|
|
Proměny konzumní společnosti
Kernová, Michaela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou konzumu a konzumní společnosti z perspektivy kulturologických vědních disciplín. Je zde podán kulturně historický výklad vzniku a přehledu vývoje konzumní společnosti, vysvětlení rozličných motivů konzumního chování a také kritická filozofická reflexe stavu konzumní společnosti, zejména ve druhé polovině 20. století. Hlavním úkolem práce je, za prvé, nastínit souvislosti mezi materiální kulturou a konzumním chováním, za druhé, ukázat měnící se význam konzumu v jednotlivých historických etapách, a za třetí, pokusit se zachytit podobnosti a odlišnosti americké (USA) a evropské konzumní kultury. Důraz je kladen zejména na uchopení problematiky konzumu v co nejširším možném výkladovém rámci. Považuji za nutné odstranit negativní konotace, které samotné slovo "konzum," často asociuje, a které převládají i ve společenskovědních debatách týkajících se této problematiky. Cílem práce je otevřít prostor k dalšímu bádání na tomto poli, které v kontextu českého prostředí zatím chybí.
|
|
|
K některým otázkám dělnického bydlení na příkladech Ostravy a Zlína
Svozilová, Barbora ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
V této práci se budu věnovat tematice, která je úzce provázána s jednou z nejdramatičtějších změn v dějinách společnosti, potažmo lidských sídel. V průběhu několika staletí rozvoje měst (a městského způsobu života) se u lidí zformovaly charakteristické principy organizace a konceptualizace světa. Přirozenou rychlost vývoje narušily až industrializační a urbanizační procesy, jejichž kořeny v Evropě pozorujeme již na konci sedmnáctého století. Proces industrializace zahájil celou řadu změn, dotýkajících se celosvětového společenského řádu. A jednou z nejzásadnějších pak byla změna spojená s přesunem do té doby venkovského obyvatelstva do měst. Průmyslová výroba koncentrovaná v okolí měst podmínila pracovní migraci z venkova a nově příchozí se potom museli vyrovnat s otázkou bydlení, respektive s nalezením nového domova. Vzhledem k masovému charakteru přesunu obyvatel venkova do měst se otázka bydlení pro novoused1íky stala vpravdě palčivým problémem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Anarchismus a kultura. Tradice anarchismu v českých zemích
Mikolášová, Darina ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Ve své diplomové práci s názvem Anarchismus a kultura, Tradice anarchismu v českých zemích jsem se zabývala fenoménem anarchismu a jeho rolí v myšlenkové tradici západní civilizace od doby jeho vzniku v polovině 19. století až do současnosti. Představením několika hlavních směrů v rámci anarchismu jsem se pokusila poukázat na ideovou nejednotnost celého hnutí, společným pro všechny však zůstává důraz na svobodu člověka a snahy o vyvázání se z pout autorit politických, ekonomických, morálních. Mým hlavním cílem pak byla především snaha o zachycení tradiční role anarchismu v českých zemích a popsání jeho vývoje, se všemi jeho inspiračními zdroji a významem pro českou společnost. Zajímal mě především vývoj českého anarchistického hnutí po pádu komunismu a jeho proměny v posledních letech. Na základě obsahové analýzy anarchistických médií, dokumentů, a ze svých vlastních zkušeností jsem se tak pokusila vytvořit obraz současného anarchistického hnutí v České republice.
|
|
|
Most: město vytržené z kořenů
Jechová, Jitka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zpracovává ucelenou monografii města Most. Zaměřuje se při tom na základní otázky, které souvisí s městem jako komplexním kulturním jevem: Co pro urbánní osídlení představuje jeho přemístění z původní krajiny a likvidace historického jádra, zda je čistě novodobá zástavba schopná zastoupit funkce původního města, jaká je míra identifikace obyvatel s městem a jak celková ztráta kontinuity ovlivnila vývoj města. Práce kromě dostupné literatury a archivních pramenů vychází rovněž z vlastního empirického terénního šetření, provedeného s využitím kvantitativních i kvalitativních metod.
