Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Symfonický dechový orchestr v reflexi české tvorby 2. poloviny 20. století
Blahunek, Václav ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Bajgar, Radek (oponent) ; Vičar, Jan (oponent) ; Hanzal, Miroslav (oponent)
Disertace reflektuje zvukové, dynamické a estetické vlastnosti symfonického dechového orchestru. První část je stručně zaměřena na historii dechové hudby v ČR a porovnává dobový i současný stav symfonického dechového prostředí u nás a v zahraničí. Na odhalení zvukově-estetických kvalit dechového orchestru se podíleli také čeští skladatelé, kteří v něm nalezli prostředek k přesvědčivé hudební výpovědi. Druhá kapitola přináší formální, kompoziční a interpretační analýzy reprezentativního vzorku šesti titulů české symfonické dechové literatury, jež vznikly ve druhé polovině 20. století. Těžištěm jsou díla od autorů působících ve Spojených státech amerických. Komplexní analýze je podrobena Aria, druhá věta Hudby pro Prahu 1968 od Karla Husy. Jednotlivá specifika instrumentace a interpretace jsou nahlížena z úhlu dirigenta a mají tedy úzký vztah jak k problematice metodiky práce s dechovým orchestrem tak k teorii interpretace. Práce je otevřená, směřuje do budoucnosti se záměrem podnítit aktivitu k fenoménu symfonická dechová hudba v rovině skladatelské a interpretační.
Tintinnabuli - Kompoziční styl Arvo Pärta
Hájek, Michal ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Svárovský, Leoš (oponent)
Arvo Pärt, estonský skladatel narozený v roce 1935, je velmi originální osobností na poli soudobé vážné hudby. Tato bakalářská práce je věnována jeho hudbě, především pak jeho osobité kompoziční metodě tintinnabuli. Ve svých 32 letech se Arvo Pärt zcela skladatelsky odmlčel a začal hledat naprosto novou komoziční cestu. Po osmi letech přišel s tímto naprosto novým stylem. První kapitola je biografická, pojednává o životě a díle Arvo Pärta. Druhá kapitola je zaměřena na tintinnabuli styl - popisuje zrození tohoto stylu a jeho základní kompoziční principy. Ve třetí kapitole jsou uvedeny příklady využití tintinnabuli stylu v jenotlivých konkrétních kompozicích. Každý příklad je okomentován a ilustrován notovou ukázkou v příloze. Práce obsahuje též citace myšlenek a životních postojů Arvo Pärta.
Instrumentační retuše v české orchestrální praxi.
Bubák, Jan ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Olivieri-Munroe, Charles (oponent)
Cílem této práce je vytvoření srozumitelného přehledu technik a metod retušování orchestrálních partitur na základě inventarizace postupů, které jsou uplatňovány . Tyto postupy jsou nejprve kategorizovány na technickém základě. Tím je též vymezen pojem toho, co lze rozumět pod pojmem "instrumentální retuš". Ostatní zásahy do partitury patří buď k retuším jiného druhu nebo již k adaptacím. Dále je analyzován způsob uplatňování retuší na konkrétních dílech na pozadí historického vývoje orchestrální hry. Pozornost je věnována široké paletě orchestrálního repertoáru od klasicismu po první polovinu 20.století. Zkoumaná oblast je omezena na českou orchestrální praxi. Z ní jsou analyzovány nejdůležitější díla repertoáru. Cílem je nalézt důvod, proč byla retuš zavedena a zda je nutné ji trvale užívat. Práce si klade za cíl zkoumat interpretační a estetické důvody, které vedly k uplatnění těchto retuší.
Rekonstrukce Bachových Markových pašijí
Jouza, Vojtěch ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Štryncl, Marek (oponent)
Ve své práci popisuji svůj postup při rekonstrukci Markových pašijí BWV 247 Johanna Sebastiana Bacha. Tuto rekonstrukci jsem realizoval v letech 2006 - 2007 a provedl jsem ji na koncertě komorního cyklu České filharmonie 3.dubna 2007 v Dvořákově síni pražského Rudolfina. V úvodních kapitolách se zmiňuji o vývoji pašijí před Bachem a o pašijích Bachových součastníků. Zamýšlím se také nad textem Markových pašijí v rámci ostatních pašijových kompozic J.S.Bacha. Zmiňuji se také o rekonstrukcích tohoto díla, které realizovali muzikologové a interpreti přede mnou.
