|
|
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
|
|
|
Heritage and Innovation II - Polynesian Literature in English - F. J. Frisbie, Patricia Grace and Sia Figiel: three generations of authors
Binarová, Teata ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Díla tří polynéských spisovatelek - Florence (Johnny) Frisbie (*1932 Cookovy ostrovy), Patricia Grace (*1937 Nový Zéland) a Sia Figiel (*1967 Samoa) - představují tři klíčové etapy vývoje polynéské literatury v angličtině a jsou úzce spjata s proměnami postkoloniálního kontextu. Autobiografie Miss Ulysses from Puka-Puka, napsaná F. J. Frisbie a vydána roku 1948, je definována jako zakládající dílo této nové literatury. Příběh je zasazen do polynéského koloniálního prostředí. Patricia Grace patří do první generace polynéských spisovatelů píšících anglicky. Účastní se takzvané "Maorské renesance", která je spojená s širším panpolynéským hnutím vzdoru proti britské koloniální nadvládě a kulturním obrozením původních obyvatel od 60. let dvacátého století. Sia Figiel je vůdčí spisovatelkou už etablované současné polynéské literatury 90. let. Celá oblast je dnes už téměř plně samostatná. Zvolená témata a práce s jazykem těchto tří polynéských spisovatelek spolu s jejich vybranými narativními technikami odrážejí rostoucí emancipaci původních obyvatel. Autorky se postupně osvobozují od norem standardní angličtiny a vzdalují se tradici evropského písemnictví. Stále výrazněji začleňují do importované anglicky psané románové formy slovní zásobu a gramatické struktury vlastních polynéských jazyků, ústní...
|
|
|
Women in the English Drama of the Orient
Němcová, Nikol ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Předmětem této bakalářské práce jsou hry odehrávající se v Orientu, nový žánr, který začal získávat na popularitě v období Restaurace. Pro tyto hry, jež jsou obvykle inspirovány populárními cestopisy do Orientu a historickými záznamy, jsou typické otřepané charaktery, klišé a orientalizovaná zobrazení, která znázorňují Orient více jako Západem vytvořenou představu než skutečné místo. Avšak ve svém rozboru několika těchto her budu argumentovat, že tato díla také poskytují možné komentáře tehdejší britské společnosti a že mohou být použity jako argumenty kritizující nebo podporující soudobý náhled na ženy tím, že se zabývají takovými jinak spíše nedostupnými motivy jako jsou ženy vystupující ze svých sociálních mezí, ženskost nebo ženská sexualita. Během obhajoby své teze hodlám použít čtyři rozdílné tragédie z prostředí Středního Východu, konkrétně Rhódu, Maroka, Turecka a Kolchidy (nacházející se zejména v současné Gruzii a Turecku). Všechny tyto hry byly napsány mezi lety 1663 a 1696 a mohou být považovány za některé z nejvíce reprezentativních zástupců tohoto žánru. Zahrnují The Siege of Rhodes (1663) Williama Davenanta, The Empress of Morocco (1673) Elkanaha Settla, Ibrahim, the Thirteenth Emperour of the Turks (1696) Mary Pix a The Royal Mischief (1696) Delariviere Manley. Můj výběr děl byl...
|
|
|
Healing the Wounds of the Colonised Body: Writing Back in 21st-century Works by British Caribbean Women Writers
Vítková, Veronika ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Léčení ran kolonizovaného těla: Vzdorné psaní v dílech britsko-karibských spisovatelek 21. století Abstrakt diplomové práce Veronika Vítková Pozice černošských žen ve světě, ve kterém panuje nadvláda bílého subjektu a nadřazenost muže, je často charakterizována pomocí pojmu "dvojí kolonizace". Imperiální i patriarchální ideologie podrobovaly černošské ženy skrze jejich tělesnost. Černošské spisovatelky, v rámci tzv. proti-diskursu, proto zobrazují zkušenost s otroctvím a kolonizací jako rány na černošském ženském těle. Využívají tak ke svým vlastním účelům zbraně, které byly historicky používány proti nim. Jejich "vzdorné psaní" - způsob léčení zraněného těla - tak představuje nejen reakci na dvě zmíněné soustavy "mytologií", ale i další z nich vycházející typy konstruování jinakosti, např. sexuální, teritoriální či diskursivní. Je tak vytvářen komplexní prostor - vize vyléčení - který je v mnoha aspektech blízký pozitivním a posilujícím teoretickým konceptům Homiho Bhabhy. I když vytvářejí tuto pokrokovou literární vizi, zároveň černošské autorky udržují kontakt s realitou. V té, jak věřila postkoloniální feministická kritička Gayatri Spivak, neexistuje žádný prostor, ze kterého by podrobený subjekt mohl mluvit. Široká historická a geografická perspektiva, jež je důsledkem jejich mnohovrstvého útlaku,...
