|
|
Trestný čin znásilnění - komparativní studie
Burdová, Nikola ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Trestný čin znásilnění - komparativní studie Abstrakt Předmětem diplomové práce je komparace skutkových podstat trestného činu znásilnění ve vybraných evropských státech. Cílem proto bylo představit čtenáři skutkové podstaty trestného činu znásilnění v několika evropských zemích a umožnit mu tak porovnání, jak okolní země k problému formulace trestného činu znásilnění přistupují. Za tímto účelem byl vedle České republiky vybrán trestní zákon Slovenska, Německa, Dánska, Velké Británie (která byla pro odlišnost právní úpravy rozdělena na Anglii spolu s Walesem a Skotsko) a Španělska. Zastoupeny jsou tak skutečně státy napříč téměř celou Evropou, jejichž formulace skutkových podstat se vzájemně liší. Pro komparaci jsem zvolila metodu srovnání jednotlivých prvků skutkových podstat. Předmětem zkoumání bylo, zda vybraný trestní zákon pracuje se skutkovou podstatou založenou na prvcích násilí či na absenci souhlasu, a jak je tato případná absence souhlasu definována. Dále bylo zkoumáno jednání pachatele, tedy zda trestní zákon subsumuje pod trestný čin znásilnění i pohlavní styk nebo až samotnou soulož. Podstatné je rovněž určit, kdo může být pachatelem a obětí znásilnění. Bylo tudíž zjišťováno, zda je skutková podstata formulována tzv. genderově neutrálně, nebo je vázána na pohlaví pachatele či oběti. V...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Jech, Kryštof ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Spolupracující obviněný ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem spolupracujícího obviněného s bližším zaměřením na českou právní úpravu. Cílem autora je nicméně podat kritický obraz o tomto právním institutu v celé jeho komplexnosti. Začátek práce je proto věnován historickému vývoji dané koncepce jak ve světě, tak následně i v rámci České republiky. Přitom se autor pokouší vymezit vztah mezi příbuznými pojmy "korunní svědek" a "spolupracující obviněný". Zahrnuta je též stručná komparace nejvýznamnějších zahraničních úprav obou typů právní kultury. Dále se práce povrchově dotýká i kriminologických aspektů organizovaného zločinu a charakteristiky jeho členů. Shrnuje zachycení uvedené problematiky v českém právním řádu a popisuje roli spolupracujícího obviněného při boji s touto hrozbou i ve srovnání s ostatními zákonnými prostředky a instituty. Těžiště zájmu poté leží v představení co nejpodrobnějšího výkladu stávající platné úpravy, a to z hlediska trestního práva procesního i hmotného. Autor se současně pokouší odpovědět na předem vytyčené otázky zaměřené na zjištění mezí aplikace, zejména zdali je přípustné označit spolupracujícího obviněného v dohodě o vině a trestu sjednané až po podání obžaloby anebo zda je vůbec možné tento status udělit i mladistvému nebo právnické osobě. Práce tedy reflektuje i...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Kolář, Ondřej ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Dohoda o vině a trestu Abstrakt Rigorózní práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu v českém právním řádu, kdy primárním cílem práce je analyzovat právní úpravu dohodovacího řízení v České republice de lege lata a zhodnotit možnosti de lege ferenda. V práci jsou rozebrány aktuální problematické aspekty dohody o vině a trestu a dále je podrobně hodnoceno praktické uplatňování dohodovacího řízení v českém trestněprávním prostředí. Zvláštní pozornost je věnována novele č. 333/2020 Sb., která významně rozšířila aplikovatelnost dohody o vině a trestu na kategorii zvlášť závažných zločinů, zrušila institut nutné obhajoby a umožnila sjednání dohody též v hlavním líčení. Významným právním institutem, který byl zmíněnou novelou do trestního řádu zaveden, je institut prohlášení viny, který s dohodovacím řízením úzce souvisí. Sekundárním cílem je pak analýza judikatury Evropského soudu pro lidská práva související s problematikou souladu dohodovacího řízení a práva na spravedlivý proces. Rigorózní práce se skládá z pěti kapitol, které se dále podrobněji člení. První kapitola seznamuje čtenáře s pojmem tzv. odklonů, mezi které je dohoda o vině a trestu značnou částí odborné veřejnosti řazena. Ve druhé kapitole je nastíněna historie dohodovacího řízení a pozornost je věnována též teoretickému zařazení dohody o...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Žůrek, Petr ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na úlohu obhájce v přípravném řízení a její vztah k naplnění práva obviněného na obhajobu, které je jedním ze základních pilířů dodržení práva na spravedlivý proces v trestním řízení. Právní postavení obhájce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, neboť jeho činnost nespočívá pouze v zajištění rovnosti zbraní, ale také v prověření a kontrole činnosti orgánů činných v trestním řízení. Při výkonu své činnosti je obhájce nadán jednotlivými povinnostmi a právy, která se souhlasem obviněného vykonává. Zvláštní pozornost byla věnována vztahu advokáta s klientem, povinnosti mlčenlivosti, právu účastnit se vyšetřovacích úkonů s důrazem na výslech obviněného, právu nahlížet do spisu vzhledem k jeho nedostatečné legislativní úpravě, a konečně, i s ohledem na projekt SKYPE obhajoby, právu na komunikaci s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby.