|
|
|
Zlato v kultuře
Kaslová, Marta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Zkoumat fenomén zlata z kulturo logického hlediska jsem se rozhodla po zjištění, že téměř veškerá dostupná literatura zabývající se tématikou zlata byla zpracována pod specifickým úhlem pohledu, který vnímá především jeho úlohu v ekonomii. Mezi takto zpracované práce patří Timothy Greenův Svět zlatal, R. Sédillotova Historie zlata2, R. W. Jastramova Zlatá konstanta3 V roce 1983 vyšla první soubornější práce o zlatě od české autorky Petry Pleskotové nazvaná Zlato!4. V této knize autorka sice zmiňuje i další jevy související s tímto fenoménem, ale činí tak poněkud zjednodušeně. Obě ústřední témata knihy se dotýkají zlata v jeho materiální rovině, tedy zlata jako ozdoby a šperku a zlata jako měnového kovu. Velmi podobným způsobem zpracovali téma zlata o dva roky později dva čeští ekonomové Jan Struž a Bohumil Studýnka v knize nazvané Zlato, zlato, zlato5 Tato publikace se dočkala rozšířené a velmi výpravné reedice v roce 2005 pod názvem Zlato. Příběh neobyčejného kovu6 Do českého jazyka byla také přeložena publikace známého amerického ekonoma Petera L. Bemsteina Dějiny zlata 7 , v níž je velmi působivým způsobem popsána historická role a funkce zlata jako měnového kovu v korelaci s celkovou historií národů a státních útvarů. Má práce se bude zabývat zlatem jako součásti lidské kultury. Jejím cílem bude...
|
|
|
Symbol a architektura
Richter, Jan ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Diplomová práce je pokusem o vymezení a zachycení problematiky vztahu symbolu a architektury, což se zde odehrává ve dvou hlavních tematických okruzích. První okruh se věnuje problematice symbolu, kterou se práce snaží prezentovat na principu základního rozdělení symbolů na oblast progresivně restitutivní a oblast regresivně redukční, jak ji v českém kulturologickém prostředí razil profesor Borecký. V rámci kulturologické interdisciplinarity práce předvádí chápání symbolu na příkladech různých humanitních oborů jako filosofie, psychologie, sociologie, kulturní antropologie nebo religionistika. Respektive uvádí příklady chápání symbolu v rámci myšlenkových konceptů, významných představitelů zmíněných oborů, přičemž klade důraz na rozdílné chápání symbolu u autorů jako S. Freud, C. G. Jung, E. Cassirer, P. Ricoeur, C. Geerz nebo M. Eliade. Druhá část je pak věnována symbolickému způsobu chápání světa a jeho architektonické reprezentaci. Toto chápání fenoménů reality se odráží v zakládání míst a jejich rozvoji ve významuplný prostor lidské existence prostřednictvím symbolické schopnosti reprezentovat tyto významy architektonicky. Architektura je zde představována jakožto splynutí stavitelského řemesla se symbolickými obsahy. V této snaze práce vychází zejména z myšlenek fenomenologicky orientovaných...
|
|
|
Franky a jejich kultura
Klemová, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Franky jsou významným historickým územím na území Německa, které dnes patří z větší části ke spolkové republice Bavorsko. V raném středověku byly obývány germánskými kmeny Franků a staly se součástí franské říše. Po jejím rozdělení smlouvou ve Verdunu připadlo toto území východofranské říši a postupně se konstituovalo jako tzv. kmenové vévodství. Po vymření zdejší dynastie Karlovců v roce 911 si východofranští velmoži vybrali za svého krále franského vévodu Konráda I. (vládl do roku 918). Za vlády Otonů Franky jako kmenové vévodství zanikly. Usnesením Vídeňského kongresu v letech 1814-1815 připadla většina franského území Bavorsku. Franky lze historicky charakterizovat jako kraj nevolníků a šlechty, zemědělský kraj s nepříliš velkým zastoupením průmyslu. Stěžejní úlohu v jejich dějinách hrají šlechtické rody Castell, Hohenzollern, Schwarzenberg, Seckendorf. Spojuje je hrdost na svůj původ, tradice a způsob života, charakter. Navzdory tomu, že Frankově v průběhu staletí přišli o vlastní státoprávní svrchovanost, mají dodnes vlastní vlajku, hymnu a jisté tendence obnovit vlastní státnost. Franky jsou geograficky rozděleny na tři regiony, a to Horní, Dolní a Střední Franky, které jsou rozdílné nejen dialektem, ale i podle klimatu, pivních a vinných oblasti. Dolní Franky jsou tak spojovány hlavně s vínem,...
