Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sluneční fotosféra pod eruptivním filamentem
Wollmann, Jiří ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Zemanová, Alena (oponent)
Filamenty jsou podlouhlé struktury plazmatu ve sluneční atmosféře udržované magnetickým polem. Tato práce se zabývá studiem fotosféry v okolí eruptivního filamentu, tedy filamentu, který se náhle rozpadl. Studovaný filament se nacházel 21. října 2010 v heliografické šířce přibližně 25 stupňů severně v oblasti centrálního meridiánu. K dispozici byla měření vektoru rychlosti plazmatu s časovou ka- dencí šest hodin, snímky v čáře Hα s kadencí jedné minuty a měření podélné složky magnetického pole s kadencí 45 s. Z Hα pozorování byl nejprve studován průběh vývoje filamentu, nástup aktivační fáze a následná eruptivní fáze. Dále byly využívány a vzájemně porovnávány šestihodinové průměry. Rychlostní pole bylo použito ke zkoumání proudění plazmatu ve vztahu k vývoji filamentu. Bylo zjištěno, že v okolí filamentu je před aktivační fázi patrný značný nárůst kon- vergentního proudění k ose filamentu, které po jeho rozpadu mizí. Z magneto- gramů byla pomocí potenciálové aproximace určena konfigurace magnetického pole v okolí filamentu nad fotosférou, jehož vývoj byl také studován. 1
Spektrální analýza erupcí na AD Leo
Wollmann, Jiří ; Heinzel, Petr (vedoucí práce) ; Korčáková, Daniela (oponent)
Sluneční erupce je proces, při kterém se uvolní magnetická energie uložená ve sluneční koróně díky magnetické rekonexi. Podobná aktivita byla pozorována i na jiných hvězdách a označuje se jako hvězdné erupce. Nejčastěji k nim dochází na hvězdách typu K a M, které mívají silné a rozsáhlé magnetické pole. V průběhu většiny erupcí na hvězdách typu M vykazují některé spektrální čáry asymetrie profilu se zesílenou červenou částí. Původ těchto asymetrií není zcela objasněn. Cílem této práce je analyzovat spektra hvězdy typu dMe AD Leo, na které dochází k častým erupcím, a modelovat efekt erupčních smyček na tvar čáry Hα v analogii s erupčními smyčkami na Slunci. Světelné křivky vybraných spektrálních čar vykazují v průběhu erupce prudký nárůst a postupný pokles. Světelné křivky kontinuí v okolí vybraných čar vykazují výrazný nárůst v modré oblasti spektra a malý nárůst v červené oblasti. Pomocí modelu přenosu záření erupčních smyček jsme simulovali čáru Hα se silně zesíleným červeným křídlem. 1
Sluneční fotosféra pod eruptivním filamentem
Wollmann, Jiří ; Švanda, Michal (vedoucí práce) ; Zemanová, Alena (oponent)
Filamenty jsou podlouhlé struktury plazmatu ve sluneční atmosféře udržované magnetickým polem. Tato práce se zabývá studiem fotosféry v okolí eruptivního filamentu, tedy filamentu, který se náhle rozpadl. Studovaný filament se nacházel 21. října 2010 v heliografické šířce přibližně 25 stupňů severně v oblasti centrálního meridiánu. K dispozici byla měření vektoru rychlosti plazmatu s časovou ka- dencí šest hodin, snímky v čáře Hα s kadencí jedné minuty a měření podélné složky magnetického pole s kadencí 45 s. Z Hα pozorování byl nejprve studován průběh vývoje filamentu, nástup aktivační fáze a následná eruptivní fáze. Dále byly využívány a vzájemně porovnávány šestihodinové průměry. Rychlostní pole bylo použito ke zkoumání proudění plazmatu ve vztahu k vývoji filamentu. Bylo zjištěno, že v okolí filamentu je před aktivační fázi patrný značný nárůst kon- vergentního proudění k ose filamentu, které po jeho rozpadu mizí. Z magneto- gramů byla pomocí potenciálové aproximace určena konfigurace magnetického pole v okolí filamentu nad fotosférou, jehož vývoj byl také studován. 1

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.