|
| |
|
|
Sluneční fotosféra pod eruptivním filamentem
Wollmann, Jiří ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Zemanová, Alena (oponent)
Filamenty jsou podlouhlé struktury plazmatu ve sluneční atmosféře udržované magnetickým polem. Tato práce se zabývá studiem fotosféry v okolí eruptivního filamentu, tedy filamentu, který se náhle rozpadl. Studovaný filament se nacházel 21. října 2010 v heliografické šířce přibližně 25 stupňů severně v oblasti centrálního meridiánu. K dispozici byla měření vektoru rychlosti plazmatu s časovou ka- dencí šest hodin, snímky v čáře Hα s kadencí jedné minuty a měření podélné složky magnetického pole s kadencí 45 s. Z Hα pozorování byl nejprve studován průběh vývoje filamentu, nástup aktivační fáze a následná eruptivní fáze. Dále byly využívány a vzájemně porovnávány šestihodinové průměry. Rychlostní pole bylo použito ke zkoumání proudění plazmatu ve vztahu k vývoji filamentu. Bylo zjištěno, že v okolí filamentu je před aktivační fázi patrný značný nárůst kon- vergentního proudění k ose filamentu, které po jeho rozpadu mizí. Z magneto- gramů byla pomocí potenciálové aproximace určena konfigurace magnetického pole v okolí filamentu nad fotosférou, jehož vývoj byl také studován. 1
|
|
|
Multi-wavelength study of white-light flares
Mravcová, Lucia ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Zemanová, Alena (oponent)
Slunečnı́ erupce jsou častým a výrazným projevem slunečnı́ aktivity. Jsou pozorovatelné napřı́č celým elektromagnetickým spektrem. Pozorujeme-li široko-pásmovou emisi ve viditelném kontinuu, pak mluvı́me o bı́lých erupcı́ch. Původ vzniku bı́lých erupcı́ch nenı́ doposud úplně znám. Detekovali jsme 24 bı́lých erupcı́ v pozorovánı́ch z přı́stroje SDO/HMI, která jsme analyzovali použitı́m pozorovánı́ z SDO/AIA na vlnových délkách 1 700 ̊A a 304 ̊A a pozorovánı́ v čáře Hα ze sı́tě GONG. Z našı́ práce plyne, že emise na vlnové délce 1 700 ̊A je podobná emisi v bı́lém světle, ale začı́ná dřı́ve. Pozice zjasněnı́ v 1 700 ̊A jsou podobné pozicı́m zjasněnı́ bı́lých erupcı́ a jsou s nimi spojené vlákny viditelnými na vlnové délce 304 ̊A a v čáře Hα. Dále jsme studovali typický čas útlumu bı́lých erupcı́. Pro většinu bodů bı́lé erupce je typický čas útlumu v rozsahu 2 - 3 min. 1
|
|
|
Flare stars
Kára, Jan ; Wolf, Marek (vedoucí práce) ; Švanda, Michal (oponent)
Práce se zabývá studiem flare hvězd, což je skupina hvězd u kterých se pozorují náhlá zjasnění. Práce se zaměřuje na hvězdu GJ 3236, která je zákrytovou dvojhvězdou malé hmotnosti a na které byly pozorovány četné záblesky. Pro analýzu systému byla použita spektroskopická a fotometrická data, které byla pořízena na různých observatořích. Parametry dvojhvězdného systému byly určeny analýzou spektroskopických a fotometrických dat programem PHOEBE. Celkem bylo ve fotometrických datech zaznamenáno 241 záblesků a pro 190 záblesků, jejichž světelná křivka nebyla ovlivněna zákryty, byla odhadnuta uvolněná energie. Soubor záblesků byl použit ke studiu hvězdné aktivity dvojhvězdy. Rozdělení energií pozorovaných záblesků je podobné jako v případě záblesků pozorovaných na jiných flare hvězdách nebo také na Slunci. To nasvědčuje tomu, že mechanismus záblesků je pro tyto hvězdy shodný.
