hypoxii
Cardová, Michaela ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Od roku 1987 kdy byla zjištěna schopnost buněk endogenní produkce NO a jeho úloha při vazodilataci cév, stal se oxid dusnatý předmětem zkoumání mnoha vědců. Nyní je NO velmi důležitou signální molekulou vyskytující se ve všech důležitých orgánových soustavách. Tato práce je zaměřena pouze na jeho funkci v srdeční tkáni během hypoxických stavů. Vliv oxidu dusnatého, přestože byly popsány i jeho škodlivé účinky, je v dnešní době považován za kardioprotektivní. Většinu cytotoxických efektů bylo možné vysvětlit působením peroxynitritu, který vzniká spontánní reakcí NO se superoxidem. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější účinky působení oxidu dusnatého v srdci.
|
|
|
Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je shromáždit a systematicky seřadit poznatky o opioidních receptorech a jejich signálním systému v myokardu. Činnost srdce je však řízena především adrenergní signalizací a tato práce proto obsahuje také údaje týkající se vlastností a významu dalších důležitých receptorů. Pro lepší obecné porozumění a v rámci shrnutí lze v této práci také nalézt všeobecné základní informace o opioidním systému, především o receptorech a jejich signalizaci. O opioidních receptorech v myokardu se toho stále příliš mnoho neví, a to přesto, že především za různých patofyziologických okolností by opioidní systém mohl mít velmi důležitou úlohu. Důvodů může být několik. Možnost bližší charakterizace opioidních receptorů v myokardu je poměrně obtížná vzhledem k relativně malému množství těchto receptorů v srdeční tkáni. Situaci také poněkud komplikují určité mezidruhové rozdíly, které v modulaci funkce srdce panují. Dosud není zcela objasněn úplný mechanismus, kterým opioidní receptory působí na myokard. Především u lidí by toto poznání mohlo být klíčové, protože tyto receptory, resp. jejich ligandy, by se daly využít k lékařským účelům.
|
|
|
Kardioprotektivní účinky adaptace na fyzickou zátěž
Zajíčková, Pavlína ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Míčová, Petra (oponent)
Ischemicko-reperfúzní poškození myokardu je jednou z hlavních příčin úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem k tomu, že každým rokem přibývá stále více pacientů s tímto onemocněním, je předmětem zájmu klinické i experimentální kardiologie vytvoření programu prevence. Jednou z možností je pravidelná fyzická aktivita, jejíž ochranný vliv na ischemický myokard byl opakovaně prokázán. Stále, ale není určeno, jaký druh fyzické aktivity a intenzita jsou nejvhodnější. Další neznámou jsou mechanismy, které jsou za ochranu srdce vyvolanou pravidelnou fyzickou zátěží zodpovědné. Tato práce je zaměřena na ischemickou chorobu srdeční, možné způsoby tréninku a potenciální mechanismy navozující zvýšenou odolnost srdce k ischemii.
|
|
|
Vliv pracovní zátěže na rané stádium vývoje převodního systému srdečního
Machálek, Jakub ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
6 ABSTRAKT Kardiovaskulární onemocnění představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí. Arytmie neboli poruchy srdečního rytmu k této mortalitě přispívají nemalou měrou. Výzkum v oblasti morfologie převodního systému srdečního má více jak stoletou historii, ale oblast ontogeneze není ani v dnešní době dostatečně prozkoumána. Přitom pochopení mechanismů indukce pracovního myokardu ve specializovanou tkáň by mohl být jeden z klíčů k otevření dveří nových možností diagnostiky a terapie onemocnění v této oblasti. Cílem této práce je pochopení vlivu mechanické zátěže na vznik a vývoj převodního systému srdečního. Chci prokázat, že mechanické zatížení srdce krevním oběhem hraje v embryonálním vývoji nezastupitelnou roli v diferenciaci převodního systému srdečního (PSS). Jako model pozorování jsem si vybral kuřecí srdce. Při porovnání dat získaných na srdci ptáků a savců můžeme najít drobné odlišnosti v detailech, nicméně hlavní principy a mechanismy se zdají být stejné. Kuřecí embryo se vyvíjí 21 dní, přičemž toto časové údobí lze podle Hamburgera a Hamiltona rozdělit do 46 stádií. Zpočátku představuje srdce pouze primitivní trubici, která se stáčí v srdeční kličku. Posléze je přeměněna na zralý čtyřoddílový orgán charakteristický pro vyšší obratlovce. Tyto morfologické změny korelují i se změnami šíření...
