|
|
Stomatocysty a šupiny chrysofyt a jejich využítí v paleolimnologii
Bartošová, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Škaloudová, Magda (oponent)
Tato práce pojednává o šupinách a stomatocystách chrysofyt jako užitečném nástroji pro paleoekologické rekonstrukce prostředí v jezerních ekosystémech. V první části jsou popsány geologické, fyzikální a biologické aspekty rekonstrukcí jezer. Druhá část obsahuje informace o chrysofytách a jejich využití jako paleoekologických indikátorů. Mikrofosílie chrysofyt zahrnují dvě hlavní skupiny křemičitých indikátorů: stomatocysty a tvarované a ornamentované druhově specifické šupiny. Za pomoci kalibračních datových souborů mohou být sestaveny inferenční modely pro eutrofizaci, acidifikaci, atmosférické znečištění, zasolování, klimatické změny a jiné změny prostředí. Práce je prezentována jako literární rešerše.
|
|
|
Ultrastruktura eustigmatofytních řas
Fišerová, Melánie ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hyliš, Miroslav (oponent)
Třídu Eustigmatophyceae vytvořil roku 1971 Hibberd s Leedalem. Vyčlenili ji z třídy Xanthophyceae na základě nápadných ultrastrukturních znaků vegetativních buněk a hlavně zoospor jako např. velké extraplastidiální stigma. Třída byla rozdělena do čtyř čeledí se šesti rody a 12 druhy. Dnes se zdá, že uvnitř třídy je hluboká dichotomie. Eliáš et al. (unpublished) navrhují, na základě molekulárních dat z 18S rDNA a rbcL, vytvořit dva řády: Eustigmatales (Eustigmatophyceae popsané Hibberdem) a Goniochloridales (řád obsahující Goniochloris, Pseudostaurastrum a mnoho dalších neposaných druhů). Řád Eustigmatales je rozdělen na čtyři čeledě. Eustigmataceae (A1), Monodopsidaceae (A2) a nově vzniklá čeleď Pseudellipsoidionaceae (A3). Ve své diplomové práci jsem studovala 10 eustigmatofytních kmenů ze všech tří různých linií v rámci řádu Eustigmatales. Ve všech studovaných kmenech jsem nalezla typické eustigmatofytní znaky jako je absence chloroplastové věncové lamely, reddish globule a lamelátní váčky. Podoba lamelátních váčků se proměňuje během životního cyklu řasy. Má práce ukazuje, že ostatní ultrastrukturní znaky, které byly dříve připisovány všem zástupcům této třídy, jsou specifické pro jednotlivé čeledě. Polygonální pyrenoid na stopce, který ční ven z chloroplastu do cytoplasmy, jsem pozorovala jen u...
|
|
|
Změna klimatu a její vliv na posun druhového spektra v řasových a sinicových společenstvech
Kosová, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
V reakci na změny klimatu se očekává, že se rozšíření některých druhů bude posouvat směrem k pólům. Tento trend oteplování také zahrnuje výskyt tropických řas v mírných vodách severní polokoule. V posledních desetiletích byly často hlášeny tropické a subtropické druhy řas v kontinentálních vodách Evropy. Cílem této bakalářské práce je shrnout články týkající se změny v druhové rozmanitosti a dynamice se zaměřením na řasy a sinice v temperátních oblastech. Také je zde popsáno několik hypotéz o původu, způsobech distribuce a schopnosti mikroorganismů k překonání stresových podmínek během přepravy.
|
|
|
Úloha mikrobiotopů časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mikrobiotopů ve vztahu k časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas. Řasy jsou uvedeny jako ekologicky definovaný různorodý polyfyletický konglomerát. Na základě dostupné literatury se jeví typ substrátu jako adekvátní a pro srovnání výsledků rozdílných studií velmi vhodný reprezentant většiny sladkovodních mikrobiotopů. Vliv mikrobiotopu se může projevit nejen na malém prostorovém měřítku, ale také na měřítku regionálním. Důležitost škály, sledovatelnost působících faktorů a vhodné vymezení mikrobiotopu jsou dále diskutovány. Diverzita mikrobiotopů se často projevuje na prostorové heterogenitě řasových společenstev. Na základě společných trendů v životních strategiích řas můžeme rozlišovat substráty erozivní a depoziční. Zvláštní kategorií představují substráty živé, zejména povrchy makrofyt. Řasy mohou s těmito rostlinnými substráty vstupovat do složitých vzájemných interakcí. Časová dynamika je v porovnání s prostorovou heterogenitou relativně méně prozkoumána.
