|
|
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v kontextu české architektury
Fifernová, Karolína ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Studentka zpracovává monografii Plečnikova kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Královských Vinohradech. Dodržuje logickou strukturu monografické studie, tedy píše stručné dějiny soutěže, vývoje Plečnikova projektu, stavby a změn po dokončení chrámu až po současnost. Zaměřuje se při tom více na dílčí témata dosud nedostatečně zpracovaná, především následující: Postavení a možnosti katolické církve jako stavebníka v mladé Československé republice a její vztah k moderní architektuře. Vývoj liturgického prostoru ve dvacátém století. Komparace Plečnikova pojetí sakrální architektury s přístupem srovnatelných klíčových osobností (např. Otto Bartning, Dominikus Böhm, Clemens Holzmeister, Rudolf Schwarz a Martin Weber). Plečnikova reflexe českého prostředí, tradice a soudobé české architektury. Komparace předmětu práce s Plečnikovými kostely ve Slovinsku a Vídni, a se soudobými novostavbami katolických chrámů a sborů nekatolických církví v Čechách. Součástí práce je obrazová dokumentace. Klíčová slova Josip Plečnik, moderní architektura, liturgický prostor, česká sakrální architektura, Mariánský sloup, oltářní menza
|
|
|
Dušan Samo Jurkovič v Novém Městě nad Metují
Ctiborová, Eliška ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Anotace: Předmětem diplomové práce je projekční činnost architekta Dušana Samo Jurkoviče pro Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína v Novém Městě nad Metují. V samostatné kapitole se nejprve představuje zámek v Novém Městě nad Metují v jeho stavebním vývoji a přibližuje urbanistický a kulturní kontext města v jednotlivých historických periodách. V dalších kapitolách se jednak exponuje osobnost Dušana Samo Jurkoviče a jeho dílo před přestavbou zámku v Novém Městě nad Metují, jednak postihuje zadání, jehož se Jurkovičovi v Novém Městě dostalo. Jádrem práce je pak důkladná analýza Jurkovičových intervencí do organismu novoměstského zámku. Jejich další interpretaci slouží samostatné zpracování Jurkovičových staveb v Pekle, výletní restaurace a turistické útulny. Shrnující závěrečná kapitola se věnuje zhodnocení novoměstského segmentu Jurkovičova díla, přehledu dalšího vývoje jeho architektonické tvorby a jeho působení v památkové péči. Klíčová slova: Dušan Samo Jurkovič; Nové Město nad Metují; Lidová architektura; Arts and Crafts; Secese; Moderní architektura
|
|
|
Obytné stavby z neomítaného cihelného zdiva z období první republiky v pražských čtvrtích Střešovice, Dejvice a Bubeneč
Pilařová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce tématem navazuje na výzkum v rámci Studentské památkové mise, který zjistil kromě jiného vyšší výskyt rodinných domů z neomítaného cihelného zdiva z 1. poloviny 20. století na území pražských čtvrtí Střešovice, Dejvice a Bubeneč a nápadný podíl výtvarných umělců mezi jejich stavebníky. Diplomantka vyjde ze soupisu těchto staveb a v jádrové kapitole práce je analyzuje včetně typologického zařazení a uvedení do souvislostí s okolní zástavbou. Tuto analýzu připraví vstupními kapitolami, v nichž nejprve exponuje ve stručném historickém přehledu cihlu jako stavební materiál, ukáže tradici výroby a využití cihel v pražské architektuře a poté se soustředí na problematiku cihly jako výrazového prostředku moderní architektury, opět v postupu od světového kontextu k podrobněji zpracované české a pražské architektuře. Analýzu jednotlivých staveb shrne v závěru, který se pokusí vysvětlit vstupní zjištění. Součástí práce bude obrazová příloha.
|
|
|
Feministická fotografie 70. a 80. let 20. století jako nástroj k politické a společenské změně
Šatalíková, Adéla ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bibliografická citace Feministická fotografie 70. a 80. let 20. století jako nástroj k politické a společenské změně : Bakalářská práce / Adéla Šatalíková; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D . -- Praha, 2021. -74 s. Anotace Bakalářská práce se bude zabývat feministickou fotografií 70. a 80. let 20. století, která sloužila jako nástroj k politickým a společenským změnám. Na začátku bude představena stručná historie feminismu. Tato část práce bude věnována také například důvodům, které vedly k tomu, že nebyly velké ženy umělkyně v historii umění a nerovnosti mužů a žen v historii. Po uvedení do historického kontextu se práce zaměří na zdůvodnění toho, proč právě médium fotografie je tím pravým nástrojem k politické a společenské změně a proč toto umělecké médium feministické umělkyně 70. a 80. let používaly. Následně se pozornost upřena na vybrané problémy, které jednotlivé feministické umělkyně tematizovaly. K nim patří například znásilnění a vůbec násilí na ženách, právo na rozhodování o svém těle a problematiku potratu, využití popkultury k boření stereotypů, autoportrét jako prostředek boje proti tradiční představě feminity, otázka výchovy dívek versus chlapců a také konflikt "bělošského" a "černošského" feminismu. Závěr práce souhrnně pojedná o praktických dopadech feministického umění na společnost....