|
|
|
Zásada materiální pravdy v trestním řízení
Vicher, Pavel ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Zásada materiální pravdy v trestním řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásadou materiální pravdy v trestním řízení, která je reflexí principu zjišťování skutkového stavu v trestním řízení. Cílem práce je určit, zdali je zásada materiální pravdy nadále určující zásadou trestního řízení (tj. cílem trestního řízení). Za tím účelem práce rozebírá úpravu dokazování, přičemž rovněž upozorňuje na ty prvky, které zásadu materiální pravdy oslabují. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola práce je věnována právním principům. Nejdříve je stručně pojednáno o významu principů v právu a specifikách jejich použití. Zbytek kapitoly je věnován zásadám trestního řízení v obecné rovině s důrazem na jejich funkce v trestním řízení. Kapitola druhá nejprve vymezuje tři principy zjišťování skutkového stavu, a to zásadu materiální pravdy, objektivní pravdy a formální pravdy. Následuje stručný vývoj právní úpravy. Převážně se však kapitola věnuje především materiální pravdě a jejímu současnému pojetí v českém trestním řádu, a to v nezbytné souvislosti s ostatními zásadami trestního řízení. Kapitola třetí se zabývá úpravou dokazování coby činností, v rámci které orgány činné v trestním řízení zjišťují skutek. Pozornost je věnována míře důkazu, důkazním prostředkům a jejich zákonnosti, intenzitě materiální pravdy v...
|
|
|
Trvání vazby
Fišerová, Veronika ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá velmi diskutovaným institutem trestního řízení, totiž ohledem na její trvání, průběh. Osobní svoboda patří k nejvýznamnějším právům člověka, do kterého je však na rozdíl od ostatních nejvýše postavených práv (např. práva na život, zákazu mučení atd.) zasahováno v našich podmínkách nejčastěji. Vazba pak po trestu odnětí svobody představuje nejzávaznější z těchto zásahů, a to navíc ještě v době, kdy plné míře zásada presumpce množství podmínek, které musí být splněny, aby osoba mohla být vzata do vazby a následně mohlo být rozhodnuto o jejím dalším trvání. Celou situaci dále komplikuje, že tyto podmínky nejsou obsaženy jen v trestním řádu, ale také Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a zejména v judikatuře všechny tyto podmínky přehledně na jednom místě, a to s důrazem na rozhodování o dalším Vazba je stabilně diskutována jak v rámci odborné veřejnosti zejména v přípravou nového trestního řádu, tak v různých mediálních případů. Podrobněji se tato ěnuje například vazbě D. Ratha, S. A. Zadeha, P. Šrytra, ale také mnoha dalším. Zaměřuje se pak zejména na tzv. doktrínu zesílených důvodů a problematiku vazby matek nezletilých dětí. Cílem této práce bylo na základě analýzy konkrétních případů ověřit, zda jsou všechny stanovené a judikaturou dovozené podmínky...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Lukáš, Marek ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je popis platné právní úpravy a aplikační praxe vybraných trestů, které jsou hlavními alternativami k ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody. Těmito tresty jsou domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, podmíněné odsouzení a podmíněné odsouzení s dohledem. Vzhledem k tomu, že každému z uvedených trestů by bylo možné věnovat samostatnou diplomovou práci, neklade si tato práce za cíl popsat předmětnou problematiku do detailů, nýbrž přiblížit jednotlivé instituty ve vzájemném kontextu, porovnat jejich charakteristické rysy, účely, podmínky ukládání, specifika jejich výkonu, jakož i jejich využití v soudní praxi. Práce se člení na osm kapitol, z nichž jsou tři obecného charakteru, čtyři se zabývají jednotlivými tresty a poslední je věnována návrhům de lege ferenda. V první kapitole je vymezen samotný pojem trestu a jeho účelu. Podstatná část kapitoly se věnuje historickému vývoji náhledu na smysl a účel sankcionování pachatelů trestných činů, kdy dochází k přechodu od retributivního a represivního vnímání trestů ke konceptu restorativní justice. Druhá kapitola se zaměřuje na základní teoretické znaky a charakteristiky restorativního modelu a jeho dva základní praktické instituty, kterými jsou probace a mediace. Pozornost je věnována i institucionárnímu...
|
|
|
Trestný čin dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 tr. zák.)