|
|
|
Helioseismic inversions of plasma flows and sound-speed perturbations
Korda, David ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Komm, Rudolf (oponent) ; Roth, Markus (oponent)
Lokální helioseismologie je souborem metod, které studují šíření vln nitrem Slunce. Ve vlastnostech těchto vln jsou zakódované parametry plazmatu v oblastech, kudy se dané vlny šíří. Lokální helioseismologie je nástroj, který nám dovoluje rozkódovat tyto parametry. Principiální metoda lokální helioseismologie použitá v této disertační práci se nazývá metoda time-distance. Metoda time-distance je založena na měření cestovních časů vln. Cestovní časy jsou zvláště citlivé na proudění plasmatu a poruchy rychlosti zvuku. Právě na tyto veličiny se zaměřujeme. v disertační práci využíváme metodu inverzního modelování zvanou Subtractive Optimally Localised Averaging s regularizací přeslechů. Tato metoda byla upravena tak, aby bylo do výpočtů možné současně zahrnout jak vektor proudění plasmatu, tak poruchy rychlosti zvuku. Nedílnou součástí tohoto rozšíření je zahrnutí tzv. rozdílových a středních průměrovacích geometrií. Pro lepší lokalizaci našich modelů využíváme kombinaci tzv. hřebenových a fázově rychlostních filtrů. Kombinovaná inverze poskytuje uživateli více informací o výsledcích inverzního modelu. Zejména pak kontrolu nad přeslechy. Tato modifikovaná metodologie byla důkladně testována. Hlavní výsledky mohou být shrnuty v pěti bodech. Za prvé, inverze poruch rychlosti zvuku je znehodnocená přeslechy,...
|
|
|
Helioseismic inversions of plasma flows and sound-speed perturbations
Korda, David ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Komm, Rudolf (oponent) ; Roth, Markus (oponent)
Lokální helioseismologie je souborem metod, které studují šíření vln nitrem Slunce. Ve vlastnostech těchto vln jsou zakódované parametry plazmatu v oblastech, kudy se dané vlny šíří. Lokální helioseismologie je nástroj, který nám dovoluje rozkódovat tyto parametry. Principiální metoda lokální helioseismologie použitá v této disertační práci se nazývá metoda time-distance. Metoda time-distance je založena na měření cestovních časů vln. Cestovní časy jsou zvláště citlivé na proudění plasmatu a poruchy rychlosti zvuku. Právě na tyto veličiny se zaměřujeme. v disertační práci využíváme metodu inverzního modelování zvanou Subtractive Optimally Localised Averaging s regularizací přeslechů. Tato metoda byla upravena tak, aby bylo do výpočtů možné současně zahrnout jak vektor proudění plasmatu, tak poruchy rychlosti zvuku. Nedílnou součástí tohoto rozšíření je zahrnutí tzv. rozdílových a středních průměrovacích geometrií. Pro lepší lokalizaci našich modelů využíváme kombinaci tzv. hřebenových a fázově rychlostních filtrů. Kombinovaná inverze poskytuje uživateli více informací o výsledcích inverzního modelu. Zejména pak kontrolu nad přeslechy. Tato modifikovaná metodologie byla důkladně testována. Hlavní výsledky mohou být shrnuty v pěti bodech. Za prvé, inverze poruch rychlosti zvuku je znehodnocená přeslechy,...
