|
|
Kybernásilí na LGBTQ+ lidech v ČR
Kalousková, Natálie ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Coufalová, Linda (oponent)
Tato práce se věnuje tématu kybernásilí na dospělých LGBTQ+ lidech v prostředí českého internetu. Téma kybernásilí je obecně nový fenomén, kterému byl doposud dáván prostor spíše ve vztahu k dětem a adolescentům. Touto prací autorka nabídne vhled do způsobu užívání internetu queer lidmi, jakým negativním událostem tam čelí a jak se s těmito zkušenostmi vypořádávají. Práce staví na myšlence heteronormativní společenské hegemonie a hledá spojitosti mezi tímto společenským řádem a kybernásilím. Pomocí kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů byl proveden výzkum s osmi LGBTQ+ respondenty*tkami. Ukázalo se, že queer lidé čelili*y jak závažným činům jako vyhrožování či vydírání, tak homofobní a transfobní mikroagresi. Fakt, že kybernásilí je u dospělých lidí často bagatelizováno jak společností, tak samotnými oběťmi, znesnadňuje jeho řešení. Přesto je třeba tomuto tématu věnovat větší pozornost ve snaze o eliminaci heterosexismu ve společnosti.
|
|
|
Dopad pandemie Covid-19 na sexuální služby v ČR z pohledu pracovníků neziskových organizací
Bandová, Klára ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Dopad pandemie Covid-19 na sexuální služby v ČR z pohledu pracovníků neziskových organizací Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá dopady pandemie Covid-19 na sexuální služby v České republice z pohledu pracovníků neziskových organizací. Cílem této práce je určit dopady pandemie Covid-19 na sexuální služby, poukázat na změny způsobené pandemií v oblasti sexuálních služeb a zkoumat reakce neziskových organizací. Jedná se o kvalitativní výzkum, kterého se účastnilo pět pracovníků neziskových organizací. Data pro svou práci jsem získala pomocí online rozhovorů, které probíhaly od března do června roku 2021. Tato práce ukazuje, k jakým změnám kvůli pandemii Covid-19 v oblasti sexuálních služeb došlo. Rozebírá témata jako násilí, marginalizace a intersekcionalita ve vztahu k sexuálním službám. V mé práci se ukázalo, že pandemie Covid-19 zhoršila životní podmínky sexuálních pracovnic a často je nutila ke snížení jejich hranic. Ukázalo se také, že reakce neziskových organizací byla rychlá a jejich pomoc nezbytná.
|
|
| |
|
|
Slaďování rodinného a profesního života lékařek v ČR
Handzelová, Juliána ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tučková, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá slaďováním rodinného a profesního života lékařek v České republice. Na téma je nahlíženo z genderové perspektivy. Cílem práce je zjistit, jaké mají ženy lékařky pocity během studijních let a následně během profesního života, zda se někdy setkaly s genderovým znevýhodňováním či diskriminací a jak se lékařkám daří sladit rodinný a profesní život a s čím se při takto náročném povolání musí potýkat. Práce popisuje lékařskou profesi a její genderovanost, rodinu a rodičovství, veřejnou a soukromou sféru, harmonizaci rodinného a profesního života a jaké strategie lze při slaďování použít. Práce je metodologicky uchopena prostřednictvím kvalitativního přístupu, kdy zvoleným výzkumným designem je případová studie. Ke zodpovězení výzkumných otázek byly provedeny polostrukturované rozhovory s lékařkami, působícími na nemocničních odděleních, mající alespoň jedno dítě ve věku do 13 let včetně. Výsledky analýzy ukazují existenci genderové diskriminace, sexismu, popisují ženám nepříznivý atestační systém i čemu lékařky čelí při slaďování rodinného a profesního života a jak rodina v mnoha oblastech ovlivňuje jejich profesi. Na závěr práce jsou uvedeny eventuální možnosti k dalšímu bádání hlouběji do tématu.
