|
|
Foraminifery a jejich potenciál pro paleoekologickou a biostratigrafickou interpretaci
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Kopecká, Jitka (oponent)
Práce se věnuje problematice systematického zařazení foraminifer a vývoji systematiky v čase. Následuje komplexní přehled biologie foraminifer, který pojednává o buněčné stavbě, potravě, růstu a rozmnožování foraminifer. Dále navazuje přehled morfologické charakteristiky schránky, která je nejdůležitějším systematickým znakem v paleontologii. Následuje část věnovaná ekologii foraminifer, kde jsou probrány základní ekologické aspekty a faktory. Na tento přehled navazuje praktická část, která je věnovaná předběžnému mikropaleontologickému výzkumu vrtu Hrušovany z JV části karpatské předhlubně v oblasti Centrální Paratethydy, jeho biostratigrafické a paleoekologické zpracování a interpretace. Zpracovaná foraminiferová společenstva umožnila interpretovat spodno bádenský věk (=langh). Klíčová slova: foraminifery, taxonomie, Centrální Paratethyda, langh, paleoekologie
|
|
|
Náučná stezka oborou Hvězda
Prajzlerová, Dominika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá charakteristikou pražské obory Hvězda. První část je kompilační práce shrnující poznatky o dané lokalitě a to popisem z hlediska geologického, biologického a historického. Je doplněna o vlastní fotografie pořízené v oboře a v depozitáři paleontologických sbírek Národního muzea. Text by měl sloužit především ostatní veřejnosti k doplnění informací k navrhované naučné stezce pro děti, které se věnuje závěr práce. Mnou navrhovaná naučná stezka slouží jako rozšíření stávající naučné stezky, která obsahuje dlouhé a složité texty, které nevyhovují zájmu dětí. K práci jsou přiložené návrhy dvou tabulí, jako ukázka celkové ideje stezky. Důraz je kladen především na grafické zpracování blízké dětem, stručnost a výstižnost textů doplněných o ilustrace a fotografie. Klíčová slova: naučná stezka, obora Hvězda, Praha, geologie
|
|
|
Jurský vápnitý nanoplanktón severních Čech
Martincová, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hrbek, Jan (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dosavadní znalosti o jurském vápnitém nanoplanktonu v souvislosti s oblastí severních Čech formou literární rešerše. Charakterizuje vápnitý nanoplankton z hlediska životního cyklu, ekologie a poukazuje na jeho značný význam pro biostratigrafii. Dále práce popisuje jurské sedimenty Českého masivu a vývoj společenstev vápnitého nanoplanktonu v juře. Součástí práce je shrnutí rozšíření jurského vápnitého nanoplanktonu v Evropě a vytvoření jeho přehledu formou tabulky. Dále práce naznačuje možnost využití vápnitého nanoplanktonu pro upřesnění biostratigrafie severních Čech.
|
|
|
Problematika hranice křídy a terciéru (K/T)
Pícha, Štěpán ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent)
Velká vymírání přitahují pozornost vědců již dlouhou dobu. Zvláště podrobně zkoumané je vymírání z hranice křída/terciér, které se odehrávalo před 65,9+-0,4 mil. let. Existuje nespočet teorií, které se snaží vysvětlit příčiny, které vedly k nejmladšímu z velké pětky vymírání v historii Země. Od roku 1980, kdy byla nalezena anomálie iridia ve vrstevním záznamu, se dostává do popředí teorie o mimozemské příčině vymírání, způsobené dopadem meteoritu nebo komety. Tuto teorii se podařilo částečně potvrdit nálezem dopadového kráteru v oblasti dnešního Mexického zálivu. Další zkoumání ovšem dokázalo, že tento kráter hranici dosti výrazně předchází. Pozornost se tedy upřela jiným směrem a snaze najít pozemskou příčinu vymírání. Hledání zavedlo vědce k dnešní Indii a k obrovským trapovým výlevům, které vytvořily Dekkanskou plošinu. Při zkoumání Dekkanských trapů se podařilo náhodou objevit další dopadový kráter, několikrát větší než je kráter v Mexickém zálivu. Tento objev odstartoval nanovo spor o hlavní příčinu vymírání z hranice křída/terciér. V mé práci jsou, na základě rozborů moderní literatury diskutovány tři hlavní teorie hromadného vymírání z hranice křída/terciér. Zaměřil jsem se na jejich příčiny, datování a odhad následků, které by měly na stav globálního ekosystému na Zemi. V práci bylo také...
|
|
|
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos
Rajdlová, Hana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos Cílem navrhované diplomové práce bylo popsat druhové složení rozsivkových společenstev křemelinového štítu NPR Soos a porovnat tyto výsledky se staršími publikacemi. Dalším cílem bylo ze sedimentárního záznamu (profil 3,4 m) rekonstruovat historický vývoj pánve pomocí rozsivkové analýzy. V rámci práce bylo také testováno, zda rozsivková společenstva skutečně odpovídají jednotlivým typům křemeliny. Klíčová slova: subfosilní rozsivky, NPR Soos, paleolimnologie, pozdní glaciál, holocén
|
|
|
Aktuoekologie krytének ve sladkovodním a půdním prostředí v interakci s houbami a jejich analýza novými mikroskopickými technikami.
