|
|
Parní generátor reaktoru ESFR
Bátěk, David ; Martinec, Jiří (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá parním generátorem pro reaktory ESFR (Evropský Rychlý Sodíkem Chlazený Reaktor), jenž je vyhříván tekutým sodíkem. V úvodních kapitolách jsou teoretické informace o parametrech ESFR a porovnání s výměníky tepla v jaderných elektrárnách pracujících na stejném principu (sodík jako chladivo). Následuje návrhová část, kam patří úvod do problematiky výpočtu, volba materiálu a koncepce výměníku a samotná výpočtová část, která zahrnuje tepelný, hydraulický a pevnostní výpočet. Závěr je věnován zhodnocení řešení, porovnání z hlediska jaderné a technické bezpečnosti.
|
|
|
Analýza teplotních polí palivových elementů
Vacek, Jiří ; Martinec, Jiří (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je popsat výpočtové postupy při řešení teplotního pole v jednotlivých částech palivového elementu. Dále provést řešení pro palivový element VVER-440 při vybraných provozních stavech. Tato řešení jsou též provedena numericky v programu ANSYS. V práci jsou posouzeny významy jednotlivých vlivů na řešení. Dále jsou posouzeny možnosti některých zjednodušení.
|
|
|
Větrná elektrárna ve vybrané lokalitě
Dohnal, Petr ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku větrných elektráren. Jsou zde popsány výhody a nevýhody větrných elektráren a jejich dopady na životní prostředí. Byl proveden výběr lokality pro větrnou elektrárnu, výběr vhodných turbín a následně proveden výpočet určující nejvhodnější vybranou větrnou elektrárnu. Dále jsou zde provedeny studie parametrů, které ovlivňují výpočet. Z těchto studií byl vybrán nejvhodnější model větrné elektrárny. Závěrem jsou uvedeny statistiky z oblasti větrné energetiky Čech, Evropy a světa.
|
|
|
Postavení jaderné energetiky v Evropské unii - historie a současnost
Koryčanský, Roman ; Šen, Hugo (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozvojem a současným postavením jaderné energetiky v Evropě. V první části práce je věnována legislativnímu pozadí v rámci evropské unie – smlouva EURATOM. Dále popisuje historii evropských společností zabývající se jadernou energetikou zejména francouzské AREVY. Největší část práce je věnována vztahu jaderné energetiky a veřejného mínění, zaměřeno na postavení ve vybraných státech a postoj ekologických organizací součástí je i popis historicky nejvážnějších havárií. Závěr je změřen na ekonomické aspekty jaderné energetiky a budoucnost jaderné energetiky.
|
|
|
Modifikace utěsnění víka primárního kolektoru PG VVER 1000
Pransperger, Jan ; Martinec, Jiří (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá záměnou těsnění víka primárního kolektoru parního generátoru reaktoru VVER 1000. Původní těsnění pomocí niklových kroužků je nahrazeno hřebenovým těsněním s expandovaným grafitem. V práci jsou srovnány vlastnosti obou typů těsnění a proveden výpočet nové i původní konfigurace přírubového spoje dle normy ČSN EN 1591. Výsledky jsou vzájemně porovnány a jsou předneseny závěry z nich vyplývající. Práce obsahuje také výsledky analýzy MKP nové konfigurace spoje a v úvodní části popis hlavních komponent primárního okruhu jaderné elektrárny VVER 1000 s důrazem na konstrukci a provoz parního generátoru a primárního kolektoru.
|
|
|
Zařízení pro obohacování jaderného paliva
Ostrezi, Matěj ; Martinec, Jiří (oponent) ; Suk, Ladislav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je shrnout poznatky o možnostech a důvodech obohacování jaderného paliva. Popsat jednotlivé způsoby obohacování se zaměřením na jejich historii, princip funkce, energetické a technologické nároky a účinnosti jednotlivých metod. Poukázat na značnou náročnost procesu a provést ekonomickou rozvahu jednotlivých metod.
|
|
| |
|
|
Parogenerátory tlakovodních reaktorů
Michalica, Martin ; Martinec, Jiří (oponent) ; Suk, Ladislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá popisem jednotlivých konstrukčních řešení parogenerátorů. V první části bakalářské práce je popsán počátek jaderného průmyslu v Rusku. Samostatná práce se věnuje jednotlivým konstrukčním řešením. Poslední kapitola detailně popisuje jednotlivé části parogenerátoru VVER 1000. Součástí práce je tvorba 3D modelu parogenerátoru VVER 1000, který bude sloužit jako učební pomůcka v projektu Cenelín.
|
|
|
Diverzní systém pro odvod tepla z aktivní zóny
Lamoš, Pavel ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá diverzním systémem pro odvod tepla z aktivní zóny jaderné elektrárny Temelín. Toto opatření je výstupem ze zátěžových testů. Testy proběhly na jaderných elektrárnách v Evropě jako výsledek havárie jaderné elektrárny ve Fukushimě-Daiichi, pro zvýšení jaderné bezpečnosti. Výsledky těchto zátěžových testů byly aplikovány i na české jaderné elektrárny. Další sekce práce je věnována části bezpečnostního systému jaderné elektrárny Temelín. Samotný diverzní systém je popsán v následující části. V závěru práce je uveden výpočet, kolik množství chladiva je potřeba dodávat do parogenerátoru, pokud by byl využit diverzní systém pro chlazení aktivní zóny.
|
|
|
Vodík: zásobárna energie pro budoucnost
Studýnka, Radim ; Škvařil, Jan (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat vodík jako zásobárnu energie, charakterizovat způsoby jeho ukládání, popsat jeho postavení v možném budoucím schématu energetických zdrojů a vyjmenovat energetické zdroje, které lze použít k jeho výrobě. Dalším cílem byla charakteristika současného stavu využívaných energetických zdrojů. V úvodní části je popsán současný stav energetických zdrojů. Následuje charakteristika vodíku spolu s popisem jeho možného postavení v budoucnosti. Dále jsou popsány výroba, skladování a využití vodíku. V blízké budoucnosti se dá očekávat, že zpočátku bude vodík vyráběn z fosilních paliv, zejména díky jejich současné dostupnosti, která by později mohla být nahrazena alternativními zdroji. Jedním z těchto zdrojů by mohla být jaderná energie. U mobilních aplikací je nyní skladování v kapalném a plynném stavu nejrozšířenější metodou, a to především díky poměrně dobře prostudované technologii. Hydridy kovů a porézní materiály by se také mohly stát častým skladovacím médiem vodíku v případě zvládnutí jejich technologií. Vodík lze u stacionárních aplikací využít pro kogenerační jednotky, které vyrábí elektřinu a teplo. Lze jej také využít u mobilních aplikací pro pohon dopravních prostředků, které využívají vodíkové motory nebo palivové články.
|
host ::
RSS.