|
|
Změny postojů současných mladých Japonců k náboženství
Hofman, Petr ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na generační změnu postojů mladých Japonců k náboženství. Ať už se jedná o jejich vnímání víry nebo náboženských praktik. První část je věnována metodologicko-teoretickému rámci vycházejícímu ze sociologie náboženství, která sleduje západní vlivy aplikované v japonském prostředí. Zároveň s tím jsou zde definovány mnohoznačné pojmy používané v této práci, a to jmenovitě synkreze a sekularizace. Ve druhé části se pak práce zaměřuje na rozdíly mezi generacemi X a Z a následně se ve třetí části prakticky věnuje komparaci, jež je podepřena sociologickým dotazníkem orientovaným na současnou mladou generaci Japonců. Klíčová slova Japonsko, sociologie náboženství, generační rozdíly, sekularizace, synkreze
|
|
|
Architektura jako výraz modernizace
Neumannová, Karin ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem práce je analýza, jak se rychlá modernizace Japonska v období Meidži (1868-1912) promítala do architektury. Práce popisuje mechanismy šíření informací o západní architektuře v japonské společnosti. Zkoumá průběh prvotního emulování západních vzorů a následnou reakci společnosti. Popisuje jejich postupnou adaptaci pro místní podmínky. Ukazuje, jak se v architektuře promítaly hodnoty tehdejší společnosti. Tento vývoj ilustruje obzvláště na vývoji školních budov. Klíčová slova: Japonské dějiny, období Meidži, japonská architektura, školství v Japonsku, historie architektury
|
|
|
Ženská práva v meziválečném Japonsku
Kunešová, Martina ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
(česky) Cílem práce je analyzovat a zhodnotit vývoj první vlny feminismu v Japonsku a porovnat její průběh s obdobnými proudy ve světě. Práce nejprve nastiňuje podstatné charakteristiky první vlny feminismu ve světě a následně pak shrnuje základní rysy společenského vývoje v moderním Japonsku, na jehož pozadí se začaly projevovat první feministické aktivity. Práce následně analyzuje proces formování hnutí za ženská práva s důrazem na jeho institucionální rámec a roli vůdčích osobností. V závěru zhodnotí, do jaké míry vývoj v meziválečném Japonsku odpovídal obdobným procesům ve světě a poukáže na japonská specifika.
|
|
|
Function of Language in Cultural Identity Consolidation and Image Formation of Japanese--Nature Relationship
Kéryová, Barbora ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Táto bakalárska práca sa zameriava na vyžívanie témy prírody v japonskom politickom diskurze. Cieľom práce je poukázať na využívanie jazykových prostriedkov japonskou politickou elitou vládnucej Liberálno-demokratickej strany k vytváraniu určitých obrazov o vzťahu Japoncov k prírode; a zároveň tak objasniť funkciu jazyka pri formovaní kultúrnej identity. Snahou je v textoch nájsť a popísať jazykové prostriedky, ktoré majú potenciál túto funkciu plniť. Práca analyzuje vybrané texty pomocou metodologických prístupov kritickej diskurzívnej analýzy. Obzvlášť sa opiera o metodické rámce Ruth Wodakovej, ktorá vytvorila kategórie stratégií využívaných politickými elitami na (trans)formovanie národnej identity. Kľúčové slová: jazyk a moc, kultúrna identita, národná identita, pragmatika, Japonci, japončina, príroda, politický diskurz, kritická diskurzívna analýza
|
|
|
NHK ve srovnání se západními mediálními modely veřejnoprávního vysílání
Machytková, Marie ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
(česky) Hlavním cílem této práce je porovnat činnost japonského veřejnoprávního vysílatele NHK s obecně platnými mediálními modely a západními vzory a zjistit, zda těmto modelům odpovídá. Japonská Nippon hósó kjókai (NHK) bývá řazena mezi největší mediální společnosti na světě a bývá mediálními teoretiky přirovnávána k BBC, která patří ve světě žurnalistiky k jasným zpravodajským špičkám. Přirozeně se tedy nabízí použít BBC jako jakési zrcadlo pro činnost NHK a porovnat tyto dva vysílatele, například z hlediska důvěryhodnosti či oblíbenosti u publika, nebo z hlediska veřejnoprávních cílů, které si společnosti stanovují. NHK má oproti svému britskému vzoru ztíženou pozici, neboť pro plnění těchto povinností veřejnoprávního vysílatele musí svůj obsah nabízet v jazyce, ve kterém primárně nepůsobí, tedy v angličtině. Práce proto porovnává i přístupy redaktorů při zpracování zpráv pro západní a pro japonské publikum, který se někdy může výrazně lišit a může ovlivňovat vyznění zprávy. Práce by měla pomoci odpovědět na otázku, zda si NHK přirovnání k BBC skutečně zaslouží a zda ji lze považovat za solidní zpravodajský zdroj. Zároveň pomůže čtenáři nastínit, v jakém mediálním prostředí musí NHK coby veřejnoprávní vysílatel působit.
