|
|
Biaspektuální slovesa v ruském a českém jazyce
Tikovská, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá biaspektuálními slovesy v ruském a českém jazyce. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První z nich podává stručný přehled o hlavních oblastech aspektologického bádání. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují a popisují základní aspektologické pojmy - slovesný vid, vidová dvojice, způsob slovesného děje atd., jejich funkční rysy a hlavní způsoby tvoření vidových dvojic. Druhá teoretická kapitola se věnuje fenoménu obouvidovosti. Jsou zde prezentovány různé přístupy k podstatě obouvidovosti a problematika klasifikace obouvidových sloves. Zmapováno je zde i početní zastoupení biaspektuálních sloves v ruštině a češtině a dynamika jejich vývoje. Praktickou část představuje kontrastivní analýza vzorku 50 ruských a 50 českých obouvidových sloves. Jejím hlavním cílem bylo za použití vybraných elektronických korpusů, internetu i vlastních příkladů popsat fungování obouvidových sloves v ruštině a češtině, nalézt jejich nové potenciální aspektuální partnery, zjistit jakým způsobem jsou tvořeny a určit míru jejich významového překrývání s původními obouvidovými slovesy. V závěru jsou na základě zhodnocení výsledků formulovány hlavní tendence vývoje obouvidových sloves v ruském a českém jazyce. Klíčová slova: aspektologie, čeština, imperfektivizace, obouvidovost,...
|
|
|
Formální tautologie v češtině
Bílková, Jana ; Uličný, Oldřich (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
V následujících kapitolách se pokusím blíže specifikovat podstatu formálních tautologií, popsat jejich výrazné formální, sémantické i funkční rysy a na základě analýzy jazykového materiálu klasifikovat (z hlediska formálního i komunikačního) jednotlivé typy formálních tautologií užívaných v současné češtině.
|
|
| |
|
|
Specifika češtiny ruských studentů (se zaměřením na vybrané fonetické a morfosyntaktické jevy)
Ramasheuskaya, Katsiaryna ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bednaříková, Božena (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
Jazyková adaptace cizinců je vždy provázena řadou problémů spojených s akvizicí a užíváním druhého jazyka, který se pro ně stává základním komunikačním prostředkem v novém prostředí. Ignorování a podceňování těchto problémů, typických pro určitou jazykovou komunitu, může vést k situaci, kdy cizinec nezvládne cílový jazyk a poté nebude schopen se úspěšně integrovat do nové společnosti. Předkládaná práce se zaměřuje na vybrané specifické problémy v oblasti morfosyntaxe a fonetiky typické pro ruskojazyčné studenty češtiny. Zároveň upozorňuje na nebezpečí přeceňování pozitivního transferu z ruštiny a zdůrazňuje nutnost využití speciálního didaktického přístupu ve výuce této skupiny jinojazyčných mluvčích. Analýza vybraných jazykových jevů je založena na datech z Fonetické databáze mluvených projevů cizinců s ruštinou jako prvním jazykem a Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským, které byly vytvořeny mimo jiné pro účely této práce. Pozornost je zaměřena konkrétně na užívání reflexivního se/si, tvarů pomocného slovesa být v minulém čase, krátkých tvarů osobních zájmen v mluvených a psaných projevech rusky mluvících studentů a rovněž na realizaci kvantity.
|
|
|
České modální sloveso mít a jeho ekvivalenty ve slovinštině
Filippovová, Dagmar ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Pallasová, Eva (oponent)
Obsahem této diplomové práce je komplexní lingvistická analýza českého modálního slovesa mít a jeho kontrastivní srovnání se slovinskými sémantickými ekvivalenty. Analýza obou jazykových systémů je provedena na reprezentativních autentických textech. Doklady českého příkladového materiálu jsou excerpovány z korpusu SYN2000, slovinský materiál z korpusu FidaPLUS. Cílem této práce je empirická komparace obou jazykových systémů, jejíž výsledky by byly bezprostředně použitelné v překladatelské praxi nebo ve výuce češtiny jako cizího jazyka. V teorii a terminologii práce vychází z tradičního pojetí modality českých mluvnic, ale při interpretaci excerpovaných materiálů výrazně přihlíží i k metodice a terminologii užité v další sekundární literatuře. Teoretický podklad i užitá terminologie jsou objasněny v úvodních kapitolách práce. Nejprve se zabývám formální stránkou slovesa mít. Zjistila jsem, že sloveso mít vykazuje v systému českých modálních sloves několik zajímavých vlastností. Je to polysémantický a polyfunkční lexém, který se realizuje nejen ve významech modálních, ale má i různé velmi frekventované významy nemodální. Funguje jednak jako plnovýznamové sloveso s primárním posesivním, dispozičním a partitivním lexikálním významem a celou řadou významů dalších, a také jako pomocné sloveso při tvoření...