|
|
|
Motivace mladých lidí ke vstupu do manželství
Chytrá, Valérie ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mazáková Šetinová, Markéta (oponent)
V posledních třiceti letech jsou v České republice pozorovatelné významné změny v demografickém chování. Tato práce se zaměřuje na současnou podobu rodinného chování, konkrétně vstupu do manželství, a to u mladých lidí, kteří uzavřeli manželství v relativně nižším věku, než je v současné době běžné. Povaha manželského vztahu je nahlížena a kriticky reflektována optikou individualizace v díle A. Giddense a U. Becka. Kromě samotného manželství se práce věnuje jeho postavení mezi ostatními tranzicemi mladé dospělosti, a tedy podobě životní dráhy mladých lidí. Výzkum této práce byl proveden kvalitativní metodou a technikou polostrukturovaných rozhovorů. Dochází k závěru, že manželství má především symbolický význam, ale důležité jsou i jeho praktické důsledky. Hlavním významem manželství je pak formální stvrzení závazku partnerů vůči sobě navzájem. Manželský závazek slouží jako prostředek komunikace mezi samotnými manžely, i mezi nimi a jejich sociálním okolím. Specifická věková situace daná relativně nižším věkem vstupu do manželství se odráží především v pociťování existence určitých věkových norem, které však nejsou nadále závazné, a pokud nesouzní s hodnotovou orientací nebo ekonomickými možnostmi partnerů, lze tomu jejich životní dráhu bez sankcí přizpůsobit.
|
|
|
Pěstounství na hranici péče a práce a jeho genderové aspekty
Studená, Adéla ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Senft, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí a její pozicí na hranici péče a práce. Pojmem péče se zde rozumí "péče z lásky" v rodině, která by podle společenských představ měla být poskytována bez ohledu na existenci finančních odměn. Pojem práce je zde použit ve smyslu placeného zaměstnání. Tato hranice je zkoumána na obecné i genderové rovině. Jádrem práce je provedený kvalitativní výzkum, který staví na analýze polostrukturovaných rozhovorů s celkem osmi pěstouny a pěstounkami, konkrétně se čtyřmi muži dlouhodobými pěstouny a čtyřmi ženami dlouhodobými pěstounkami v páru. Práce dochází k závěru, že pěstounství odráží zavedený genderový řád, v rámci kterého péče vystupuje jako činnost bytostně spjata s identitou žen. Nicméně tato identita má také profesní povahu a proniká do sféry placené práce. Profesní identitu si však v kontextu svého pěstounství konstruují pouze ženy a hranice pěstounství mezi péčí a prací je tedy genderovaná. Zároveň práce, skrze analýzu percepce finančních odměn pěstounů a pěstounek, ukazuje, že "péče z lásky" a peníze za ní poskytované nejsou v rozporu, ale naopak mohou skýtat symbolické vyjádření hodnoty samotné péče. Perspektiva pěstounů a pěstounek, kterou práce předkládá, překračuje dichotomii placeného zaměstnání a rodinné péče, která v běžném chápání zakládá...
|
|
|
Občanská angažovanost a systém zdravotní péče
Černá, Anna ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopadem občanské angažovanosti na systém zdravotní péče. Studuje, do jaké míry přispívá participace k transformaci systému zdravotní péče a proměně vztahu mezi pacienty a politickými i odbornými autoritami. Jejím cílem je kriticky sociologicky analyzovat a na příkladech osvětlit sociální procesy, které angažovanost pacientů doprovázejí. Do hledáčku se přitom dostávají pacientské organizace, tedy institucionalizovaná forma občanské společnosti s potenciálem vyvolat sociální změnu. Ambicí práce je ukázat aplikovatelnost konceptu reflexivity na oblast zdravotnictví, obohatit tento analytický rámec o víceúrovňový přístup k systému zdravotní péče, a přispět tak do diskuze o fenoménu občanské angažovanosti systematickým a strukturovaným pohledem na dynamické vztahy mezi pacientskými organizacemi a systémem zdravotní péče. Zjištění autorky se opírají o analýzu polo-strukturovaných rozhovorů se zástupci pacientských organizací a dostupných dokumentů. Autorka zdůrazňuje ambivalentní dopad občanské angažovanosti, která na jednu stranu vyvolává dílčí transformace mikro, meso, makro a meta úrovně systému zdravotní péče a funguje jako katalyzátor širších sociokulturních změn, ale na druhé straně je provázena sociálními procesy zabraňujícími emancipaci pacientů a proměně stávajícího sociálního...
