|
|
České společenské zpěvníky jako kulturní fenomén druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století: pohled na problematiku společenských zpěvníků na základě vytvořené počítačové databáze rozsáhlého souboru nově dostupných pramenů
Svobodová, Věra ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Podkladem této práce je katalog eských spole enských zp vník , který autorka zpracovala ve form po íta ové databáze pro odd lení etnomuzikologie Etnologického ústavu AV R. Na základ analýzy t chto zp vník a s p ihlédnutím k výsledk m p edchozích výzkum celé ady badatel (E. Meliš, B. Václavek, R. Smetana, M. O adlík, J. Plavec, V. Pletka, V. Karbusický, J. Kotek ad.) je podán nejprve výklad vzniku a rozvoje eského spole enského zp vu v první polovin 19. století, v etn charakteristiky jeho klí ových osobností (A. J. Puchmajer, J. J. Ryba, V. J. Tomášek, V. Hanka, F. M. Kníže, A. Jelen, J. K. Chmelenský, F. Škroup, F. L. elakovský, F. J. Vacek Kamenický, J. K. Tyl, V. J. Picek a K. Havlí ek Borovský) a publikací (mj. V nec ze zp v vlastenských, 1835-39, 1843-44). Následuje p ehled stoleté tradice fenoménu eských spole enských zp vník (1848-1948); zd razn n je zejména zakladatelský význam Spole enského zp vníku eského J. B. Pichla (1851) za pozd jší hudební spolupráce J. L. Zvona e (1863). V poslední kapitole se autorka podrobn zabývá principy po íta ového katalogu zp vník a také možnostmi jeho budoucího využití p i zpracování dalších zp vníkových okruh (školní, d lnické, folklorní zp vníky atd.). P ehledné shrnutí nejd ležit jších údaj z katalogu p edstavuje aktualizovaný soupis spole enských zp vník , p...
|
|
|
Sonda do problematiky nemanželských dětí v Čechách na základě průzkumu vybraných církevních matrik panství Kostelec nad Černými lesy z let 1785-1873
Bayerová, Vanda ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Téma nemanželských dětí a svobodných matek zajisté patří do zorného úhlu více skupin badatelů v humanitních vědních oborech. V prvé řadě historiků, archivářů, etnologů (kulturních a sociálních antropologů), sociologů, demografů nebo badatelů v gender history. Každý vědec by se jistě na tuto problematiku díval ze svého hlediska vystudovaného odborníka ve zvýše zmíněných vědách. Předkládaná rigorózní práce nebude výjimkou. Mojí snahou zde bylo skloubit pohled (historické) etnologie a historické demografie. Téma nemanželských dětí a svobodných matek je sice marginálním fenoménem v historii, přesto se alespoň k částečnému zpracování tématu rozhodlo více, hlavně zahraničních, autorů. V českém prostředí se setkáváme spíše s dílčími pracemi, např. výzkum matričních záznamů v jedné lokalitě, pohled na infanticidium z hlediska právního dopadu, pohled na situaci odložených dětí apod. V drtivé většině případů se jedná o články v odborných periodikách. I ve větších etnografických monografiích se setkáme se stranou či dvěmi na toto téma, někdy nás autor odbude odstavcem nebo se nezmíní vůbec. V obecných historických pracích toto téma také nebývá rozpracováno do většího rozsahu. Hlavní příčiny menšího zájmu badatelů o výzkum sexuálního chování našich předků, nemanželský a předmanželský sex, antikoncepční a abortivní...
|
|
|
Koncept ženy na pozadí společenských proměn přelomu 19. a 20. století
Košutová, Klára ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Tématem této práce je koncept role ženy, jeho složky a jejich proměny v českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Jeho rozdílné podoby, projevy a vliv jsem se pokusila sledovat prostřednictvím odrazu v dobovém ženském tisku. Za hlavní interpretační pramen jsem vybrala několik časopisů z let 1895-1905. Toto krátké období jsem zvolila proto, že i přes pokrokové cíle se zde zpočátku ještě značně projevovaly konzervativní tendence, které jsou charakteristické pro celé 19. století. To mi umožnilo postihnout různorodost názorových proudů, jejich střety a vzájemné prolínání. Na obsahové náplni časopisů i používané rétorice je možné sledovat přechod od přidržování se tradičních norem, s často nevědomým cílem nevybočit příliš z uznávaného společenského kánonu a dosáhnout tak alespoň některých dílčích výsledků, k aktivnějšímu podílení se na širších veřejných událostech. Z dostupných časopisů jsem se rozhodla pro 4 tituly. Jsou jimi časopisy: Ženské listy. Časopis k šíření vzdělanosti mezi paními a dívkami českoslovanským.,1 Ženský obzor. List pro život sociální, politiku a literaturu.,2 Ženský svět. List věnovaný zájmům českých paní a dívek.3 a Ženská revue. List pro otázku ženskou, éthickou, kulturní a sociální vůbec.
