|
|
Metafyzika pozdního Wittgensteina
Shchelkalin, Dmitry ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Předkládaná interpretace Wittgensteinových spisů má za cíl vyjasnění dílčích aspektů jeho díla s důrazem na témata pojetí jazyka a metody filosofie v dílech Tractatus Logico- Philosophicus, Filosofická zkoumání, O jistotě a dalších. Možnosti chápání Wittgensteinova postoje v rámci klasických filosoficko-teoretických kategorií ukazuje na základě rozboru gramatických pravidel jazyka jakožto životních forem a objektivních jistot a jejich aplikování v rámci požadované metody filosofie na skutečnost, že běžné kategorie nejsou vůči Wittgensteinově pozici zcela kompatibilní, tudíž navrhuji umírněné realistické chápání jeho sémantiky při neopomenutí pragmatického přesahu v non-strukturalistickém pojetí. Sledováním hlavních Wittgensteinových myšlenek a metod jejich předložení od raného po pozdní období nám umožní eliminovat nepatřičné interpretace - tím myslím především metafyzické a ontologické konotace, jež se vázaly na rané období. Ukazuje se, že tyto konotace nelze doložit ve zkoumaných textech v žádné jednoznačné a explicitní teorii, jakkoli je v jeho díle jinak zcela patrná návaznost v tom, jak k jednotlivým tématům přistupoval. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
Modern Theories of Consciousness and the Elusiveness of Subjectivity
Košová, Michaela ; Hill, James (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou správného konceptuálního přístupu k vědomí. Začíná tezí, že klíčová charakteristika vědomí - jeho subjektivní aspekt - je výslovně nezachytitelná. Pro porozumění povahy této nezachytitelnosti se volně inspirujeme Karlem Jaspersem (z kontinentální tradice) a jeho myšlenkou "rozštěpení na subjekt a objekt", přičemž jejím hlavním bodem je uvědomění, že vědomý subjekt je v principu nezpředmětnitelný a nikdy nemůže být uspokojivě zachycen zpředmětňujícím myšlením. Tato hlavní myšlenka je pak aplikována na různé moderní teorie vědomí (vycházející z analytické tradice) se záměrem prozkoumat a demonstrovat do jaké míry každá z těchto teorií přehlíží nebo uznává specifickou neredukovatelnost vědomí na objektivně popsatelné fenomény. Zjišťujeme, že J. J. C. Smart subjektivitu ze své teorie identity úplně vynechává, protože chápe realitu jako objektivně zachytitelnou ve všech jejích aspektech. Colin McGinn přichází se zajímavým vysvětlením našich potíží s chápáním vědomí jako součásti fyzikálního světa a tvrdí, že jsme "kognitivně uzavřeni" vůči řešení problému propojení mysli a těla. Na druhé straně ale dochází k závěru, že řešení založené v zpředmětňujících termínech v principu existuje, a mohlo by být dostupné myslím nám nadřazeným - nezachytitelnost subjektivity...
|
|
|
Wittgenstein's Tractatus Logico-Philosophicus in the Light of Kant's Critique of Pure Reason
Smiešková, Kornélia ; Hill, James (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Naša práca bude vychádzať z tézy, že medzi Wittgensteinovou ranou filozofiou Traktátu a Kantovým transcendentálnym idealizmom je určitá paralela. Wittgensteinova téza, že logika (aj filozofia) je nevysvetľujúca a musí sa starať sama o seba, je založená na rozdiele faktického a pojmového skúmania. Tomuto rozdielu zodpovedá empirické a transcendentálne použitie pojmov u Kanta, ktorý tvrdí, že poznatky o skutočnosti môžeme dosiahnuť iba v rámci našej skúsenosti, a to prostredníctvom pojmov, ktoré sa vzťahujú k objektom skúsenostného sveta. Cieľom našej práce je skúmanie nazačiatku zmienenej tézy prostredníctvom porovnania relevantných pasáží hlavných diel týchto autorov (Tractatus logico - philosophicus, Kritika čistého rozumu) a zameranie sa na vecné podobnosti, možné náväznosti, ale aj rozdiely. S týmto cieľom súvisí, že nepôjde o skúmanie historických súvislostí. V úvode práce sa zameriame na vysvetlenie pojmu transcendentálneho idealizmu. Pokračovať budeme analýzou primárnych textov, pričom dôraz budeme klásť na Tractatus a dávať ho do kontextu najmä s Kantovou transcendentálnou dialektikou. Náš postup vedie dialóg so sekundárnou literatúrou.
|
|
|
Překonání egoismu v utilitarismu
Vaškovic, Petr ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Bakalářská práce Překonání egoismu v utilitarismu se zabývá problematikou egoismu a morálního jednání především v návaznosti na tématiku motivace morálního jednání. Zaměřuje se na egoismus, který se ukazuje být v motivaci morálního jednání u jednotlivce jednou z ústředních motivujících sil, a to silou veskrze negativní, zabraňující jednotlivci následování jeho morálních soudů. Překonání negativního vlivu egoismu na motivaci a následně i na jednání jednotlivce je možné skrze zaujetí určitého nadosobního hlediska. Tuto tendenci, tedy snahu směřovat k určitému nadosobnímu pohledu na svět, můžeme vypozorovat v utilitarismu. Utilitarismus ve svých základech pracuje s čistě epikurejským, tedy víceméně egoisticky hédonistickým pojetím morálky s tendencí jednotlivce následovat slast a vyhýbat se strasti. Nadosobní charakter utilitarismu, tedy ten aspekt utilitarismu, který je schopen transcendovat tuto egoisticky hédonistickou tendenci je tím, čím se bakalářská práce primárně zabývá. Schopnost utilitarismu do určité míry překonat subjektivní pohled na svět, ale především také na lidskou společnost, a zaujmout vůči němu objektivní postoj, je jádrem argumentu, který následně může sloužit pro překonání negativního vlivu egoismu na motivaci morálního jednání u jednotlivce. Klíčová slova Etika, egoismus,...
|
|
|
Tělesný svět v systému předzjednané harmonie
Kožíšek, Jakub ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
V práci se budu zaobírat Leibnizovou koncepcí materiálního světa v systému předzjednané harmonie. V Leibnizově filosofii existují těla a tělesa minimálně na dvou různých úrovních reality. Jednak je můžeme chápat jako agregáty jednoduchých, nerozlehlých substancí - monád, jednak na úrovni jevové, totiž jako dobře založené fenomény, které jsou jen jakýmisi reprezentacemi monád. Cílem jest prozkoumat, jaký je mezi těmito dvěma polohami chápání tělesného světa vztah.
|
|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.