|
|
|
Schubertova vila v pražské Liboci a fenomén chátrajících staveb Pohled památkové péče na neorenesanční vilovou architekturu
Uksová, Michaela ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem chátrání neorenesančních kulturních památek. Tento jev je demonstrován na osudu Schubertovy vily, která přestože patří na seznam národních kulturních památek, je ve velmi špatném stavu. Proč vila chátrá? Zapříčinila současný stav lidská lhostejnost, politické nebo sociální změny? První kapitola vilu představí v kontextu neorenesance. Popíše původní stav a zdůrazní její umělecké hodnoty. Druhá kapitola se zaměří na proměny památkové péče ve vztahu k vilové architektuře. Ve třetí kapitole budou zkoumány politické a sociální změny, které mohly mít na osud vily nepříznivý vliv. Čtvrtá kapitola zhodnotí současný stav. Rovněž se zaměří na otázku, zda je fenomén chátrání běžný i u dalších neorenesančních vil a proč. Klíčová slova Schubertova vila, neorenesanční vila, památková péče, ohrožené památky, chátrání
|
|
|
Rekonstrukce vitráží chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně po druhé světové válce
Bartoňová, Anna ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se bude věnovat poválečné rekonstrukci vitráží v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. Po představení chrámu sv. Bartoloměje bude následovat téma řešení opravy z pohledu teoretického - dobová kritéria, názory místních a faktory determinující rekonstrukci. Následovat bude praktické řešení - spolupráce kulturních institucí a osobností z místní farnosti (zejména bratří Kamarýtových) s uměleckými dílnami. Další část bude zaměřena na samotné moderní vitráže v bočních lodích chrámu sv. Bartoloměje, osud jejich vzniku, jejich popis, analýza a interpretace. Závěr práce bude věnován vedle shrnutí výsledků zkoumání také stručnému porovnání s jedním podobným případem poškození sakrální stavby v druhé světové válce a přístup k opravám a jeho výtvarné dotvoření.
|
|
|
Plakátová tvorba Jaroslava Sůry
Hornerová, Markéta ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá plakátovou tvorbou malíře, grafika a ilustrátora Jaroslava Sůry (1921-2011). Primárně vychází z autorovy pozůstalosti, čítající přes 150 plakátů a z dalších dohledaných návrhů, které jsou pro komplexní zpracování Sůrovy tvorby v této oblasti nezbytné. Práce chronologicky sleduje především realizované plakáty a je rozdělena do dvou kapitol. První z nich se věnuje studiu Jaroslava Sůry a počátkům jeho umělecké činnosti s ohledem na volnou tvorbu. Druhá, hlavní část, již představuje samotné plakáty. Je členěna do několika podkapitol s rozborem jednotlivých prací a jejich zařazením do kontextu soudobé užité tvorby.
|
|
| |
|
|
Vilová architektura v Praze na přelomu 19. a 20. století jako nový fenomén bydlení ve středoevropském kontextu.
Klingerová, Ester ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pražskými rodinnými vilami z konce 19. a začátku 20. století s přihlédnutím k evropskému kontextu. V této době se začal utvářet nový vztah k moderní architektuře. Všímá si projevů secese, moderny a využití lidových prvků v architektuře rodinných vil. První část práce se zabývá kompilací literárních zdrojů, která je teoretickým základem pro další kapitoly. Druhá část se věnuje prvním rodinným vilám, které byly postaveny na území dnešní Prahy. Práce přehledně pojednává o architektonické tvorbě čtyř architektů, z nichž někteří z nich byli i stavebníky. Ti si nechali na přelomu tísíciletí postavit nebo vyprojektovat rodinné domy, které nesou výše uvedené nové znaky. Práce pojednává zejména o rodinných vilách Jana Kotěry, Jana Kouly, Karla Vítězslava Maška a Dušana Samuela Jurkoviče. Práce si klade za cíl vytvořit představu o tom, jaký význam měl rodinný dům v počátcích moderní architektury, z jakých inspiračních zdrojů architekti vycházeli a kdo byli typičtí stavebníci.
|
|
|
Nepraví hrdinové. Odstraňování komunistických pomníků v Praze po roce 1989
Homutová, Ludmila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Nepravíhrdinové.Odstraňováníkomunistickýchsochporoce1989 Anotace: Tato diplomová práce se bude zabývat pomníky propagujícími ideologii komunismu, které byly těsně po Sametové revoluci a dále v 90. letech odstraněny či přemístěny ve snaze symbolicky odvrhnout právě skončivší režim. Nejprve nastíní historický kontext a na základě veřejných projevů politiků a dobových periodik popíše společenský diskurz týkající se, jak vztahu ke komunismu, tak představ, jak má vypadat režim nový. Posléze se bude věnovat teorii historické paměti, míst paměti a jejich proměně a přepisování. Rušení pomníků zatížených komunistickou ideologií následně srovná s ikonoklasmy, které provázely jiné revoluce. V ústřední části bude práce sledovat několik případů odstraněných pomníků - soch vůdců a hrdinů, ustavujících událostí, i arfefaktů - symbolů. Pokusí se postihnout za jakých okolností jednotlivé pomníky zmizely z veřejného prostoru a charakterizovat, jak přispěly tyto události i jejich samotné odtranění k formování historické paměti a to i v kontextu pomníků, které vznikly po roce 1989 a mají na dobu komunistické totality upomínat. Poukáže také na stále stojící pomníky, vzniklé v rozmezí 1948-1989, jež vzbuzují i v dnešní době diskuzi o svém osudu a zmíní, jakým způsobem se vyrovnávali a vyrovnávají s komunistickým pomníkovým...
|
host ::
RSS.