|
| |
|
|
Měření vzdálenosti stereoskopickým senzorem
Vavroš, Ondřej ; Říha, Kamil (oponent) ; Hasmanda, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vás provede teoretickým postupem, který vám umožní určit vzdálenost objektu od stereoskopického senzoru. Součástí práce je popis kroků pro dosažení cíle, tzn. získání obrazu, provedení kalibrace, rektifikace. Dále vás práce provede přehledem algoritmů pro vytvoření disparitní mapy a~určením vzdálenosti objektu od senzoru. V následující části se práce věnuje implementaci těchto postupů do aplikace, jejichž cílem je měření vzdálenosti.
|
|
| |
|
|
Simulační scénáře v prostředí IT Guru pro předmět Komunikační technologie
Rybka, Štěpán ; Hasmanda, Martin (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce s názvem Simulační scénáře v prostředí IT Guru pro Komunikační technologie se zabývá návrhem laboratorních úloh pro výše zmíněný předmět. V první části práce je teoretický úvod k použitým protokolům, v praktické části jsou samotné úlohy. Práce obsahuje 4 laboratorní úlohy s detailním popisem postupu práce a názornými obrázky. První dvě úlohy se zaměřují na aplikační protokoly, s kterými přijde uživatel každodenně do styku. Další dvě se orientují na směrovací protokoly, konkrétně na vnitřní směrovací protokol IS-IS a vnější směrovací protokol BGP. K tvorbě byla použita bezplatná verze simulačního programu OPNET Modeler, IT Guru, verze 9.1.A.
|
|
| |
|
|
Stabilizační 2D plošina pro digitální obrazový snímací systém
Vácha, Lukáš ; Hasmanda, Martin (oponent) ; Strašil, Ivo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a částečnou realizací řídící desky, periferních senzorů pro snímání polohy a programem mikroprocesoru. Celý systém řeší stabilizační plošinu pro stabilizaci optických snímacích prvků, které jsou umístěné na malém letadle. Práce je rozdělena do šesti částí. V první části práce jsou shrnuty požadované parametry a vlastnosti navrhovaného systému spolu s vymezením nutných teoretických základů. Ve druhé části práce je proveden rozbor senzorů, které jsou určeny pro snímání potřebných veličin, jmenovitě pak magnetometru, akcelerometru, gyroskopu, přičemž je u každého snímače rozebrána problematika vlivu parazitních jevů. Na závěr druhé části je proveden výběr konkrétních senzorů, a to výběrem senzorického modulu. Třetí část se zabývá koncepcí mechanismu. Čtvrtá část se věnuje návrhu a konstrukcí řídící desky, především pak popisu jednotlivých funkčních bloků obvodu. Toto je pak následováno pátou částí, která popisuje programové vybavení řídící desky a také nastavení senzorického modulu. V poslední části práce jsou uvedeny výsledky testování.
|
|
|
Implementace vlnkové transformace v jazyku C++
Valouch, Lukáš ; Hasmanda, Martin (oponent) ; Beneš, Radek (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je implementace algoritmu vlnkové transformace pro následné využití při redukci šumu. Samotné potlačování šumu je zaměřeno k zlepšování vypovídající schopnosti sonografických (ultrazvukových) obrazů v medicíně. Využilo se u něj metody prahování detailních koeficientů jednotlivých úrovní mnohaměřítkové analýzy. Při hledání nejvhodnějších prahů se nevycházelo z žádného z běžných postupů pro odhad těchto hladin. Návrh alternativního pojetí vychází ze základního empirického přístupu, kdy jsou jednotlivé prahy optimalizovány za pomoci evolučních algoritmů. S tímto zalgoritmizováným postupem se však projevují problémy objektivního vyhodnocení úspěšnosti redukce šumu. Program za tímto účelem využívá obecně používaných parametrů: střední kvadratickou chybu celého obrazu, strmost jasových změn na zvolené hraně, relativní kontrast dvou dostatečně jasově rozdílných bodů a směrodatnou odchylku jednolité plochy. Popsané teoretické poznatky jsou využity v naprogramované aplikaci DTWT. Ta realizuje víceúrovňovou dekompozici a zpětnou rekonstrukci diskrétní vlnkovou transformací s diskrétním časem, prahování detailních koeficientů a výsledné ohodnocení provedeného potlačení šumu. Tento vyvinutý nástroj lze využít samostatně pro redukci šumu. Pro naše účely byl ale upraven tak, aby se spouštěl prostřednictvím komponenty pro evoluční optimalizaci parametrů (Optimize Parameters) v navrženém scénáři v programu RapidMiner. V optimalizačním procesu využívala tato komponenta jako fitness funk¬ci předané ohodnocení od programu DTWT. Nejvhodnější prahy byly separátně vyhledávány pro tři rodiny vlnek – Daubeschies, Symlety a Coiflety. Evoluční algoritmus vybral u všech tří rodin měkký práh. Ten je ve srovnání s tvrdým prahem pro potlačování šumu vhodnější, ale má tendenci více rozmazávat hrany. Navržená metoda vyhodnotila ve většině případů lepší úspěšnost redukce šumu u vlnkové transformace s vyhledáním prahů evolučními algoritmy, než u běžně používaných filtrů. Při vizuálním porovnání již ale vnášela vlnková transformace do obrazu mírné znehodnocující artefakty. Jedná se vždy o kompromis mezi největším potlačením šumu a zároveň největším zachováním užitečné obrazové informace. Vyhodnotit objektivně toto dilema není jednoduché a záleží vždy na subjektivním pohledu, v případě sonografických snímků pohledu ošetřujícího lékaře.