Petráček, Dominik ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Trestný čin dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku a poškození finančních zájmů EU (§ 260 tr. zák.) Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá trestným činem dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku a trestným činem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku. Toto téma je vysoce aktuální, zejména v souvislosti s dotačními kauzami, které se těší značné pozornosti médií. V prvních třech kapitolách práce je proveden komplexní rozbor znaků obou těchto trestných činů, a to nejprve společné znaky v první kapitole a následně specifické znaky v kapitolách následujících. Je vysvětlen rozsah skutkových podstat těchto trestných činů a je nastíněn jejich historický vývoj a představena související právní úprava včetně porovnání se zahraniční právní úpravou. Pro lepší pochopení jsou v tabulkách uvedeny obecné modality jednání, které může naplňovat znaky těchto trestných činů včetně příslušné právní kvalifikace. V případě trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie je dále představena úloha institucí, které se podílejí na trestním stíhání. Ve čtvrté kapitole je na rozboru vybrané judikatury vyložen vzájemný vztah základních skutkových podstat podle § 212 odst. 1 a § 212 odst. 2 trestního zákoníku a § 260 odst. 1 a § 260 odst. 2 trestního zákoníku. V páté kapitole je...
|
|
|
Neodkladné a neopakovatelné úkony
Tomášek, Marek ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Neodkladné a neopakovatelné úkony Abstrakt Neodkladné a neopakovatelné úkony jsou zvláštní skupinou procesních úkonů orgánů činných v trestním řízení. Přesnou definicí neodkladných i neopakovatelných úkonů disponuje trestní řád, ale zjednodušeně lze říci, že neodkladný úkon je nutné provést před zahájením trestního stíhání, protože jinak ztratí svou důkazní hodnotu, a neopakovatelným úkon nelze už zopakovat v řízení před soudem. Neexistuje taxativní seznam, jenž by stanovil, který úkon je neodkladný nebo neopakovatelný. Neodkladnost a neopakovatelnost úkonu se proto vždy zjišťuje v jednotlivých individuálních případech dle skutkových okolností a ve vztahu ke konkrétní osobě v rámci aplikační praxe, byť pro takové posuzování soudní rozhodovací praxe poskytuje řadu vodítek. Přípravné řízení, tj. předsoudní část trestního řízení, lze rozdělit na prověřování (před zahájením trestního stíhání) a vyšetřování (po zahájení trestního stíhání). Z pohledu orgánů činných v trestním řízení je nejpodstatnější vlastností neodkladných a neopakovatelných úkonů to, že mohou být prováděny i před zahájením trestního stíhání a jimi získané podklady mohou (např. v podobě protokolu o provedení úkonu) za dalších podmínek sloužit jako důkazní prostředek v řízení před soudem. Podezřelý má přitom během prověřování méně procesních...
|
|
|
Činnost probační a mediační služby v ČR
Plachká, Kateřina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Činnost Probační a mediační služby v ČR Abstrakt a klíčová slova Předkládaná práce se zabývá postavením Probační a mediační služby v rámci trestněprávní politiky České republiky, jejími postupy v oblasti probace, mediace a dalšími úkony, které činí v rámci trestního procesu s dospělými pachateli. Mladistvým se tato práce věnuje minimálně. Cílem je obecně postihnout celou činnost a roli Probační a mediační služby v průběhu trestního řízení. Z toho důvodu se práce dělí do několika základních úseků. První úsek se zabývá otázkou trestání a různými přístupy k této problematice, především v rovině retributivní versus restorativní justice. Z bližšího zkoumání aktuálního využití těchto dvou přístupů vyplývá, že bychom je ani neměli stavět takto proti sobě, nýbrž vedle sebe. Dále se práce zaměřuje na PMS jakožto instituci. Zabývá se způsobem, jakým vznikla, jaké jsou její hlavní cíle, účel, za kterým byla zřízena, ale také jak je organizačně uspořádaná. Práce upozorňuje též na některé výzvy a problémy, se kterými se v současnosti potýká, ačkoli celkově můžeme její existenci prohlásit za velmi přínosnou. Nástroje, skrze které uskutečňuje své cíle pak probíráme podrobněji v následujících kapitolách. Proto se další část práce zajímá detailněji o probaci. Vymezuje tento pojem v jeho širším i užším (právním) smyslu a...
|
host ::
RSS.