|
| |
|
|
Jazykový kontakt: vliv češtiny na romštinu
Kubaník, Pavel ; Červenka, Jan (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aktuálním jazykovým kontaktem češtiny a romštiny, konkrétně pak vlivem češtiny na romštinu. Kontakt zmíněných jazyků netrvá o mnoho déle než šest desítek let. Samotný jazykový vliv češtiny na romštinu tedy není tak masivní jako vlivy předchozích kontaktních jazyků severocentrálního dialektu - maďarštiny a slovenštiny. Práce se opírá o analýzu dvou nahraných rozhovorů mezi autorem této práce a rodilou mluvčí daného dialektu, která patří ke druhé generaci Romů narozených již v českých zemích. Mluvčí tedy má pouze omezený nebo žádný kontakt s předchozím kontaktním jazykem. V úvodu tato práce shrnuje základní sociolingvistické faktory související s kontaktní situací a to jak obecně, tak v konkrétním případu respondentky. Stěžejním bodem práce je popis hranice mezi adaptovanou lexikální výpůjčkou a (ne-adaptovanými) jedno- a víceslovnými úseky češtiny v romském textu. Jednotlivé oddíly se zabývají gramatickými slovy, diskurzivními markery, "institucionálními" / "kulturními" přejímkami, jazykovou alternací mezi větou a dovětkem (tag switching) a dalšími důvody jazykových alternací v rámci konkrétní promluvy.
|
|
|
Fonologický popis jihocentrální romské variety obce Veľký Krtíš
Ludlová, Nikola ; Červenka, Jan (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo podat základní fonologickou analýzu romské variety ze skupiny severních jihocentrálních dialektů, která dosud nebyla popsána ani z jiného hlediska. Jedná se o dialekt z lokality Veľký Krtíš, která leží v blízkosti slovensko-maďarských hranic ve jihovýchodní části Slovenska. Analýza se zabývá popisem fonologického inventáře, podává přehled zásadních vývojových změn od nejstarších dějin vývoje jazyka, podává i synchronní pohled na změny vyvolané dialektálním kontaktem v rámci dialektů romštiny, ale také ty vyvolané vlivem majoritních jazyků. Popisuje také změny realizací hlásek. Jednotlivé jevy jsou výběrově komparovány s daty z jiných variet.
|
|
|
Gramatický náčrt romského dialektu maďarské obce Versend
Bodnárová, Zuzana ; Beníšek, Michael (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Jádrem diplomové práce je gramatický náčrt zanikající a izolované jihocentrální romské variety jihomaďarské obce Versend, která je přechodným dialektem mezi vendskou a ne-vendskou - tzv. rumungro - podskupinou jihocentrální romštiny. Práce je rozdělena na čtyři části. První část se zabývá fonologií a morfofonologií a zahrnuje popis inventáře fonémů, adaptace a kvantity vokálů a různých hláskových změn. Druhá část je věnována morfologii a zahrnuje popis flexe a derivace substantiv, adjektiv a sloves. Třetí část se zabývá základními a komplexními syntaktickými konstrukcemi a základním slovosledem. Čtvrtou, poslední část tvoří stručná analýza slovní zásoby veršendské romštiny; je zaměřena na diachronní vrstvy lexikálních přejímek - hlavně z jihoslovanských jazyků - a na lexikální analýzu vybraných sémantických oblastí. Součástí práce je také krátký popis současné sociolingvistické situace veršendské romštiny a slovník veršendské romštiny v překladu do maďarštiny a češtiny. Jazyková data vycházejí jak z nahrávek spontánních narativů, tak z elicitace za použití standardních dialektologických dotazníků.
|
|
|
Futurum a perfektivní prézens ve slovanských jazycích
Zíková, Magdalena ; Starý, Zdeněk (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Diplomová práce Futurum a perfektivní prézens ve slovanských jazycích se zabývá základními gramatickými prostredky futurální reference ve slovanských jazycích. Kritériem výberu analyzovaných prostredku byla jejich ustálenost ve funkci futurálních markeru v ceštine. Práce se tak soustredí na tri plne gramatikalizované futurální tvary: opisné (analytické, inchoativní) futurum (budu varit), perfektivní prézens (uvarím) a syntetické futurum (pujdu). Každý z uvedených prostredku je podroben konceptuální a typologické analýze a slouží jako nástroj jemnejší areálové klasifikace slovanských jazyku. Nejvetší pozornost je venována casové referenci perfektivního prézentu. Vlastní kategorizaci casových významu predchází výklad základních aspektologických pojmu a témat a jsou predstaveny klícové interpretace slovanského aspektu. Mezijazykové srovnání funkcí prostredkovaných perfektivním prézentem ukazuje, že zdaleka nejširším spektrem významu disponuje perfektivní prézens práve v ceštine.
