|
|
Lidská důstojnost : universální princip v partikulární aplikaci.
Broz, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Tato práce, v návaznosti na nově se formulující kritiku tzv. soudobého paradigmatu lidské důstojnosti, které pojí důstojnost s kantovským pohledem na lidskou autonomii a s universalistickými ambicemi, zkoumá oprávněnost námitek, jež bývají vůči tomuto paradigmatu vznášeny. První kapitola představuje základní historické koncepty lidské důstojnosti. Ukazuje, že se v historii lze setkat minimálně se třemi rozličnými koncepcemi: (i) důstojností jako vnitřní hodnotou; (ii) důstojností jako sociálním statusem a (iii) důstojností jako způsobem chování. V druhé kapitole je následně analyzován způsob, s jakým soudy nakládají s důstojností jakožto právním pojmem. Jak závěry učiněné na základě zkoumání rozhodovací praxe soudů Německa, Izraele a Jihoafrické republiky ukazují, lze do značné míry potvrdit relevantnost námitek, jež jsou v současné odborné literatuře vůči tomuto pojmu vznášeny. Lidská důstojnost, navzdory svým universalistickým ambicím, představuje pojem, který umožňuje interpretovat individuální lidská práva za pomoci hodnot, jež jsou vyznávány majoritní společností té které jurisdikce. Takovýto přístup přitom zpravidla inklinuje, ve jménu představy o objektivním hodnotovém řádu společnosti, spíše k omezování subjektivní svobody jednotlivce, než k jejímu rozšiřování, čímž do značné míry taktéž oslabuje...
|
|
|
Morálka a právo
Wagnerová, Anna ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Anna Wagnerová Morálka a právo Abstrakt Morálka a právo Předkládaná práce se zabývá vztahem mezi morálkou a právem z pohledu sociologie, etiky a právní vědy. Poskytuje přehled možných náhledů na zkoumanou problematiku z perspektivy a s využitím metod tří uvedených disciplín. Sociologický přístup se zabývá společností, v jejímž rámci se vztahy mezi etickými a právními normami dějí. Etika a filosofie nahlíží otázku práva a morálky z etického pohledu a právní věda má vlastní pohled, definovaný specifickými metodami a teoretickými východisky této disciplíny. Sociologie přispívá poznání daného předmětu snahou zobrazovat věci a uvažovat o nich tak, jak jsou, nikoliv jak by měly být. Oproti tomu etika a právní věda přistupují k vnějšímu světu z normativní pozice, která je nicméně odvozena z odlišných souborů norem. Práce je dělena do čtyř kapitol. V první kapitole se zabývám sociologií jako vědní disciplínou, jejím vztahem k právu a právní vědě a nadto vykládám základní sociologické koncepty jako sociální skupinu, sociální jednání a normativní systém. Tímto popisuji prostor, v němž dochází k interakci mravních a právních norem. Ve druhé kapitole se věnuji morálce, kde se věnuji problematice morálky a mravu, ale též etice jako akademické disciplíně. Ve čtvrté kapitole rozebírám normy a normativní řád. Zde vedle...
|
|
|
Vztah lidské přirozenosti a obce
Hexner, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Vztah lidské přirozenosti a obce Centrálním tématem předkládané práce je společnost, jakožto entita pečující o právo a spravedlnost, ve vztahu k lidské přirozenosti. Problematika je sledována u tří vybraných autorů: Aristotela, Davida Humea a Friedricha A. Hayeka. Podle každého z nich společnost není nepřirozená, ale vzniká jistým přirozeným či spontánním procesem. Všichni tři jsou také kritiky teorií společenské smlouvy. Práce se postupně věnuje každému ze zmíněných myslitelů, místy je přikročeno k jejich porovnání. Interpretován je vždy popis vzniku a vývoje společnosti, pojem přirozenosti a povaha člověka a funkce vlády a zákona, popřípadě principu spravedlnosti ve společenství. U každého autora je pak výklad přizpůsoben jeho specifickému zdůvodňování. Je tak reflektován Aristotelův teleologismus, Humeův morální sentimentalismus a Hayekův důraz na iracionálnost a spontaneitu. Přes rozdílnosti však představení tří osobitých přístupů poskytuje relativně jednotný a originální pohled na vztah lidské přirozenosti a obce.
