| |
|
Kontaktování polovodičových čipů
Mareš, Petr ; Vaško, Cyril (oponent) ; Novotný, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá kontaktováním polovodičových čipů metodou wirebonding. Úvodní kapitoly se věnují technice propojování čipů s okolím a materiálům k tomu používaným. Značná část této práce je věnována simulaci drátkových spojů v programu Ansys. Simulace se zabývají zkoumáním termomechanického namáhání drátků a proudovou hustotou na kontaktovacích ploškách.Výsledky provedených simulací jsou zjišťovány se zaměřením na spolehlivost a zatižitelnost jednotlivých drátkových spojů. Součástí této práce je také praktické měření proudové zatižitelnosti drátkových spojení. V závěru práce bylo zkoumáno jak se změní proudová zatižitelnost drátků po aplikaci lepidla na kontakt.
|
| |
|
Programy pro výpočet nejistoty měření metodou Monte Carlo
Novotný, Marek ; Havlíková, Marie (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovováním nejistot nepřímých měření. Zaměřuje se pře-devším na generátory náhodných čísel v softwarech umožňujících výpočet nejistot mě-ření metodou Monte Carlo. Dále se zaměřuje na výpočet nejistot nepřímého měření, jak metodou Monte Carlo, tak i klasickou numerickou metodou. Praktická část práce pojed-nává o ověření náhodnosti generátorů čísel obsažených v různých softwarech. Dále se zabývá stanovením nejistot nepřímého měření proudu oběma výše zmiňovanými meto-dami a následným porovnáním a zhodnocením dosažených výsledků.
|
| |
|
Vyhodnocení vlivu tvaru otvorů clonek na výsledný tlak na dráze sekundárních elektronů v detektoru pomocí systému CAE
Novotný, Marek ; Špinka, Jiří (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou elektronové mikroskopie. Zkoumaným zařízením je environmentální rastrovací elektronový mikroskop (EREM), konkrétně scintilační detektor tohoto mikroskopu. Je zde řešen vliv profilu otvorů v clonkách na výsledný tlak a proudění plynu na dráze sekundárních elektronů u detektoru. Úvodní část práce seznamuje s mikroskopií obecně, se zaměřením na elektronovou mikroskopií. Z elektronové mikroskopie pak především rastrovacím mikroskopem, protože zkoumání probíhá právě na environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu. Další část pojednává o obecných principech dynamiky plynů, tak i o metodě konečných objemů. O konkrétním použitém softwaru a nastavení jednotlivých parametrů pro výpočet pojednává další část. Na začátku výpočtu je použito pět základních profilů otvorů v clonkách pro tlak 1000 Pa v komoře vzorku. Pro modelování jednotlivých tvarů je použit 3D parametrický modelář SolidWorks. Analýza proudění sekundárních elektronů detektorem je provedena za pomoci modulu Cosmos FloWorks. Z naměřených modelů je vybrán nejvíce vyhovující typ clonek. Další část práce se zabývá proměřením vybraného typu clonek pro více tlaků v komoře vzorku a to pro tlak 200, 400, 600, 800 a 1000 Pa. Výstupem tohoto zkoumání jsou jak modely tlaku a rychlosti proudění uvnitř detektoru, tak graficky zpracované hodnoty při použití jednotlivých clonek resp. jednoho druhu clonky při různých tlacích. Výrobní výkresy jednotlivých clonek, stejně jako vypočítané modely, jsou uvedeny v příloze práce.
|
|
Tvorba modulu Virtuální laboratoře
Volf, Lukáš ; Novotný, Marek (oponent) ; Vaško, Cyril (vedoucí práce)
Virtuální laboratoř je projekt, jehož cílem je vytvoření moderního výukového prostředku, který by měl pomoci studentům oboru mikroelektroniky, ale nejen jim, pochopit problematiku technologií povrchové montáže a pouzdření v elektronice Vlastní práce se zabývá rozborem jedné z podstatných součástí projektu, kterou je tvorba interaktivních animací usnadňujících pochopení dané problematiky. V práci jsou popsány dílčí technologické postupy a jejich následná aplikace do interaktivního multimediálního formátu.
|
|
Návrh elektrochemických senzorů s integrovaným potenciostatickým systémem
Uhlár, Martin ; Novotný, Marek (oponent) ; Adámek, Martin (vedoucí práce)
Výzkum využitelnosti elektrochemických senzorů v kombinaci s aplikačně definovanými elektronickými obvody je v současnosti velmi rychle se rozvíjející oblastí senzoriky. Snaha o vytvoření parametrově a vlastnostmi jedinečných zařízení je stále běžnější praxí v oblasti návrhu a realizace přístrojů založených na technologickém vývoji oboru mikroelektroniky. Zvyšování možností detekovatelnosti stále nižších koncentrací volných radikálů v roztoku (v našem případě těžkých kovů), rozšiřování efektivního odstupu výstupního signálu od šumu nebo měřících možnosti daného typu zařízení jsou vždy hlavními cíly při realizaci nového typu zařízení. Hlavním cílem diplomové práce je návrh designu senzoru, jeho realizace a provedení experimentálního měření s prototypem senzoru, založeným na technologii tlustých vrstev, pro zjištění, zda bylo dosaženo předpokládaného funkčního spojení senzoru a obvodu, a především zvýšena reprodukovatelnost výsledků měření. Inovace měřícího zařízení spočívá ve zlepšení výstupních vlastností pomocí integrace potenciostatu v obvodu ASIC (IMAM CHIP) a tím odstranění parazitních vlivů, které ovlivňují přesnost měření.
|
|
Moderní způsoby připojování čipů
Nešpor, Dušan ; Novotný, Marek (oponent) ; Szendiuch, Ivan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problémy pouzdření a připojování čipů. Základním zaměřením práce je stanovení velikostí mechanického pnutí mezi pouzdrem a substrátem, v závislosti na termodynamickém namáhání, pro různé materiály. Práce se skládá z modelování pomocí konečného počtu prvků v programu ANSYS a praktického pokusu s testovacími pouzdry. Cílem je nalézt soustavu materiálů a s minimálním mechanickým pnutím a tím maximalizovat spolehlivost daných součástek.
|
|
Využití laserových procesů při výrobě solárních článků
Grob, Filip ; Novotný, Marek (oponent) ; Hladík, Jiří (vedoucí práce)
V této práci jsme se zaměřili na použití daného laseru při výrobě solárních článků. V první části Bakalářské práce jsou obecně a teoreticky zpracovány poznatky v oboru fotovolaiky a aplikacích laserů. V druhé části práce, která je praktická, je zaznamenáno měření, pomocí nichž jsme chtěli ověřit použití laseru při selektivním dotování N+ vrstvy. Dále bylo provedeno ověření použitelnosti laseru při vytváření oblastí pro zanořené kontakty a pro proces izolace hrany solárního článku po oboustranné difúzi.
|