|
|
Vliv individuálních vlastností samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus) na kvalitu snůšky, párovací status a inkubační úsilí samce
Sládeček, Martin ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Role ornamentace opeření a dalších individuálních vlastností v pohlavím výběru je u ptáků široce studovanou problematikou. Drtivá většina prací se ovšem zabývá významem ornamentace samců a samičími preferencemi při jejich výběru. Recentní poznatky ovšem ukazují, že podobně širokou škálu adaptací lze nalézt, zaměříme-li se na signální význam opeření samičího. Tato práce zkoumá potenciální význam melaninové ornamentace a dalších individuálních vlastností pro průběh hnízdního procesu u samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus), známého a široce rozšířeného polygynního bahňáka zemědělské krajiny. Žádná ze studovaných charakteristik nesignalizovala investici do reprodukce prostřednictvím objemu vajec ve snůšce. Samice s delším křídlem, větším rozsahem předhnízdního pelichání loketních letek a větším rozsahem melaninové ornamentace ovšem začínaly hnízdit, poněkud překvapivě, později v sezoně. I přesto se ornamentace samic ukazuje jako pravděpodobně samci preferovaný znak, protože v průměru inkubovali více na hnízdech samic s výraznější ornamentací. Stejně tak inkubovali výrazněji v pozdních fázích inkubační periody. Žádný vliv na množství samčí inkubační péče naopak nebyl zjištěn u velikosti vajec, či načasování hnízda v rámci sezony. Podobně ani velikost hnízdního uskupení, coby ukazatel možnosti...
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
Rizika predace hnízd koroptve polní (Perdix perdix)
Holomek, Stanislav ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Poláková, Simona (oponent)
Koroptev polní (Perdix perdix) je skrytě žijícím ptačím druhem hnízdícím na zemi v otevřené krajině. Přes řadu známých antipredačních adaptací a strategií tohoto druhu jsou koroptví hnízda často predována, přičemž spektrum hnízdních predátorů ani okolnosti predačních událostí nebyly dosud uspokojivě popsány. Diplomová práce přináší výsledky z experimentů provedených na umělých hnízdech, je rovněž doplněna popisem hnízdního chování dvou inkubujících samic získaným z videonahrávek jejich hnízd. Práce shrnuje výsledky videozáznamů predátorů na umělých hnízdech, přičemž nejčastějším predátorem byla kuna (Martes sp.). Úspěšné přežívání hnízd ve všech experimentech bylo ovlivněno především ukrytím hnízda ve vegetaci. Přítomnost pachu z peří dospělých ptáků však zvyšovala riziko predace i u dobře zakrytých hnízd. Hnízda umístěná v travních biotopech přežívala nejlépe bez ohledu na své zakrytí. V ostatních biotopech (okrajová linie polní cesty, okrajová linie lesa či remízku a polní biotop mimo linie) záleželo na zakrytí hnízd vegetací. Hnízdění koroptví v blízkosti lesního okraje či remízu je méně bezpečné z hlediska rizik hnízdní predace. Preference obdobného mikrohabitatu hnízdícími koroptvemi a hnízdními predátory nastiňuje možnost, že se koroptev ocitá v roli ekologické pasti na úrovni mikrobiotopu....
|
|
| |
|
|
Kvalita samce, mimopárové paternity a rodičovské investice u hýla rudého Carpodacus erythrinus
Schnitzer, Jan ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Sociální monogamie spojená s biparentální péčí o mláďata je jeden z nejčastějších párovacích systémů ptáků. Protože samice více investují do rozmnožování, jsou obecně považovány za pohlaví, které si vybírá partnera. Proto se časem cestou pohlavního výběru vyvinula u samců řada znaků, na jejichž základě samice provádějí volbu partnera. Jaké vlastnosti samce tyto znaky mohou signalizovat a jaké mechanizmy jsou zodpovědné za vznik, vývoj a udržování těchto znaků je předmětem řady evolučně ekologických studií. Samice si může vybírat na základě toho, zda spárováním s konkrétním samcem získá přímou nebo nepřímou výhodu. Podle teorie dobrého rodiče mohou různé samčí sekundární pohlavní znaky signalizovat úroveň rodičovské péče. Nepřímou výhodu představují kvalitní geny, které může samice získat pro své potomky. Podle této hypotézy (good genes model) samice používá určité samčí sekundární pohlavní znaky k ohodnocení genetické kvality samce. Jedním z nejvýraznějších a nejčastěji zkoumaných sekundárních pohlavních znaků, které mohou signalizovat samčí kvality a které používají samice při výběru partnera je zbarvení. U velkého počtu druhů pěvců existuje pohlavní dimorfizmus ve zbarvení peří a většinou se předpokládá silný vztah mezi reprodukčním úspěchem samce a kvalitou zbarvení peří samců. Zbarvení peří má...