L. Janáček: Svita z opery Příhody lišky Bystroušky
Klecker, Jakub ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Micka, Vít (oponent)
Diplomová práce přibližuje Janáčkovu SUITU z opery Příhody lišky Bystroušky z několika zajímavých hledisek. V prvních kapitolách se dočteme o vzniku celé opery. Z historického hlediska rozebereme suitu jako hudební formu, která se v každém příznačném období nějakým způsobem vyvíjela a měnila. Jádrem práce se stává rozbor skladby ve třech různých verzích ? Talichově, Jílkově a Mackerrasově, která společně s Jílkem ctí Janáčkův originál. Talich se naopak pustil do nové instrumentace, ze které se stává odlišná skladba. Rozdílnosti v partiturách spatřuji především v tématickém materiálu, obsazení orchestru, v notovém zápisu nebo také v tektonické, metrické, dynamické a tempové oblasti. Důležité plochy uvádím v několika názorných obrazových příkladech. Na závěr práce nabízím k porovnání tři hudební nahrávky, které se snažím způsobem hudebního kritika popsat.
Improvizace jako tvůrčí postup
Kučera, Jan ; Válek, Vladimír (vedoucí práce) ; Válek, Vladimír (vedoucí práce) ; Koutník, Tomáš (oponent) ; Svárovský, Leoš (oponent)
Tato práce mapuje historický vývoj fenoménu hudební improvizace, srovnává principy improvizace barokní a jazzové, zamýšlí se nad touto problematikou z hlediska pedagogického, dotýká se improvizačních postupů v nehudebních oborech a zmiňuje autorovy osobní zkušenosti a pohledy na hudbu vůbec.
Amatérské pěvecké sbory plzeňského kraje
Vorlíček, Marek ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Mátl, Lubomír (oponent)
Sborový zpěv, který má bezesporu v Čechách silnou tradici, se opět dostává ( alespoň v západních Čechách) do popředí zájmu hudbymilovné veřejnosti.Čím je tento zájem způsoben, co jej vyvolávalo v minulosti a jaké podmínky mu poskytuje současná společnost, to jsou hlavní témata následující práce. V jednotlivých kapitolách se budu snažit přiblížit činnost a repertoár jednotlivých sborů, jejich klady i zápory, nastínit problémy, které daný sbor nejvíce sužují. Na základě toho bych rád dospěl k obecně platnějším závěrům postihujícím alespoň zčásti problematiku sborového zpěvu Plzeňského kraje.
Symfonie Viktora Kalabise
Brauner, Tomáš ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje symfoniím Viktora Kalabise s detailním rozborem jeho II. symfonie. Práce je rozčleněna do těchto kapitol. První kapitola pojednává o životě Viktora Kalabise. Druhá kapitola zahrnuje úvod a průřez Kalabisovými symfoniemi. Třetí a čtvftá kapitola obsahuje rozbor II. symfonie.
Práce s amaterským a profesionálním sborem
Vasilek, Lukáš ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Chvála, Jiří (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Práce s amatérským a profesionálním sborem" přináší několik obecně-teoretických zamyšlení nad problematikou profese sbormistra. Autor při jejím psaní nečerpal z žádné existující literatury, ale vycházel pouze ze své vlastní sbormistrovské praxe v profesionálních i amatérských sborech (Pražský filharmonický sbor, operní sbor Národního divadla v Praze, Foerstrovo komorní pěvecké sdružení). Práce je uspořádána do čtyř tématických oddílů: Osobnost sbormistra, Výběr zpěváků, Hlasová výchova, Studium repertoáru.
Problematika interpretace tří vrcholných Mozartových symfonií se zaměřenám na Symfonii g moll, K.V.550
Štilec, Marek ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Olivieri-Munroe, Charles (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podrobnou analýzou vrcholných symfonií Wolfganga Amadea Mozarta s důrazem na Symfonii g moll. Pozornost je věnována přístupu dirigenta, interpretačnímu vypracování, instrumentačním odlišnostem, dynamice a dalším jevům. Velká pozornost je věnována i problematice tzv. autentické interpretace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.