|
|
|
Zpracování otisků prstů
Kazík, Martin ; Hasmanda, Martin (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací jedinců na základě otisků prstů. Na začátku je uveden krátký přehled biometrických metod, pomocí nichž lze provést identifikaci osob. Téma problematiky otisků prstů a jejich automatizovaného zpracování je velice rozsáhlé a zabývá se jím velké množství literatury. V této práci je postupně probrána oblast zpracování otisků prstů, jsou zde popsány jednotlivé fáze od získání otisku skenováním, přes metody vylepšující otisk prstu, binarizaci, detekci markantů, až po porovnání dvou otisků. Po krátkém úvodu do problematiky biometrických metod následuje stručná historie otisků prstů jako nástroje pro identifikaci osob. V další části je popsáno získávání otisků od starších metod, vyžadujících přenosové médium, až po metody získávání otisků přímo do digitální podoby. Jsou zde uvedeny základní typy snímačů i principy jejich činnosti. Následující oblast práce se věnuje metodám, které se zabývají zpracováním digitálního obrazu otisku prstu. Do této problematiky spadají metody pro vylepšení obrazu s otiskem, dále metody pro prahování obrazu, tenčení hřebenových linií, detekce globálních a lokálních charakteristik otisku. Dále jsou představeny základní metody porovnávání a klasifikace otisků prstů. Praktická část práce se věnuje konkrétní implementaci řetězce zpracování otisků prstů, pro každou fázi zpracování je implementována vybraná metoda. Výsledkem je aplikace, která umožňuje zobrazení výstupů jednotlivých fází, porovnání otisků prstů 1:1 a také nalezení otisku v databázi, tedy porovnání jednoho otisku s mnoha.
|
|
|
Nalezení známého objektu v sérii digitálních snímků
Bednařík, Jan ; Hasmanda, Martin (oponent) ; Číka, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá detekcí známého objektu v sérii digitálních snímků, detekce je prováděna dvěma způsoby. První způsob je založen na detekci hran a barev vzorového obrazu, který je vyhledáván v sérii snímků. V práci jsou vyzkoušeny metody detekce hran pomocí Gradientu i Laplaciánu, tedy pomocí první i druhé derivace. Vyzkoušeny byly převážně Sobelovy operátory a metoda Laplacián Gaussianu. Dále se práce zabývá metodami prahování a určením automatického prahu. U detekce barev jsou porovnány metody přímého porovnání barev pomocí poměru a násobení barvy v obraze a detekce objektu pomocí významné barvy. Druhá část práce se zabývá detekcí významných bodů pomocí upravené metody SURF, jejich porovnáváním a hledáním v sérii digitálních snímků.
|
|
|
Zpracování stereoskopické videosekvence
Hasmanda, Martin ; Šmirg, Ondřej (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo nastudovat používané metody pro pořizování stereoskopické scény za pomocí dvojice kamer a nalézt vhodná řešení pro zpracování těchto výsledných snímků pro dvoupohledové a vícepohledové autostereoskopické displeje za účelem vytvoření prostorového dojmu. Pro metodu pořízení videosekvencí byly uvedeny dvě metody a to metoda s paralelním uspořádáním kamer „Off-axis“ a metoda s protínajícími se osami kamer „Toe-in“. Pro tuto práci byla zvolena metoda s paralelním uspořádáním kamer, protože ve výsledku neprodukuje nechtěnou vertikální paralaxu. Podrobně byl v této práci popsán princip tohoto uspořádání kamer. Dále byly představeny principy používaných metod pro poskytnutí prostorového zobrazení a to od nejstarší metody anaglyf až po zobrazení na autostereoskopických displejích. Autostereoskopické displeje byly hlavní náplní práce a tak jejich principy byly popsány podrobně. Pro tvorbu společného obrazu na vícepohledových autostereoskopických displejích bylo použito generování mezilehlých pohledů. Výsledné videosekvence byly pořízeny jednak pro testování ve scéně vytvořené 3D studiem Blender, kde bylo možno nastavit soustavu kamer přesně paralelní. Potom byly uvedeny principy zpracování videa pořízeného z dvojice kamer připojených k PC za pomocí digitalizační karty a také pomocí webových kamer, kde není zaručeno přesné paralelní uspořádání. Proto se tato práce pro reálné kamery snaží dosáhnout přesného uspořádání pomocí transformace pořízených snímku na základě stereoskopické rektifikace. Stereoskopická rektifikace byla řešena za pomocí knihoven OpenCV a bylo použito dvou metod. Obě metody vycházejí z principů epipolární geometrie, která je v práci také podrobně popsána. První metoda rektifikuje obraz na základě znalosti fundamentální matice a nalezených korespondencí ve dvou obrazech scény. Proto byly v práci uvedeny metody jak tyto korespondence nalézt. Druhá metoda pracuje na základě znalosti vnitřních a vnějších parametrů kamer stereo soustavy a v práci byl uveden i postup jak se tyto parametry nalézt. Na závěr práce byly metody implementovány do aplikací.
|
host ::
RSS.