|
|
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
|
|
|
Biaspektuální slovesa v ruském a českém jazyce
Tikovská, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá biaspektuálními slovesy v ruském a českém jazyce. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První z nich podává stručný přehled o hlavních oblastech aspektologického bádání. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují a popisují základní aspektologické pojmy - slovesný vid, vidová dvojice, způsob slovesného děje atd., jejich funkční rysy a hlavní způsoby tvoření vidových dvojic. Druhá teoretická kapitola se věnuje fenoménu obouvidovosti. Jsou zde prezentovány různé přístupy k podstatě obouvidovosti a problematika klasifikace obouvidových sloves. Zmapováno je zde i početní zastoupení biaspektuálních sloves v ruštině a češtině a dynamika jejich vývoje. Praktickou část představuje kontrastivní analýza vzorku 50 ruských a 50 českých obouvidových sloves. Jejím hlavním cílem bylo za použití vybraných elektronických korpusů, internetu i vlastních příkladů popsat fungování obouvidových sloves v ruštině a češtině, nalézt jejich nové potenciální aspektuální partnery, zjistit jakým způsobem jsou tvořeny a určit míru jejich významového překrývání s původními obouvidovými slovesy. V závěru jsou na základě zhodnocení výsledků formulovány hlavní tendence vývoje obouvidových sloves v ruském a českém jazyce. Klíčová slova: aspektologie, čeština, imperfektivizace, obouvidovost,...
|
|
|
Nepřeložené ze Sorokina
Biarozkina, Karina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předmětem bakalářské práce je tvorba ruského autora Vladimíra Sorokina. Práce je zaměřená na překlad a s ním spojenou problematiku, přičemž je rozdělená do dvou ucelených částí. První z nich je věnovaná problematice překladu s důrazem na tvorbu tohoto autora, druhá pak obsahuje komentář a to jak k výchozímu, tak k přeloženému textu. Cílem práce je poukázat na autorův specifický styl a vyjadřování, které znesnadňuje převod do jiného jazyka a vytvořit tak předpoklad pro budoucí překlad vybraného díla. Klíčová slova Překlad, překladatelská analýza, překladatelské metody, ruská literatura, Vladimír Sorokin, Goluboje salo
|
|
|
Srovnání českých překladů dramatu Tři sestry Antona Pavloviče Čechova
Švarcová, Barbora ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tématem této bakalářské práce je srovnání českých překladů jedné z nejvýznamnějších her Antona Pavloviče Čechova - Tři sestry. Práce je uvedena interpretací celého dramatu, která je doplněná postřehy literárních vědců z českého, ruského i britského prostředí. V hlavní části práce jsou porovnávána rozličná překladatelská řešení, která aplikovali vybraní čeští překladatelé v našem i minulém století. Ke srovnání byly vybrány 3 překlady. Jedná se o překlad Leoše Suchařípy, který je v současné divadelní tvorbě nejvíce využíván, překlad Roberta Ibrahima, tedy nejnovější český překlad dramatu, a překlad Bořivoje Prusíka, který byl naopak vydán jako první. Jako odborná opora práce posloužilo především dílo významného českého translatologa Jiřího Levého. Cílem práce je zjistit, jak překladatelé zpřístupňují Čechovovo drama českému recipientovi.
|
|
|
Slovotvorba slovesa v ruském matu
Vysoký, Josef ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se věnuje otázce jazykového fenoménu spojeného s ruským (východoslovanským) prostředím označovaným jako mat. Důvodem pro sepsání této práce je aktuálnost a živost matu v současnosti a zároveň jeho časté přehlížení v odborných pracích. Tento jazykový fenomén je vnímán na pozadí tzv. areálů vulgarismů, tedy rozdělení jazyků různých jazykových skupin evropských jazyků podle tématu jejich nadávek-vulgarismů. Dále je v práci objasněn pojem mat, jeho složení a funkce. Předmětem práce je analýza slovotvorných postupů uplatňovaných při tvorbě slovesa v matu a jeho potenciálu vyjadřovat význam neobscénní v porovnání s původním obscénním významem kořenů slov matu. Čtvrtá kapitola porovnává vulgarismy- nadávky v ruském a českém jazyce, kdy se soustředí v souladu s tématem práce na konkrétní slovní druh, na slovesa.
|
|
| |
|
|
Oslovení ve vybraných povídkách A.P.Čechova a jeho ekvivalentace v češtině
Koutná, Adéla ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze oslovení jako dílčího překladatelského problému, jíž předchází základní lingvistická charakteristika tohoto jazykového jevu a porovnání oslovení v českém a ruském jazyce. Na základě teoretických prací předních teoretiků překladu byla v práci vytvořena vlastní kategorizace překladatelských postupů. Na vybraných povídkách A. P. Čechova byl proveden rozbor konkrétních aplikací překladatelských postupů a zhodnocena jejich adekvátnost. Práce si kladla za cíl zmapovat a co nejpřehledněji shrnout problematiku překladu oslovení. Klíčová slova: A. P. Čechov, povídky, oslovení, gramaticko-sémantická charakteristika, překlad, česká ekvivalentace oslovení
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Stylistic of Russian post-modern novel
Stranz-Nikitina, Veronika ; Uličná, Olga (vedoucí práce) ; Čmejrková, Světla (oponent) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Předkládaná práce je věnována problematice stylu ruského postmoderního románu. Problém byl zkoumán na textu čtyř klíčových románů reprezentativních představitelů tohoto směru, jejichž vznik spadá do 90. let 20. století. Vladimir Sorokin ( ), « » Viktor Pelevin ( ), « » Tatiana Tolstaja ( ), «» Ljudmila Petruševskaja ( ), « » Jako metodologický základ byly použity postupy rozpracované funkční stylistikou, které jsou doplněny teorií konstruktivně-stylových vektorů V. G. Kostomarova. Cíl práce spočívá v co nejpodrobnějším popisu specifických stylotvorných rysů, příznačných pro text románu v postmoderní situaci. Východiskem bádání jsou stěžejní principy postmoderního textu, přičemž v první části jde o principy nekonstitutivní, v druhé pak konstitutivní. Každá z prvních čtyř kapitol je hloubkovou analýzou textu jednoho z románů, jenž je zkoumán z hlediska jednoho z následujících nekonstitutivních principů: dekonstrukce, simulacrum, rizoma, smrt autora. Realizace jednotlivých principů je detailně rozebrána na příkladě konkrétního textu a zastřešena srovnáním osobitého využití tohoto principu v jiných textech. Rozbor se týká obsahové i výrazové roviny, čímž zahrnuje: tématiku, syžet, kompozici, obraznost, tropy, a také fonetickou, morfologickou, lexikální, frazeologickou a syntaktickou vrstvu jazyka....
|
|
| |
host ::
RSS.