|
|
|
Židovské svatební obřady v Čechách a na Moravě v minulosti a přítomnosti
Veselská, Dana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Všechny obřady vztahující se k životnímu cyklu židovské populace mají hluboké biblické (starozákonní) kořeny. Ně ranného středověku upraveny pod tlakem okolní křesťanské majority, přesto sev některých obřadech projevuje jejich původ v oblasti předního Východu (zahanevěsty, nošení obřadního prstenu na ukazováku pravé ruky ženy, některé obřadzvyklosti s ochrannými podtexty). Vlivy majority nacházíme ve svatebních obřadech židovské minority v Čechách a na Moravě především v období uvolňování restriktivních zákonných norem ve 2. polovině 19. století. Tehdy můžeme ve větší míře pozorovat pronikání asimilačních vlivů např. ve volbě místa sňatku (doodehrávajícího se pouze ve výsostně židovském prostředí ghett a synagog) nebo vvětším důrazu na přizpůsobování se zvyklostem majoritních sekulárních kruhů (svatební kytice, pozvánky, oděv, památeční alba apod.). Nejvýznamněji a nejvíce se obě skupiny (majorita a minorita) ve svých svatebních obřadech prolnuly v období tzv. 1. českoslovens nosti tehdejší doby na svobodný projev vůle jedince se projevoval i v postupném odklonu židovských snoubeneckých párů od náboženských obřadůtakových směrem k prostým úředním aktům. V důsledku tragických událossvětové války a přístupu režimu vládnoucího od roku 1948 k židovské minoritě nejenže byl téměř dokonán odklon zbytků původní...
|
|
|
Mýtus P. Antonína Koniáše a jeho proměny
Beneš, Pavel ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
Pojem "mýtus" - chápaný ve smyslu falešných, iluzorních představ -je používán i v následující disertační práci, jež si klade za cíl zdokumentovat a analyzovat problematiku genese, vývoje a funkce mýtu, s nímž je česká veřejnost již více než dvě staletí konfrontována, mýtu spojeného s osobností českého jezuitského misionáře, P. Antonína Koniáše. Smyslem této práce přitom není shora uvedený mýtus bořit, ale jen vykládat. Koniášovský mýtus je jen jedním z mnoha mýtů a stereotypů, vytvořených českou společností v období novověku a je třeba ho vnímat jako jejich součást. Tento mýtus, podobně jako mnohé další, procházel během své existence řadou proměn a svou roli sehrál i v rámci aktivit, souvisejících s národně - emancipačním hnutím. V souvislosti s tím budeme sledovat, jak byl P. Koniáš českou společností v různých etapách jejího vývoje vnímán. Výslovně zde hovořím o "české společnosti", protože veškeré mé dosavadní výzkumy nasvědčují tomu, že do širšího povědomí českých Němců tento misionář nevstoupil, ač sám německy kázal i psal a rovněž tak nejstarší zmínky o něm jsou vedle latinských pramenů psané právě v německém jazyce. Zaměření disertační práce odpovídá i její struktura. Uvedená tematika je sledována na pozadí proměn české společnosti od doby baroka po současnost, přičemž hlavní pozornost je soustředěna...
|
|
|
Mýtus P. Antonína Koniáše a jeho proměny
Beneš, Pavel ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
Pojem "mýtus" - chápaný ve smyslu falešných, iluzorních představ -je používán i v následující disertační práci, jež si klade za cíl zdokumentovat a analyzovat problematiku genese, vývoje a funkce mýtu, s nímž je česká veřejnost již více než dvě staletí konfrontována, mýtu spojeného s osobností českého jezuitského misionáře, P. Antonína Koniáše. Smyslem této práce přitom není shora uvedený mýtus bořit, ale jen vykládat. Koniášovský mýtus je jen jedním z mnoha mýtů a stereotypů, vytvořených českou společností v období novověku a je třeba ho vnímat jako jejich součást. Tento mýtus, podobně jako mnohé další, procházel během své existence řadou proměn a svou roli sehrál i v rámci aktivit, souvisejících s národně - emancipačním hnutím. V souvislosti s tím budeme sledovat, jak byl P. Koniáš českou společností v různých etapách jejího vývoje vnímán. Výslovně zde hovořím o "české společnosti", protože veškeré mé dosavadní výzkumy nasvědčují tomu, že do širšího povědomí českých Němců tento misionář nevstoupil, ač sám německy kázal i psal a rovněž tak nejstarší zmínky o něm jsou vedle latinských pramenů psané právě v německém jazyce. Zaměření disertační práce odpovídá i její struktura. Uvedená tematika je sledována na pozadí proměn české společnosti od doby baroka po současnost, přičemž hlavní pozornost je soustředěna...