|
|
|
"Jazyk" a "norma": příspěvek k analýze vztahu dvou lingvistických pojmů
Januška, Jiří ; Elšík, Viktor (oponent) ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se snaží přispět k osvětlení vztahu dvou lingvistických pojmů: langue a norma. Stranou zůstává pojem normy, jak je traktován v rámci teorie spisovného jazyka; cílem této práce je lépe porozumět, co to znamená, když lingvisté vztahují obecně pojem normy k jazyku (langue). Podkladem k tomu je přehled koncepcí vztahu langue-norma u několika lingvistů 20. století: F. de Saussura, některých autorů z okruhu Pražské školy, L. Hjelmsleva, T. Milewského, E. Coseria a E. Itkonena. Po historickém přehledu následuje "typologie" prezentovaných koncepcí a shrnutí některých aspektů vztahu langue-norma, jak se objevily v literatuře.
|
|
|
Situace romštiny v České republice
Kubaník, Pavel ; Elšík, Viktor (oponent) ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na současnou jazykovou situaci severocentrálních dialektů romštiny v ČR. Shrnuje některá zjištění ze sociolingvistických výzkumů jazykové situace romštiny, které prováděl Seminář romistiky FF UK v letech 2007-2009. Tyto informace rozšiřuje o nové analýzy a úvahy a zařazuje je do kontextu poválečných dějin Romů a romštiny v českých zemích a do souvislostí zformulovaných v dosavadních podobně zaměřených výzkumech. První část práce podává stručný úvod do poválečných dějin Romů, druhá část je věnována vývoji jazykové situace romštiny od roku 1945, třetí část shrnuje různé odhady počtu mluvčích romštiny v ČR. Další části práce jsou věnovány podrobnému popisu metodologie, která byla použita v rámci výše uvedených sociolingvistických výzkumů pro zjištění současné úrovně kompetence v romštině mezi dětmi na prvním a druhém stupni základních škol. Následuje analýza zjištěných dat s ohledem na limity popsané metody a na různé korelace, které by mohly ozřejmit jazykovou situaci romštiny v současnosti. Výsledky sociolingvistických výzkumů ukazují, že v nejmladší generaci Romů je asi jedna třetina lidí s aktivní znalostí romštiny. Vzhledem ke změnám, kterými Romové a romská kultura prošli v poválečném období zejména v české části bývalého Československa, se tento odhad jeví jako překvapivě vysoký....
|
|
|
Conditional clauses in Central Romani
Vránová, Eliška ; Beníšek, Michael (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Jádrem této diplomové práce je analýza struktury a funkce kondiciálních klauzí v centrální romštině, tj. v tradičním jazykovém kódu sedentárních Romů v České republice a na území bývalé uherské monarchie. Analýza kondiciálních klauzí je zaměřena na formální aspekty jejich struktury, zejména typy užívaných subordinátorů nebo temporálně-aspektuální morfologii slovesa, a také na jejich funkci, obzvláště sémantickou roli klauzí. Data jsou prezentována obzvláště v onomaziologické perspektivě, tj. jsou zkoumány formy užívané mluvčími ke kódování určitých významů. Práce si všímá i dialektologických rozdílů mezi zkoumanými varietami centrální romštiny.
|
|
| |
|
|
The basic traits of culture and language of Sinti Roma: case study
Berkyová, Renata ; Červenka, Jan (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Je patrné, že prostredie, čas a ďalšie faktory mali výrazný dopad na to, v akom štádiu je súčasný stav používania sintštiny a uchovávania špecifických tradícií a zvykov. V dobe, keď sa zakladatelia rodiny usadili v lokalite, to znamená zhruba v štyriciatych rokoch minulého storočia, bola jazyková situácia v rodine na vysokej úrovni, sintština sa užívala každodenne. Na živosť jazyka mal pozitívny vplyv hlavne kočovný spôsob života, vďaka ktorému rodina nikdy nemala dostatok času sa asimilovať a plne osvojovať cudzí jazyk. Skutočnosť, že sintštinou dnes nehovorí plynule ani jeden člen rodiny žijúci v skúmanej lokalite, ovplyvňovali faktory, ktoré sa vzájomne prelínajú a je len ťažké odhadnúť, ktorý z nich mal na stratu spôsobilosti najväčší negatívny dopad. Zásadným zlomom v rodine bolo bezpochyby jej usadenie. Rodina, ktorá po celé generácie kočovala, 53 bola zrazu usadená na jednom mieste a nútená sa uživiť. Poľahčujúcou okolnosťou však bolo, že otec rodiny, Albert, sa podľa dostupných materiálov v lokalite narodil a počas kočovania sa tu niekoľkokrát s rodinou na pár dní zastavil. Po usadení museli čeliť novým situáciám, pri ktorých iná možnosť, než sa prispôbiť, príliš nebola. V dedine sa usadili v šeregu, v osade medzi slovenskými Rómami. A samozrejme prichádzali do styku omnoho častejšie s gádžami. Bolo...
|
host ::
RSS.