|
|
|
Sluneční fotosféra pod eruptivním filamentem
Wollmann, Jiří ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Zemanová, Alena (oponent)
Filamenty jsou podlouhlé struktury plazmatu ve sluneční atmosféře udržované magnetickým polem. Tato práce se zabývá studiem fotosféry v okolí eruptivního filamentu, tedy filamentu, který se náhle rozpadl. Studovaný filament se nacházel 21. října 2010 v heliografické šířce přibližně 25 stupňů severně v oblasti centrálního meridiánu. K dispozici byla měření vektoru rychlosti plazmatu s časovou ka- dencí šest hodin, snímky v čáře Hα s kadencí jedné minuty a měření podélné složky magnetického pole s kadencí 45 s. Z Hα pozorování byl nejprve studován průběh vývoje filamentu, nástup aktivační fáze a následná eruptivní fáze. Dále byly využívány a vzájemně porovnávány šestihodinové průměry. Rychlostní pole bylo použito ke zkoumání proudění plazmatu ve vztahu k vývoji filamentu. Bylo zjištěno, že v okolí filamentu je před aktivační fázi patrný značný nárůst kon- vergentního proudění k ose filamentu, které po jeho rozpadu mizí. Z magneto- gramů byla pomocí potenciálové aproximace určena konfigurace magnetického pole v okolí filamentu nad fotosférou, jehož vývoj byl také studován. 1
|
|
|
Effects of solar activity in power-distribution grids
Výbošťoková, Tatiana ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Hejda, Pavel (oponent)
Eruptívne udalosti na Slnku majú bezprostredný vplyv na okolie Zeme. Pro- stredníctvom indukcie elektrických prúdov postihujú pozemskú infraštruktúru ako sú rozvodné siete silovej elektriny. Inšpirovaný nedávnymi štúdiami sme sa rozhodli vyšetrovať koreláciu medzi poruchami nahlásenými na českej rozvodnej sieti a geomagnetickou aktivitou reprezentovanou K indexom. Zistili sme, že v prípade datasetov, ktoré odpovedajú poruchám nahláseným na vedeniach s vysokým a veľmi vysokým napätím a pre elektrické rozvodne, je zvýšený počet porúch v období zvýšenej geomagnetickej aktivity oproti obdobiu so zníženou geomagnetickou aktivitou štatisticky významný. Zistené indikácie ukazujú, že poruchy sú výraznejšie krátko po maximách než krátko pred maxi- mom aktivity. Naše výsledky poukazujú na vplyv geomagneticky indukovaných prúdov na zariadenia rozvodnej siete dokonca aj v krajinách strednej zemepisnej šírky. Aby tieto zistenia mohli byť potvrdené, bolo by potrebné sa pozrieť aj na modelovanie geomagneticky indukovaných prúdov. Druhá časť mojej diplomovej práce zahŕňa modelovanie geoelektrického poľa s využitím minútových meraní geomagnetického poľa dostupných z databáze In- termagnet. Tento model sme aplikovali na dlhodobé merania geomagnetického poľa počas obdobia zvýšenej slnečnej aktivity (napríklad v dňoch, kedy...
|
|
|
Vírové pohyby v supergranulích
Grund, Lubomír ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Jurčák, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá vírove proudění ve slunečních supergranulích - a to v konkrétním souboru dat. Důraz je kladen na vztah mezi heliografickou šířkou a vorticitou v blízkosti středů supergranulí. Podle uznávané hypotézy je toto proudění ovlivněno Coriolisovou silou, proto se pokusíme rozhodnout zda-li naše data podporují tuto hypotézu. Tato práce dále potvrzuje řadu poznatků o supergranulích a ukazuje možné systematické chyby helioseismologických měření nebo analýzy dat.
|
|
|
Multi-wavelength study of white-light flares
Mravcová, Lucia ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Zemanová, Alena (oponent)
Slunečnı́ erupce jsou častým a výrazným projevem slunečnı́ aktivity. Jsou pozorovatelné napřı́č celým elektromagnetickým spektrem. Pozorujeme-li široko-pásmovou emisi ve viditelném kontinuu, pak mluvı́me o bı́lých erupcı́ch. Původ vzniku bı́lých erupcı́ch nenı́ doposud úplně znám. Detekovali jsme 24 bı́lých erupcı́ v pozorovánı́ch z přı́stroje SDO/HMI, která jsme analyzovali použitı́m pozorovánı́ z SDO/AIA na vlnových délkách 1 700 ̊A a 304 ̊A a pozorovánı́ v čáře Hα ze sı́tě GONG. Z našı́ práce plyne, že emise na vlnové délce 1 700 ̊A je podobná emisi v bı́lém světle, ale začı́ná dřı́ve. Pozice zjasněnı́ v 1 700 ̊A jsou podobné pozicı́m zjasněnı́ bı́lých erupcı́ a jsou s nimi spojené vlákny viditelnými na vlnové délce 304 ̊A a v čáře Hα. Dále jsme studovali typický čas útlumu bı́lých erupcı́. Pro většinu bodů bı́lé erupce je typický čas útlumu v rozsahu 2 - 3 min. 1
|
host ::
RSS.