|
|
|
Language change and language contact phenomena in the Old-Russian documents between the Hansa and Russia and Livonia and Russia
Grišmanova, Marija ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Diplomová práce «Vývojové tendence a kontaktní vliv v staroruských listinách mezi Hanzou a Ruskem a Livonií a Ruskem» je věnována jevům jazykové evoluce staré ruštiny, jejím vztahům s dolní němčinou a latinou a jejich jazykovému kontaktu od konce 12. do začátku 15. století. Tato problematika je vyložena na základě 35 staroruských, 29 dolnoněmeckých a 10 latinských listin, vztahujících se k výše uvedenému období. Práce vznikla na základě bakalářské práce, v níž byly prozkoumány jazykové zvláštnosti staroruských listin ze města Polock a dolnoněmecký vliv na jazyk staroruských listin. V diplomové práci byla problematika rozšířena na jiná západoruská města jako Novgorod, Pskov, Smolensk a Vitebsk, která též byla v kontaktu s německými kupci Hanzy a rytíři Livonského řádu. Pozornost je věnována především popisu textu jako celku a pragmatických strategií, která jsou typově rozdílná v listinách z různých ruských regionů a v dolnoněmeckých listinách. Práce se skládá ze čtyř částí: úvodu a teoretické části, popisu etiketní části listin, popisu základního textu listin a výsledků. Práce obsahuje na konci soupis použité literatury. V úvodu jsou vylíčeny problematika výzkumu staroruských listin a dějiny tohoto výzkumu, dále je popsáno historické pozadí zkoumaných listin, navíc jsou vymezeny teoretické zásady práce a je...
|
|
|
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
|
|
|
Konverzívnost jako systémový vztah
Kováčová, Kateřina ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Giger, Markus (oponent) ; Panevová, Jarmila (oponent)
Konverzívnost je významový vztah mezi lexémy (resp. mezi jinými typy jazykových výrazů), který bývá co do své příslušnosti k systému jazyka v různých jazykových teoriích odlišně hodnocen. Neformálně jsou za konverzívní považovány takové výrazy, které "označují stejnou situaci pokaždé z jiné perspektivy" jako např. slovesa dát - dostat, prodat - koupit, půjót- půjčit si, vyhrát- prohrát nebo substantiva vítězství- porážka. V této práci je konverzívnost pojata coby typ významového vztahu, který je jazykovému systému inherentní, a tudíž má být zahrnut do úplného teoretického popisu jazyka. Toto stanovisko, které vychází z více méně intuitivního pozorování vlastností konverzívních lexémů a jejich srovnání s lexémy jinými, se autorka snaží podepřít důsledným popisem povahy konverzívního významového vztahu v rámci formálně budované teorie Funkčního generativního popisu (FGP). Tento úkol je nezbytně spojen s jistými úpravami (rozšířením) terminologického rámce FGP, neboť v dané teorii dosud nebyla podrobněji zpracována oblast lexikální sémantiky. Při budování pojmového aparátu potřebného pro popis těch aspektů konverzívnosti, které se týkají lexikální sémantiky, se autorka inspiruje jednak sémantickou teorií Modelu Smysl <::::> Text, jednak výsledky práce českých lingvistů, kteří se již popisem sémantiky větných...
|
|
|
Jazyk nacionálně-socialistické propagandy v lužickosrbském tisku 30. let
Tomčík, Stanislav ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent) ; Schulz, Jana (oponent)
Práce se zabývá vlivem nacionálně socialistické ideologie na jazyk v lužickosrbském tisku 30. let 20. století. Na převážně hornolužickosrbském materiálu se představuje lexémy, jež byly spojeny s terminologií nacionálně socialistického režimu. Zatímco některé lexémy v jazyce přetrvaly a nezměnily svou podobu, jiné jsou zcela zapomenuty. Dále jsou jsou představeny některé ideologémy nacionálně socialistické propagandy a jejich adaptace v lužickosrbském prostředí. Především oblasti, které se týkají identity, jsou pro lužickosrbský kontext jedinečné, neboť posouvají významy obsažené v oficiálním pojetí ideologie. Jako specifická oblast, kam pronikl jazyk ovlivněný nacionálně socialistickou ideologií, je představena umělecká literatura, která byla zveřejňována na stránkách lužickosrbského tisku. Klíčová slova: lužickosrbský tisk, hornolužická srbština, totalitní jazyk, propaganda, identita, ideologie
|
|
|
Derivation of deanthroponymic personal names in Russian and Czech from foreign anthroponyms on web pages, related to films, TV-series and fanfiction
Andreeva, Dariia ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
(český) Cílem této diplomové práce je ukázat zvláštnosti v odvozování hypokoristik od antroponimů cizího původu v češtině a ruštině na webových strankách, věnovaných filmům, seriálům a fanouškové tvorbě. První část této práce je věnována následujícím teoretickým otázkám: rozdíl v semantice hypokoristik a oficiálních podob osobních jmén, způsoby derivace hypokoristik a jejich použití v češtině a ruštině. Ve druhé části je uvedeno porovnání hypokoristik, odvozených od osobních jmén cizího původu, v češtině a v ruštině tak, aby byly odhaleny zvláštnosti jejich vytvoření a jejich užití v online diskusích a ve fanouškové tvorbě.
|
host ::
RSS.