|
|
Sdružování nevládních organizací v rámci rozvojové spolupráce: Člověk v tísni jako člen Alliance 2015
Palátová, Klára ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sdružováním nevládních organizací v rámci rozvojové spolupráce. Jejím cílem je odpovědět na otázku proč a jakým způsobem se neziskové organizace jako je Člověk v tísni sdružují v sítích jako je Alliance2015. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je vysvětlena podstata sdružování nevládních neziskových organizací a její různé aspekty. Empirickou část tvoří případová studie založená na vlastním výzkumu a rozdělená do dvou sekcí. V první sekci je teoretické východisko sdružování nevládních organizací aplikováno na případ Alliance2015, sdružení osmi evropských nevládních rozvojových organizací. Druhá část se zaměřuje na českou obecně prospěšnou společnost Člověk v tísni, která je členem tohoto sdružení.
|
|
|
Kurdská menšina v Turecku: Problémy a perspektivy
Netopilová, Eliška ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Problematika zacházení států s menšinami si v současnosti získává pozornost mezinárodního prostředí. Tato diplomové práce si dává za úkol definovat kritéria, která by demokratické státy měly splňovat, aby byl jejich režim zacházení s národnostními menšinami pro mezinárodní společenství přijatelný. Tato práce se dělí logicky do tří hlavních částí. Nejprve je věnována pozornost právní dimenzi menšinové problematiky. Práce formuluje atributy, jež by měl stát splňovat v oblasti vnitrostátního a mezinárodního práva. Posléze je prozkoumána politická dimenze této problematiky. Analýza politické dimenze přibližuje interakci vlád s menšinami a faktory ovlivňující úspěch menšin v dosažení jejich požadavků. V závěrečné části jsou kritéria právního a politického prostředí jsou aplikována na případ kurdské menšiny v Turecku. Postavení této menšiny ve společnosti je unikátní kvůli asimilační politice tureckého státu, která byla praktikována až do nedávné doby. Práva menšin stanovená mezinárodním společenstvím tedy nebyla v Turecku uznávána. Soudobá vláda Strany spravedlnosti a rozvoje však schválila četné demokratizační reformy, díky kterým se pozice menšin normalizuje. Kurdská menšina již není diskriminována v takovém měřítku, v jakém byla v minulosti. Mimo analýzu současného stavu práv menšin v Turecku práce navrhuje i příležitosti pro zlepšení pozice minorit v budoucnosti.
|
|
|
Působení OHCHR v oblasti lidských práv: případová studie Indie
Lukeš, Jakub ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Šklebená, Karolína (oponent)
Zvyšující se diskriminace žen v Indii se v posledních letech stává velmi závažným problémem. Mezinárodní společenství disponuje několika prostředky, které působí preventivně proti diskriminaci žen. Tato bakalářská práce zkoumá postavení a vliv Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Indii. Indie ratifikovala několik mezinárodních úmluv vztahující se k eliminaci všech druhů diskriminace páchané na ženách. Primární cílem této práce je analyzovat, zda vlivem působení Vysokého komisaře pro lidská práva v Indii dochází k naplňování Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. Výchozím předpokladem jsou výstupní zprávy Výboru pro odstranění diskriminace žen, jehož poznatky jsou podrobeny analýze. Závěrečná zjištění jsou v této práci testována na statistických ukazatelích, které naznačují efektivitu působení Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva v Indii. Na základě získaných poznatků jsou v závěru práce navrženy potenciální doporučení, která by zefektivnila činnosti OHCHR v Indii.
|
|
|
Řešení humanitární krize v Iráku po operaci Iraqi Freedom v roce 2003 - případová studie
Luksa, Linda ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Tato práce se zabývá poválečnými aktivitami mezinárodních organizací v Iráku v roce 2003 po operaci Irácká svoboda. Klade si za cíl zjistit, zda kroky, které jednotlivé mezinárodní organizace podnikly, vedly ke snižování dopadů humanitární krize, která zde po této operaci vznikla V první části práce definuje humanitární krizi, její aktéry a možnosti řešení. Ve druhé části analyzuje příčiny vzniku humanitární krize v Iráku. Třetí fáze je pak zaměřená na zkoumání řešení humanitární krize z pohledu humanitárních organizací.