|
|
|
Korejské menšiny v současném Japonsku
Dvořáková, Barbora ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá problematikou korejských menšin žijících v Japonsku. Je rozdělená podle časových období na předválečná 30. léta, kdy v Japonsku nastupoval nacionalismus, a na poválečná léta, která se nesla ve znamení mnohých změn ve vnímání cizineckých menšin, dále 70.-80. léta, kdy v platnost postupně vstupovaly mezinárodní smlouvy ošetřující lidská práva, a nakonec se věnuje i současnému dění v Japonsku s přihlédnutím na japonsko-korejské vztahy. Klíčová slova Japonsko, Korea, menšiny, diskriminace, Mindan, Sóren
|
|
|
Cenzura během okupace Japonska
Církvová, Gabriela ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
(česky) Práce se zabývá cenzurou v poválečném Japonsku. Zkoumá její dopad na jednotlivé oblasti kultury a faktory, které od započetí okupace roku 1945 až do jejího ukončení roku 1952 ovlivňovaly podobu cenzury. Mezi zkoumané oblasti patří nejen reforma školství (především učebnic historie) a cenzura médií, které byly klíčové pro potlačení militarismu a ultranacionalismu, ale též dopad na filmovou tvorbu, literaturu a divadlo. Důraz je kladen na změny v politice Okupační správy a USA, které ovlivňovaly formu cenzury a povahu materiálů jež byly cenzurovány. Mezi rozebírané aspekty tak patří nejenom povaha konkrétních materiálů, jež byly cenzurovány, ale též přístup cenzorů k samotnému provádění cenzury a jejich obsahu.
|
|
|
Haga Jaiči a jeho role při formování teorie výlučnosti japonského národa (nihondžinron)
Chrdlová, Helena ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem práce bylo zhodnocení díla Hagy Jaičiho v rámci vývoje teorie o výlučnosti japonského národa, Nihondžinron. V úvodu je čtenáři přiblížena teorie Nihondžinron v obecném, teoretickém měřítku. První kapitola se věnuje historickému vývoji Japonska v období, kdy Haga Jaiči žil. Jedná se o období od 50. let devatenáctého století až do konce období Taišó. Je zde věnován důraz na společenský a intelektuální vývoj Japonska. Druhá kapitola je o samotném Hagovi Jaičim a jeho dílu Kokuminseidžúron. Úvod do Hagova života se zaměřuje především na důležité životní momenty, které mohly přispět k napsání díla. Druhá část je poté věnována samotnému dílu. Kromě obecného popisu díla je zde vysvětlena každá kapitola zvlášť. V poslední kapitole autorka zkoumala, jak na Hagovo dílo reagovali jeho současníci, následníci a jak je Hagovo dílo vnímáno dnes. Zjistila, že Hagovo dílo bylo komentováno do druhé světové války. Kvůli nacionalistickým myšlenkám v díle se po válce zájem o Hagu utlumil. Návrat jako takový nezažil kvůli změně teorie Nihondžinron na Nihonron. V závěru autorka uvádí možnosti, že v budoucnu návrat tohoto díla do popředí přeci jen nastane. Mimo jiné neopomíjí uvést, že mnoho z Hagových charakteristik se v Japonsku dochovalo díky náboženským a myšlenkovým proudům, na kterých jsou Hagovy...
|
|
|
Bezpečnostní politika Japonska na přelomu 18. a 19. století
Francová, Kateřina ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Předkládaná práce diskutuje bezpečnostní politiku tokugawského šógunátu na přelomu 18. a 19. století. Toto období v úzkém měřítku vymezuje příjezdem expedice Adama Laxmana do Japonska v roce 1791 a rokem 1825, který je charakterizován přijetím Zákona o nesmlouvavém zahánění cizích lodí (ikokusen učiharai rei 異国船打ち払い令) a vydáním stěžejního díla konfuciánského učence Aizawy Seišisaie (会沢正志斎, 1782-1863), Nových tezí (Šinron 新論). Cílem práce je detailně analyzovat bezpečnostní kroky šógunátní vlády na základě rozboru konkrétních dějinných událostí ve vymezeném období a tím odpovědět na zvolené výzkumné otázky. Vzhledem k tématu práce považuji za nutné japonskou bezpečnostní politiku zasadit do širšího kontextu. První dvě kapitoly jsou věnovány obdobím, která časovému úseku vymezenému v tématu práce chronologicky předchází. Analyzují bezpečnostní politiku a zahraniční vztahy Japonska v průběhu 17. století. První kapitola se specificky zaměřuje na kontakty probíhající v jihovýchodním směru a kořeny křesťanských misií v Japonsku. Druhá kapitola diskutuje kontakty šógunátu na severní hranici. Následující část práce se soustředí na intelektuální tradici a šíření holandských věd v Japonsku. Hlavní náplní čtvrté a páté kapitoly je rozbor konkrétních událostí v časovém období na přelomu 18. a 19. století. Zhodnocení...
|
|
|
Počáteční období japonské okupace Koreje - Japonské představy a realita
Poshor, Vít ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Bakalářská práce se primárně zaměřuje na přípravu a průběh počáteční fáze japonské anexe Koreje. V práci jsou nejprve definovány základní pojmy pro lepší porozumění kolonialismu, imperialismu a sociálnímu darwinismu. Dále je popsána mezinárodní situace v Asii v 19. století s nastíněním východisek japonského kolonialismu. Práce pokračuje popisem historického kontextu pro japonskou imperiální expanzi a je zakončena pohledem na změny v korejské společnosti způsobené japonskou nadvládou.
|
host ::
RSS.