|
|
|
Sikh Religious Symbols in Contemporary Canada
Sládečka, Dušan ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Tato práce pojednává o vizuálním projevu sikhských náboženských symbolů a kontroverzích, které způsobují v Kanadském veřejném životě. Tyto rozepře vykreslují složitost řešení náboženských a kulturních problémů v kanadské multikulturní společnosti. Pro účely této práce je nejdůležitější analýza argumentů použitých v soudních sporech týkajících se tohoto tématu. Tato debata nabízí zajímavý pohled na proces politického rozhodování a vyrovnávání se s diverzitou v Kanadě. Sikhské náboženské symboly, obecně označované jako "5ká," jsou nepostradatelnou částí života každého vyznavače této víry. Nicméně důsledným dodržováním těchto zásad v každodenním životě se kanadští sikhové často dostávají do sporu s kanadskými předpisy. Nejvíce problematickými články jsou kéš (nestříhané vlasy skryté neustále pod zvláštním turbanem nebo látkou) a kirpán (stylizované zpodobnění meče, který musí být uzavřen v ochranném obalu a nošen u těla). Tyto jsou hlavním bodem zájmu v mé práci. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole je rámcově popsán kontext a popsány základní pojmy. Tato kapitola stručně sleduje koncept multikulturalismu, základní náboženské představy sikhismu, náboženské symboly, historii této komunity v Kanadě a její místo v multikulturní společnosti. Sikhské společenství bude představeno...
|
|
|
Cultural Conflicts in the Writing of Hanif Kureishi
Dongresová, Marta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Situace imigrantů v Británii inspiruje autory již po několik desetiletí a Hanif Kureishi není výjimkou. Kulturní původ mu umožňuje popsat v dílech zkušenosti imigrantů realistickým způsobem a jeho postavy představují konflikty se kterými se imigranti musí potýkat během svého života mezi lidmi, kteří se řadí k dominantní kultuře státu. Bakalářská práce se zaměřuje na román The Buddha of Suburbia, který je pro ni stěžejní, ale také obsahuje krátké odbočky ve kterých se dotýká dalších Kureishiho děl, jež byla publikována mezi polovinou 80. let až do konce let 90., např. The Black Album, My Son the Fanatic, My Beautiful Laundrette, The Rainbow Sign a Sammy and Rosie Get Laid. Celá diskuse se skládá ze tří hlavních částí a začíná kapitolou věnovanou teoretickým termínům a jejich definicím, které jsou nezbytné pro všechny analýzy literatur diaspory. Tyto pojmy jsou dále aplikovány na Kureishiho díla na následujících stranách práce. Druhá kapitola se soustředí na konflikty, které zažívá první generace imigrantů, jejíž zástupci se snaží formovat svou osobnost zatímco oscilují mezi kulturou své původní domoviny a Anglie. Třetí kapitola se zabývá druhou generací imigrantů narozených v Británii, kteří chtějí získat identitu v Anglii, ale neustále se potýkají se stereotypy, nepřátelstvím a předsudky vůči...
|
|
|
Representing Slavery in Black British Writing
Bartová, Nikola ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato práce se zabývá černošskou britskou literaturou která se zaobírá problematikou otroctví. Vybraní autoři jsou buďto karibského nebo afro-indického (ačkoli byla použita jedna americká prozaička pro potřebu srovnání) původu a patří do černošské diaspory v Británii. Otázka otroctví v Karibiku je ústřední pro formování a vytváření identity a definování pojmu domova v diskutovaných pracích. Cílem této práce je zjistit dopad minulosti otroctví na identitu lidí v černošské britské diaspoře, jakož i určit postoj a estetický výběr nejvhodnější pro reprezentaci této traumatické minulosti. První část této práce se zaměřuje na teoretické pozadí tématu otroctví v Karibiku s cílem definovat pojmy jako diaspora, kulturní identita, paměť a potíže nejen umělecké reprezentace otroctví, ale i jeho zapamatování. Tato část obsahuje také historické pozadí otroctví a obchodu s otroky v Británii a Karibiku v osmnáctém a devatenáctém století, aby se dala posoudit přesnost děl a byla chápána krutá realita otroctví. V následujících kapitolách jsou autoři jednotlivě představeni a základní informace o nich slouží k určeních jejich stanoviska a často dopomohou vysvětlit výběr témat a použité výpravné techniky. Jednotlivé romány či poezie jsou analyzovány a porovnány. Analýza je založena na jejich zpracování reprezentace...
