|
|
Otázky trestní odpovědnosti právnických osob
Pudilová, Anežka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vybraným otázkám trestní odpovědnosti právnických osob. Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012. Česká republika přijetím odpovídající právní úpravy nejen dostála svým mezinárodním závazkům, ale zároveň zareagovala na skutečnost, že se právnické osoby stávají nástroji k páchání závažných druhů a forem kriminality. Cílem předkládané diplomové práce je rozbor podmínek trestní odpovědnosti právnických osob ve vzájemných souvislostech, s přihlédnutím ke kladům a záporům účinné právní úpravy. Předpokladem pro předložení uceleného rozboru tohoto specifického úseku právní úpravy zákona o trestní odpovědnosti právnických osob bylo studium obecných otázek deliktní odpovědnosti právnických osob. Text diplomové práce je rozčleněn do tří hlavních částí, které jsou dále tvořeny kapitolami, jejich oddíly a pododdíly. První část se zaměřuje na teoretické otázky trestní odpovědnosti právnických osob, mezi které spadají koncepce deliktní odpovědnosti právnických osob a argumenty pro a proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Druhá část diplomové práce sleduje cestu k přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, zaměřuje se na předmět nové zákonné úpravy a na její vztah k jiným právním předpisům....
|
|
|
Korunní svědek a spolupracující obviněný
Mičánková, Pavla ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
RESUMÉ A KLÍČOVÁ SLOVA Smyslem této práce je analyzovat institut spolupracujícího obviněného v kontextu potlačování, odhalování a dokazování organizovaného zločinu. Problematiku představuji od historických východisek až po současnou právní úpravu243 a využití institutu v praxi. V neposlední řadě nabízím srovnání české právní úpravy s úpravou korunního svědka v USA, Velké Británii a na Slovensku. Tato práce byla vytvořena na základě podkladů dostupných z otevřených zdrojů - kriminologických analýz, strategických dokumentů vybraných států, výzkumných zpráv a analýz zpracovaných pro formulaci trestní politiky nebo pro mezinárodní organizace, monografií a článků autorů z vědeckých kruhů i z právní praxe. Vzhledem k velmi krátké době, která od zavedení institutu do českého právního řádu uplynula, nejsou dostupná spolehlivá a srovnatelná statistická data, dokumentující aplikaci institutu v praxi. Z tohoto důvodu jsem podpořila své argumenty spíše odkazem na konkrétní kauzy, názory respektovaných autorit a dostupný výzkum týkající se tématu. Diplomová práce je rozčleněna do šesti kapitol. První kapitola se věnuje samotným pojmům korunního svědka a spolupracujícího obviněného, které jsou pro účely této práce používány promiscue. V kapitole druhé je stručně nastíněn historický vývoj využití spolupracujících osob, ze...
|
|
|
Otázky trestní odpovědnosti právnických osob
Rubešová, Jolana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Účelem této práce je se s ohledem na název zabývat vybranými otázkami trestní odpovědnosti právnických osob, která byla v České republice po mnohaletých diskuzích nově zavedena počínaje rokem 2012. Je vedena snahou o podání systematického a aktuálního pohledu na celou oblast, zejména na některé její nejrozporuplnější části. Text práce je koncepčně rozdělen na osm kapitol. První kapitolu tvoří stručný úvod. Druhá kapitola je zaměřena na historický vývoj institutu odpovědnosti právnických osob a kolektivní odpovědnosti od nejstarších dob (starověku) až po vývoj posledních desetiletí v Evropě. Není vynechán ani podrobný vývoj systému trestání právnických osob v angloamerickém systému práva. Třetí kapitola obsahuje stručný popis rozdílností v zahraničních úpravách evropských zemí a také rozlišení tří základních modelů úpravy trestní odpovědnosti právnických osob. Cílem čtvrté kapitoly je výklad základních trestněprávních pojmů (trestní odpovědnost, trestný čin) ve světle nové úpravy zavedené zákonem č. 418/2011 Sb., která jejich obsah v některých ohledech rozšiřuje a mění. Pátá kapitola se věnuje oblasti správního trestání právnických osob, která je úzce spojená s jejich trestněprávním sankcionováním. Obsahuje pohled na nedokonalou úpravu správních deliktů a ve své druhé části popisuje současný vztah...
