|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
| |
| |
| |
| |
| |
|
Rekonstrukce přirozené vegetace pískovcových skal NP České Švýcarsko a přilehlého pískovcového území formou pylových analýz
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky, Praha ; Abraham, Vojtěch ; Pokorný, Petr ; Kuneš, Petr
Plné texty článků publikovaných v rámci řešení projektu. Holocene acidifification process recorded in three pollen profiles from Czech sandstone and rive terrace environments. Postglacial vegetation development in sandstone areas of the Czech Republic. Vegetation history of Czech sandstone landscapes derived from peat profiles - Oral presentation at The 2nd international conference on sandstone landscapes, Vianden, Luxembourg, 25 - 28 May 2005. Vegetationsgeschichte der Moore des Elbsandsteingebirges abhand von Pollenanalysen in Mooren - Oral presentation at DGMT-Fachtagung "Moore im sächsischen Tief- und Hügelland", Dresden, Germany, 3. Juni - 5. Juni 2005.
|
| |
|
MONDIS: Knowledge-Based System of Failure of Historical Constructions
Valach, Jaroslav ; Cacciotti, Riccardo ; Čerňanský, Martin ; Kuneš, Petr
The main aim of introducing and developing a knowledge-based system of failure of historical constructions called MONDIS is to overcome a lack of data on defects of monuments. MONDIS proposes a methodology capable of reproducing the logical relationship between the manifestation of damage, its diagnosis and the possible interventions. Based on novel information sciences tools, like semantic technologies, the system will be able to assist users in finding similar failures cases, in analyzing the causes of damage and also suggesting suitable restoration techniques accordingly to conservation principles of intervention.
|