|
|
| |
|
|
Odstraňování následků severokorejského hladomoru
Horák, Petr ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Odstraňování následků humanitární krize je obecně složitý proces, zvláště v zemích, jejichž vlády nejsou schopny zajistit vhodné podmínky pro působení humanitárních pracovníků. To je také případ Severní Koreje, která byla v 90. letech postižena hladomorem. Ačkoli stát stále trpí strukturálními problémy a dlouhodobě přijímá humanitární pomoc, přístup vlády ke spolupráci s mezinárodními organizacemi je komplikovaný. Přestože bylo dosaženo v oblasti zemědělství významného pokroku, KLDR i nadále zůstává náchylná na výkyvy v produkci, zapříčiněné převážně prudkými změnami podnebí. Práce shrnuje příčiny krize a hodnotí dosavadní výsledky cesty KLDR k dosažení potravinové bezpečnosti.
|
|
|
Přístup vybraných států Evropské unie k uprchlíkům ze Sýrie
Svobodová, Kateřina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Novotná, Markéta (oponent)
Občanská válka v Sýrii a její následky se vyostřily v zatím nejhorší humanitární krizi 21. století. Sousední země Sýrie přestaly nápor syrských uprchlíků zvládat a ti jsou nuceni hledat azyl v jiných zemích. Jejich často vyhledávaným útočištěm se staly země Evropské unie. Názory na přijímání uprchlíků ze Sýrie se liší - některé země se rozhodly uprchlíky přijmout, jiné zatím vyčkávají. Teoretická část bakalářské práce se věnuje motivům, které vedou státy k dodržování mezinárodních závazků. Empirická část práce se zabývá azylovou politikou Evropské unie a především pak motivům, které vedou Německo a Francii k přijímání uprchlíků ze Sýrie.
|
|
|
Right of Nations to Self-Determination: Catalonia
Sleziaková, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Šklebená, Karolína (oponent)
Bakalářská práce analyzuje právo národa na sebeurčení na příkladu autonomního regionu Španělska- Katalánska, které především v posledních letech vykazuje silící separatistické tendence. První část práce představuje historický vývoj práva na sebeurčení a diskutuje o tom, kdo je jeho nositelem. V této souvislosti práce diferencuje mezi pojmy stát, národ, národnost, etnikum a národnostní menšina. Práce zároveň vymezuje obsah práva na sebeurčení a rozlišuje mezi jeho interní a externí složkou. Druhá část práce pojednává o o identitě katalánskeho obyvatelstva s přihlédnutím k znakům národa, definovaným v první kapitole. Poslední část práce je polemikou o přípustnosti secese Katalánska jako uplatnění si práva na externí sebeurčení a jejích možných dopadech pro Katalánsko, jakož i mezinárodní společenství.
|
|
| |
|
|
Restriktivní opatření Evropské unie proti Ruské federaci v průběhu krize na Ukrajině
Nečasová, Berenika ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Sankce jsou v dnešní době významným nástrojem zahraniční politiky států a mezinárodních organizací. Jsou považovány za kompromis mezi diplomacií a vojenským zásahem. Tato bakalářská práce se zabývá restriktivními opatřeními EU, která byla zavedena proti Ruské federaci v reakci na nelegální a nelegitimní začlenění Autonomní republiky Krym do Ruské federace a záměrnou destabilizaci sousedního suverénního státu v roce 2014. Snaží se zhodnotit dopady použitých restriktivních opatření a jejich úspěšnost. První kapitola poskytuje teoretický rámec pro celou práci. Druhá kapitola pojednává o klasifikaci restriktivních opatření proti Rusku a ruských odvetních sankcích. Poslední kapitola se zaměřuje na cíle a úspěšnost těchto restriktivních opatření proti Rusku.
|
host ::
RSS.