|
|
|
Neo-Pagan Features in Boyden's "Three Day Road"
Bohal, Vít ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Teze mé nadcházející bakalářské práce se bude zabývat tématem náboženství v románu kanadského spisovatele Josepha Boydena Three Day Road (2005). Konkrétně budu hájit hypotézu, že ve vzájemném dialogu animismu a křesťanství, který tvoří jeden ze základních pilířů celé výpravy, jsou přítomny velmi silné ideály a prvky novo-pohanství. Hlavní argument bude postaven na kulturním fenoménu tabu, a jeho vztahu k hlavním postavám, a i k celému příběhu. Na rozdíl od Freudova pohledu, kteý vidí tabu jako životu neprospívající a neurotický psychologický fenomén (použity budou Freudovy spisy Totem a Tabu a Budoucnost jedné iluze), jediní dva vypravěči vidí tabu jako pozitivní jev, a jeho nároky se náležitě řídí, zatímco Elijah Whiskeyjack tabu programově překračuje, a je za to potrestán. Tento morální aspekt příběhu je nejpatrnější ve vztahu dvou hlavních postav, zmíněného Elijahy Whiskeyjacka a Xaviera Birda, a je založen právě na jejich rozdílném vztahu ke kulturním tabu. Hlavní tabu, mající naprosto centrální roli, je tabu spojeno s kanibalismem, jak doslovným, tak metaforickým. Celý příběh hojně využívá odkazy na tradiční Algonkvínské monstrum zvané windigo, které je častou součástí metafor, a anylýza této postavy bude pro účely této práce velmi produktivní. Odmítnutí Feudova názory, že tabu je fenomén neproduktivní...
|
|
|
The victimization of women by men - "hunters" and "consumers" - in Margaret Atwood's novels The Edible Woman and Surfacing
Skřivanová, Martina ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ranou tvorbou kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové - romány Žena k nakousnutí (1969) a Z hlubin (1972). Práce se zaměřuje na viktimizaci a objektifikaci ženských postav skrze fotografování a konzumaci. Tato dvě témata jsou stěžejní pro dvě kapitoly statě bakalářské práce. První kapitola se zabývá teorií fotografie Susan Sontagové a Rolanda Bartha a aplikuje ji na oba romány. Pomocí fotoaparátu či kamery získává muž nad ženou nadvládu. Podobně jako střelná zbraň je fotoaparát jednoduše ovládán pomocí spouště, která přemění osobu svého zájmu na trofej - předmět v neměnné pozici, se kterým lze lehce manipulovat. Práce se proto také zabývá podobnostmi mezi ženskými a zvířecími obětmi a lovením. Roland Barthes se ve Světlé komoře (1980) věnuje pozóváním před fotografem. Je přesvědčen, že v momentu fotografování ze sebe osoba čekající na stisknutí spouště sama vytvoří objekt a ztrácí tak své vlastní já - s touto verzí vyobrazené osoby může fotograf potom naložit podle sebe. Pohled fotoaparátu a kamery je bezohledný a kořistnický, což je v práci rozvedeno pomocí feministické teorie Laury Mulveyové, která ve své antologii Vizuální a jiné slasti (1989) tvrdí, že fotoaparát je nástavbou mužského objektifikujícího pohledu. Druhá kapitola se zabývá konzumací. Hlavním argumentem...
|
|
|
Putting Chopin and the Rez together: multicultural features of Tomson Highway's work
Marešová, Jana ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná Multikulturní rysy v díle Tomsona Highwaye se zaměřuje na dílo domorodého kanadského spisovatele a hudebníka Tomsona Highwaye. Práce rozebírá ty prvky jeho díla, které vyjadřují myšlenky multikulturalismu a hybridity. Zabývá se podobou postav v jeho díle a zobrazením hlavní postavy mytologie původních obyvatel Kanady, postavy šibala. Způsob, jakým Highway spojuje své vzdělání postavené na evropsko-kanadských základech a svou citovou vnímavost pramenící z kultury jeho lidu, ukazuje analýza dramatických prostředků a hudby v jeho díle. Highway svým dílem podporuje a prosazuje představy multikulturalismu. On sám díky němu totiž našel svou osobní i uměleckou volnost.
|
host ::
RSS.