|
|
|
Modely veřejné správy v Evropské unii (transkulturní perspektiva)
Mazáč, Jiří ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Vodáková, Alena (oponent)
Předmětem této práce je teoretická analýza transformace veřejné správy (státní i samosprávní) v České republice. Zvláštní pozornost je věnována komparaci veřejné správy v České republice se zeměmi Evropské unie a rozboru nové koncepce veřejné správy v podmínkách hlavního města Prahy. V ohnisku analýzy je také problematika organizační kultury ve veřejné správě a otázky fungování regionální veřejné správy. Podle mého názoru lze současné období průběhu a vlastního výkonu samosprávných činností v obcích a krajích České republiky považovat za přechodné. Definitivní podoba výkonu veřejné správy a návazných činností jejich orgánů totiž vznikne až po ukončení některých úkonů, které souvisejí s probíhající transformací veřejné správy v návaznosti na ekonomiku státu a dokončení řádné privatizace národního majetku.
|
|
|
Prostor města: Turnov v čase a prostoru
Stuchlík, Jaroslav ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
U zrodu této diplomové práce stála esej, která vznikla jako ur"itá obecn!j#í reakce na proces schvalování regula"ního plánu centra Turnova m!stsk(m zastupitelstvem1. Prostor nám!stí v sob! koncentruje problémy moderní dopravy, vyvolává zásadní otázky o smyslu a ú"elu architektury. Potkáme se zde s problematikou sociologickou, "asto se musíme obracet do hluboké historie m!sta, n!kdy a% do "as$, pro jejich% pochopení nezbytn! pot'ebujeme archeologii. V takto slo%itém terénu m$%eme logicky mnoho podstatn(ch v!cí p'ehlédnout a naopak p'esp'íli# zd$raznit jevy mén! d$le%ité. Odtud se odvíjela ur"itá základní idea, %e kulturologie m$%e b(t vhodn(m p'ístupem jak získat prakticky strukturovan( obraz m!sta, kter( umo%ní d$sledn! plánovat budoucí rozvoj a odstraní p'íli# zjednodu#ující náhledy. Od po"átku bylo tedy jedním ze základních cíl$ této práce nabídnout strategick( nástin plánu rozvoje m!sta Turnova, kter( by vycházel z d$kladného kulturologického rozboru situace.
|
|
|
Ženské umělecké osobnosti v české výtvarné kultuře 50. a 60. let 20. století
Štroblová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Doba let 1948 - 1968 byla v Československu plná historických zvratů a událostí. I společensko - kulturní scéna procházela v tomto období důležitými proměnami. Od represí let padesátých přes "zlatá šedesátá" k normalizačním letům sedmdesátým; to vše ve stínu komunistické totality. Vedle oficiálního umění pod diktátem socialistického realismu se zde projevovaly i tendence protikladné, zprvu navazující na předválečnou modernu a avantgardu. Po prosazení zrušení zákazu uměleckých skupin se umělci začali sdružovat do nejrůznějších uskupení, ať na základě přátelských vztahů či společných uměleckých názorů. Mnozí z příslušníků těchto skupin (Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Karel Malich, Karel Nepraš) jsou dnes považováni za jedny z nejvýraznějších uměleckých osobností českého umění druhé poloviny dvacátého století. Specifickým fenoménem v umění padesátých a šedesátých let byl ve světě i v našich zemích nástup výrazných ženských uměleckých osobností. U nás byly tyto umělkyně povětšinou sdruženy v uměleckých skupinách, ale vyskytlo se i pár autorek tvořících na těchto skupinách nezávisle. Hlavní částí práce jsou portréty těchto umělkyň a pokus o nalezení některých společných témat a aktivit v jejich tvorbě. Ženské umělkyně zůstaly sice za hlavními mužskými osobnostmi poněkud ve...
|
host ::
RSS.