|
|
|
Trestný čin v médiích
Jozífek, Radek ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
89 Shrnutí Diplomová práce Trestný čin v médiích popisuje významné rozměry vztahu mezi dvěma významnými společenskými fenomény - trestnou činností a médii. Na problematiku se nesoustředí jen z "právnického" hlediska, ale přidává i pohled sociologie, psychologie a především mediálních studií. Nejprve se zabývá historickým vývojem výzkumu mediálních účinků. Účinky na jedince i společnost nelze přeceňovat, ale naopak ani vyloučit. Tato práce proto analyzuje, jakých forem mohou účinky nabývat, a dokumentuje způsoby, jakými se český právní řád před některými předpokládanými účinky snaží lidi chránit. Dalším důležitým tématem, který se váže k mediálním účinkům, je reprezentace jednotlivých jevů. Reprezentace trestných činů v médiích je obvykle určitým způsobem odchylná od jejich podoby ze "skutečného" světa a ovlivňuje to, jak se lidé na "skutečný" zločin dívají. Například lidem vnucuje představu, že nejčastější trestnou činností je ta násilná, že trestné činy se dějí především mezi vzájemně neznámými osobami atd. Práce se proto zaměřuje i na tzv. zpravodajské hodnoty. Zbytek práce chronologicky popisuje právní aspekty publikování informací o spáchání trestného činu a o následujícím trestním řízení (přípravném řízení a hlavním líčení). Analyzuje otázku, zda mohou média přesvědčit ke spáchání trestného činu,...
|
|
|
Filosofická a psychologická problematika svobodné vůle; svobodná vůle a odpovědnost
Kolda, Jakub ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
RESUMÉ Předložená práce se zabývá různými přístupy a metodami, kterými může být uchopena a zkoumána problematika svobodné vůle, a jejich vzájemnou komparací. První část práce se skládá z popisu filozofického diskurzu zabývajícího se tématem svobodné lidské vůle. Tato část je rozdělena do čtyř sekcí. Do první sekce jsou zařazeny koncepty, které vycházejíce z platnosti zákonů fyzické determinace odmítají možnost lidské svobody, a jsou zahrnuty pod termín hard-determinismu. V druhé sekci jsou zařazeny takové přístupy k předmětné problematice, které jsou nazývány kompatibilistickými, protože jejich autoři zastávají tezi, že lidská svoboda je slučitelná se zákony fyzické determinace. Třetí sekce obsahuje takové teorie, které odmítají možnost svobodné vůle jak v determinovaném, tak i v nedeterminovaném světě, a jsou nazývány impossibilistickými teoriemi. Závěrečná sekce se zabývá libertariánskými teoriemi, které prohlašují za pravdivou existenci svobodné vůle v indeterminovaném světě. Druhá část práce vychází z neurologických studií a znalecké praxe v oboru psychiatrie a psychologie v rámci české úpravy trestního řízení. Úvodní sekce obsahuje tři oddíly, první z nich se věnuje popisu fyziologických korelátů volních procesů a případům jejich poškození. V druhém oddíle je popsán tzv. Libetův experiment a navazující...
|
|
|
Vztah destruktivity a práva
Miškaňová, Ľudmila ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem destruktivity a práva. Jejím cílem je popsat destruktivitu, její projevy ve společnosti a její vztah k právu. Při popisování tématu využívám poznatků Fromma, Baumanna, Lorenze, Eliase, Arendtové, Karstedtové a dalších psychologů, sociologů, sociálních psychologů, kriminologů a filosofů. V první a druzé kapitole se věnuji především pojmu destruktivity a agrese a jejím projevům v naší společnosti, jelikož jsou její nedílnou součástí. Navíc se kultura a agrese neustále vzájemně ovlivňují. Západní kultura odsuzuje násilí, avšak je otázkou, zda je tento odmítavý postoj dostatečně promítnut do všech oblastí společenského života, například pokud jde o domácí násilí, šikanu nebo potenciální nebezpečí hrozící z prezentace násilí v médiích. V poslední kapitole zkoumám míru násilí a násilné trestné činnosti a vhodnost právní úpravy z hlediska schopnosti udržet tuto míru na nejnižší přijatelné úrovni. Důležitým poznatkem je, že se na ochraně společnost před násilím podílí nejen právo, ale i jiné normativní systémy a společenské instituce. Pozornost věnuji také vlivu demokracie a individualizace a egalitarizace,dvou hlavních procesů, které v ní probíhají, na výskyt násilí. Mým hlavním zjištěním je, že destruktivita a právo se prolínají ve třech oblastech. První oblastí je...
|
|
|
Diskriminace na základě zdravotního postižení jako specifická oblast antidiskriminačního práva?
Nehasilová, Pavla ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí Diskriminace na základě zdravotního postižení jako specifická oblast antidiskriminačního práva? Cílem této diplomové práce je sepsání komplexního materiálu pojednávajícího o diskriminaci na základě zdravotního postižení z pohledu antidiskriminačního práva. Nejprve však čtenáře seznamuje s širším teoretickým kontextem, a proto stručně vysvětluje pojem diskriminace a jeho vztah k ústavní hodnotě rovnosti. Následujícími kapitolami diplomové práce se jako červená nit vine otázka, zda je tento typ diskriminace skutečně natolik odlišný, aby si zasluhoval takovou míru speciálního přístupu, jaké se mu dostává jak od zákonodárců, tak od soudních orgánů. Diplomová práce postupně shromažďuje poznatky a informace, aby v závěru mohla alespoň naznačit odpověď na tento zastřešující dotaz. Za tímto účelem představuje různé modely přemýšlení o zdravotním postižení, přičemž proti sobě jako dvě opozita staví model lékařský a model sociální a snaží se najít jejich ideální kombinaci. Dále detailně analyzuje relevantní legální i judikatorní definice zdravotního postižení jakožto právního pojmu, a to jak na úrovni práva mezinárodního, tak práva evropského i českého. Následně pojmenovává specifické znaky přístupu antidiskriminačního práva k diskriminaci osob se zdravotním postižením; klíčová odlišnost spočívá v aplikaci...