|
|
|
Komerční sexuální zneužívání dětí
Kurečková, Zuzana ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Téma práce: Komerční sexuální zneužívání dětí Předmětem této práce je komerční sexuální zneužívání dětí, které představuje jednu z nejzávažnějších forem zneužívání dětí spočívající v použití dítěte pro sexuální účely výměnou za peníze nebo za odměnu v naturáliích mezi dítětem a zákazníkem nebo dítětem a prostředníkem, agentem a jinými, kdo na obchodu s dětmi za tímto účelem vydělávají. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola je věnována teoretickému úvodu do fenoménu komerčního sexuálního zneužívání dětí, vývoji jeho poznávání a současné situaci. Zmíněny jsou rovněž jeho kriminologické aspekty. Druhá kapitola se zabývá mezinárodněprávní úpravou ochrany dětí před komerčním sexuálním zneužíváním a věnuje pozornost dokumentům přijímaným na poli Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní organizace turismu, Rady Evropy a Evropské unie. Stěžejní část této práce se nachází ve třetí kapitole zaměřující se na trestněprávní ochranu dětí před komerčním sexuálním zneužíváním v České republice, kdy největší prostor je věnován analýze skutkových podstat vybraných trestných činů postihujících jednotlivé aspekty tohoto negativního jevu. Výklad je rozdělen podle forem jednání na obchod s dětmi, dětskou prostituci a dětskou pornografii a je obohacen o data a statistiky Policie...
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Sovák, Ondřej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
"Problémy trestního soudnictví nad mládeží" Rigorózní práce se věnuje problematice trestního soudnictví nad mládeží v České republice. Práce je rozdělena do třech částí. První část obsahuje historický pohled na trestání mladistvých a situaci před přijetím zákona č. 218/2003 Sb. Druhá část popisuje základní zásady trestního soudnictví nad mládeží, které jsou důležité pro pochopení smyslu zákona. Studium základních zásad může pomoci upozornit na sporné otázky, případně i pomoci při jejich řešení. Třetí část je rozdělena do čtyř kapitol podle jednotlivých vybraných institutů zákona. Podrobně je rozebrána problematika ochrany soukromí mladistvého, otázka změněné místní příslušnosti soudu pro mládež, odstoupení od trestního stíhání a institut vazby. Klíčová slova: trestní soudnictví nad mládeží mladiství základní zásady
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Malátková, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Předložená diplomová práce pojednává o problematice postavení poškozeného v českém trestním řízení a rozsahu jeho procesních práv. Smyslem práce je analyzovat platnou právní úpravu, jejím cílem pak poskytnout ucelený přehled o daném tématu a učinit návrhy na změny trestního řádu, které by posílily procesní postavení poškozeného. Práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž každá z nich se věnuje jinému aspektu účasti poškozeného v trestním řízení. První kapitola je věnována stručnému historickému vývoji právní úpravy postavení poškozeného v jednotlivých procesních předpisech a je proto členěna do pěti podkapitol. Dále je má pozornost zaměřena na vybrané novely současného trestního řádu s dopady na poškozeného. V druhé kapitole je objasněna zákonná definice pojmu poškozeného a vymezeny stěžejní právní výrazy v ní s přihlédnutím k judikatuře našich soudů a k poslední významné novelizaci trestního řádu. Pozornost je také namířena na rozlišení dvou kategorií poškozených a odlišení pojmu poškozeného od zákonného pojmu oběť trestného činu. Třetí kapitola je věnována vybraným procesním právům obou kategorií poškozených a je členěna do čtyř podkapitol. Po úvodní stručné klasifikaci procesních práv jsou nejprve podrobněji rozebrána některá z těch, která náleží všem...
|
|
|
Neúčinnost důkazu v trestním řízení
Děček, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Práce se zabývá otázkami účinnosti důkazů. Činí tak na základě analýzy pramenů práva různé právní síly a to jak tuzemských tak mezinárodních. Dále se těmito otázkami zabývá nejen pohledem teorie i praxe českého trestního procesu, ale i procesu dalších zemí. Blíže se pak věnuje pojetí neúčinného důkazu v české trestněprávní nauce. Za nejproblematičtější je považována otázka účinnosti důkazů získaných z důkazů neúčinných. Právní úprava to neřeší a judikatura stejně jako názory autorit teorie trestního práva jsou nejednotné. Úvahy de lege ferenda směřují k požadavku zdokonalení právní úpravy. Zejména se jedná o doplnění právní úpravy o generální klauzuli zakotvující podmínky neúčinnosti důkazů s demonstrativním výčtem jednotlivých případů podstatných vad vycházejících ze zákazů, které by byly uvedeny v rámci úpravy jednotlivých důkazních prostředků.