|
|
|
Consumption of animal-based products among ecologically active individuals
Kalčoková, Maša ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Anotácia Diplomová práca pojednáva o paradoxe, ktorý vzniká na základe rozporu v jednaní a názoroch na konzumáciu živočíšnych výrobkov. Snahou práce bolo odhaliť sociálne faktory, ktoré spôsobujú tento nesúlad, pričom predpokladom je, že práve sociálne faktory zohrávajú dôležitú úlohu. Tento predpoklad vychádza z považovania mäsa za sociálny konštrukt zakorenený v kultúre, a teda konzumáciu mäsa práca skúma nie ako individuálne rozhodnutie ale ako výsledok vplyvov rôznych inštitúcií a sociálnej štruktúry. Tento paradox je skúmaný na ekologicky aktívnych jednotlivcoch pričom sa predpokladá, že práve u nich bude nesúlad medzi názormi na živočíšne výrobky a jednaním výraznejší. Záver práce odhaľuje ako jeden z najdôležitejších faktorov rodinu a tradície, teda jednotlivci sa obávajú vylúčenia zo sociálnej skupiny rodiny a zároveň chcú byť verný tradíciám. Respondenti tak často volili radšej konformitu či už voči členom skupín do ktorých patria či kultúre a tradíciám. Práca sa zaoberá aj vinou, ktorú tento nesúlad spôsobuje, pričom zohľadňuje aj vplyv ekológie ako externého faktoru.
|
|
|
The role of family and close social relationships in the narratives of Israeli women who experienced stillbirt
Dargan, Keren ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tučková, Anna (oponent)
This thesis examines the social context of stillbirth and its impact on women's life and on their relationships with their family members. The study sample includes 8 adult women from Israel. Israel is a country characterized by a high number of children in families and the centrality of religion in society. The methodology used in this study was semi-structured interviews. Our results were similar to those of previous studies in terms of the partner's attitude to the event. On the other hand, the results included novel findings regarding other family members' coping with the stillbirth event. Solidarity and other types of empathy were found to be relevant according to women's stories; whereas some filial norms were met with more ambivalent responses. This thesis demonstrates the importance of intergenerational solidarity, the mass influence of cultural context and ambivalence within everyday situations and the meaning of empathy from close family members. Particular attention needs to be paid to the intergenerational perspective, which focuses on the family (couple, divorced or single units) or the wider society in which they live. Moreover, the experience of particular social groups further exploration; for instance, single mothers and surrogates.
|
|
|
Zkušenosti žen s poporodní péčí v českých porodnicích
Vernerová, Karolína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slepičková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem péče na poporodním oddělení/oddělení šestinedělí v prostředí porodnic v České republice očima žen, které zde v uplynulém roce absolvovaly lékařsky vedený porod. V centru výzkumného zájmu stojí to, s jakými očekáváními ženy do porodnice a na oddělení šestinedělí přicházejí, jakým způsobem ve svých výpovědích konstruují svou zkušenost s různými aspekty péče na tomto oddělení, jaké momenty zvýznamňují a jaké strategie volí při případných střetech vlastního "ne-expertního" přesvědčení s režimem dané porodnice či s "autoritativním věděním" jejího personálu. Cílem práce je zprostředkování autentických ženských zkušeností s poporodní péčí a jejich zasazení do širšího teoretického rámce, zejména s ohledem na medicínský diskurz a možné disciplinační techniky, jejichž prostřednictvím je v prostředí porodnice utužována autorita zdravotnického personálu a jež slouží k tělesné i sociální kontrole žen.
|
host ::
RSS.