|
|
|
My a Oni v perspektivě společnosti a práva
Hájková, Anna ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, zda majorita odlišně přijímá a vnímá Romy a Vietnamce a čím je to způsobeno. Jejím cílem je popsat kulturní a hodnotová specifika těchto dvou menšin, dále předložit přehled faktorů, které mají vliv na soužití majority a minorit, ať už založených na právní úpravě, sociálně- psychologických či sociologických fenoménech. Snaží se také odpovědět na otázky, čím jsou rozdíly v soužití s majoritou mezi těmito dvěma skupinami způsobeny a zda je to tak i jinde ve světě. Pozornost je věnována i roli práva v řešení této problematiky, respektive jak právo může řešit situaci těchto menšin, a zda je žádoucí a reálné vztahy majority a minorit právně regulovat. Hlavním zjištěním je, že Romové a Vietnamci se od sebe liší v řadě ohledů a faktory ovlivňující jejich vztahy s majoritou jsou velmi komplexní. V České republice existují velké rozdíly ve vnímání a přijímání těchto dvou menšin. Romové a Vietnamci mají odlišný historický vývoj, vykazují kulturní a hodnotová specifika, a liší se také způsobem života. Některé z těchto charakteristik u Vietnamců jsou více kompatibilní s našimi hodnotami, a proto jsou lépe přijímáni. Jako klíčové faktory se jeví zapojení menšiny na trhu práce, vzdělanost a aktivní participace zástupců menšiny ve veřejné sféře a prosazování jejich zájmů. Vietnamci...
|
|
|
Filosofická a psychologická problematika svobodné vůle; svobodná vůle a odpovědnost
Kasalová, Aneta ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Résumé Má diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a právní odpovědnosti. Toto téma jsem si vybrala, protože se jedná o otázku, kterou si často klademe, na kterou však neexistuje jednoznačná odpověď. Cílem práce je ukázat, že ať už svobodnou vůli ve skutečnosti máme či nikoli, právo tak, jak jej známe, musí její existenci vzít v potaz. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První dvě jsou úvodem do filozofického a psychologického diskursu týkajícího se svobodné vůle. Toto téma bylo diskutováno v průběhu celé historie, od antiky až dodnes, a názory na něj jsou velmi různé. Právě rozmanitost názorů nacházejících se na pomyslné ose mezi determinismem (člověk nedisponuje svobodnou vůlí) a libertarianismem (lidská vůle je absolutně svobodná) je to, co se v práci snažím vystihnout. Třetí část mé práce se koncentruje na souvislost mezi svobodnou vůlí a právní odpovědností. Zde jsem se zaměřila na trestněprávní odpovědnost a na ty části trestního zákoníku, které předpokládají existenci svobodné vůle - jako jsou paragrafy týkající se příčetnosti, a na části, které vylučují trestní odpovědnost z důvodu, že svobodná vůle v daném případě chyběla - jako paragrafy o nutné obraně apod. Další problematikou vztahující se k problematice svobodné vůle a odpovědnosti, je problematika trestu. Má práce analyzuje...
|
|
|
Filosofická a psychologická problematika svobodné vůle. Svobodná vůle a odpovědnost
Stanková, Eva ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
RESUMÉ Otázka svobodné vůle, svobodného jednání a legitimity vyvozování odpovědnosti je jedním z nejsložitějších a "věčných" problémů lidství. Svobodná vůle a odpovědnost se rovněž přímo dotýká regulace a zpětného hodnocení lidského chování, což je předmětem práva jako normativního systému. Samotný pojem svobodné vůle však české právo ani teorie nepoužívá a tento pojem ani není původně právním konceptem. Znepokojující skutečností tedy zůstává, že právní odpovědnost je odvozená od svobodného jednání bez dostatečného definování svobody vůle. Svoboda jednání jako taková je definovaná negativně, a to jako volní jednání prosté vnějších, právem uznaných okolností vylučujících, případně omezujících svobodu jednání. Předkládaná práce se snaží stručně zrekapitulovat poznatky sociální psychologie na téma svobodné vůle a posoudit, zda platné právo neklade přehnané nároky na adresáty norem, co se týče standardu svobody jednání, kterou jim přisuzuje. Dále tato práce přináší přehled nejvýznamnějších filozofických teorií svobodné vůle, které jsou následně zkoumány z pohledu jejich vlastní koherence a použitelnosti pro účely vytvoření právního konceptu svobodné vůle. Psychologická část práce přináší konstatování, že vnější společenské determinanty jako sú tlak skupiny, poslušnost vůči autoritě a sila situace, jsou sice...
|
host ::
RSS.