|
|
|
Venkovské město, kultura a etnografie
Jeníčková, Kateřina ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Eleonory a Marie Proskovych, uCitelek a etnografickych badatelek. Starsl Eleonora byla jednou z ureujicich osob prvnich let existence turnovskeho muzea, byla tvurkyni muzejnich sbirek lidoveho textilu a predevsim velkou znalkyni problematiky turnovskeho kroje. Mladsi Marie najeji etnografickou praci plynule a na urovni navazala a dala ji jiz skrze publikaeni Cinnost naznak vedecke fundovanosti. Zivotni drahy sester nebyly na svoji dobu nijak vyjimeene, ba prave naopak. Pochazely ze zrejme nepfilis bohate prazske mest'anske rodiny. Prosly vzdelanim, ktere jim bylo v dane dobe a ekonomickych a spoleeenskych podminkach dostupne. Obe se v mladem veku rozhodly pro uCitelskou drahu, ktere byly verne az do sveho penzionovanl. Protoze vsak kaMa z nich byla pfislusnici jine generace, odrazil se jejich vekovy odstup i na moznostech vzdelcini, ktereho mohly dosahnout. Eleonora zahajila svoji pedagogickou karieru jeste v Praze, ale zahy, v roce 1872, prichazi do Turnova, kde nejprve na obecne a pozdeji na mest'anske skole temer 40 let vyueovala rueni prace. Zapojila se do kulturniho a spoleeenskeho zivota Turnovska, kde, jako ve vetSine ceskych mest, byla v tomto smeru ureujici vlastenecka orientace, zamerujici se na propagaci myslenky cesstvl. Spolupracovala s muzeem, ktere se od sveho vzniku profilovalo rovnez...
|
|
|
Anna Regina Husová (1857-1945)
Tůmová, Marie ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se opírá o souhrn vědomostí, nabytých v průběhu několikaletého univerzitního studia, spolu se zkušenostmi z praxe. Výběr tématu podléhal jistým omezením, která vyplývají z kombinované formy studia, osobních schopností a svoji roli zde sehrály i socio-ekonomické faktory. Přesto jsem se snažila vybrat především téma dosud nezpracované, zajímavé, dostupné, užitečné a takové, které by umožňovalo propojení metodologických přístupů a využití nabytých vědomostí. Rozhodla jsem se zpracovat život a dílo Anny Reginy Husové (1857 - 1945), zajímavé ženy, která je na Písecku považována za národopisnou pracovnici. Pro výzkum jsem zvolila postup, který v sobě kombinoval prvky indukce a dedukce
|
|
|
Pečírkův Národní Kalendář a osobnosti jeho tvůrců
Slavíková, Šárka ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Kalendář představuje výrazný typ lidové literatury 19. století, určené pro velmi široký okruh čtenářů. Všeobecné neboli lidové kalendáře plnily zábavnou, informativní a vzdělávací funkci a přispívaly rovněž nemalou měrou ke kultivaci českého jazyka. Specifickým historickým pramenem jsou i kalendáře odborné, jež zasáhly a v různé míře ovlivnily vývoj takřka všech vědních oborů. Kalendářová literatura je právoplatnou součástí české národní kultury a v historickém vývoji sehrála svou významnou roli. Národní Kalendář, vycházející v letech 1858-1949, patřil mezi kalendáře určené pro širokou čtenářskou obec a po celou dobu byl knihou velmi oblíbenou, a to hlavně díky značnému úsilí rodiny Pečírkovy. Národní Kalendář splňoval všechny požadavky klasické kalendářové literatury - otiskoval velké množství kalendářových povídek, kratochvilných a humorných příběhů, poučných příspěvků, pravidelná kalendária a jiné pravidelné či nepravidelné typicky kalendářové rubriky a příspěvky. Národní Kalendář, zejména svým obsahem, patřil do běžné kalendářové produkce své doby. Výjimečný byl především tím, že byl sestavován a řízen celých bezmála sto let členy rodiny dr. Josefa Pečírky a po celou dobu si udržel stejnou úroveň a díky tomu i poměrně velkou oblibu mezi čtenáři. Klíčový význam pro podobu a úspěch Národního Kalendáře...
|
|
|
Pražská pověst v 2. polovině 19. století (na příkladu sběrů Popelky Biliánové)
Janeček, Petr ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Cílem rigorózní práce je analýza problematiky domácí orální narativní tradice na přelomu 19. a 20. století, se zaměřením na lokální pražské pověsti, jejich charakter, genezi a funkci. Případová studie sběrů vyšehradských a podskalských pověstí pražské spisovatelky Popelky Biliánové si klade za cíl nejen analyzovat lokální korpus dobově tradovaných folklorních látek, ale v širším smyslu představit i roli pověstí a zacházení s nimi v českém semiodborném diskurzu 2. poloviny 19. století. Základními prameny použitými v rigorózní práci jsou jednak vlastní rukopisy autorky, uložené v autorčině pozůstalosti, tak i komplet její literární tvorby tématicky se vztahující k problematice pražských pověstí. Sekundární literaturu pak představují sbírky pražských pověstí dalších autorů, pragensie a další relevantní teoretická literatura, převážně z oblasti folkloristiky, etnologie, literární vědy a historiografie. Po teoretickém úvodu sumarizujícím a konfrontujícím teoretické, metodologické a klasifikační přístupy k pověsti jako folklornímu žánru, následuje kritický přehled dosavadního studia problematiky. Sbírka pražských pověstí Popelky Biliánové je zařazena do genetického vztahu s ostatními sbírkami pražských pověstí a jsou charakterizováni její následovníci a pokračovatelé. Stručně je představena i osobnost a...
|
host ::
RSS.