|
|
|
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) -- modelový druh pro výzkum prekociálních problémů bahňáků ( Charadrii)
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Prekocialita klade velké energetické nároky na mládě, které si krátce po vylíhnutí musí samo začít hledat potravu a je vystaveno faktorům okolního prostředí mnohem více než altriciální mláďata. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro představení prekociálních problémů bahňáků (Charadrii), typické prekociální ptačí skupiny. Lepší porozumění problémům růstu a přežívání kuřat čejky chocholaté v různých podmínkách prostředí prohloubí naše pochopení ekologických omezení a adaptací prekociality bahňáků a zároveň může výrazně pomoci při stanovení podmínek efektivní ochrany ohrožených druhů. Velikost, růst, kondice i přežívání čejčího kuřete je ovlivněno velikostí vejce, ale také kvalitou jeho rodičů během 35 dnů, které kuře potřebuje pro dosažení vzletnosti. Mortalita čejčích kuřat je nejvyšší do 10 dnů věku kuřete působením všech dále uvedených faktorů, o to účinnějších v kritickém a choulostivém období kuřete krátce po vylíhnutí. Čejčí kuře se neselektivně živí na nejpočetnějších a jemu nejdostupnějších typech kořisti, které sbírá převážně z povrchu země, z měkkého bahna či mělké vody. Potrava zahrnuje řadu bezobratlých živočichů, zejména žížaly, brouky a další skupiny hmyzu. Zastoupení jednotlivých složek potravy se významně mění s věkem kuřete, sezónou i obývaným biotopem....
|
|
|
Mimopárové paternity a síla pohlavního výběru u vlaštovky obecné
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Obecně se předpokládá, že za vznik druhotných pohlavních znaků je zodpovědný pohlavní výběr. Jeho síla bývá připisována varianci v reprodukčním úspěchu mezi jedinci. Tato variance se odvíjí především od počtu sexuálních partnerů a počtu zplozených potomků. Jak samci, tak samice mohou zvýšit svůj reprodukční úspěch alternativními reprodukčními strategiemi - mimopárovými kopulacemi a vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. V této práci jsem testovala vztah mezi samčí ornamentací a úspěchem v mimopárových a vnitropárových kopulacích a celkovým reprodukčním úspěchem samců u vlaštovky obecné (Hirundo rustica), sociálně monogamního druhu s vysokou mírou mimopárových paternit. Výsledky naznačují, že samci s barevnější hrdelní skvrnou mají vyšší reprodukční úspěch. Barevnější samci měli méně často mimopárové mládě ve svém vlastním hnízdě. Délka ocasu nesouvisela ani s vnitropárovou, ani s mimopárovou paternitou, ačkoliv předešlé studie dokumentují pozitivní vztah mezi tímto ornamentem a samčím reprodukčním úspěchem. Naše výsledky potvrzují, že mimopárové paternity značně přispívají k variabilitě v reprodukčním úspěchu samců vlaštovky obecné. Vnitropárová paternita se zdá být důležitějším zdrojem této variance ve srovnání s mimopárovými fertilizacemi. Klíčová slova: mimopárové paternity, pohlavní výběr,...
