|
|
Pasivní disperze suchozemských plžů (Gastropoda: Pulmonata) se zaměřením na endodisperzi prostřednictvím ptáků
Simonová, Jasna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Suchozemští plži patří mezi živočichy s velmi omezenými schopnostmi aktivního pohybu. Přesto dokázali osídlit i izolovaná místa a některé druhy se na kontinentech mohou relativně rychle šířit. Tyto skutečnosti jsou vysvětlovány pasivní disperzí plžů, a to zejména prostřednictvím ptáků. Bylo prokázáno, že plži mohou být přenášeni na povrchu těla ptáků (ektodisperze) i uvnitř jejich trávicího traktu (endodisperze). Přímé důkazy o těchto procesech jsou však vzácné. V této bakalářské práci proto uvádím hloubkovou rešerši publikací o pasivní disperzi plžů prostřednictvím ptáků se zaměřením na přenos uvnitř trávicího traktu. Dále se podrobněji soustředím na analýzu metodologických aspektů experimentálních studií, do které zahrnuji i relevantní zkušenosti z prací zabývajících se endodisperzí jiných organismů. V poslední části se věnuji vybraným charakteristikám plžů a jejich ptačích vektorů, které mohou ovlivňovat úspěšnost endodisperze.
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Význam říčních náplavů Ohře pro studium měkkýších společenstev alluvia
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Při zvýšených vodních stavech, například při jarním tání sněhu nebo při letních povodních, voda strhává ze břehu různý materiál včetně suchozemských plžů. Takto nashromážděný materiál se nazývá náplav a při správné interpretaci může jeho složení poskytnout mnohé informace, nejen z faunistického hlediska. V minulosti byly náplavy často použity jako doplnění faunistických průzkumů různých oblastí, neboť odhalí druhy, které jsou běžnými metodami z různých důvodů těžko postihnutelné. Nejinak je tomu i v případě řeky Ohře. Pro dynamiku měkkýších společenstev je řeka důležitým koridorem, propojujícím velmi podobná stanoviště. Pokusila jsem se ověřit, zda transport probíhá přímo korytem řeky, tzv. proudovým koridorem prostřednictvím náplavů. Výsledky této práce potvrzují, že plži jsou schopni ve vodním toku přežít a uchytit se několik set metrů níže po proudu. Šíření tedy probíhá po kratších vzdálenostech. Takový transport využívají různé druhy suchozemských plžů, ale mnohem lépe jsou na přežití ve vodním prostředí přizpůsobeni větší plži.
|
|
|
Holocenní sukcese lesní měkkýší fauny Evropy
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Moutelíková, Jitka (oponent)
Studium kvartérní měkkýší sukcese má v Evropě dlouholetou tradici. Je tomu tak, protože měkkýší schránky bývají běžně a ve velkých počtech zachovány ve vápnitých kvartérních sedimentech různého původu. Od druhé poloviny minulého století jsou tyto sukcese využívány jako proxy data pro paleoekologické studie. Na základě znalostí současné ekologie měkkýšů a složení kvartérních společenstev mohou být druhy rozděleny do deseti ekologických skupin, sloužících pro rekonstrukci paleoprostředí. Pro středoevropskou faunu je klíčová skupina striktně lesních druhů. Tato skupina indikuje zapojený les, který je charakteristický svými mikroklimatickými podmínkami a je zonálním ekosystémem střední Evropy. Indikační hodnota měkkýšů pro zapojený les bývá v jiných částech Evropy zpochybňována. Proto tato práce shromáždila a zhodnotila měkkýší sukcese striktně lesních druhů napříč Evropou na základě vymapování známých výskytů striktně lesních druhů během pozdního glaciálu a holocénu. Tato vizualizace poskytuje hlavní patrnosti v pohybu striktně lesních druhů v čase a prostoru od pozdního glaciálu do současnosti. Práce také komentuje hlavní metodické problémy ve výzkumech holocenní sukcese měkkýšů.
|
|
|
Vztahy mezi půdními charakteristikami, vegetací a měkkýšími společenstvy horských bučin
Kopalová, Zuzana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Na třech lokalitách Jizerských hor byl studován vliv půdních vlastností a vegetace na složení měkkýších společenstev na malé prostorové škále. Modelové lokality byly zvoleny tak, aby jedna plocha byla pro měkkýše potenciálně příznivá, tedy bučina obohacená výskytem javoru klenu, měsíčnice vytrvalé a devětsilu bílého a druhá plocha byla holou acidofilní bučinou (Fagetum nudum). Bylo nalezeno celkem 22 druhů suchozemských plžů a 919 jedinců. Hodnoty půdních proměnných nebyly pro výskyt plžů statisticky významné. Pro názornější popis druhové a ekologické rozmanitosti zkoumaných ploch byly použity Ellenbergovy indikační hodnoty pro světlo, teplo, vlhkost, půdní reakci, teplotu a živiny. Větší počet druhů na obohacené ploše byl potvrzen pouze na jedné ze tří ploch. V Jizerských horách a jim přilehlým oblastem, tj. na velké prostorové škále, byl dále pozorován vliv geomorfologie (resp. geologického podloží), vegetace, antropického ovlivnění a orientace svahu na druhovou bohatost. Nárůst v druhové bohatosti byl zaznamenán na vápnitém geologickém podloží. Lokality s bohatě vyvinutým bylinným pokryvem a antropicky neovlivněné hostily větší počet druhů. V jižní části Jizerských hor byl nalezen větší počet druhů suchozemských plžů. Tato práce obsahuje seznam všech doposud nalezených druhů v Jizerských horách....