Burdíková, Zuzana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Jansa, Jan (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
3 Abstrakt Tato disertační práce se zabývá studiem krytének ve vztahu k jejich p irozenému biotopu a možností analýzy krytének pokročilými mikroskopickými technikami. Hlavní výzkum se opírá o p vodní publikované v decké články, ty jsou za azeny do t í samostatných kapitol (ýást I, ýást II & ýást III) a každá je opat ena úvodem. (ýást I) Metodická část disertační práce se v nuje využití pokročilých mikroskopických technik používaných k rozší ení rozsahu ekologických analýz. Zejména p esné rozlišení živých a mrtvých jedinc ve vzorku, p esné m ení biomasy uvnit schránky či vizualizace cytoplazmy mohou výrazn ovlivnit výsledky ekologických studií. Jako hlavní metody analýzy krytének byly použity nov konfokální a dvoufotonová mikroskopie. Tyto pokročilé mikroskopické metody umožnily zkoumat podrobn morfologii krytének. Údaje mohou mít vliv na taxonomii a ekofyziologii, včetn využití krytének jako bioindikátoru znečišt ní. (ýást II) Aktuoekologická analýza se zam uje na výkyvy v druhovém složení společenstva krytének ve sladkovodním ekosystému, jmenovit Komo anských t kách v Praze, v pr b hu roku. Zm ny v druhovém složení krytének jsou korelovány se současn zaznamenávanými limnologickými parametry jako je teplota, pH, koncentrace t žkých kov (Ni, Cd, Pb, Mn, As) nebo polycyklických aromatických uhlovodík a...
|
|
|
Foraminifery české křídy z lokality Březno
Hašková, Barbora ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tomanová, Pavla (oponent)
Práce je zaměřena na foraminifery z klasické křídové lokality Březno. Je zde popsána základní charakteristika foraminifer, České křídové pánve, lokality Březno u Loun a historie výzkumu křídových foraminifer u nás. Taxonomicky studované foraminifery jsou druhy planktoních foraminifer z čeledi Heterohelicidae Cushman, 1927, a bentozní druhy z čeledí Lagenidae Reuss, 1862, Nodosariidae Ehrenberg, 1838, a Vaginulinidae Reuss, 1860. Klíčová slova: Foraminifery, křída, Březno u Loun, Heterohelicidae, Lagenidae, Nodosariidae, Vaginulinidae
|
|
|
Křídové radiolárie lokality Březno
Müllerová, Petra ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Vajskebrová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje radioláriím české křídy z lokality Březno u Loun a činného lomu Úpohlavy. Je zde uvedena biologie, ekologie, morfologie schránky radiolárií a dělení celé skupiny. Součástí práce je také geologie křídy, české křídové pánve, lokalit Března a Úpohlav. Bylo zpracováno 26 vzorků z lokality Březno a 24 vzorků z lomu Úpohlavy za použití více metod s cílem získat co nejpočetnější a nejlépe zachovaná společenstva. Přestože jsou schránky radiolárií špatně zachované, podařilo se určit 9 druhů a některé schránky zařadit alespoň do rodu či řádu. Druhy Dictyomitra communis (SQUINABOL, 1904), Dictyomitra cf. napaensis PESSAGNO, 1976, Turbocapsula cf. giennensis O'DOGHERTY, 1994, Novixitus cf. mclaughlini PESSAGNO, 1977, Stichomitra cf. stocki (CAMPBELL & CLARK, 1944), Stichomitra communis SQUINABOL, 1903, Stichomitra japonica (NAKASEKO & NISHIMURA), in NAKASEKO et. al., 1979, Holocryptocanium barbui DUMITRICA, 1970, cf. Pseudoaulophacus pargueraensis PESSAGNO, 1963 a rody Orbiculiforma, Stichomitra, cf. Cryptamphorella byly v české křídové pánvi zjištěny poprvé.
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Výuka geologie na základních a středních školách v České republice - průzkum názorů odborné a laické veřejnosti
Michovská, Linda ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo metodou dotazníkového šetření provést průzkum názorů odborné a laické veřejnosti na výuku geologie na českých základních a středních školách. Záměrem bylo zhodnotit dosavadní stav výuky prostřednictvím osobních zkušeností jejich absolventů a také přinést představy o její možné podobě. Práce v úvodní části shrnuje historii výuky geologie u nás, popisuje současný stav a probíhající reformu školství. Hlavní část práce je věnována vlastnímu průzkumu a vyhodnocení odpovědí získaných pomocí dotazníků. Zahrnuty jsou zkušenosti respondentů s výukou geologie - hodnocení absolvované výuky, využitelnost nabytých poznatků a také požadavky na výuku. Z výsledků průzkumu vyplývá, že znalosti z geologických oborů jsou pokládány za součást všeobecného vzdělání a výuka geologie má své místo na základních školách i gymnáziích. Hodnocení respondentů svědčí o dosavadní poměrně kvalitní výuce, avšak respondenti z řad odborné i laické veřejnosti se shodují na konkrétních nedostatcích. Výuku by bylo vhodné zkvalitnit vyšším zastoupením prakticky využitelných poznatků, zařazováním většího podílu výuky v terénu, jako přínosné se jeví také propojení s dalšími obory, např. s environmentální výchovou. Důležitým faktorem při výuce geologie je rovněž osobnost učitele. Aktualizací oboru by se geologie...
|
host ::
RSS.