|
|
|
Synura echinulata (Synurales) - tvarová variabilita křemičitých šupin přírodních populací závislá na faktorech prostředí; doprovodné druhy křemičitých chrysomonád
Kreidlová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Zkoumání tvarové variability křemičitých šupin druhu Synura echinulata bylo prováděno doposud pouze v laboratorních podmínkách. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaká je celková variabilita šupin v přírodě a jaké environmentální parametry ovlivňují tvar těchto šupin v přírodních populacích. Tvarová variabilita šupin byla zkoumána na základě landmarkových metod geometrické morfometriky. Závislost změny tvaru šupin na přírodních podmínkách byla analyzována pomocí dvoublokové metody PLS (Partial least squares analysis) a metody adonis (R). Tvar šupin nejvíce ovlivňovala příslušnost populace k dané lokalitě, pH a nadmořská výška. V jednotlivých lokalitách zřejmě existují tvarově odlišené populace S. echinulata. Čím jsou si lokality vzdálenější, tím méně podobné jsou si šupiny S. echinulata svým tvarem. Jedná se pravděpodobně o geneticky podmíněnou variabilitu, protože všechny dosud sekvenované populace přísluší k témuž druhu. Na lokalitě v Brdech byla zaznamenána vysoká morfologická disparita pravděpodobně způsobená antropogenním znečištěním. Při hledání přírodních populací S. echinulata bylo v České republice objeveno několik lokalit, které byly velice pestré na druhové složení chrysomonád. Součástí této studie se proto stal i výzkum biodiverzity na území ČR. Několik odběrů bylo provedeno i na...
|
|
|
Vertikální migrace bentických sinic a řas
Mensa, Jakub ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Vertikální migrace fytobentosu byla pozorována u různých taxonomických skupin řas a sinic v mořských i sladkovodních biotopech. Zdá se, že jde o výhodnou životní strategii pohyblivých fotoautotrofních organismů. Řasy obývající sedimenty v přílivové zóně většinou zůstávají na povrchu během denního odlivu a migrují pod povrch před přílivem nebo soumrakem. Sladkovodní řasy zůstávají na povrchu během dne a migrují do sedimentu před soumrakem. Migrační rytmus může být řízen nebo ovlivňován světlem, vlnami, dostupností živin a silně redukčními podmínkami v sedimentu. Někdy rytmus přetrvává i v konstantních podmínkách a je řízen biologickými hodinami.
|
|
|
Změny druhového složení půdních fototrofních mikroorganismů v závislosti na nadmořské výšce ve východním Ladáku
Janatková, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hrouzek, Pavel (oponent)
V horských pásmech indického Ladaku, jsem na dvou lokalitách studovala množství a diversitu půdních fototrofních společenstev (sinic a eukaryotických mikroskopických řas). Lokality se nacházely ve Východním Karákoramu a na Tibetské náhorní plošině. Vzorky byly na obou lokalitách odebírány podél výškového gradientu (V Karákoram 4620 - 5100 m n. m., Tibetská náhorní plošina 5346 - 5833 m n. m.) v alpínské a subnivální zóně v přilehlém okolí polštářové rotliny Thylacospermum caespitosum (Caryophyllaceae). V každé nadmořské výšce bylo odebráno 6 půdních vzorků z okolí polštářů rostlin a 6 z jejich podloží. Pro určení diversity a biomasy půdních fototrofů byla použita epifluorescenční mikroskopie a metoda DGGE. U vzků byly také provedeny analýzy pro změření fyzikálně-chemických parametrů půdy (pH, hrubozrnost, obsah organického materálu, koncentarce dusičnanů, amoniaku, fosforu, chlorofylu a, b, c a karotenoidů). Pomocí mnohorozměrné redundanční analýzy a rozkadu variancí (variance partitioning) zjem zjištovala vliv nadmořské výšky a T. caespitosum na složení a biomasu fototrofních společenstev a na fyzikálně-chemické parametry půdy. Fototrofové byli nalezeni na všech studovaných vzorcích. Pomocí epifluorescenčního mikrospoku jsem identifikovala 19 morfotypů sinic. Osm z řádu Chrooccocales, šest z řádu...
|
|
|
Tvarová dynamika křemičitých struktur u modelových populací chrysomonád (Synurophyceae)
Pichrtová, Martina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Elster, Josef (oponent)
The aim of the proposed diploma thesis was to analyze temperature and pH related shape variation in synurophyte silica scales. Four species were investigated - Synura petersenii, S. echinulata, S. sphagnicola and Mallomonas tonsurata. The strains were cultivated in 5 different temperature levels. Moreover, S. petersenii and M. tonsurata were grown in 4 (resp. 5) different pH levels, too. The shape dynamics of the scales was investigated with application of landmark based geometric morphometric methods. The relative warps analysis described the overall shape and the main trends in morphological variation were depicted as deformation grids. The effects of both cultivation temperature and pH on the scale shape were significant, although only a small proportion of the overall variation was explained by the particular regression models. Moreover, the scale size of the investigated species decreased with increasing temperature (with the exception of Synura echinulata). These results are in agreement with the Atkinson's temperature rule which was formulated for the body size of ectotherms. The relationship between the size and pH was not explicit - the size of the scales decreased with increasing pH in S. petersenii, but increased in M. tonsurata. Furthermore, the scale shape was also found to be related to the...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.