|
|
|
Vliv radikálového poškození v časné fázi expozice hypoxii na rozvoj hypoxické plicní hypertenze
Lachmanová, Věra ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Geršl, Vladimír (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Plicní řečiště je u dospělých jedinců nízkotlaké. Vzhledem k vysokotlakému systémovému řečišti a jeho orgánům protéká plícemi celý srdeční výdej. Plicní cévy reagují na hypoxii dvěmi různými ději. Jsou to hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV) a hypoxická plicní hypertenze (HPH). Tyto dva děje se liší mechanismem vzniku, ale u obou je velmi pravděpodobně významná role volných kyslíkových radikálů (ROS) a oxidu dusnatého (NO). Dříve se předpokládalo, že HPV je izolovaná reakce plicních cév na akutní hypoxii a HPH na hypoxii chronickou. V dnešní době předpokládáme, že HPH se rozvíjí na podkladě HPV (Crossno, Garat et al. 2007) a remodelace periferních plicních cév (Reid 1986). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda podání antioxidantu v časné fázi expozice hypoxii ovlivní velikost plicní hypertenze více než jeho pozdní podání v období již rozvinutého poškození plicních cév. Jako antioxidační látku jsme použili N-acetyl-L-cystein (NAC). Sledovali jsme změny odporu plicního cévního řečiště, změny reaktivity plicních cév v závislosti na velikosti frakce vdechovaného kyslíku ve vdechovaném vzduchu. Tato měření byla provedena na modelu izolovaných perfundovaných plic laboratorního potkana. V další části práce jsme sledovali vliv časného a pozdního podání NAC na tlak v a. pulmonalis u laboratorních potkanů chovaných...
|
|
|
Vliv n-3 polynenasycených mastných kyselin v dietě na regulaci sekrece inzulínu a glukózové homeostázy u myší
Doleželová, Šárka ; Rossmeisl, Martin (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Příjem polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem řady n-3 (n-3 LC-PUFA), konkrétně kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) má hypolipidemický účinek a působí preventivně proti rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Jedním z hlavních cílů n-3 LC-PUFA je tuková tkáň, kde aktivují tzv. "metabolické přeprogramování" vedoucí ke zlepšení lipidového a glukózového metabolismu. V této práci nahrazení části tuků n-3 LC-PUFA snižuje hladiny volných mastných kyselin, akumulaci triacylglycerolů v játrech a zlepšuje systémovou citlivost k inzulínu u myší krmených vysokotukovou dietou. Také bylo pozorováno mírné snížení objemu -buněk a méně nefunkčních -buněk při příjmu n-3 LC-PUFA. Inkretinové hormony jsou sekretovány ze střevních buněk v odpověď na příjem potravy a zesilují glukózou stimulovanou sekreci inzulínu. Tato práce také vyhodnocovala vliv n-3 LC-PUFA v dietě na sekreci inzulínu indukovanou po intraperitoneálním nebo orálním podání glukózy. Výsledky ukázaly, že n-3 LC-PUFA usnadňují vstřebávání glukózy do tkání v odpověď na její orální podání, a že tento efekt lze přičíst vyšší sekreci inzulínu v porovnání s intraperitoneálním podáním glukózy. Tyto výsledky naznačují, že zvýšení sekrece inkretinů při chronickém podávání n-3 LC-PUFA může být odpovědné za zlepšení glukózového metabolismu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv dexrazoxanu na ischemicko-reperfuzní poškození srdce potkana
Boudíková, Adéla ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Hloušková, Patricie (oponent)
Dexrazoxan (DEX) je v klinické medicíně využíván k potlačení vedlejších kardiotoxických účinků cytostatických léčiv antracyklinů. Mechanismus kardioprotekce DEX spočívá v chelataci volných iontů železa a zabránění vzniku nebezpečných hydroxylových radikálů. Tato studie zkoumá vliv DEX na ischemicko-reperfuzní poškození myokardu potkana. Izolované perfundované srdce z potkanů, kterým byl intravenózně podán DEX (50, 150, 450 mg/kg) nebo kontrolní roztok, bylo vystaveno 30 min lokální ischemii a 10 min reperfuzi, při které byly sledovány ischemické arytmie, a 15 min lokální ischemii a 10 min reperfuzi pro zkoumání reperfuzních arytmií. Vyhodnocení EKG záznamu (komorových arytmií) bylo provedeno programem CAR pomocí Lambethské konvence. Globální ischemie (15 min) byla provedena u srdcí potkanů s DEX 150 mg/kg a sloužila ke stanovení koncentrace glutathionu v levé komoře srdeční metodou HPLC. Pro in vivo pokusy byly použiti anestetizovaní uměle ventilovaní potkani (DEX 50 a 150 mg/kg), u kterých po 20 min. lokální ischemii následovala 3 hod. reperfuze, po níž byla velikost infarktu stanovena histochemicky tetrazoliovými solemi. Na příčných řezech srdečních byla kvantifikována velikost infarktu planimetricky (GIMP, Ellipse). Největší snížení celkového počtu ischemických arytmií jsme zaznamenali u DEX 150 mg/kg...
|
host ::
RSS.