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Vliv prostředí na morfologické a strukturální charakteristiky evropských plžů
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
1. Abstrakt V předložené práci zkoumám vztahy morfologických charakteristik schránek evropských suchozemských plžů, prostředí, v kterém tito plži žijí a jejich způsobu života. Vytvořila jsem speciální soubor morfologických znaků, charakteristik prostředí i životních strategií suchozemských plžů z literárních zdrojů. Tento soubor byl spojen s unikátními daty ze sběrů podél severojižního gradientu Evropy a dané morfologické charakteristiky jednotlivých druhů byly zprůměrovány na populace vzorkových lokalit. Takto vytvořený soubor byl analyzován vícerozměrnou lineární regresí (GLM). V práci ukážu, že na barevný vzor má vliv zeměpisná šířka a vyskytuje se hlavně u plžů s širší schránkou. Široká schránka se vyskytuje také především u plžů s hladkým povrchem schránky a mělčími švy. Kalcifikované obústí schránky mají nejvíce plži v nižších nadmořských výškách. Plži se zuby v ústí schránky nebo s žebrováním na ulitě i s větší relativní výškou schránky žijí v oblastech s vyšším obsahem vápníku v hrabance. Hluboké švy na ulitě jsou více zastoupeny na schránkách s vyšší sezonalitou srážek. Právě v oblastech s vyšší sezonalitou srážek najdeme méně plžů s periostrakálními strukturami na schránce, naopak jejich vyšší zastoupení nalezneme v oblastech s větší pokryvností stromového patra. Ve společenstvech dlouhověkých...
|
|
| |
|
|
Tvar, povrchová struktura a mikrustruktura schránek suchozemských plžů a jejich funkce.
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Plži jsou populární skupinou bezobratlých a člověka přitahují na těchto měkkýších nejvíce jejich schránky neboli ulity. Schránky suchozemských plžů nabývají nejrůznějších tvarů a zbarvení, jejich povrch pokrývají rozličné povrchové struktury. Tvar schránky je často ovlivněn prostředím, ve kterém plži žijí. Podlouhlé schránky nalézáme u plžů lezoucích po vertikálních površích, zploštělé naopak u plžů, kteří lezou především po horizontálním podkladu. Plži s kýlem nejčastěji zalézají do skulin ve skalách a pod kameny. Tak jako je prostředím ovlivněn tvar schránky, může jím být ovlivněna i povrchová struktura nebo mikrostruktura schránky. Ve vlhkém prostředí tak můžeme najít plže s ulitou, která je pokryta chloupky a v kyselém prostředí ulity se silnou vrstvou periostraka. Poznatky shrnuté v této bakalářské práci mohou být nápomocné jak při paleontologických rekonstrukcích prostředí, tak při morfologickém určování recentních druhů podle ulit.
|
|
|
Genetic and Morphological Variability of the European Genus Cochlodina (Mollusca: Gastropoda: Clausiliidae) with Focus on Species C. laminata (Montagu, 1803)
Szalontayová, Veronika ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drozd, Anna (oponent)
Tato práce se zaměřuje na genetickou a morfologickou diverzitu vřetenovky hladké (Cochlodina laminata). Zatímco většina druhů patřících do rodu Cochlodina je typická svými malými areály rozšíření, areál C. laminata pokrývá většinu Evropy, vyjma jejích nejteplejších a nejchladnějších částí. Již drive zazněly názory, že tento taxon není pouze jedním druhem, ale že by mohlo jít o komplex několika druhů. Předchozí studie také upozornily na velkou, avšak zatím nepopsanou, diverzitu jak na genetické úrovni, tak i v morfologii. Pro studium diversity byly použity dva mitochondriální geny (16S rDNA, COI) a bylo hodnoceno třináct morfologických znaků. Zjistila jsem, že druh C. laminata v současném pojetí jediného druhu neodpovídá zjištěné genetické ani morfologické variabilitě. Původní druhy C. laminata/C. dubiosa vytvářejí společný druhový complex a rovněž klasické pojetí druhu C. fimbriata bude třeba podrobněji zhodnotit.Ostatní středoevropské druhy rodu Cochlodina jsou validními druhy.
|
host ::
RSS.