|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Výuka geologie na základních a středních školách v České republice - průzkum názorů odborné a laické veřejnosti
Michovská, Linda ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo metodou dotazníkového šetření provést průzkum názorů odborné a laické veřejnosti na výuku geologie na českých základních a středních školách. Záměrem bylo zhodnotit dosavadní stav výuky prostřednictvím osobních zkušeností jejich absolventů a také přinést představy o její možné podobě. Práce v úvodní části shrnuje historii výuky geologie u nás, popisuje současný stav a probíhající reformu školství. Hlavní část práce je věnována vlastnímu průzkumu a vyhodnocení odpovědí získaných pomocí dotazníků. Zahrnuty jsou zkušenosti respondentů s výukou geologie - hodnocení absolvované výuky, využitelnost nabytých poznatků a také požadavky na výuku. Z výsledků průzkumu vyplývá, že znalosti z geologických oborů jsou pokládány za součást všeobecného vzdělání a výuka geologie má své místo na základních školách i gymnáziích. Hodnocení respondentů svědčí o dosavadní poměrně kvalitní výuce, avšak respondenti z řad odborné i laické veřejnosti se shodují na konkrétních nedostatcích. Výuku by bylo vhodné zkvalitnit vyšším zastoupením prakticky využitelných poznatků, zařazováním většího podílu výuky v terénu, jako přínosné se jeví také propojení s dalšími obory, např. s environmentální výchovou. Důležitým faktorem při výuce geologie je rovněž osobnost učitele. Aktualizací oboru by se geologie...
|
|
|
Náučná stezka povodím Blažejovického potoka
Neubauerová, Kristýna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou kraje Vysočina a vytvořením návrhu naučné stezky "Povodím Blažejovického potoka". Zahrnuje dvě části. První, teoretická část představuje všestranný popis kraje Vysočina z hlediska geomorfologického, biologického, geologického, ochrany přírody a u každé kapitoly je vždy zdůrazněna oblast, ve které je umístěna trasa naučné stezky. Jde o kompilační text, který je sestaven tak, aby byl dobrým průvodcem po Vysočině pro učitele, kteří se rozhodnou se svou třídou navštívit nejen tuto naučnou stezku, ale i jiná místa v kraji. V textu naleznou další zajímavé lokality a typy na výlety. Celý blok teoretické části uzavírají kapitoly historické zajímavosti míst z trasy naučné stezky a vysvětlení pojmu naučná stezka. V druhé, praktické části jsou umístěny návrhy jednotlivých tabulí s vypracovaným obsahem a grafickou úpravou. Jedná se o 7 km dlouhou kombinovanou naučnou stezku s dvanácti zastaveními. Naleznete zde jednu úvodní tabuli, tři tabule s historickou tematikou, jednu tabuli zasvěcenou geologii, dvě botanice, jednu zoologii, dvě ekologii a jednu technické památce. Trasa naučné stezky vede dobře schůdným terénem převážně po zpevněné cestě, začíná v Rachyni dále přes obec Blažejovice a končí v Ježově. Je situována v severozápadním okraji kraje Vysočina v okolí Švihovské...
|
|
| |
|
|
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Tonarová, Petra (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
|
|
|
Radiolárie české křídy
Müllerová, Petra ; Vajskebrová, Markéta (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
První část práce se věnuje stavbě buňky, morfologii schránky, rozmnožování a výživě. Dále je zde popsána ekologie a systematické členění radiolárií. Právě systematické členění této skupiny se odvíjí od rozdílné morfologie schránek jednotlivých forem. Další část je věnována křídovým radioláriím se zaměřením na období cenoman až turon s příkladem výskytu radiolárií na několika lokalitách ve světě. Poslední část této práce se zabývá geologií české křídové pánve, kde v rámci diplomové práce bude pokračovat studium radiolárií z určité lokality.
|
|
|
Foraminifery české křídy
Hašková, Barbora ; Frank, Jiří (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v kompilační části zabývá systematickým zařazením, biologií, morfologií schránek, ekologií a paleoekologií foraminifer. Dále se zabývá historií výzkumu křídových foraminifer na našem území a geologií české křídové pánve se zaměřením na lokalitu Úpohlavy v severozápadní části pánve. Ve vlastní části je práce zaměřena na orientační mikropaleontologické vyhodnocení tří vzorků z lokality Úpohlavy, na které byla použita kvantitativní metoda poměr plankton / bentos. Ze vzorků byl podrobněji popsán rod Heterohelix a Planoheterohelix a dále taxonomicky studován. Klíčová slova: svrchní křída, česká křídová pánev, foraminifery, Heterohelix
|
|
|
Aktuoekologie jezerních krytenek Šumavy
Lorencová, Markéta ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Bubík, Miroslav (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
7 SOUHRN Disertačnípráce pojednává o společenstvech krytenek nacházejících Se v pěti ledovcových jezerech Národního parku Šumavaa ve vodní nádrži Lipno s ohledem na jejich charakteristiku a distribuci v závislosti na různorodosti prostředí. Snryslem práce je nalezení příčinnýclrvztahůvýskytu krytenek v přírodě, kteréby by|y využitelnépro rekonstrukci fosilních společenstev v paleoekologii. Krytenky (Thecamoebina) jsou skupina sladkovodních prvoků'jejichŽ společnýmiznaky jsou amoeboidní buňka s pseudopodii různéhodruhu a pevná organická nebo anorganická schránka jednoduchého kloboukovitého čivakovitého tvaru. Práce se zabývá krytenkami s anorganickou schránkou, neboť mají lepšíschopnost fosilizovat. Krýenky se v oblastech monitoringu přírodníchzměn v 21. století a biogeografie prezentuji jako slibný taxon. Ve fosilním záznamu mohou bý nositelem uŽitečných ir-rformací o sladkovodním bentickém paleoprostředí. Druhové sloŽení subrecentníclr společenstev je citlivé na člověkem podmíněnézměny jezerního prostředí jako je acidifikace a eutrofizace ,lezet. skupina se ukazuje být dobrým indikátorem změn prostředí. V šumavských jezerech byl v roce 2002 odebírán povrchový sediment o mocnosti cca l cm, v nalezených 44 společenstvech bylo určeno celkem 12 druhů krytenek. NeičastěiŠími druhy by|i Difflugia globulus,...
|
host ::
RSS.