|
|
|
Problematika institutu vazby
Hlaváč, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Problematika institutu vazby Tato práce se zaměřuje na problematiku vazby v českém právním systému. Toto dilema patří do odvětví trestního práva, a je regulována trestním řádem. Vazba je jedním provizorní nástrojů trestního práva procesního. Vazba slouží k zajištění účasti obviněného v trestním řízení, jelikož obviněný se může vyhýbat trestnímu řízení. Je to zajišťovací projev donucovacího orgánu, čili subjektu činného v trestním řízení, na základě trestního řádu. Účelem vazby je chránit společnost nebo konkrétní jednotlivce před vážnými trestnými činy. Obviněný může být ve vazbě, pokud existuje důvodné podezření, že se pokusí uprchnout, ovlivňovat svědky, soudní znalce nebo spoluobviněné, nebo že bude pokračovat v páchání trestné činnosti. Podle těchto tří situací rozlišujeme tři typy vazby: útěkovou vazbu, koluzní vazbu, a vazbu předstižnou. Hlavním cílem této práce je osvětlit problémy, které se objevily v průběhu času k tématu vazby. Byly použity statistické údaje z institucí, které mají, co do činění v proceduře institutu vazby. Zejména Vězeňská služba České republiky, soudci, státní zástupci a advokáti. Při práci na této diplomové práci přišel v účinnost zákon č.. 459/2011. Tento zákon je jedna z nejvýznamnějších změn v postupu rozhodování o vazbě z procesního hlediska. Zvláště reaguje na...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Zaorálek, Ondřej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
-1- Abstrakt Cílem diplomové práce je analyzovat platnou právní úpravu postavení obhájce v trestním řízení, zhodnotit její dostatečnost, resp. nedostatečnost, případně poskytnout pohledy a návrhy ve smyslu de lege lata a de lege ferenda a podrobněji se zaměřit na některé dílčí aspekty, které s postavením obhájce v trestním řízení bezprostředně souvisejí. Kvalitní právní úprava postavení obhájce v trestním řízení, jeho procesních práv a povinností, je předpokladem dosažení účelu trestního řízení a odráží se v možnosti poskytovat obviněnému efektivní právní pomoc, a tak naplňovat ústavně garantované právo obviněného na obhajobu, resp. právo na spravedlivý proces. Obhájce jakožto činitel vyskytující se v trestním řízení sehrává významnou úlohu při prosazování práv a oprávněných zájmů obviněného. Obhájce zvládá problematiku právní argumentace, strategie obhajoby a taktiky obhajoby, lépe dovede artikulovat myšlenky, čerpá ze zkušeností nabytých v dřívějších případech, zatímco pro obviněného je jeho procesní pozice zcela nová a neznámá, v této situaci se mnohdy vyskytl poprvé v životě. Fundovaný obhájce vyvažuje a eliminuje faktickou nerovnost mezi obviněným coby právním laikem a profesionálními orgány činnými v trestním řízení. Obhajoba představuje specifickou agendu; jde o vysoce profesionální a kvalifikovanou...
|
|
|
Zahájení trestního stíhání
Jarolímková, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Shrnutí: Rigorózní práce je zaměřena na podrobné vyložení institutu zahájení trestního stíhání a pojmů s ním bezprostředně souvisejících. V první kapitole práce jsem vymezila právní úpravu přípravného řízení od Rakousko-Uherska až po současnost včetně vybraných novelizací účinného trestního řádu. V druhé kapitole jsem vymezila pojem přípravného řízení, jeho význam a druhy. Ve třetí kapitole jsem se již blíže věnovala úseku prověřování v trestním řízení před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání. Čtvrtá kapitola mapuje základní zásady trestního řízení se zaměřením na institut zahájení trestního stíhání. Těžištěm práce je pátá kapitola, kde se podrobně věnuji institutu zahájení trestního stíhání, jeho účinků, formě a významu v trestním řízení. Vymezuji podstatné náležitosti usnesení o zahájení trestního stíhání. Šestá kapitola přináší praktické příklady vyhotovených usnesení o zahájení trestního stíhání, které v sobě měly zásadní vadu či vady, pro které musely být zrušeny. Celá kapitola je shrnuta statistikou zrušených usnesení. V sedmé kapitole jsou rozebrány odlišnosti zahájení trestního stíhání ve standardním přípravném řízení a ve zvláštních druzích trestního řízení. V osmé kapitole je provedena komparace současné právní úpravy institutu zahájení trestního stíhání s navrhovaným zněním v...
|
host ::
RSS.