|
|
|
Vliv prostředí na vnitrodruhové rozdíly ve změnách početnosti polních ptáků
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Populace polních ptáků v Evropě dlouhodobě ubývají. Hlavním důvodem poklesu by mohla být intenzifikace zemědělství a pěstování řady plodin méně vhodných pro hnízdění. Proto jsem se zabýval vývojem početnosti polních ptáků v různých biotopech na území České republiky za období 1982-1990 a 1990-2010. V rámci jednotlivých druhů jsem předpokládal odlišné trendy početnosti v závislosti na rozdílech v obhospodařování krajiny v nížinách a ve středních polohách před a po roce 1990. Předpokládaný vliv intenzivního zemědělství v nížinách do roku 1990 se projevil významným poklesem populací čejky chocholaté a strnada obecného. Vliv méně intenzivního hospodaření ve středních polohách se potvrdil spíše u druhů keřů a stromů než u polních specialistů. Po roce 1990 měl předpokládaný pokles intenzity zemědělství nížin způsobit zmírnění úbytku početnosti, k čemuž pravděpodobně došlo, ale přesvědčivé porovnání trendů početnosti mezi oběma obdobími nebylo u většiny druhů z důvodů nedostatku dat možné. Naopak zesílení úbytku početnosti ptáků ve středních polohách po roce 1990, které mělo být reakcí na zarůstání orné půdy, se nepotvrdilo. Populace tam byly stabilní či narůstaly a to v případě jak polních specialistů, tak druhů keřů a stromů. Dále jsem terénním výzkumem zjišťoval vliv výšky a typu plodiny (jarní, ozimá)...
|
|
|
Inkubační strategie vybraných druhů kachen
Klvaňa, Petr ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent) ; Bureš, Stanislav (oponent)
- 1 - Inkubační strategie vybraných druhů kachen Souhrn disertační práce Samice většiny druhů kachnovitých (Anatidae) investují do hnízdění velké množství energie, jelikož zajišťují tvorbu snůšky, inkubaci i následnou péči o mláďata. Situace, kdy role samce je omezena na strážení samice, případně potravního teritoria, panuje u všech druhů kachen severní polokoule. Tato skutečnost činí z řady druhů kachen vhodný model k studiu optimalizace rodičovské investice do reprodukčního pokusu. Na druhou stranu optimalizace investice je velmi komplexní proces podmíněný celou řadou faktorů, zahrnující délku hnízdní sezóny, množství potravy, věk jedince, riziko predace jedince nebo snůšky, či výsledek předchozího hnízdění. Postihnout komplexně všechny faktory ovlivňující inkubační úsilí je však v rámci terénního výzkumu věc nelehká, ne-li nemožná. Výzkumník je tudíž nucen zaměřit se na užší okruh otázek a studovat "pouze" dílčí část reprodukční strategie daného druhu. Tato práce je věnována nejdůležitější fázi reprodukčního cyklu - období inkubace snůšky. V tomto období je samice vystavena velkým energetickým výdajům v podobě zajištění teplotního optima vyvíjejícím se zárodkům, na druhou stranu je její čas pro příjem potravy významně omezen. Strategie, jak náročné období inkubace dovést do úspěšného konce, zahrnuje...
|
|
|
Vliv potravy a krmení mláďat na jejich kvalitu u vrabce domácího (Passer domesticus)
Lusková, Miroslava ; Klvaňová, Alena (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Cílem práce bylo popsat složení potravy mláďat vrabce domácího a určit její vliv na kondici mláďat ve venkovském prostředí na území České republiky. Zároveň bylo studováno využití jednotlivých mikrobiotopů ke sběru potravy. Většina studií potravního chování na našem území se dosud zaměřovala jen na frekvenci krmení. V této práci je popsána potrava mláďat dvou věkových kategorií u budkové populace na zemědělském statku u Veselí nad Lužnicí. Složení potravy mláďat a stanovení podílu rostlinné a živočišné potravy bylo studováno pomocí krčních prstenců a analýzou výkalů. Dále byly zaznamenány i frekvence krmení obou rodičů. Nejčastějším druhem kořisti zjištěným analýzou výkalů byli brouci (Coleoptera), naopak metodou krčních prstenců byli jako hlavní skupina určeni dvoukřídlí (Diptera). V potravě mladších mláďat převažoval dvoukřídlý hmyz (převážně čeleď Tipulidae) a v potravě starších mláďat brouci (převážně čeleď Scarabeidae). Rostlinná složka převažovala u starších mláďat. Nejvyšší zastoupení měla semena čeledi Poaceae. Starší mláďata byla krmena více (celková váha vzorku byla větší). Zatímco se u mladších mláďat se zvyšováním podílů živočišné složky běhák prodlužoval, u starších mláďat se zkracoval, což může potvrzovat odlišné potravní nároky během vývoje mláďat na hnízdě. S rostoucím množstvím podílu...
|
host ::
RSS.